Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Evropský kontext k ztvárnění figury v českém malířství druhé třetiny 19. století. Ideové a formální zázemí tvorby Josefa Mánesa
Řezáč, Jan ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Petrasová, Taťána (oponent) ; Machalíková, Pavla (oponent)
Disertační práce Jana Řezáče s názvem: "Evropský kontext k ztvárnění figury v českém malířství druhé třetiny 19. století. Ideové a formální zázemí tvorby Josefa Mánesa", synteticky stanovuje základní metodologické postupy k problematice středoevropského figurálního malířství kolem roku 1850, v užším smyslu se pak zabývá tvorbou českého malíře Josefa Mánesa. V této době dochází ve figurálním umění sice stále k formálnímu napodobování historických vzorů prostřednictvím studia na Akademiích i v mimoakademickém provozu, současně je ale figura nově výtvarně instrumentalizována jako identifikační prvek širšího sociálního celku, především tehdy se ustanovujících národů. Také emancipování se umělců a jejich konceptuální sebereprezentační snahy, se odráží v jimi zpodobované figurální formě. Malířství pozdního romantismu se vyznačuje mimo jiné recepcí Michelangelovského a manýristického ztvárnění lidského těla, a to nad rámec dobově stále ještě oblíbené Raffaelovské klasické, vrcholně renesanční figury. Josef Mánes byl ale nucen v tomto smyslu pracovat převážně pouze s grafickými předlohami. Autor se v této disertační práci dále snaží analyzovat Mánesovy antropomorfizace, stejně jako jeho snahy, směřující k výtvarnému deformování anatomické substance jím traktovaných figur. Tyto Mánesovy tendence mají širší sociální,...
Historizující ornament v díle Josefa Mánesa
Kuthanová, Kateřina ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Ústřední pozornost je v rámci práce soustředěna na životní dílo českého umělce Josefa Mánesa (1820−1871), a to především na ta díla, která obsahují historizující ornament. Hlavním cílem práce je typologické vymezení jednotlivých motivů historizujících ornamentů v díle J. Mánesa s upřesněním zdrojů jejich inspirace. Dalším cílem práce je taktéž shrnutí literatury k tématu, soupis všech Mánesových děl obsahujících ornamentální výzdobu a dokumentace sledovaných okruhů problémů v příslušeném obrazovém materiálu.
Historizující ornament v díle Josefa Mánesa
Kuthanová, Kateřina ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Ústřední pozornost je v rámci práce soustředěna na životní dílo českého umělce Josefa Mánesa (1820−1871), a to především na ta díla, která obsahují historizující ornament. Hlavním cílem práce je typologické vymezení jednotlivých motivů historizujících ornamentů v díle J. Mánesa s upřesněním zdrojů jejich inspirace. Dalším cílem práce je taktéž shrnutí literatury k tématu, soupis všech Mánesových děl obsahujících ornamentální výzdobu a dokumentace sledovaných okruhů problémů v příslušeném obrazovém materiálu.
Evropský kontext k ztvárnění figury v českém malířství druhé třetiny 19. století. Ideové a formální zázemí tvorby Josefa Mánesa
Řezáč, Jan ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Machalíková, Pavla (oponent) ; Musil, Roman (oponent)
Disertační práce Jana Řezáče s názvem: Evropský kontext k ztvárnění figury v českém malířství druhé třetiny 19. století. Ideové a formální zázemí tvorby Josefa Mánesa synteticky stanovuje základní metodologické postupy k problematice středoevropského figurálního malířství kolem roku 1850, v užším smyslu se pak zabývá tvorbou českého malíře Josefa Mánesa. V této době dochází ve figurálním umění sice stále k formálnímu napodobování historických vzorů prostřednictvím studia na Akademiích i v mimoakademickém provozu, současně je ale figura nově výtvarně instrumentalizována jako identifikační prvek širšího sociálního celku, především tehdy se ustanovujících národů. Také emancipování se umělců a jejich sebereprezentační snahy, se odráží v jimi zpodobované figurální formě. Malířství evropského pozdního romantismu se vyznačuje mimo jiné recepcí michelangelovského a manýristického ztvárnění lidského těla, a to nad rámec dobově stále ještě oblíbené raffaelovské klasické vrcholně renesanční figury. Josef Mánes byl ale nucen v tomto smyslu pracovat převážně pouze s grafickými předlohami. Autor se v této disertační práci snaží dále analyzovat Mánesovy antropomorfizace, stejně jako jeho snahy, směřující k výtvarnému deformování anatomické substance jím traktovaných figur. Tyto Mánesovy tendence mají širší sociální,...
Evropský kontext k ztvárnění figury v českém malířství druhé třetiny 19. století. Ideové a formální zázemí tvorby Josefa Mánesa
Řezáč, Jan ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Petrasová, Taťána (oponent) ; Machalíková, Pavla (oponent)
Disertační práce Jana Řezáče s názvem: "Evropský kontext k ztvárnění figury v českém malířství druhé třetiny 19. století. Ideové a formální zázemí tvorby Josefa Mánesa", synteticky stanovuje základní metodologické postupy k problematice středoevropského figurálního malířství kolem roku 1850, v užším smyslu se pak zabývá tvorbou českého malíře Josefa Mánesa. V této době dochází ve figurálním umění sice stále k formálnímu napodobování historických vzorů prostřednictvím studia na Akademiích i v mimoakademickém provozu, současně je ale figura nově výtvarně instrumentalizována jako identifikační prvek širšího sociálního celku, především tehdy se ustanovujících národů. Také emancipování se umělců a jejich konceptuální sebereprezentační snahy, se odráží v jimi zpodobované figurální formě. Malířství pozdního romantismu se vyznačuje mimo jiné recepcí Michelangelovského a manýristického ztvárnění lidského těla, a to nad rámec dobově stále ještě oblíbené Raffaelovské klasické, vrcholně renesanční figury. Josef Mánes byl ale nucen v tomto smyslu pracovat převážně pouze s grafickými předlohami. Autor se v této disertační práci dále snaží analyzovat Mánesovy antropomorfizace, stejně jako jeho snahy, směřující k výtvarnému deformování anatomické substance jím traktovaných figur. Tyto Mánesovy tendence mají širší sociální,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.