|
|
Psychická zátěž a strategie zvládání stresu příslušníků Policie ČR v Jihočeském kraji
HOUDEK, Tomáš
Bakalářská práce Psychická zátěž a strategie zvládání stresu příslušníků Policie České republiky v Jihočeském kraji se zabývá psychickou zátěží a stresem působícím v pracovním prostředí. Pro zjištění nejčastěji využívaných strategií zvládání stresu a zhodnocení pracovní zátěže bylo využito dotazníkové šetření. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část práce představuje základní teoretické znalosti z oblasti problematiky psychické zátěže, stresu, odolnosti. V návaznosti s tím pojednává i o strategiích zvládání stresu včetně možných důsledků jeho působení. Podstatná část teoretické části práce je věnována taktéž i výzkumnému souboru, kdy poskytuje vcelku stručnou charakteristiku dotčených útvarů Policie České republiky, a možným rizikovým faktorům ovlivňujícím vznik psychické zátěže právě u příslušníků PČR v rámci plnění jejich pracovních povinností. Empirická část práce se věnuje zpracování výsledků získaných prostřednictvím administrace dotazníku Strategie zvládání stresu SVF-78 a Meisterovo dotazníku hodnotícího pracovní zátěž. Z celkového počtu distribuovaných 100 dotazníků bylo využito k závěrečnému zpracování dat 82 dotazníků. S ohledem na získané výsledky byly přijaty dvě hypotézy, přičemž závěrečná diskuse sumarizuje možné limity výzkumu, jimiž mohlo dojít k ovlivnění získaných dat.
|
|
|
Psychická zátěž ve škole a její zvládání ve vztahu k self-efficacy u studentů SŠ
KAPROVÁ, Aneta
Diplomová práce se zabývá tématem psychické zátěže ve škole a jejím zvládáním ve vztahu k self-efficacy u studentů středních škol. Je členěna do dvou hlavních částí - teoretické a empirické. Teoretická část práce představuje sledovanou problematiku psychické zátěže a stresu skrze základní pojmy, koncepce a teorie v psychologii. Zaměřuje se především na kontext školního prostředí, tzn. klasifikaci stresových podnětů, zdroje a modifikátory školní zátěže, projevy a důsledky stresových událostí. Postihuje zvládání stresu, resp. copingové strategie a důraz klade zejména na osobnostní determinanty vnímání a zvládání psychické zátěže. Teoretickou část práce uzavírá kapitola věnující se charakteristice adolescenta ve vztahu ke zvládání psychické zátěže. Empirická část se zabývá výzkumem psychické zátěže ve středoškolském prostředí, s cílem prokázat existenci vztahu mezi hodnocením psychické zátěže studenty středních škol, preferovanými copingovými strategiemi a self-efficacy (obecnou vlastní efektivitou). Dílčím cílem je prozkoumat vztah předkládaných proměnných s ostatními demografickými determinantami (věk, pohlaví, studovaný obor). Naším záměrem je zmapovat výskyt školních stresorů u výzkumného souboru středoškolských studentů z hlediska posouzení míry jejich výskytu a intenzity emocionálního hodnocení a zjistit, zda mezi těmito dvěma aspekty (mírou častosti výskytu a mírou intenzity stresu) existuje souvislost. Výzkum je uskutečněn prostřednictvím kvantitativní výzkumné strategie. Dotazníková baterie zahrnuje tři dotazníky: Strategie zvládání stresu (SVF 78), Dotazník stresových situací (DSS 47), Dotazník obecné vlastní efektivity (DOVE). Výzkumný soubor tvoří 212 studentů střední odborné školy. V našem výzkumném nálezu byl potvrzen signifikantní pozitivní vztah mezi mírou výskytu školních stresorů a mírou intenzity pociťované psychické zátěže. Výsledky prokázaly statisticky významné vztahy mezi intenzitou stresu, self-efficacy a preferovanými copingovými strategiemi. V empirické části jsou uvedeny veškeré výsledky našeho výzkumu včetně jejich diskuze i limitace.
|
|
| |
|
|
Pracovní zátěž u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem
TOBOLKOVÁ, Barbora
Tato diplomová práce se zabývá pracovní zátěží u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem. Cílem práce bylo zmapovat faktory, které ovlivňují pracovní zátěž u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem. Hlavní výzkumná otázka zněla: Jak pracovníci v sociálních službách v domově se zvláštním režimem subjektivně vnímají zátěž? Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část je rozdělena do pěti kapitol, které jsou podloženy na základě odborné literatury. V kapitolách je podrobně popsána profese pracovníka v sociálních službách včetně odborné způsobilosti. Také je zde vymezena sociální služba domov se zvláštním režimem. Následující část se týká definování zátěže, rozdělení zátěže na pracovní, psychickou a fyzickou. V souvislosti s pracovní zátěží je v této kapitole zmíněn i termín work life balance. V další kapitole je připomenuta prevence vzniku zátěže, konkrétně supervize a psychohygiena. Poslední kapitola se detailně zabývá syndromem vyhoření. Ve výzkumné části této práce byl vymezen cíl práce a hlavní výzkumná otázka, na základě které bylo stanoveno pět dílčích výzkumných otázek. K získání dat byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, dále byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro výzkum byl zvolen konkrétní domov se zvláštním režimem v kraji Vysočina. Výzkumu se zúčastnilo devět pracovníků v sociálních službách pracujících v zařízení minimálně jeden rok. Výzkum probíhal ve dvou fázích. V první fázi byl proveden předvýzkum, na jehož základě byly otázky výzkumu upraveny. V další fázi byl realizován vlastní výzkum. Získaná data byla zpracována metodou trsů a následně vyhodnocena. Vyhodnocená data jsou uspořádána dle dílčích výzkumných otázek. Pracovníci v sociálních službách režim práce zvládají dobře. Práci považují pracovníci zařízení za náročnou po fyzické, ale zejména po psychické stránce. Manipulace s ležícími klienty je pracovníky zařízení shledávána jako nejnáročnější úkon. Za nejvíce psychicky náročnou situaci je podle pracovníků úmrtí klientů, jednání s klienty, neustálé vysvětlování úkonů, informací aj. Pracovníci zařízení zažívají stresové situace s klienty, častěji však s rodinou klientů. Za zdravotní problémy, které souvisí se zaměstnáním pracovníků zařízení, jsou považovány především bolesti zad. Výsledky této diplomové práce mohou sloužit vybranému domovu se zvláštním režimem kraje Vysočina nebo jako studijní materiál pro laickou i odbornou veřejnost.
|
|
|
Hodnocení psychické zátěže na vybraném pracovišti
MARKOVÁ, Veronika
V posledních letech stoupá zájem o problematiku psychické zátěže, a to hlavně v důsledku zvyšujících se nároků samotných povolání. Důsledky psychické zátěže mohou být přenášeny i do soukromého života, a proto je důležité tuto situaci řešit. Diplomová práce se zabývá psychickou zátěží u pracovníků v soukromé firmě, která se zaobírá výrobou součástek k CNC strojům. Cílem bylo zjistit metodou kvantitativního a kvalitativního výzkumu míru psychické zátěže všech pracovníků této firmy. Byly stanoveny tři výzkumné otázky. Zkoumala jsem, zda mají demografické faktory pracovníka, fyzikální faktory v pracovním prostředí a způsob odpočinku po práci vliv na psychickou zátěž. Zjišťování proběhlo pomocí tří hypotéz. Předpokládala jsem, že u zaměstnanců bude přítomna významná míra psychické zátěže ve vztahu k věku a ta se také bude odlišovat dle pohlaví. Rovněž jsem očekávala, že rozdíly v míře psychické zátěže budou přítomné v závislosti od délky odpracovaných let ve firmě. Kvalitativní šetření bylo realizováno pomocí šestnácti otevřených otázek polostrukturovaného rozhovoru. Zpracované výsledky byly rozděleny do jedenácti kategorií a ke každé byla vytvořena myšlenková mapa. Pro lepší porozumění myšlenkovým mapám byla data doplněna o kvantitativní dotazníkový výzkum, který byl realizován pomocí standardizovaných dotazníků CBI (Copenhagen Burnout Inventory) a Meisterova dotazníku. Dotazníkové šetření bylo provedeno na všech pracovištích studované firmy. Data byla statisticky a graficky zpracována. Smíšený výzkum neprokázal významnou míru psychické zátěže u zaměstnanců firmy. V případě vztahu psychické zátěže mezi pohlavím bylo prokázáno, že zátěž u mužů i žen je stejná. Zvýšené míry psychické zátěže nebyly přítomné v závislosti od délky odpracovaných let ve firmě ani věku respondentů.
|
|
| |
|
|
Způsob zvládání zátěžových situací u studentů ZSF, kteří se v budoucnu budou věnovat sociální práci
RUDOLFOVÁ, Marcela
Bakalářská práce se zabývá problematikou zátěžových situací, především jejich zvládáním, a reagováním na ně. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat jak studenti ZSF oborů (Rehabilitační- psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory a Sociální práce ve veřejné správě) reagují na zátěžovou situaci a jak se s ní vyrovnávají. Text je rozdělen na dvě části- teoretickou a výzkumnou. V teoretické části jsou vymezeny pojmy stres, coping, věnuji se zde tématu psychické zátěže, jejímu dělení, technikám zvládání zátěžové situace, reagováním na zátěžové situace, a dalším přidruženým tématům; jako je vliv stresu na zdraví, duševní hygiena, smysluplné trávení volného času, stres a návykové látky nebo syndrom vyhoření. Ve výzkumné části byla použita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Data byla analyzována pomocí metody vytváření trsů. Výběrový soubor se skládá z osmnácti studentů, vždy třech studentů z prvních až třetích ročníků již zmíněných oborů. Hledala jsem odpověď na výzkumné otázky: Jak studenti oborů sociální práce reagují na zátěžovou situaci? Jaké kroky používají budoucí sociální pracovníci ke zvládnutí zátěžové situace? Z výsledků vyplývá, že nejčastější reakcí informantů na zátěžovou situaci jsou zažívací potíže, dále bolesti hlavy, nervozita, únava nebo pocení. Krokem, který nejčastěji využívají ke zvládnutí zátěžové situace, je vypovídat se blízkým osobám. Zátěžové situace, které studenti uvedli, zatím souvisejí se studiem a ne s jejich budoucí prací, ale předpokládám, že "osvědčené" způsoby vyrovnávání budou užívat i v budoucnu a zátěž spojenou s prací sociálního pracovníka zvládnou.
|
host ::
RSS.