|
| |
|
|
Aplikace metody čtenářské gramotnosti při výuce vybraných zástupců obojživelníků na 2. stupni základní školy
Korečková, Valentýna ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Ve své diplomové práci aplikuji metody čtenářské gramotnosti ve výuce přírodopisu se zaměřením na vybrané druhy obojživelníků. Porozumění textu, je předpokladem pro učení se z textu, a je nedílnou součástí porozumění okolního světa i požadavků, které jsou na nás kladeny. To je důvodem, proč využívám multidisciplinární přístup a zařazuji metody čtenářské gramotnosti do výuky obojživelníků v přírodopisu na základní škole. V rámci diplomové práce proběhl výzkum, ve kterém zkoumám, zda žáci s poruchami učení budou zvládat porozumění textu, respektive, zda budou úspěšnější v textu jednodušším doplněném o obrázky a grafy. Dále se zabývám tím, zda výuka s aplikací metody čtenářské gramotnosti zvýší zájem žáků o probírané téma a zda budou tito žáci úspěšnější v ověřování znalostí než žáci, kteří byli vyučováni frontální metodou. Mezi metody, které jsem zvolila k dosáhnutí cílů patří výklad - frontální metoda výuky, výuka s aplikací rozvíjení čtenářské gramotnosti, sestavený test formou dotazníku a polostrukturovaný rozhovor se žáky. Jedná se o smíšený výzkum, kdy kombinuji kvalitativní a kvantitativní postupy výzkumu s terénní realizací na vybrané základní škole. Výzkum je aplikován na dva výzkumné vzorky, skupiny A a B, kdy A je vyučován frontální výukou a B je vyučován za pomoci rozvíjení čtenářské...
|
|
|
Vliv modelové látky s anti-progestagenní aktivitou na vývoj gonád a štítné žlázy u žáby drápatky vodní (Xenopus laevis)
KARBUSOVÁ, Kateřina
Cílem této bakalářské práce bylo posoudit vliv steroidního hormonu mifepristonu, modelové látky s anti progestagenní aktivitou, která se běžně používá v lékařství jako abortivum, na vývoj gonád a štítné žlázy u modelového druhu obojživelníka drápatky vodní (Xenopus laevis). Drápatky vodní byly od stádia Nieuwkoop a Faber (NF) 47-48 až do dosažení stádia NF 66 vystaveny třem koncentracím mifepristonu 2, 22 a 215 ngl-1. Mifepriston byl rozpouštěn v dimethylsulfoxidu (DMSO). Kontrolní skupina žab byla chována v čisté vodě s přídavkem rozpouštědla DMSO ve výsledné koncentraci 0,001 %obj.. Snímky pro hodnocení morfologie gonád byly pořízeny během pitvy při vzorkování v závěru testu (po dosažení juvenilního stadia). Dále byly zpracovány vzorky štítné žlázy pro histologickou analýzu. Štítná žláza na histologickém sklíčku byla vyfocena pomocí programu QuickPHOTO MICRO 3.2. Na snímcích gonád a štítné žlázy byly pomocí analýzy obrazu v programu QuickPHOTO MICRO 3.2 měřeny vybrané parametry a na jejich základě byl hodnocen vliv mifepristonu na vývoj gonád a štítné žlázy. Expozice mifepristonu nevyvolala patologické změny ve vývoji gonád ani nebyla zjištěna intersexualita. Ani u jednoho sledovaného parametru (délka a šířka gonád, počet melanoforů) nebyly zjištěny signifikantní rozdíly mezi skupinami exponovanými mifepristonu a kontrolní skupinou. Na základě sledovaných parametrů můžeme konstatovat, že mifepriston neměl vliv na vývoj gonád exponovaných žab. Histopatologické vyšetření štítné žlázy rovněž neodhalilo žádné změny. Vývoj štítné žlázy, který byl posuzován na základě šířky folikulárního epitelu folikulů štítné žlázy, také nebyl ani v jednom sledovaném vývojovém stádiu žab (NF 58, NF 66) významně ovlivněn expozicí mifepristonu. Přestože v této práci nebyl pozorován žádný vliv mifepristonu na sledované parametry až do dosažení juvenilního stadia, není vyloučeno, že by se účinky mohly projevit až v dospělosti, proto je zapotřebí provést další experimenty.
|
|
|
Ocasatí obojživelníci (Caudata) v zoologických zahradách - chov, odchov, analýza trendů
FIALA, Antonín
Obojživelníci jsou v současnosti jednou z nejohroženějších skupin obratlovců. Oca saté obojživelníky (Caudata) ohrožuje vyjma obecně známých faktorů, jako je úbytek přirozeného prostředí, nelegální obchod nebo globální oteplování, i poměrně nový spe cifický faktor. Plísňové onemocnění BSAL (Batrachochytrium salamandrivorans) se během posledních let začalo rozšiřovat nejen v západní Evropě. Cílem práce je zhod notit chov ocasatých obojživelníků v zoologických zahradách a privátních chovech, zmapovat jeho historii a současnost. Zdrojem je mezinárodní databáze ZIMS, ročenky českých a slovenských zoologických zahrad a dotazníky distribuované mezi chovatele plošně sociálními sítěmi a adresně ve spolupráci AG Urodela. K první polovině roku 2023 je popsáno 801 druhů ocasatých obojživelníků. Zoologické zahrady chovají 127 druhů, tedy 15, 9 %. V privátních chovech je chováno dle zjištění z mého dotazování 93 druhů, tedy 11, 6 %.
|
|
|
Chov ocasatých obojživelníků v zoologických zahradách - analýza trendů a úspěšnosti
ONDRÁČEK, Michal
Obojživelníci jsou v současnosti nejohroženější skupinou obratlovců žijících na Zemi, početnost populací v přírodě rychle klesá vinou znečištění a ztráty jejich přirozeného prostředí, odchytu jedinců z přírody, globální změny klimatu a šíření nemocí. Moje práce je zaměřena na zmapování situace v chovech ocasatých obojživelníků v zoologických zahradách a akváriích celého světa. Za využití přístupu do databáze zoologických zahrad ZIMS vytváří přehled všech chovaných druhů, institucí, které se chovem zabývají a jejich výsledků. Nedílnou součástí této práce je literární přehled o historii chovu obojživelníků v zoologických zahradách, jejich ochraně a současných ex situ projektech.
|
|
|
Obojživelníci - význam pro člověka a jejich využití v pedagogické praxi
Vajnar, Tomáš ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Práce obsahuje literární rešerši o obojživelnících, jejich vztahu a významu pro člověka (morfologie, fyziologie, biologie, etologie, bioindikace, příčiny ohrožení a ochrana obojživelníků, mýty, toxikologie aj.). Obojživelníci jsou vyhodnoceni jako modelová skupina s ohledem na využitelnost v pedagogické praxi (biologie, ekologie, etologie, ochrana přírody, literatura aj.). Vybrány jsou příkladové exotické druhy nejvhodnější pro chov ve školách, uvede návody na chov a náměty na pozorování jejich životních projevů.
|
|
|
Evoluce mechanismu lovu u poikilotermních obratlovců a jeho souvislost s vizuálním vnímáním kořisti
Košinárová, Lucie ; Frýdlová, Petra (vedoucí práce) ; Robovská, Pavla (oponent)
Mechanismus lovu a vizuální vnímání jsou oblastmi výzkumu spolu úzce spojenými, především u obojživelníků a plazů. Tato práce se dotýká několika témat, všech navazujících na schopnosti lovu u těchto zvířat. Vzorce chování při lovících pohybech byly zkoumány převážně u obojživelníků, často dohromady s reakcemi na různé vizuální stimuly. Prvním z cílů této práce bylo prozkoumat vzorce chování u žab a gekončíků nočních (Eublepharis macularius) v aréně a jejich podobnosti či rozdílnosti při lovu. Takové sekvence chování nejsou striktní a žádné ze zaznamenaných vzorců chování se nedalo nazvat univerzálním. Jenže ne všechno lovení kořisti probíhá vždy v klidném prostředí stálé arény, v přírodě může docházet k nejrůznějším změnám podmínek a stálosti terénu. Zvířata se musí někdy vyrovnávat s pasivními pohyby, které dokáží kompenzovat hlavou či očima pro zabránění degradace obrazu na sítnici. Schopnost takového vyrovnávání může ovlivňovat jejich schopnosti lovu, a proto se další část této práce zabývala vlivem kompenzačních dovedností na lov u žab při periodickém pohybu jejich podkladu, který jejich chování doopravdy ovlivnil a zpomalil celé ulovení. U žab má na lov rovněž vliv jejich dovednost lapit kořist za pomocí jazyka; někdy na dlouhé vzdálenosti a někdy na kratší. Jazykové elongace u žab jsou...
|
|
|
Regenerace srdeční svaloviny u obratlovců
Bergelová, Barbora ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Mašek, Jan (oponent)
Ryby jako například Danio rerio mají schopnost regenerovat srdeční tkáň v průběhu celého života. Regenerační potenciál u obojživelníků se naproti tomu liší. Zatímco čolek je schopný regenerovat své srdce po celou dobu života, Xenopus leavis tuto schopnost ztrácí během metamorfózy. Rozdíly v regeneračním potenciálu se nemusí lišit jen mezi rody, ale také mezi druhy. Například Xenopus tropicalis má na rozdíl od Xenopus leavis zachovanou regenerační schopnost i v dospělosti. Savci namísto toho mají schopnost regenerace velmi omezenou. U myši i člověka byla pozorována pouze několik prvních dnů po narození. V dospělosti dochází k hojení rány a vzniku kolagenové jizvy. Z toho důvodu je velmi podstatné zkoumat molekulární mechanismy u modelových organismů, které si zachovávají schopnost regenerace, pro možné budoucí klinické uplatnění na lidech. Klíčová slova: regenerace, srdeční svalovina, hojení, zebřička pruhovaná, savci, obojživelníci, vývoj srdce, obratlovci
|
|
|
Regenerační schopnosti obratlovců
Majerová, Veronika ; Starostová, Zuzana (vedoucí práce) ; Soukup, Vladimír (oponent)
Mezi obratlovci je napříč taxony nerovnoměrně rozložena schopnost regenerovat různé tělní struktury, od buněčné úrovně až po komplexní orgány či celé části těla jako jsou končetiny či ocas. Regenerace je chápána jako obnova poškozených či úplně ztracených tkání, kdy je obnovená struktura více či méně podobná nebo dokonce identická se strukturou původní. Ve volné přírodě regeneraci často předchází setkání s predátorem, kdy je jedinec přímo zraněn nebo může dojít k autotomii, tedy dobrovolnému odvržení části těla. Autotomie i regenerace mají spoustu výhod i nevýhod, které se mezi sebou často prolínají a následně jedince ovlivňují. Za přeborníky v regeneraci jsou považováni především ocasatí obojživelníci, kteří jsou schopni dokonale zregenerovat různé tělní struktury (např. oční čočku, končetinu či ocas) a tato schopnost jim přetrvává po celý život, na rozdíl od žab, u kterých schopnost regenerace po metamorfóze výrazně klesá. Oproti obojživelníkům je regenerační schopnost u ptáků a savců značně limitována. Cílem této práce je přiblížit schopnost regenerace a mechanismy, kterými regenerace probíhá. Proces regenerace bude popsán na vybraných (z různých hledisek zajímavých a široce zkoumaných) strukturách, které se u obratlovců regenerují. Cílem je také poukázat na podobnosti či rozdíly při procesu...
|
|
|
Regenerace srdeční svaloviny u obratlovců
Bergelová, Barbora ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Mašek, Jan (oponent)
Modelové organismy jako Danio rerio mají schopnost regenerovat srdeční tkáň v průběhu celého života. Regenerační schopnost u obojživelníků se naproti tomu liší. Zatímco čolek je schopný opravit své srdce po celou dobu života, Xenopus leavis tuto schopnost ztrácí během metamorfózy. Rozdíly ve schopnosti regenerace se nemusí lišit jen mezi čolky a drápatkami. Oproti Xenopus leavis má Xenopus tropicalis schopnost regenerovat i v dospělosti. Savci namísto toho mají schopnost regenerace velmi omezenou. U myši i člověka byla pozorována pouze několik prvních dnů po narození. V dospělosti dochází k hojení rány a vzniku kolagenové jizvy. Z toho důvodu je velmi podstatné zkoumat molekulární mechanismy u modelových organismů, které si zachovávají schopnost regenerace, pro možné budoucí klinické uplatnění na lidech. Klíčová slova: regenerace, srdeční svalovina, hojení, zebřička pruhovaná, savci, obojživelníci, vývoj srdce, obratlovci
|
host ::
RSS.