|
|
Ovlivňování mezinárodních vztahů v Jihočínském moři na základě čínské potravinové politiky
Vnouček, Jeroným ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Oblast Jihočínského moře je významným prostorem mezinárodního dění. V této oblasti se promítají napjaté vztahy Číny a okolních států sdílející dané moře a Spojených států. Velká pozornost je v rámci mezinárodně-politické diskuse namířena například k otázce Tchaj-wanu, nalezištím nerostných surovin a mezinárodního obchodu. Nepříliš je však brán zřetel na důležitost mořských lovišť pro expanzivní jednání Číny, na což se tato práce zaměřuje. Tato práce se zabývá otázkou, "Jak ovlivňuje čínská potravinová bezpečnost mezinárodní vztahy v Jihočínském moři?" Využití přístupu neo-malthusiánské teorie umožňuje sledovat potravinové nároky čínské populace v kontextu potravinové bezpečnosti ovlivněné degradujícím životním prostředím. S využitím analýzy a následné syntézy jsou zkoumány zdroje a informace týkající se potravin a mezinárodních vztahů. Z práce vychází výsledky naznačující, že je Čína dlouhodobě potravinově nesoběstačná a její přísun proteinů je silně ovlivněn dovozem proteinu, rybařením a akvakulturní produkcí ryb. Potravinová a obzvláště rybí produkce je však silně ovlivněna zhoršujícím se životním prostředím. Pro uspokojení svých potřeb tak Čína volí kroky, které v regionu porušují konvencí OSN vymezené exkluzivní ekonomické zóny jiných států, a unilaterálně prosazuje své vymezení regionu.
|
|
|
From food security to food sustainability: the attitudes of the FAO
Rinaldi, Chiara ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Tento výzkum sleduje vývoj paradigmatu potravinového systému a zkoumá přechod od úzkého zaměření na potravinovou bezpečnost ke komplexnímu přístupu udržitelnosti potravin. Studie analyzuje chování Hospodářské a sociální rady (ECOSOC) a Rozvojového programu OSN (UNDP) jako zdrojových institucí a jejich potenciální vliv na strategie Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) při řešení globálních problémů v oblasti potravinové bezpečnosti. Výzkum, který trvá od roku 1990 do roku 2019, zkoumá klíčové oficiální dokumenty institucí a relevantní literaturu, aby odhalil vzájemné propojení mezi těmito institucemi a změnou paradigmatu FAO. Zjištění vrhají světlo na komplexní dynamiku a interakce mezinárodních institucí a jejich roli při utváření politik udržitelného rozvoje v oblasti potravinové bezpečnosti.
|
|
|
Vývoj potravinové bezpečnosti ve vybraných zemích jihovýchodní Afriky
Hendrychová, Marcela
Diplomová práce se zabývá sledováním vývoje potravinové bezpečnosti v Malawi, Zimbabwe a Zambii. Konkrétním kritériem pro výběr tří států byl indikátor HDI a geografická poloha vybraných států. Prostřednictvím jednotlivých indikátorů z různých pilířů potravinové bezpečnosti práce vyhodnocuje nejvýznamnější faktory, které způsobují potravinovou nejistotu ve sledovaných zemích. Teoretická část práce vysvětluje základní fakta a pozadí problému, obsahuje vysvětlení klíčových pojmů a termínů, definování jednotlivých příčin a důsledků potravinové bezpečnosti na úrovni vybraných států. V práci jsou také popsány nejpoužívanější indikátory měřící potravinovou bezpečnost. Praktická část na základě vývoje sledovaných indikátorů (průměrný příjem bílkovin; průměrný příjem bílkovin živočišného původu; prevalence středně těžké nebo těžké potravinové nejistoty; prevalence závažného nedostatku potravin; procento populace využívající základní hygienické služby; procento populace která má přístup k pitné vodě; procento dětí do 5 let, trpící zakrnělostí; prevalence anémie žen v reprodukčním věku; variabilita produkce potravin na osobu; politická stabilita a absence násilí/terorismu) v období let 2009–2019 zkoumá faktory, které ovlivnily změny těchto ukazatelů. V práci bylo zjištěno, že nejvýznamnějšími faktory, které ovlivňují vývoj potravinové bezpečnosti ve sledovaných státech Malawi, Zambie i Zimbabwe, jsou klimatické podmínky, politická a ekonomická situace, nízká vzdělanost obyvatelstva a infekční nemoci. Tyto faktory zpomalují ekonomický růst zemí a znemožňují růst směrem z rozvojových zemí k rozvinutým a mají za následek potravinovou nejistotu a její důsledky.
|
|
|
Hunger games: Discourses of the G7 New Alliance for Food Security and Nutrition in Africa
Milerová Prášková, Dagmar ; Novotný, Josef (vedoucí práce) ; Daněk, Petr (oponent) ; Profant, Tomáš (oponent)
Nová aliance pro potravinovou bezpečnost vznikla v roce 2012 jako klíčová iniciativa zemí skupiny G7 s cílem bojovat proti hladu v Africe. Jejím proklamovaným cílem bylo posílení spolupráce mezi vybranými africkými státy a soukromým sektorem díky prosazování pro- tržních reforem a investic do afrického zemědělství. Nicméně tato iniciativa kolem roku 2015 zmizela z veřejného prostoru, a to celých sedm let před naplánovaným koncem. Nová aliance tak může být považována a analyzována jako příklad neúspěšné politiky, která nedosáhla svých deklarovaných cílů. V této práci proto zkoumám diskurzy Nové aliance v oficiálních dokumentech vybraných zemí G7 se zaměřením na to, jak byla tato iniciativa konstruována a zarámována v širším kontextu přístupů těchto zemí ke globální potravinové bezpečnosti a hladu. To je doplněno analýzou diskurzu rozhovorů se zástupci neziskových organizací a občanské společnosti zapojených do kampaně proti Nové alianci. Výběr analyzovaných zemích (USA, Francie a Velká Británie) reflektuje jejich specifické postoje k Nové alianci. Tato analýza byla doplněna analýzou diskurzu zástupců západní a africké občanské společnosti, kteří se zúčastnili nějakého projektu spojeného s Novou aliancí nebo kampaně proti Nové alianci. Mým předpokladem je, že analýza pozic jednotlivých států ve...
|
|
| |
|
|
Food Security and Machine Learning: Opportunities and Challenges
Hruška, Adam ; Špelda, Petr (vedoucí práce) ; Plattner, Simon Antonin (oponent)
Vzhledem k rostoucímu vlivu globálního oteplování a kontinuální závislosti na neobnovitelných zdrojích, jako jsou fosilní paliva či úrodná půda, existuje velmi reálná hrozba pro budoucnost agrární sféry. Vedle budoucích omezení ovšem dochází k stále stupňujícímu populačnímu růstu především v méně rozvinutých regionech, kdy řada odhadů poukazuje na nutnost 70-110 procentního nárůstu v produkčních kapacitách potravinové produkce v reakci na růst populace. Navzdory soudobým technologiím, mezi něž patří precizní zemědělství, lze s poměrně velkou jistotou očekávat nedostatečný růst produkce ve vztahu k růstu požadavků populace. Strojové učení, které v současnosti patří mezi nejvíce rozvíjené technologie, je považováno za potenciální řešení pro výše zmíněné hrozby, ovšem rozsah jeho úspěšného nasazení zůstává nejistý. Hlavním cílem práce je zkoumání a rozbor potenciálních následků implementace strojového učení v agrární sféře, přičemž výzkum budoucnosti je realizován pomocí metodologického rámce nové scenáristiky. Analýza pro svůj cíl užívá řadu empirických dat, soudobé výzkumné projekty v rámci strojového učení a kombinaci projekcí současných fenoménů. Přesto, že metodologický rámec potenciálně umožňuje tvorbu neomezeného počtu scénářů, se práce soustředí na tři hlavní narativy. První ze scénářů se...
|
|
| |
|
|
Potential for Agricultural Trade between China and Central and Eastern Europe within the 16+1 Framework
Rasenko, Elena ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Benáček, Vladimír (oponent)
Cílem následujícího článku je analyzovat obchodní potenciál medzi střední a východní Evropou (CEE) a Čínou pro obchod s potravinami. I když je obchod s potravinářskými výrobky porovnatelně nižší, existuje několik důvodů, proč stojí za hlubší analýzu. Potravinová bezpečnost hraje důležitou roli v čínské domácí politice. Z důvodu environmentálních, socioekonomických a demografických změn nemůže být Čína soběstačná, a proto je závislá na dovozu potravin. Od zavedení iniciativy One Belt One Road a rámce 16 + 1 má Čína za cíl zlepšit spolupráci a obchod s potravinovými komoditami se zúčastněnými zeměmi. CEE může být spolehlivým partnerem, protože vyrábí vysoce kvalitní výrobky s komparativními výhodami. Pomocí modelu gravitace byly odhadnuty účinky 16 + 1 rámce, stejně jako obchodní potenciál. Na základě výsledků zavedení rámce 16 + 1 má pozitivní a významný vliv na obchod se zemědělskými produkty mezi CEE a Čínou. Pouze pět zemí však může zvýšit svůj vývoz potravin do Číny, zatímco zbývajících jedenáct již překročí svůj vývoz potravin. Čína na druhé straně vyváží pod svůj potenciál ve většině případů.
|
|
|
Potravinová bezpečnost a základní plodiny
Čermáková, Lenka ; Milerová Prášková, Dagmar (vedoucí práce) ; Jančák, Vít (oponent)
V dnešní době, kdy velkým tempem roste populace především v méně rozvinutých zemích, je hlad a chudoba problémem obrovských rozměrů. Kvůli zmírňování a odstraňování hladu byl vytvořen koncept potravinové bezpečnosti, který popisuje ideální stav, jehož je třeba dosáhnout. Záměrem první části práce je přiblížení samotného konceptu a představení čtyř pilířů, protože díky jejich naplnění může koncept fungovat v praxi. S potravinovou bezpečností je úzce spojená produkce základních plodin, proto druhá část práce je zaměřená na plodiny, které hrají roli v naplňování konceptu potravinové bezpečnosti. Těmi plodinami jsou rýže, kukuřice, brambor a pšenice. K naplnění konceptu dojde tehdy, kdy jsou všechny čtyři pilíře splněny zároveň. V cestě stojí mnoho překážek, od ekonomických po klimatické. Je potřeba se změnám přizpůsobit, ať už změnou v zemědělství (více mechanizace a elektrifikace) nebo zlepšením podmínek samotných zemědělců. Zlepšení infrastruktury umožní rozšířit základnu spotřebitelů a tím zvýšení příjmů. Výsledkem je, že se všechno odvíjí od samotných plodin. Na začátku je důležitý výběr osiva, dále pěstovat plodinu, která dokáže zajistit příjem a nebude její pěstování na úkor živobytí zemědělců. Zamezení znehodnocení potravin při špatném skladování nebo výrobě, dokáže zachránit velké množství...
|
|
| |
host ::
RSS.