Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 98 záznamů.  začátekpředchozí64 - 73dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Poválečné volby 1946 v ČSR jako mezník nástupu KSČ k moci
Častorálová, Andrea ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
ABSTRAKT Bakalářská práce Poválečné volby 1946 v ČSR jako mezník nástupu KSČ k moci se zabývá přeměnou politické taktiky komunistické strany v Československu po volbách v roce 1946. Od jejího znovuobnovení v roce 1945, až po únorový převrat v roce 1948 prošel její postup k absolutnímu převzetí vlády v zemi významnou změnou. V úvodu jsou popsány události, které předcházely konání voleb a které se staly důležitým činitelem majícím vliv na jejich výsledek. Jedná se nejen o pravidla stanovená Národní frontou, jež například omezila počet účastníků či limitovala volební kampaň jednotlivých stran, ale také o průběh propagace a konání voleb. Druhá část popisuje reakce hlavních lídrů na výsledek a rozebírá připravované kroky komunistické strany. Dále sleduje dobu společné vlády, během které se komunisté zaměřili na řízený vnitřní rozklad nekomunistických stran Národní fronty a na postupné pronikání do širších vrstev společnosti. Text je zakončen stručným pohledem na únorové dny, které byly vyvrcholením dlouhodobě propracované taktiky, tlaku na nekomunistickou část vládních orgánů a svébytným procesem politické změny v zemi. Významnou roli sehrály i zmíněné zahraniční události jako byl například Marshallův plán nebo založení Informbyra.
Československá redakce Radio Free Europe: historie a vliv na československé dějiny
Tomek, Prokop ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent) ; Trapl, Miloš (oponent)
Resumé Tématem disertační práce je vývoj a významčeskoslovenské oddělení Rádia Svobodná Evropa (Radio Free Europe) v období 1950-1994. Vysílání mělo v dobách znemožnění svobodného přístupu občanůk informacím zcela mimořádný a dosud málo odborněprozkoumaný význam. Po převzetí moci vČeskoslovensku komunistickou stranou v únoru 1948 bylo jedním z prvníchčinůnové moci nastolení přísné cenzury medií a jejich ideologické ovládnutí. K narušení této informační blokády začaly postupemčasu ze zahraničí mimo jiné působit rozhlasové stanice. Byly to buďjižexistující státní, oficiální stanice nebo formálněnevládní Rádio Free Europe. Základní otázkou je postavení rozhlasového vysílání jako nástroje politického soupeření mezi dvěma bloky v doběstudené války a případného vývoje tohoto přístupu. Zrod vysílání včeském a slovenském jazyce byl komplikovaný. RFE vzniklo jako platforma exilu s programem osvobozeníČeskoslovenska od vlády KSČ.Programová orientace stanice ale podléhala politickým vlivůmz USA i měnící se politické situaci. Specifické postavení RFE spočívalo ve formální nezávislosti a odstupu od politické linie vládních stanic, jako byla například stanice Hlas Ameriky. Od počátku včs. redakci zaujímali výrazné místo exulanti,často významné osobnostičeské a slovenské kultury a politiky. V prvéřaděje nutno jmenovat...
Demokrat Petr Zenkl (od učitelství do exilu)
Nekola, Martin ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Konečný, Karel (oponent) ; Raška, Francis (oponent)
Studie "Demokrat Petr Zenkl (od učitelství do exilu)" je komplexní politickou monografií jednoho z nejvýznamnějších československých politiků, PhDr. Petra Zenkla. Popisuje jeho odboj proti Rakosko-Uhersku, osvětovou činnost a počátky v politice, komunální působení v Praze, účast ve vládách druhé a třetí republiky, kariéru v rámci Československé strany národně socialistické a vůdčí úlohu protikomunistického exilu v USA během studené války.
Srovnání vztahu Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v poválečných letech 1945-1948
Kočí, Jakub ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává vztah Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v období třetí československé republiky, tedy v poválečných letech 1945-1948. Cílem práce je vyložit zkoumané vztahy v kontextu vybraných vnitropolitických událostí, při kterých se ukázaly shody a rozdíly mezi těmito třemi socialistickými stranami. Nejprve je v textu nastíněno poválečné obnovení činnosti politických stran, přijetí Košického vládního programu a vytvoření Národní fronty. Poté následuje pasáž věnovaná parlamentním volbám do Ústavodárného Národního shromáždění v roce 1946 a rozbor debat o znárodnění a o pozemkové reformě. Další část práce se zabývá spory ohledně milionářské dávky, které vyvolaly nejen vnitropolitické konflikty, ale vystupňovaly ještě více rozpory uvnitř sociální demokracie, která následně na Brněnském sjezdu změnila předsedu strany. Poslední část textu se pak zaobírá událostmi v únoru 1948, kdy se naplno projevil rozkol NF, kde tehdy probíhaly názorové střety zejména mezi národními socialisty a komunisty. Během rozhodných okamžiků po podání demisí členů vlády se sociální demokraté, kteří o tomto činu nebyli předem informováni, většinově postavili na stranu komunistů, a tak jim dopomohli k uchopení moci.
Jazzová sekce - občanská společnost a totalitní moc v Československu 70. a 80.let 20.století
Mejzr, Martin ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Hoppe, Jiří (oponent)
Jazzová sekce byla amatérskou organizací, která vznikla z popudu několika nadšenců se záměrem rozvíjet jejich společného koníčka - jazzovou hudbu. Vše začalo běžným pořádáním koncertů a festivalů, vydáváním "sekčních" časopisů a bulletinů, později se to celé rozrostlo o vydávání knih, knižních edic, organizování přednášek; a kultury obecně. Díky tomu se tato zájmová organizace dostala do hledáčku tehdejšího režimu. Socialistický systém se prostřednictvím svých mocenských prostředků a strategií snažil udělat všechno možné, aby Jazzové sekci co nejvíce znemožnil její aktivity. Pomocí všudypřítomné perzekuce, úředních restrikcí, špiclování, snahy o veřejnou i soukromou diskreditaci se režim pokoušel Jazzovou sekci nejdřív potlačit, a následně úplně zlikvidovat. Předkládaná práce aspiruje na vysledování proměny Jazzové sekce v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století se snahou odkrýt a popsat podstatu hodnot, vzorců jednání a myšlení občanské společnosti narážející na totalitní mašinérii ČSSR. Klíčová slova: občanská společnost, alternativní kultura, totalitní moc, Komunistická strana Československa
Postoje KSČ k vnitropolitickým krizím v evropských zemích v první polovině 20. let
Rameš, Václav ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá postoji KSČ k vnitropolitickým krizím v evropských zemích v první polovině 20. let 20. století. Vycházejíc z teorie o internacionalizaci třídního konfliktu za účelem vyvolání proletářské revoluce, kterou propagovala Komunistická Internacionála, zkoumá činnost Komunistické strany Československa na tomto poli v první etapě od jejího založení. Analýze jsou podrobeny zejména prameny primární povahy: zápisy ze schůzí vedení KSČ, dokumenty, týkající se jejích organizačních složek, edice pramenů ke stranickým sjezdům, stenoprotokoly vystoupení komunistických poslanců na půdě parlamentu ČSR; jako pramenu je využíváno i periodického a občasného tisku. Práce je uspořádána chronologicky a zkoumá danou problematiku ve vybraných časových úsecích, kterými jsou a) období těsně po založení strany (překrývá se s obdobím ohrožení republiky pokusem o restauraci Habsburků v Maďarsku) b) období nástupu italského fašismu c) první etapa bulharské revoluce (do nástupu Ljapačevovy vlády v lednu 1926). Speciální oddíly jsou věnovány i vlivu Kominterny na utváření postojů KSČ k zahraničněpolitickým krizím, dále používáním denního i občasného tisku jako historického pramene a fungování československé organizace Mezinárodní rudé pomoci (pouze během zkoumaného období první poloviny 20. let). Záměrně...
Možnosti násilného řešení krize komunistických režimů v roce 1989: Československo ve středoevropské perspektivě
Netolická, Zuzana ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Bakalářská práce se zabývá možností násilného řešení událostí v Československu v roce 1988 a 1989. Pro porovnání jsou nastíněny i události v celé střední Evropě, do které se v této práci počítá kromě Československa také Polsko, Maďarsko a NDR. Práce je rozdělena na dvě části. První má dvě kapitoly, ve kterých je popis událostí ve druhé polovině osmdesátých let ve střední Evropě. Ve druhé části práce je pak popsáno, jaké mocenské a stranické orgány se podílely na rozhodování o možných zásazích a kdo zásahy prováděl. V závěrečné kapitole jsou popsány tři hlavní faktory, které ovlivnily chod událostí v roce 1989. Hlavní zdroje práce jsou archivní materiály ze zasedání Ústředního výboru, sborníky Securitas imperii a rozhovory s vysoce postavenými komunisty té doby. Výsledkem práce je to, že možnost násilného řešení byla velmi malá, protože celou situaci ovlivňovalo několik na sebe navazujících faktorů.
Československo v 60. letech 20. století z hlediska teorie nedemokratických režimů
Slezáková, Martina ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Diplomová práce Československo v 60. letech 20. století z hlediska teorie nedemokratických režimů se zabývá politickým, ekonomickým a společenskýcm vývojem, zejména tzv. Pražským jarem 1968. Reforma v roce 1968 představovala pokus o přeměnu československého komunistického režimu. Cílem bylo vytvořit z Československa moderní průmyslovou společnost, vymanit se z plné podřízenosti k Sovětskému svazu ovšem s vedoucí silou komunistické strany. Z toho důvodu rok 1968 zaujímá v naší poválečné historii významné místo. Diplomová práce je rozdělena do dvou hlavních částí a sedmi kapitol. První část je věnována nedemokratickým teoriím zejména totalitarismu a autoritarismu. Druhá část začíná událostmi v komunistickém Československu v letech 1948 až 1960. A následně zbylá část práce je věnovaná hlavnímu tématu diplomové práce, a to Československu v 60. letech 20. století. Cílem mé diplomové práce bylo analyzovat situaci v Československu v 60. letech, určit příčiny a důsledky tzv. Pražského jara 1968 a pokusit se přiřadit k Československu v 60. letech určitý typ nedemokratického režimu a zjistit tak, kde se Československo nacházelo na pomyslné škále od totalitarismu k demokracii v tomto období.
Profil vydavatelství Novinář
Louvarová, Jana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Diplomová práce "Profil vydavatelství Novinář" mapuje vznik, organizaci a produkci vydavatelství Novinář. V první části práce je kladen důraz především na historické události, které vzniku vydavatelství předcházely a které ovlivňovaly jeho provoz. Samostatná kapitola popisuje podmínky a okolnosti vydávání odborně zaměřených publikací a periodik, tj. platnou legislativu a orgány, které rozhodovaly o vzniku vydavatelství, ediční činnosti organizací a obsahu vydávaných publikací. Prostor je věnován i nutnosti zvyšování kvalifikace v novinářské práci (novinářské kurzy, ustavování vysokoškolského studia), a s tím související potřebě vydávání odborných žurnalistických publikací a dalším důvodům, které vedly k založení vydavatelství Novinář. V druhé části práce je popsán vlastní vznik a fungování vydavatelství Novinář, dále pak struktura vydavatelství, jeho vydavatelská činnost (knižní a časopisecká řada, ostatní publikace z produkce tohoto vydavatelství). Poslední kapitola je věnována významným osobnostem, které se podílely na vzniku a chodu vydavatelství (ředitelé).
Gustáv Husák v kauze slovenského buržoazního nacionalismu
Macháček, Michal ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Doskočil, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se věnuje osobnosti československého komunistického politika Gustáva Husáka v souvislosti s kauzou slovenského buržoazního nacionalismu. Je strukturována chronologicky a místy prokládána tematickými okruhy. Čerpá z široké pramenné základny a rozličných zdrojů. Převažuje pozitivistický a analytický přístup. Cílem je objasnit vznik politické kauzy slovenského buržoazního nacionalismu a způsob, jakým byl do něj Husák včleněn. Práce ukazuje na stěžejní provázanost s mezinárodními souvislostmi a také poodkrývá "nesoudružské" vztahy mezi předními stranickými funkcionáři. Dále jsou nastolovány otázky spojené s Husákovým politickým pádem, vykonstruovaným obviněním, vězněním a následně se složitostí rehabilitačního procesu, na jehož konci byla Husákovi nejenom navrácena stranická legitimace, ale také možnost další politické kariéry. Navíc se text ve zvýšené míře snaží postihnout jednotlivé sociální vztahy mezi aktéry a porozumět jejich motivům chování. To vše je také dáváno do souvislosti s česko-slovenskými vztahy, které zmiňovaná kauza znatelně ovlivnila. Záměr práce tak cíleně přesahuje biografický motiv

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 98 záznamů.   začátekpředchozí64 - 73dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.