|
|
Barokní kupole a křižovnický kostel sv. Františka z Assisi v Praze
Sýkora, Petr ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá křížovnickým kostelem sv. Františka z Assisi na Starém Městě pražském jakožto stavbou, kde byla poprvé provedena pravá kupole na tamburu, jejímž autorem je původem vyučený malíř Jean Baptista Mathey. Touto realizací se do Prahy dostává stavba svým architektonickým významem podobná římskému chrámu sv. Petra. V práci budou dále zkoumány snahy o přiblížení se římské architektuře. Zbudování kupole nad chrámovou lodí provázelo architekty působící v Čechách již od počátku 17. století, avšak až s příchodem Matheovým toto snažení dosahuje cíle v podobě pravé kupole. Zaklenout chrámovou loď kupolí se v této době nedaří ani nejznámějšímu architektu Carlu Luragovi, který se o to pokoušel hned na několika stavbách. Svojí snahou se dostává blíže Giovanni Domenico Orsi, kterému se již daří zakomponovat do stavby kupolový útvar, avšak mnoho jeho projektů se do dnešních dob nedochovalo nebo nebylo vůbec realizováno. Kromě samotného chrámu sv. Františka sleduje práce taktéž římské inspirace. Zbudování křižovnického chrámu by totiž nebylo možné bez nejnovějších poznatků o římské architektuře a právě probíhajících stavbách, které si s sebou Mathey z Říma přivezl. Nepochybně mu rukama prošlo mnoho stavebních plánů od Carla Rainaldiho a dalších významných římských architektů činných v...
|
|
|
Žďárský klášter v prvních letech po jeho obnovení (1676-1705)
Schutová, Martina ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Poslední třetina 17. století je bezesporu důležitou etapou dějin žďárského cisterciáckého kláštera, jež byla krokem k jeho baroknímu rozkětu v první polovině 18. století. Diplomová práce se zabývá dějinami kláštera v posledních dekádách 17. století a na samém počátku 18. století, v letech 1676 až 1705. Roku 1676 byla po téměř čtyřech desetiletích od opětovného získání žďárského panství do rukou cisterciáckého řádu a obnovy konventu povolena žďárským řeholníkům volba vlastního opata. Do čela kláštera byl povolán vyšebrodský převor Benedikt Zaunmüller, jenž byl žďárským opatem do roku 1691, kdy byl ze zdravotních důvodů nucen rezignovat. Jeho nástupcem se stal Edmund Bagner, první z opatů obnoveného kláštera, který byl vybrán z řad žďárských profesů a v úřadu působil do své smrti roku 1705. Časové vymezení práce tedy odpovídá období působení těchto dvou opatů, kteří velice přispěli ke zlepšení hospodářské situace kláštera a personálnímu rozšíření žďárského konventu a kteří bezesporu patří mezi významné osobnosti žďárského opatství. V úvodu práce je věnován prostor přehledu archivních pramenů a dosavadní literatury k tématu. V první kapitole jsou nastíněny dějiny žďárského kláštera od jeho založení v polovině 13. století. Druhá kapitola zachycuje proměnu v organizaci cisterciáckého řádu koncem 16. a...
|
|
|
Oratorium Antonia Draghiho Santa Cecilia (1680)
Czerninová, Anna ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Veverka, Karel (oponent)
Předmětem bakalářské práce je analýza oratoria Santa Cecilia Antonia Draghiho (1634 - 1700). Text shrnuje dosavadní poznatky o Draghiho životu a díle. Historicko-popisná část pojednává o vzniku oratoria v Itálii a převzetí a vývoji této tradice ve Vídni v 17. století. Prostor je věnován také legendě o Svaté Cecílii a jejímu zpracování v hudbě. Součást bakalářské práce tvoří spartace několika árií a jednoho ansámblu z tohoto díla. Klíčová slova Antonio Draghi, Santa Cecilia, oratorium, císařský dvůr, Leopold I., Vídeň, 17. století, hudební analýza
|
|
|
Image of Foreigner in Moscovian Texts about Time of Troubles of 17th Century
Leshkova, Olga ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Čermák, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkami obrazu cizinců v moskevských textech ze 17. století, popisujících Období zmatků (tzv. Smuty), a specifickými rysy soudobého vnímání vlivu cizinců na duchovní a politický vývoj Moskevského státu v kontextu ideje pravoslavného carství. Jelikož soudobý pohled na cizince je bezprostředně ovlivněn náboženským a historickým myšlením Moskevské Rusi, v práci se rovněž uvádí přehled geneze jeho klíčových konceptů. Pomoci diskurzivní a komparativní analýzy autorka se snažila naplnit následující cíle: 1) rekonstruovat proces geneze náboženského a historického myšlení v Moskevské Rusi do začátku 17. století; 2) pečlivě zanalyzovat různé aspekty vybraných moskevských textů o Smutě z první poloviny 17. století z hlediska pohledu na cizince; 3) zařadit problematiku vnímání cizinců na Rusi do širšího kulturního a historického kontextu, zejména s ohledem na soudobou písemnou a myšlenkovou tradici. Práce se zakládá na pramenech sepsaných během samotné Smuty a pozdějších textech (až do poloviny 17. století), reflektujících události Období zmatků s určitým časovým odstupem, což umožňuje uplatnění komparativního přístupu. Zároveň se používá relevantní sekundární literatura zaměřená na uvedenou problematiku. Klíčová slova: Smuta, Období zmatků, cizineс, literární památky, Moskevská...
|
|
|
The Town Vimperk and Its Surroundings in Regard to the German Written Documents by the Princely Family of Eggenberg from the Second Half of the 17th Century. On the German Language in Bohemia.
Kříž, Václav ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Bok, Václav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá textologickou analýzou pěti vybraných německy psaných listin vydaných eggenberskou kanceláří v Českém Krumlově mezi lety 1652-1695. V souvislosti s tím se také snaží doplnit i poznatky k historii šumavského města Vimperka a jeho blízkého okolí v době jeho eggenberské správy ve druhé polovině 17. století. Strukturu práce představují dvě její hlavní části, a to část historická a část jazykovědná. V první části práce je přiblížen samotný štýrský rod Eggenberků a jeho knížecí větev působící od roku 1622 i na území jihočeské provenience. Zároveň jsou představeni samotní vystavovatelé analyzovaných listin, Anna Maria (1609-1680) a její syn Johann Christian von Eggenberg (1641-1710), popsána je situace ve městě Vimperku a jeho okolí v rozmezí let 1630-1719 a činnost a produkce kanceláří daného období. Druhá část práce se pak zabývá samotnou textologickou analýzou externích a interních rysů listin. Na základě tohoto textologického rozboru se tak snaží přispět k poznatkům o německém jazyku v Čechách v kontextu šlechtických dvorských kanceláří ve druhé polovině 17. století.
|
|
| |
|
|
German Language in East Bohemia in the First Half of the 17th Century on the Basis of the Diachronic Analysis of the Town Law Book of Rokytnice in the Eagle Mountains (1572-1666)
Jakubcová, Lucie ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá historicko-lingvistickou analýzou purkrechtní knihy města Rokytnice v Orlických horách. Práce je členěna do dvou částí. První část se zaměřuje na obecné uvedení k dějinám města, k dějinám městské správy a městských knih a na problematiku jazyka kanceláří. V druhé části je popsán analyzovaný pramen a následuje jeho textologický a lexikální rozbor. Textologický rozbor se zaměřil na zápisy o koupi a zaplacení s cílem určit, zda byly dané druhy textu psány podle jednotného vzoru. Rozbor lexikální se zaměřil na právní výrazy. Výzkumem bylo zjištěno, že jednotné schéma zápisu o koupi existovalo pouze v rámci jednotlivého písaře, nikoliv pro celou purkrechtní knihu. Schéma zápisů o zaplacení se liší i v rámci jednoho písaře. Z hlediska lexikologického bylo zjištěno, že v právní knize se vyskytují právní výrazy především z oblasti městské správy a obchodu. Velmi zřídka se objevují latinské výrazy. KLÍČOVÁ SLOVA němčina, vývoj jazyka, Čechy, 17. století
|
|
|
Křesťanští zajatci v Maroku 17. století
Kolek, Ladislav ; Veselý, Rudolf (vedoucí práce) ; Ženka, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou přítomnosti křesťanských zajatců v Maroku 17. století, přičemž jsou zkoumány všechny hlavní aspekty marockého zajetí. Práce začíná úvodem do historického pozadí doby, a dále chronologicky popisuje samotný akt zajetí, ve kterém hráli hlavní roli korzáři ze Salé, přes popis životních podmínek, kterým křesťané v marockém zajetí čelili, až po možnosti vykoupení, které se jim nabízely. klíčová slova: Maroko, pirátství, zajatci, křesťané, 17. století, mauláj Ismá'íl, Salé, Republika Bouregreg
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.