Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 31 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Determinace kvality společenského a pracovního zapojení jedinců s mozkovou obrnou v majoritní společnosti
KALKUŠOVÁ, Barbora
Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak se jedincům s mozkovou obrnou daří obstát v pracovní či vztahové oblasti. K dosažení hlavního cíle, bylo zapotřebí, vytyčit si i cíle vedlejší. Tedy, zjistit, zda se osoby s mozkovou obrnou setkávají na pracovišti s předsudky, a to jak ze strany zaměstnavatele, tak ze strany spolupracovníků. Dalším z vedlejších cílů bylo, zjistit jaké sociální dopady má mozková obrna na všední život těchto osob. Posledním z vedlejších cílů bylo, zjistit rozdíly při získávání pracovních příležitostí těchto osob, v souvislosti se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním. Pro uskutečnění praktické části práce byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaný rozhovor. Výzkum prokázal, že se osobám s mozkovou obrnou daří poměrně dobře obstát jak v pracovní, tak vztahové oblasti, nicméně, k naplnění těchto potřeb vede mnohdy náročnější, zdlouhavější cesta, plná překážek, se kterými se majoritní společnost nepotýká. Ukázalo se, že ve vztahové oblasti si zejména dospívající jedinci musí, na rozdíl od zdravých jedinců, mnohé odpustit, či počkat delší dobu, což mnohdy vede k frustraci někdy až k deprivaci těchto osob. V pracovní oblasti se jedinci s mozkovou obrnou nezřídka setkávají s předsudky od kolegů i nadřízených, a to zejména v prvních měsících, od nástupu do nového zaměstnání. Jejich kolegové často zprvu nechápou specifické potřeby osob s mozkovou obrnou. Prokázalo se však, že s postupem času se tato situace většinou zlepší. Cíle práce se tak podařilo naplnit, přičemž práce otevřela i témata nová. Nabízí tak netradiční paletu témat, která majoritní společnost často opomíjí, přechází, či jsou pro ni spíše společenským tabu. Bakalářská práce přináší běžnému čtenáři podnět k zamyšlení, co víc, může sloužit jako studijní materiál pro další studenty sociální práce či jiných humanitních oborů. Práce by v budoucnu mohla být rozpracována do větší hloubky a rozšířena o další, doposud nezmíněná témata.
Vzdělávání dětí předškolního věku s mozkovou obrnou
KOCMANOVÁ, Anna
Bakalářská práce se zaměřuje na vzdělávání dětí předškolního věku s mozkovou obrnou v různých edukačních prostředích. Těmi jsou mateřská škola hlavního vzdělávacího proudu a denní stacionář. Cílem je zjistit, jak moc výběr předškolního zařízení ovlivňuje dvě děti se stejnou diagnózou ve vývoji a sociálních schopnostech. Práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část popisuje mozkovou obrnu včetně její etiopatogeneze, diagnostiky, léčby a specifických projevů, jež jsou u dětí s mozkovou obrnou typické. Dále objasňuje systém předškolního vzdělávání v Česku a varianty pro děti s mozkovou obrnou. Praktická část se zabývá charakteristikou předškolních vzdělávacích zařízení a podrobnými anamnestickými údaji. Realizována je kvalitativním výzkumem, formou dvou případových studií. Pro sběr dat jsou použity polostrukturované rozhovory s rodiči a pedagogickými pracovníky, zúčastněná pozorování dětí a analýzy dokumentů. Získaná data z rozhovorů jsou zpracována obsahovou analýzou.
Služby rané péče pro děti s mozkovou obrnou
KARBANOVÁ, Klára
Bakalářské práce se zabývá současným pohledem na poskytování služeb rané péče pro rodiny dětí s mozkovou obrnou. V rámci výzkumu je nastíněn budoucí vývoj a perspektiva poskytování služeb ranou péčí. Dílčími cíli výzkumu bylo zjištění informovanosti rodin o rané péči; hlavních pozitiv a nedostatků služby vnímaných rodiči dětí i poradkyň rané péče a nastínění perspektivy možného rozšíření služeb v rámci spolupráce s odborníky či organizacemi zajišťujícími podporu rodin dětí s postižením.
Koordinovaná rehabilitace u dítěte s dětskou mozkovou obrnou
HOLIČOVÁ, Martina
Cílem předkládané diplomové práce bylo popsat vliv koordinované rehabilitace na celkový rozvoj a zdravotní stav dítěte s mozkovou obrnou. Dílčím cílem pak bylo zjistit, do jaké míry intervence, pomocí koordinované rehabilitace, ovlivnila život dítěte a jeho rodiny. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část práce pojednává o současném stavu problematiky, zmiňuje se o přidružených onemocněních doprovázejících toto onemocnění, charakterizuje jednotlivé složky systému koordinované rehabilitace a čtenáře informuje o možnostech využití různých metod a léčebných postupů, které umožňují dětem s mozkovou obrnou a jejich rodinám zkvalitnit život s tímto zdravotním znevýhodněním. Seznamuje čtenáře s nástinem psychologického dopadu změn zdravotního stavu na osobnost dítěte s mozkovou obrnou a vysvětluje jejich vliv na kvalitu života celé rodiny. Praktická část seznamuje čtenáře s průběhem výzkumu a jeho výsledky. Vlastním výzkumem jsem se snažila ověřit poznatky, které jsem získala studiem literatury při zpracování teoretické části diplomové práce. Data jsem získávala za pomoci metod a technik kvalitativního výzkumu. Pomocí polostrukturovaného rozhovoru vedeného s rodiči informanta a i s ním samotným, jsem pomohla čtenářům nahlédnout do života rodiny s dítětem s mozkovou obrnou, přiblížit jejich každodenní radosti, problémy a úskalí, se kterými se potýkají. Do textu praktické části jsem na mnoha místech vkládala i analytické úryvky ze zdravotní dokumentace pro přiblížení závažnosti onemocnění, poznatky z vlastního pozorování a práce jako terapeuta. Na základě těchto poznatků jsem vytvořila kazuistiku uživatele. Provedeným výzkumem jsem sama měla možnost přesvědčit se o tom, jak důležitá je pro pacienta plynulá návaznost jednotlivých složek koordinované rehabilitace, která je nezbytná pro minimalizaci následků postižení a pro zkvalitnění života těchto jedinců a jejich rodin. Dospěla jsem k názoru, že i přes tu sebelepší péči všech odborníků nelze opomíjet limity, které daný jedinec má, a že se nemusí vše odvíjet tak, jak bychom očekávali. V průběhu výzkumu jsem také zjistila, že je mnohdy velmi problematické sestavit tým odborníků, který bude ochoten efektivně 3 spolupracovat. Pokud by však tento výzkum přispěl k lepšímu porozumění dané problematiky onemocnění a bylo tím dosaženo kvalitnější péče o děti s mozkovou obrnou a jejich rodiny, pak by tento výzkum splnil svůj účel. Věřím, že tato diplomová práce může posloužit nejen odborníkům, ale i studentům se lépe orientovat v tak širokém oboru, jakým koordinovaná rehabilitace ve skutečnosti je.
Logopedická intervence u dospělých osob s mozkovou obrnou
Bláhová, Anna ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá průběhem logopedické intervence u jedinců s mozkovou obrnou a sociálními aspekty narušené komunikační schopnosti u této skupiny osob. Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se skládá ze dvou hlavních kapitol. Kapitola první se podrobněji zaměřuje na diagnózu mozkové obrny, mimo jiné na její etiologii, klasifikaci či nejčastější přidružené poruchy. Kapitola druhá se zabývá narušenou komunikační schopností jako jednou z typických přidružených poruch k mozkové obrně, zejména nejčastějšími vadami řeči. Část empirická, které je věnována kapitola třetí, pracuje s případovými studiemi čtyř respondentů s diagnózou mozkové obrny, kteří v současnosti žijí samostatný dospělý život, a v minulosti u nich z důvodu narušené komunikační schopnosti probíhala logopedická intervence. Výzkumné šetření bylo charakteru kvalitativního, konkrétně byly použity metody pozorování, strukturovaný rozhovor a případové studie. Hlavním cílem práce byla analýza průběhu logopedické intervence u skupiny těchto osob. Další, dílčí cíle výzkumného šetření se orientovaly na analýzu vlivu narušené komunikační schopnosti na sociální začlenění. Ze závěrů práce a výzkumného šetření lze shrnout, že nejčastější řečovou vadou, přidruženou k mozkové obrně, je dysartrie a dále dyslalie....
Masáž jako kompenzační prostředek grafomotorického výkonu u dětí s mozkovou obrnou
Fojtová, Jana ; Nováková, Pavlína (vedoucí práce) ; Hošková, Blanka (oponent)
Název práce: Masáž jako kompenzační prostředek grafomotorického výkonu u dětí s mozkovou obrnou. Cíle práce: Cílem diplomového výzkumu je ověřit pozitivní účinek uvolňující masáže u dětí s mozkovou obrnou ve vztahu k aktuálnímu grafomotorickému výkonu. Metody: Práce je koncipována jako vnitroskupinový experimentální výzkum. Pretest a posttest je proveden pomocí vybrané položky Ozeretzkého testu a pomocí nestandardizovaného Testu kroužků a Testu vln. Výsledek: Pomocí použitých metod nebyl prokázán pozitivní efekt uvolňující masáže na aktuální grafomotorický výkon dětí s mozkovou obrnou. Klíčová slova: grafomotorika, mozková obrna, uvolňující masáž, účinky masáže
Vývoj dítěte se zrakovým postižením
Kravcová, Jitka ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Tématem bakalářské práce je vývoj dítěte se zrakovým postižením. Práce se skládá z teoretické a praktické části a příloh. Teoretická část je zaměřena na vývoj dítěte a to, jak do něj může zasahovat zrakové postižení. Dále jsou v práci stručně charakterizovány nejčastější oční diagnózy u dětí. Jedna z kapitol se zaměřuje na mozkovu obrnou, jako jedno z nejčastějších typů postižení, které může doprovázet i postižení zrakové. Prostor je věnován i rané péči zaměřené na děti se zrakovým a kombinovaným postižením. Praktickou část práce tvoří dvě případové studie, první o chlapci se zrakovým a kombinovaným postižením a druhá o chlapci s čistě zrakovým potižením. V závěru jsou obě studie porovnány z hlediska využitých metod práce s oběma chlapci a z hlediska poskytování služeb rané péče. V příloze jsou fotografie pomůcek, které se využívají ke stimulaci zraku a zrakovému tréninku. Klíčová slova: vývoj dítěte, zrakové postižení, mozková obrna, raná péče, vyšetření zrakových funkcí, stimulace zraku, zrakový trénink
Stimulace osob s tělesným a kombinovaným postižením - využití metody TheraSuit
Krejčová, Ivana ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce s názvem "Stimulace osob s tělesným a kombinovaným postižením - využití metody TheraSuit" je zaměřena na využití různých stimulačních metod v oblasti péče o osoby s tělesným a kombinovaným postižením a je zacílena zejména na zmiňovanou metodu TheraSuit a její modifikace (Klim-Therapy), jejichž hlavním prvkem je speciální podpůrný oblek. V České republice je tato metoda využívána poměrně krátkou dobu, je málo rozšířená, a to zejména kvůli její finanční náročnosti, kdy si klienti terapii z velké části hradí sami. Proto si práce klade za cíl shromáždit co nejvíce dostupných informací o metodách využívajících speciální podpůrný oblek. Dalším záměrem je získat pomocí kvantitativního výzkumného šetření přehled o informovanosti a postojích dospělých klientů vybraných zařízení určených osobám s tělesným a kombinovaným postižením, zákonných zástupců dětí s tělesným a kombinovaným postižením a také pracovníků, kteří s těmito osobami pracují, ke zkoumané metodě a k novým stimulačním metodám vůbec. Dále se práce zaměřuje na ostatní stimulační metody využívané ve vybraných zařízeních poskytujících služby osobám s tělesným a kombinovaným postižením.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 31 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.