|
|
Effect of porcine reproductive and respiratory syndrome virus (PRRSV) on the adaptive immune system.
Šinkora, Šimon ; Štěpánová, Kateřina (vedoucí práce) ; Toman, Miroslav (oponent)
Virus reprodukčního a respiračního syndromu prasat (PRRSV) způsobuje velké ekonomické ztráty při produkci vepřového masa, protože má schopnost přetrvávat a šířit se v chovech navzdory očkování. Podstatným rysem infekce je silná, ale neúčinná protilátková odpověď s omezenou imunologickou pamětí. Schopnost viru dysregulovat imunitní systém hostitele je vysvětlována různými mechanismy, včetně zhoršení infekce zprostředkovaného protilátkami, polyklonální aktivace B lymfocytů, superantigenního efektu, přítomností imunodominantního epitopu, inhibice nespecifické imunity nebo odlišné úlohy cytotoxických T lymfocytů. Nejnovější nálezy naznačují, že PRRSV ovlivňuje repertoár vznikajících T lymfocytů v brzlíku a způsobuje toleranci k virovým epitopům, které jsou kritické pro neutralizaci viru. Specifické pomocné T lymfocyty chybí a nemohou poskytnout signál odpovídajícím B lymfocytům, aby produkovaly vysokoafinitní protilátky neutralizující virus. Zbývající pomocné T lymfocyty nicméně nejsou ovlivněny a pomáhají produkci anti-PRRSV protilátek, které jsou však neúčinné a nemohou virus eliminovat. Postiženy jsou také T cytotoxické lymfocyty potřebné pro eliminaci infikovaných buněk. Tato bakalářská práce popisuje různé vlastnosti infekce PRRSV a srovnává známé informace o imunitní odpovědi proti viru s cílem...
|
|
|
Subpopulace B- a T-lymfocytů pří imunodeficitních stavech
Šinkorová, Vendula ; Kalina, Tomáš (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
1 Abstrakt B a T lymfocyty tvoří antigenně specifickou část imunitního systému. Spolu s buňkami nespecifické imunity začínají svůj vývoj ve fetálních játrech a později v kostní dřeni ze společného progenitoru, tzv. hematopoetické kmenové buňky. Obě hlavní větve krvetvorby dále procházejí diferenciačními procesy regulovanými mnoha cytokiny a transkripčními faktory, vedoucími k velmi heterogenní skupině subpopulací. Protože imunitní systém slouží k obraně těla nejen před vnějšími vlivy a nádorovým bujením, ale také před sebou samým, je diferenciace lymfocytů podmíněna mnoha kontrolními body, při kterých jsou klony B a T lymfocytů přísně selektovány. Obě hlavní lymfocytární linie spolu navzájem i s buňkami nespecifické imunity úzce spolupracují a komunikují. Pokud dojde k narušení diferenciace nebo efektorové funkce v důsledku mutace genů, kódujících proteiny zajišťující některé z těchto funkcí, nastává stav zvaný primární imunodeficit. Velmi vhodnou metodou pro studium lymfocytárních subpopulací a jejich imunodeficitů je multiparametrická imunofenotypizace a její detekce technikou průtokové cytometrie. Na vybraných příkladech primárních lidských imunodeficitů B a T lymfocytů je v této práci ukázáno, jaký mají dopad na jednotlivé subpopulace lymfocytů, co z toho vyplývá pro zdraví organismu a proč je nutné...
|
|
|
Vývoj vybraných CD znaků a jejich role ve fylogenezi imunitního systému člověka
Podolská, Tereza ; Růžičková, Šárka (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
V první části práce byl zjišťován původ vybraných povrchových CD znaků člověka, konkrétně molekul CD19, CD20, CD21, CD24, CD27 a CD38. Dále byly v práci mezidruhově porovnávány sekvence nukleotidů a aminokyselin těchto molekul pomocí in silico přístupu. Využity byly bioinformatické databáze sekvencí vybraných molekul na úrovni DNA, mRNA a proteinu, například GeneBank, NCBI BLAST, Homologene a OrthoDB. Záměrem bylo na doménové úrovni identifikovat nejpůvodnější organismy, u nichž lze sledovaný protein poprvé nalézt. V N-koncové doméně molekuly CD38 ptáků byla nalezena sekvence vykazující významnou podobnost s archebakteriální flagelinovou doménou. Tato flagelinová sekvence se u ptačí molekuly CD38 nachází v oblasti transmembránové domény, což naznačuje, že výskyt této sekvence mohl se vznikem tramsmembránové domény souviset. Použitý postup by bylo možné zařadit do komparativních hybridizačních studií jako nástroj v přípravné nelaboratorní fázi výzkumu existence paralogů a ortologů u fylogeneticky starých druhů. Klíčová slova: CD znak, imunocyt, B lymfocyt, vrozená a adaptivní imunita, databáze sekvencí, aminokyselina, nukleotid
|
|
|
Vývoj vybraných CD znaků a jejich role ve fylogenezi imunitního systému člověka
Podolská, Tereza ; Růžičková, Šárka (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
V první části práce byl zjišťován původ vybraných povrchových CD znaků člověka, konkrétně molekul CD19, CD20, CD21, CD24, CD27 a CD38. Dále byly v práci mezidruhově porovnávány sekvence nukleotidů a aminokyselin těchto molekul pomocí in silico přístupu. Využity byly bioinformatické databáze sekvencí vybraných molekul na úrovni DNA, mRNA a proteinu, například GeneBank, NCBI BLAST, Homologene a OrthoDB. Záměrem bylo na doménové úrovni identifikovat nejpůvodnější organismy, u nichž lze sledovaný protein poprvé nalézt. V N-koncové doméně molekuly CD38 ptáků byla nalezena sekvence vykazující významnou podobnost s archebakteriální flagelinovou doménou. Tato flagelinová sekvence se u ptačí molekuly CD38 nachází v oblasti transmembránové domény, což naznačuje, že výskyt této sekvence mohl se vznikem tramsmembránové domény souviset. Použitý postup by bylo možné zařadit do komparativních hybridizačních studií jako nástroj v přípravné nelaboratorní fázi výzkumu existence paralogů a ortologů u fylogeneticky starých druhů. Klíčová slova: CD znak, imunocyt, B lymfocyt, vrozená a adaptivní imunita, databáze sekvencí, aminokyselina, nukleotid
|
|
|
Imunotypové rozdíly v subpopulacích CD27+ B lymfocytů u zdravých kontrol a pacientů s různými imunopatologiemi
Valatová, Pavla ; Růžičková, Šárka (vedoucí práce) ; Petanová, Jitka (oponent)
Imunitní systém udržuje integritu organismu, rozpoznává škodlivé od neškodlivého a chrání tak organismus před exo- i endogenními škodlivinami a spolu s nervovým a endokrinním systémem patří mezi nejdůležitější regulační systémy organismu. V současné době přibývají důkazy, že se různé subpopulace B lymfocytů, přímo či nepřímo uplatňují v patogenezi mnoha chorob. Avšak dosud máme jen velmi omezené poznatky o tom, jak jsou jednotlivá diferenciační stádia B lymfocytů zapojena do patologických procesů a jak samotný průběh nemoci nebo samotné léčby ovlivňuje B buněčnou homeostázu. Tato práce je zaměřena na studium periferních CD27+ B lymfocytů (jedné z nejméně prozkoumaných lidských B lymfocytů) u zdravých kontrol a pacientů s různými imunopatologiemi, v tomto případě jsou prezentovány reprezentativní výsledky pacientů s idiopatickými střevními záněty. Pomocí polychromatické průtokové cytometrie jsme vyšetřili z toho 14 kontrol, 7 pacientů s Crohnovou chorobou (CD) a 5 s ulcerózní kolitidou (UC). U 6 pacientů s CD jsme měli možnost námi studované imunofenotypy stanovit také 2 hodiny po intravenózní aplikaci Infliximabu a u jednoho po 14 dnech od podání léku. Paměťové B lymfocyty charakterizované jako CD19+CD27+, CD19+CD20+CD27+ a CD19+CD20+CD27+IgM+ byly u pacientů s CD přítomné vždy ve zvýšených...
|
|
|
Raritní populace B lymfocytů na pozadí periferní B lymfopoézy u lidí
Grígelová, Andrea ; Růžičková, Šárka (vedoucí práce) ; Hrušák, Ondřej (oponent)
B lymfocyty periferní krve u lidí představují heterogenní buněčné prostředí, které v imunitním systému vykazuje mnoho významných funkcí. V současné době narůstají důkazy o tom, že se B buněčné subpopulace podílejí na patogenezi mnoha různých chorob. Avšak existuje velmi málo nebo téměř žádné poznatky o tom, jak jsou jednotlivá diferenciační stádia B lymfocytů do patologických procesů zapojena, a jaká je jejich distribuce a zastoupení za fyziologického stavu a za patologických podmínek. Existuje důvodný předpoklad, že podobně jako je tomu u dendritických buněk, NK/NKT buněk a T lymfocytů, také B lymfocytární populace budou obsahovat malé až raritní subpopulace, u nichž se předpokládají relativní frekvence četnosti v rozmezí 0,01% - 0,1 ‰. Primárním cílem bylo na základě komparativní studie napříč různými druhy obratlovců postihnout rozsah fylogenetické a ontogenetické heterogenity populace periferních B lymfocytů a lymfopoetických orgánů. Dalším cílem práce bylo na souboru 183 jedinců, z toho 50 kontrol a 133 pacientů s různými (imuno)patologiemi nebo nádorovými onemocněními použít polychromatickou průtokovou cytometrii se záměrem vytypovat vhodnou strategii vymezení a kombinaci povrchových znaků, jejichž prostřednictvím by bylo lze detekovat a prokázat konkrétní minoritní/raritní subpopulace....
|
|
|
Změny v distribuci subpopulací B lymfocytů u pacientů s Crohnovou chorobou před a po biologické léčbě
Suchá, Renata ; Růžičková, Šárka (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
B-lymfocyty jsou lymfoidní buňky, které jsou součástí adaptivního/vrozeného imunitního systému a jejich hlavní funkcí je tvorba protilátek. V současné době mnohá data různých studií podporují hypotézu, že různé spíše minoritní subpopulace B-lymfocytů pravděpodobně hrají přímou a nepřímou úlohu v imunopatogenezi v lidských patologií, například při Crohnově nemoci (CD). Cílem předkládané studie proto bylo zjistit distribuci frekvencí B-lymfocytárních subpopulací (ve fázi vývoje od transientních B buněk až po efektorová B buněčná stádia) v periferní krvi zdravých jedinců (KO) a pacientů s Crohnovou chorobou (CD) a ulcerativní kolitidou (UC). K tomuto účelu byla použita polychromatická průtoková cytometrie s využitím 11 barev. Analyzovali jsme celkem 30 vzorků periferní krve, které zahrnovaly 14 KO, 11 pacientů s CD a 5 s UC. U 6 pacientů s CD jsme měli možnost analyzovat krevní vzorky odebrané 2 hodiny po podání anti-TNF preparátu. U pacientů s CD byly nalezeny paměťové B lymfocyty (CD19+ CD27+ , CD19+ CD20+ CD27+ a CD19+ CD20+ CD27+ IgM+ ) ve zvýšených frekvencích oproti kontrolám (20,06±13,58%; 17,61±13,48%; 88,60±20,56% vs. 11,75±26,47%; 11,25±26,50%; a 66,82±22,60%), v případě CD19+CD20-CD27-IgM+ B lymfocytů byl tento nález statisticky významný (57,15±17,21% u CD vs. 19,59±31,79% u KO; p=0,0341),...
|
|
|
Vývoj metody 8-mi barevného cytometrického testování pacientů s primárním imunodeficitem
Šinkorová, Vendula ; Kalina, Tomáš (vedoucí práce) ; Brdička, Tomáš (oponent)
Primární imunodeficity jsou způsobeny vrozenou poruchou imunitního systému a tvoří heterogenní skupinu onemocnění s velmi variabilním projevem. Multiparametrická cytometrie se stala velmi účinným nástrojem při diagnóze a výzkumu primárních imunodeficitů, protože poskytuje podrobný náhled na fenotyp jednotlivých imunitních buněk a jejich zastoupení. Vyvinuli jsme panel složený z pěti osmibarevných zkumavek určených pro imunofenotypizaci základních lymfocytárních subpopulací a k další podrobnější analýze B a T lymfocytárních subpopulací. Panely jsme optimalizovali a standardizovali tak, aby umožnily detekci jakýchkoliv změn způsobených primárním imunodeficitem a poskytovaly srovnatelná data na úrovni spolupráce více laboratoří. Toho bylo docíleno spoluprací s dalšími šesti evropskými laboratořemi, které jsou součástí projektu Euroflow. Funkčnost a spolehlivost panelů jsme ověřili na vzorcích periferní krve zdravých kontrol, pacientů s molekulárně definovanou mutací způsobující primární imunodeficit a pacientů s běžným variabilním imunodeficitem. Klíčová slova: T lymfocyt, B lymfocyt, primární imunodeficit, průtoková cytometrie, imunofenotypizace, Euroflow, optimalizace, standardizace
|
|
|
Subpopulace B- a T-lymfocytů pří imunodeficitních stavech
Šinkorová, Vendula ; Kalina, Tomáš (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
1 Abstrakt B a T lymfocyty tvoří antigenně specifickou část imunitního systému. Spolu s buňkami nespecifické imunity začínají svůj vývoj ve fetálních játrech a později v kostní dřeni ze společného progenitoru, tzv. hematopoetické kmenové buňky. Obě hlavní větve krvetvorby dále procházejí diferenciačními procesy regulovanými mnoha cytokiny a transkripčními faktory, vedoucími k velmi heterogenní skupině subpopulací. Protože imunitní systém slouží k obraně těla nejen před vnějšími vlivy a nádorovým bujením, ale také před sebou samým, je diferenciace lymfocytů podmíněna mnoha kontrolními body, při kterých jsou klony B a T lymfocytů přísně selektovány. Obě hlavní lymfocytární linie spolu navzájem i s buňkami nespecifické imunity úzce spolupracují a komunikují. Pokud dojde k narušení diferenciace nebo efektorové funkce v důsledku mutace genů, kódujících proteiny zajišťující některé z těchto funkcí, nastává stav zvaný primární imunodeficit. Velmi vhodnou metodou pro studium lymfocytárních subpopulací a jejich imunodeficitů je multiparametrická imunofenotypizace a její detekce technikou průtokové cytometrie. Na vybraných příkladech primárních lidských imunodeficitů B a T lymfocytů je v této práci ukázáno, jaký mají dopad na jednotlivé subpopulace lymfocytů, co z toho vyplývá pro zdraví organismu a proč je nutné...
|
host ::
RSS.