|
|
Ověření pravosti označení taxonů rodu Origanum L. pomocí metod GC-MC a AFLP
Hradská, Lucie
Cílem práce bylo ověření pravostí označení taxonů rodu Origanum L. Hodnocený sortiment byl kultivován na experimentálních plochách ZF MENDELU v roce 2014. Celé hodnocení výsledků práce proběhlo v témţe roce. Sortiment byl popsán z hlediska morfologie. Byly hodnoceny tyto morfologické znaky: výška rostlin, velikost listů, výška květenství, barva listů a květů. Dále byly zaznamenany údaje o fenologických fázích taxonů. Vzorky dobromysli byly hodnoceny z hlediska mnoţství silic destilací a silice pak byly podrobeny kvalitativnímu hodnocení metodou GC-MC. Genetická příbuznost byla hodnocena pomocí metody AFLP.
|
|
|
Studium genetických vztahů v sortimentu asijských odrůd hrušní
Wolf, Jan
Tato práce byla zaměřená na genetickou příbuznost hrušní. První část práce se zabývá literárním přehledem o historii a rozdělením asijských a evropských hrušních, popisem sledovaných odrůd a popisem biotechnologii, především AFLP. Druhá část diplomové práce je zaměřená na experimentální část. Je zde popsán postup při izolaci DNA, pracovní postup metody AFLP, vyhodnocování a zpracování výsledků. Při vyhodnocování dat vyšly některá zajímavé výseldky. Bylo potvrzeno, že odrůda Zao Su Li patří pravděpodobně do Ussurijké skupiny hrušní. Byly potvrzeny blízké příbuzenské vztahy mezi Japonskými, Čínskými písečnými a Čínskými bílými odrůdami hrušní. U mezidruhového křížence Hood byla zjištěná jeho pravděpodobná příbuznost s Evropskými odrůdami. U mezidruhových kříženců Kiffer a Rafzas byla potvrzená jejich pravděpodobná genetická příbuznost s Pyrus pyrufolia (Burm.) Nak.
|
|
| |
|
|
Možnosti techniky AFLP ve studiu genetické struktury populací Beauveria bassiana
BERANOVÁ, Kristina
Beauveria bassiana je hojně využívaná v biologické kontrole proti hospodářsky významným škůdcům. Detekce jak morfologického, tak genetického polymorfismu mezi jednotlivými izolovanými druhy a kmeny v přirozeném prostředí je důležitá ke studiu jejich šíření a působení v ekosystému. Cílem této studie bylo zjistit, v jakém vztahu jsou {\clqq}lokální kmeny`` s ekologickými aspekty biologické kontroly v chráněné zóně a zhodnotit polymorfismus u populace sebrané v NP Šumava a exotických kmenů pomocí metod molekulárních markerů. Bylo analyzováno 39 kmenů odebraných v Šumavském a Krkonošském Národním parku v České republice a 11 kmenů z různých zemí světa. Polymorfismus těchto kmenů byl zjišťován pomocí různých metod a přístupů molekulárních markerů na základě DNA. V této studii je genetická variabilita hodnocena pomocí AFLP markerů. Z výsledků bylo zjištěno, že populace pocházející z NP Šumava je velmi uzavřená a {\clqq}lokální kmeny`` lze díky těmto metodám velmi dobře charakterizovat i ve srovnání s jinými kmeny z odlišných částí České republiky i z jiných zemí. Díky těmto screeningovým analýzám byl ujednocen vzorek Bba I101. Na jehož základě byl použit preparát proti lýkožroutu smrkovému (Ips typographus), který se vyskytuje se v Národním parku Šumava v České republice. Tato studie byla podporována granty GAČR 521/08/H042, MSM 60076658-06, MZP SP/2d1/41/08.
|
|
|
Využití techniky AFLP fingerprintingu ve šlechtění řepky
CUŘÍNOVÁ, Petra
Metoda AFLP se obecně používá při šlechtění některých jiných druhů plodin, u řepky tak obvyklá není. AFLP markery jsou využívány zejména pro molekulární charakteristiku a hodnocení genetické diverzity. Cílem této diplomové práce bylo využití této techniky ve šlechtění řepky a porovnání původu českých, slovenských a německých odrůd mezi sebou. Metoda je založená na principu selektivní amplifikace genomové DNA. Postup se skládá ze tří základních kroků: 1. rozštěpení genomické DNA na fragmenty, na něž se naligují adaptory, 2. selektivní amplifikace fragmentů pomocí speciálních primerů a 3. elektroforéza produktů a počítačová analýza (Vos et al., 1995). Bylo studováno 16 českých a československých odrůd a 16 německých odrůd řepky, které byly vzájemně porovnány. Dále byly pro AFLP analýzu vybrány dva specifické primery EcoRI AGC a fluorescenčně značený primer MseI ACC. Pomocí AFLP fingerprintingu lze skupinu českých, československých a německých odrůd majících původ v genových zdrojích z oblasti Německa a České Republiky odlišit, i přesto že dochází k častému křížení odrůd mezi sebou. Metodou AFLP se tedy dají zachytit i velmi malé rozdíly v genetické základně. Rozdíly mezi studovanými odrůdami sice existují ale nejsou výrazné a ukazuje to na jistou příbuznost a zúžení genetické základny genových zdrojů, které jsou používány ve střední Evropě.
|
host ::
RSS.