|
|
Variabilita genu MYOD1 ve vztahu ke kvalitě masa u prasat
Španihelová, Věra
Tato bakalářská práce je věnována studiu asociace genu MYOD1 s kvalitou masa u prasat. Tento gen se řadí do genové rodiny MYOD, jejíž členové hrají důležitou roli při vývoji svalstva v průběhu myogeneze, a proto mohou mít mutace v genu MYOD1 vliv na kvalitu masa. Pro studium bylo použito 46 vzorků DNA prasat plemene české bílé ušlechtilé. Pro získání genotypů byla použita metoda PCR-RFLP, kdy byl PCR produkt štěpen restrikční endonukleázou DdeI. U získaných genotypů byly vypočítány jejich frekvence, kdy relativní frekvence genotypu AA byla 19,6 %, AB 47,8 % a BB 32,6 %. Nejčastěji se vyskytovala alela B s 56,5% zastoupením. Statistické vyhodnocení bylo provedeno pomocí programu SAS. Z výsledků vyplynulo, že pouze obsah myoglobinu ve 100 g svaloviny je ovlivněn genem MYOD1 s průkazností P ≤ 0,05. Statisticky průkazný rozdíl byl nalezen mezi genotypy AA a AB, kdy u jedinců s genotypem AA byl obsah myoglobinu znatelně nižší.
|
|
|
Chov a vývoj plemene prasat české bílé ušlechtilé
JÁRKOVÁ, Eliška
Cílem bakalářské práce bylo analyzovat vývoj užitkových vlastností plemene české bílé ušlechtilé za období od roku 2008 do roku 2020. V nukleových chovech klesl počet z 1 664 prasnic na 1 174 prasnic (o 29,4 %). Zvýšil se počet všech narozených selat na 14,9 selat (o 2,0 ks), živě narozených selat na 13,5 selat (o 1,3 ks) a dochovaných selat na 12,1 selat (o 1,2 ks). Mléčnost prasnic se zvýšila na 70,0 kg (o 6,4 kg) a délka mezidobí se snížila na 150,0 dní (o 10,5 dní). Průměrný denní přírůstek od narození se u kanečků zvýšil na 754 g (o 108 g) a u prasniček na 664 g (o 21 g). Průměrný denní přírůstek v testu se u kanečků zvýšil na 1 229 g (o 216 g) a u prasniček na 1 059 g (o 67 g). Průměrná výška hřbetního tuku se snížila u kanečků na 5,6 mm (o 1,7 mm) a u prasniček na 6,1 mm (o 0,6 mm).
|
|
|
Analýza reprodukčních a produkčních vlastností ve dvou vybraných chovech prasat
BEDNÁŘOVÁ, Kristýna
Cílem diplomové práce byla analýza reprodukčních a produkčních užitkových vlastností ve dvou zvolených chovech prasat. V chovu A bylo vyhodnoceno celkem 432 vrhů, v chovu B 321 vrhů. V roce 2019 byl rozdíl mezi průměrným počtem všech narozených selat v chovu A (16,3 ks) a v chovu B (14,0 ks) 2,3 ks (p < 0,05). Průměrný počet živě narozených selat byl v roce 2019 v chovu A 14,7 ks, v chovu B 12,2 ks (p < 0,05) a rozdíl počtu dochovaných selat za rok 2019 činil 1,8 ks (p < 0,05). Rok 2020 přinesl podobné výsledky. Rozdíl průměrného počtu všech narozených selat mezi chovy činil 2,6 ks (p < 0,05), živě narozených také 2,6 ks (p < 0,05) a dochovaných selat 2,2 ks (p < 0,05). Byl sledován také vliv parity. V chovu A byl nárůst mezi 1. a 2. vrhem počtu všech narozených selat 2,4 ks (p < 0,05), počtu živě narozených 2,2 ks (p < 0,05) a počtu dochovaných 1,5 ks (p < 0,05). Mezidobí dosahovalo v chovu A 149,3 (+/- 0,78) dní v roce 2019 a 151,2 (+/- 0,79 dní) v roce 2020. Chov B 161,8 (+/- 0,85) dní v roce 2019 a 159,4 (+/- 0,93) dní v roce 2020. Počet struků byl sledován celkem u 6584 ks prasniček v chovu A a u 4210 ks prasniček v chovu B. CPS 16 dosáhlo 12,8 % prasniček v chovu A a 18,2 % prasniček v chovu B. Produkční vlastnosti byly hodnoceny na 304 prasničkách (chov A) a 394 prasničkách (chov B). V roce 2019 byl přírůstek od narození v chovu A vyšší o 23,1 g (p < 0,05) a přírůstek v testu byl v chovu A vyšší o 36,5 g než v chovu B. V roce 2020 byl přírůstek od narození 616,3 g v chovu A a 597,8 g v chovu B (p < 0,05), přírůstek v testu byl v chovu A 985,7 g a v chovu B 939,2 g (p < 0,05). V roce 2019 byla v chovu B průměrná výška hřbetního tuku 6,5 mm, oproti průměrné VHT 6,9 mm v roce 2020 (p < 0,05). V chovu B byl průměrný podíl svaloviny 59,4 % v roce 2019 a 58,5 % v roce 2020 (p < 0,05).
|
host ::
RSS.