Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 577 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Fixace dusíku v půdách malých lesních povodí v České republice
MICHALČÁKOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce sjednocuje informace týkající se fixace dusíku v půdě. Detailněji se věnuje biologické nesymbiotické fixaci (fixaci volně žijících organismů) se zaměřením na půdy jehličnatých lesů a zabývá se faktory, které ovlivňují její rychlost. Experimentální část spočívá ve stanovení rychlosti nesymbiotické fixace v půdách odebraných v rámci monitoringu čtrnácti malých lesních povodí v Čechách. Rychlost fixace byla měřena metodou inkorporace 15N2, která byla doplněna stanovením kvantity bakteriálního nifH genu kódujícího jeden z proteinů enzymu nitrogenázy.
Sekvestrace uhlíku v půdě: způsoby a potenciál
Valentová, Mariana ; Vindušková, Olga (vedoucí práce) ; Bartuška, Martin (oponent)
Volbou vhodných postupů lze do půdy ukládat uhlík jako prostředek zmírňování (mitigace) klimatické změny. Práce přehledně shrnuje naše dosavadní poznání o principech (např. půdní organická hmota, úroveň saturace uhlíkem) a faktorech (např. mateční hornina, klima, člověk) ovlivňujících potenciál půd sekvestrovat uhlík a jeho význam z hlediska zavedení efektivních mitigačních opatření. Následuje představení metody odhadu kapacity půd vázat uhlík a je diskutován její význam pro sekvestrační potenciál. Těžištěm práce je srovnání změn využití půdy (např. obnova lesů či mokřadů) a hospodaření s půdou (např. využití střídání plodin, bezorebné zemědělství), kterými lze dosáhnout sekvestrace uhlíku do půdy včetně kvantitativních odhadů jejich sekvestračního potenciálu. Na závěr jsou shrnuty odhady globálního sekvestračního potenciálu půd a formulována doporučení pro další výzkum. Klíčová slova: uhlík, půda, sekvestrace, mitigace, klimatická změna, land-use, kapacita půd
Vliv kultivace v půdě na fyzikálně-chemické charakteristiky biouhlu
Hladký, David ; Sovová, Šárka (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem působení půdních činitelů na fyzikálně-chemické charakteristiky biouhlu. Popisuje změnu biouhlu po dlouhodobém kultivačním experimentu i po sekvenčních výluzích, které byly realizovány v kratším časovém měřítku. Teoretická část přibližuje jednotlivé fyzikálně-chemické charakteristiky, strukturu, možnosti aplikace a optimální metody charakterizace biouhlu. V práci se dozvíme proč je biouhel nazýván půdním kondicionérem, nikoliv hnojivem. Experimentální část se zabývá studiem změn fyzikálně-chemických charakteristik biouhlu po kultivačním experimentu. Tyto výsledky jsou porovnány se sekvenčním vylouhováním biouhlů ve zvolených prostředích (voda, kyselina citronová, peroxid vodíku), které simulují vlivy, které mohou na biouhel v půdě působit. Z experimentálních výsledků je patrná podobnost jednotlivých sledovaných hodnot vzorků po dlouhodobém kultivačním experimentu a sekvenčních výluzích. Je patrné, že zásaditost pH způsobují soli iontů alkalických kovů a kovů alkalických zemin. Nejvíce díky přítomnosti draslíku ve struktuře biouhlu, dále pak také přítomností vápníku a sodíku. Tyto ionty jsou také příčinou vysoké konduktivity, která spolu s pH po pěti vyluhovacích cyklech výrazně klesá, a po dvouleté kultivační době se ustálí. Všechny použité biouhly mají vysoký obsah organické hmoty, což je předpoklad pro vhodné použití v zemědělství, a zlepšení vlastností půdy.
Tepelné projevy mikrobiálního života v půdě
Drápalová, Karolína ; Kalina, Michal (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
Tato práce je přehledem o aplikaci kalorimetrie ke studiu tepelných projevů mikrobiálního života v půdě. I když se tento výzkum během posledního půl století pomalu, ale nepřetržitě rozšiřoval, zůstává stále hodně nezodpovězených otázek. Kalorimetrie je vhodný nástroj pro určení hned několika parametrů pro určení kvality půdy, a proto je velice důležitým ukazatelem pro zemědělství. Velmi dobře známé indikátory používané při výzkumu půdy lze měřit různými kalorimetrickými metodami jako je např. diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC) a termogravimetrie (TG), což jsou metody teplotního skenování používané pro odhad určitých vlastností půdního materiálu. Pomocí kalorimetrie lze zjistit aktivitu mikrobiálního života v půdě, což je zásadní parametr pro správné fungování půdy, tedy pro její zdraví. Mikroorganismy začnou uvolňovat určité množství tepla, na základě jejich metabolismu, což se dá podpořit díky přidání určitých živin. Můžeme tedy říci, že díky kalorimetrii se dá zjistit přítomnost mikroorganismů v půdě.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 577 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.