|
| |
|
|
Integrace cizinců na území hlavního města Prahy Na příkladu Pákistánců
Vlčková, Dominika ; Seidlová, Markéta (vedoucí práce) ; Janská, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá integrací cizinců na území hlavního města České republiky, se zaměřením na pákistánskou komunitu. V první části, jsou charakterizovány základní pojmy související s integrací cizinců a jsou zde charakterizovány také integrační politiky. Druhá část je zaměřena na charakteristiku země, odkud migranti přišli a na vzájemné vztahy mezi emigrační a imigrační zemí. A v poslední, třetí, praktické části, která je nejvýznamnější, se věnuji samotnému průzkumu mezi členy komunity a otázkám jejich začlenění do majoritní společnosti v rovině ekonomické, sociální a kulturní.
|
|
|
Architect Eugene Rosenberg - Works in Czechoslovakia
Ištok, Radoslav ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Petr (oponent)
Bakalárska práca sa zaoberá dielom architekta Evžena Rosenberga. Tento židovský architekt slovenského pôvodu prežil pomerne krátku kariéru v medzivojnovej Prahe. Jeho meno je spojené predovšetkým s luxusnými nájomnými domami na Letnej, škála jeho projektov je ale širšia. Praxou v ateliéroch Le Corbusiera a prvotriednych českých architektov sa Rosenberg dostal do kontaktu s architektúrou najvyššej kvality, čo spolu so školením u Josefe Gočára v Rosenbergovej vlastnej tvorbe zanechalo hlbokú stopu. Napriek svojmu pôvodu a povahe zákaziek sa Rosenberg stal neoddeliteľnou súčasťou československej avantgardy. Hrozba nacizmu Rosenberga prinútila k úteku z Československa do Spojeného kráľovstva, kde ako architekt úspešne pokračoval až do svojej smrti.
|
|
|
Komunikační aktivity Pražského mezinárodního maratonu v roce 2010
Kuzmiak, Michal ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Kopecký, Ladislav (oponent)
Bakalářská práce "Komunikační aktivity Pražského mezinárodního maratonu v roce 2010" se zaměřuje na marketingovou komunikaci společnosti Pražský mezinárodní maraton od ledna do prosince 2010. Cílem práce je popsat a analyzovat jednotlivé nástroje komunikačního mixu a jejich použití v rámci sportovního marketingu. Dále se práce věnuje sponzoringu, propagaci pražského maratonu v zahraničí a ohlasům v médiích.
|
|
|
Současné umění jako nástroj art marketingu hlavního města Prahy
Pilná, Barbora ; Dolanský, Pavel (vedoucí práce) ; Köppl, Daniel (oponent)
Práce Současné umění jako nástroj art marketingu hlavního města Prahy si klade za cíl ukázat, že kultura již není jen něčím nedoknutelným a posvátným, ale že se jedná o velmi důležitou součást státní ekonomiky, především v rámci cestovního ruchu. Pojednává o vztahu kultury a marketingu, o významu kultury jako takové a o jejím významu v oblasti kulturní turistiky. Zkoumá komunikaci Prahy právě optikou kultury a kriticky nahlíží na současný stav, jakým se Praha zahraničním turistům prezentuje. Prezentace Prahy pouze z hlediska historie je totiž v konkurenci ostatních kulturních metropolí dlouhodobě neudržitelná a Praha by se měla zamyslet nad nutným rozvojem a změnou komunikace. Nástrojem této změny, který může i Praha nabídnout, by mohlo být právě alternativní umění, které pro budování image využívají mnohé kulturní destinace (Berlín, Londýn, NYC) a které konotuje otevřenost a místo pro život. Magistrát v poslední době podporoval řadu alternativních kulturních projektů, a tím začal Prahu prezentovat nejen jako historické centrum, ale také jako tvůrčí a dynamické město. Tato práce pojednává o tom, zda se tak děje nevědomě, nebo s dlouhodobým záměrem, a tím se snaží identifikovat směr, kterým se komunikace Prahy dále ubírá.
|
|
| |
|
|
Camill Hoffmann. A biography
Polák, Pavel ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce)
Resumé Tato práce se zabývá životem Camilla Hoffmanna, básníka, překladatele, novináře a československého diplomata. Narodil se v židovské rodině ve středočeském Kolíně. Jeho mateřštinou byla němčina, ale stejně tak dobře hovořil i česky. Střední školu vystudoval v Praze, kde se stal členem skupiny básníků, uskupených kolem časopisu Jaro, který vydával Paul Leppin. "Jarní generace", jak byla tato skupina později nazvána, je řazena k novoromantikům. Začátkem 20. století odchází Hoffmann do Vídně, kde začíná pracovat jako redaktor deníku Zeit. Ve Vídni se spřátelil se Stefanem Zweigem, společně s ním přeložil Baudelairovou sbírku básní Květy zla. V pozici redaktora literární rubriky je neustále v kontaktu s rakouskými, respektive středoevropskými spisovateli, kupříkladu s Arthurem Schnitzlerem, Marií von Eschenbach nebo Detlevem von Liliencronem. Na doporučení Maxe Broda nechal Hoffmann otisknout báseň tehdy ještě neznámého Franze Werfela. V roce 1912 se Hoffmann stěhuje do Drážďan, kde nastupuje místo vedoucího kulturní rubriky Dresdner Neuesten Nachrichten. V jeho bytě v Hellerau jej navštěvují mladí expresionisté. Po vypuknutí první světové války je Hoffmann prohlášen jako nepostradatelný pro fungování novin, a nemusí tudíž narukovat. Válku přečkal v Drážďanech. V revolučních letech 1918/19 Hoffmann...
|
|
|
Hudba u hudební kultura na Starém Městě pražském 1526 - 1620
Baťa, Jan ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Horyna, Martin (oponent) ; Hulková, Marta (oponent)
Disertační práce je příspěvkem k poznání hudby a hudební kultury Starého Města pražského v letech 1526-1620. První, metodologicky laděná kapitola Hudební kultura renesančního města jako téma je zhodnocení různých způsobů uchopení problému městské hudební kultury v dosavadní české i zahraniční odborné literatuře. Na tuto kapitolu navazuje přehled stavu bádání Hudební kultura Starého Města pražského 1526-1620 ve světle dosavadní literatury, který mapuje pouze ty práce, jež významným způsobem přispěly k obrazu hudebního života Starého Města. Vlastní výsledky výzkumu hudební kultury Starého Města pražského otevírá třetí kapitola s názvem Pohled do hudebního soukromí staroměstských obyvatel v době předbělohorské. Na osmi konkrétních příkladech staroměstských inventářů je ukázáno zastoupení hudebnin a hudebních nástrojů v měšťanských domácnostech a zároveň je řešena otázka jejich funkce v tehdejším životě. Čtvrtá kapitola nazvaná Hudební kultura Starého Města pražského 1526-1620 pohledem dochovaných hudebních pramenů se snaží v co nejširším záběru přehlédnout hudební prameny, u nichž lze prokázat pražskou provenienci a je dokonce možné je atribovat ke konkrétní lokalitě. V těsném sepětí se čtvrtou kapitolou je i následující text Graduál Trubky z Rovin, věnovaný podrobné sondě do jednoho z mála pramenů...
|
|
|
Walking and writing the world. An approach to modernity in Bohemia and France from the beginnig of the 19 th century to the 1948's
Matysová, Kristýna ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kyloušek, Petr (oponent) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
Jít a psát. Způsob poznávání moderního světa v Čechách a ve Francii od začátku 19. století do roku 1948 V křesťanských alegorických textech je poutník symbolickou postavou na cestě do Ráje. Od druhé poloviny devatenáctého století básníci, chodci a flânéři, se pokoušejí odhalit skrytou tvář reality na ulicích velkoměst. Tato disertační práce analyzuje podoby moderního poutnictví. Chronologicky řazené rozbory děl, týkajících se tématu chůze, sledují vývoj tvůrčích postojů k modernímu světu ve francouzské a české literatuře a výtvarném umění od začátku devatenáctého století do konce čtyřicátých let století dvacátého. Studiem dílčích motivů moderních poutnických textů, zasazených do historického a sociálního kontextu doby jejich vzniku, tato práce přispívá k prohloubení poznatků o kulturních paralelách mezi Francií a Čechami. Navíc tato disertace zkoumá rozličné literární žánry, pro něž byla prvotním impulsem potřeba autora jít a psát.
|
|
|
Počátky pražské klubové scény
Kazdová, Darina ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
V návaznosti na svou bakalářskou práci, v níž jsem se zabývala historií taneční scény v České republice všeobecně, jsem při psaní diplomové práce v tématu pokračovala. Tentokrát je práce zaměřena jen na oblast Prahy, která byla krátce po revoluci velmi ovlivněna přítomností cizinců, kteří byli s tímto stylem obeznámeni ze západních zemí, a mohli tak prakticky pomoci při jeho šíření u nás. Taneční scéna v české metropoli je zde také konfrontována se západním světem, odkud se k nám tento hudební styl dostal. První část práce je věnována kvalitativnímu výzkumu a použité metodě, tedy orální historii. Je zde také krátký slovníček často používaných pojmů z této oblasti, které nejsou širší veřejnosti velmi známé. Po shrnutí dosavadních poznatků následuje samotná analýza rozhovorů provedených s významnými pamětníky.
|
host ::
RSS.