Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 64 záznamů.  začátekpředchozí55 - 64  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Křesťanští zajatci v Maroku 17. století
Kolek, Ladislav ; Veselý, Rudolf (vedoucí práce) ; Ženka, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou přítomnosti křesťanských zajatců v Maroku 17. století, přičemž jsou zkoumány všechny hlavní aspekty marockého zajetí. Práce začíná úvodem do historického pozadí doby, a dále chronologicky popisuje samotný akt zajetí, ve kterém hráli hlavní roli korzáři ze Salé, přes popis životních podmínek, kterým křesťané v marockém zajetí čelili, až po možnosti vykoupení, které se jim nabízely. klíčová slova: Maroko, pirátství, zajatci, křesťané, 17. století, mauláj Ismá'íl, Salé, Republika Bouregreg
Kriminalita a každodennost křivoklátských poddaných na přelomu 17. a 18. století.
Vacek, Josef ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent)
Práce se zabývá každodenním životem křivoklátských poddaných na konci 17. a na počátku 18 století. Jako primární pramen používá autor především výslechové protokoly z vyšetřování sexuálních deliktů. Jednotlivé případy jsou detailně analyzovány za pomoci dalších primárních pramenů, s cílem nalézt vzory chování v každodenním životě ve zkoumaném období. Práce klade důraz na témata role cti raně novověkých lidí v každodenním životě a individuální rozhodování vrchnosti v jednotlivých případech.
Telč v 17. století
MAREČEK, Jakub
Za téma své bakalářské práce jsem si vybral historii města Telče v 17. století. Tuto dějinnou epochu jsem si vybral hlavně z toho důvodu, protože jí v dosavadním výzkumu dějin Telče bylo věnováno méně pozornosti. Nejprve zhodnotím práce, které byly k Telči dosud napsány. Pokusím se zhodnotit, jak je jejich autoři pojali, které dějinné období města považovali za dobu největšího rozkvětu a jejich pohled na město v 17. věku. Následně Telč zařadím do městské sítě v raném novověku a porovnám její velikost nejen s městy a městečky telčského panství, ale rovněž i s velikostí městského osídlení v Čechách a na Moravě. Následně představím jednotlivé členy z rodu Slavatů a jejich vztah k městu. Po nich se zaměřím na dopady třicetileté války na město a situaci po ní. V závěrečné kapitole na základě dochovaných pramenů zrekonstruuji podobu městské správy, její fungování a vztah k zámecké vrchnosti.
ZÁSOBOVÁNÍ SCHWARZENBERSKÉ DOMÁCNOSTI VE DRUHÉ POLOVINĚ 17. STOLETÍ
LEE STOLIČKA, Ondřej
Diplomovou práci tvoří několik sond do problematiky zásobování šlechtických domácností v období baroka. Vše bylo provedeno na příkladu schwarzenberských domácností v letech 1656-1683 za vlády Jana Adolfa I. ze Schwarzenberku. První část práce obnáší sondu do organizace služebnictva v rámci jeho domácnosti. Druhá část se pak zabývá pohledem na pobyt jeho manželky Marie Justiny ze Schwarzenberka, rozené ze Starhemberka, v Praze okolo roku 1658. Na základě jejich osobních účtů provedl autor předložené kvalifikační práce rekonstrukci zásobování její domácnosti v Praze a také širší analýzu jejího možného vnitřního pohledu na výdaje v kategorii almužen. Následující kapitola se zaobírá zásobováním potravinami domácnosti manželky knížete Jana Adolfa I. ze Schwarzenberku v Třeboni. Poslední část se pak týká analýzy dopravy potravin do domácnosti schwarzenberků ve Vídni ve třetí čtvrtině 17. století, jejíž součástí je bližší sonda zaměřená na tamní zásobování a spotřebu alkoholu.
PŘEDSTAVITELÉ MĚSTSKÉ SPRÁVY V PRACHATICÍCH V 17. STOLETÍ
ŘEPOVÁ, Eliška
Hlavním tématem diplomové práce se stala městská správa vrchnostenského města Prachatice mezi lety 1622-1699. Svou pozornost jsem zaměřila především na fungování městské rady v Prachaticích. Pokusila jsem se rekonstruovat její personální složení a zabývala jsem se také s tím souvisejícím obnovováním samosprávných orgánů města, tedy sboru konšelů, obecních starších a městského rychtáře. Hlavními prameny pro předkládanou práci se staly radní manuály, seznamy obnov, knihy svatebních smluv a knihy kšaftů a posledních pořízení uložené ve Státním okresním archivu Prachatice, ve fondu Archiv města Prachatice. Použila jsem prameny, které vznikaly při procesu renovace, uložené ve Státním oblastním archivu v Třeboni, oddělení Český Krumlov, a matriční knihy uložené ve Státním oblastním archivu v Třeboni. V úvodních kapitolách jsem se pokusila seznámit se základní literaturou, fungováním městské správy a městskými právy. Městskou správu v Prachaticích jsem srovnávala se studiemi zabývajícími se správou v jiných městech.
Válka v myšlení a každodenním životě jihočeské nižší šlechty ve druhé polovině 16. a na počátku 17.století
KOREŠ, František
Autor diplomové práce usiloval za pomoci historickoantropologických metodologických přístupů o zachycení rozmanitých podob válečného zážitku jihočeské nižší šlechty předbělohorského období. Předmětem jeho zájmu se staly životní osudy urozených mužů a žen, které se odehrávaly na pozadí tří klíčových vojenských událostí druhé poloviny 16. a počátku 17. století. Dvě protiturecké výpravy české zemské hotovosti z let 1566 a 1594 stejně jako vpád pasovského vojska do Čech v roce 1611 vydatně působily na způsoby uvažování, chování a jednání jihočeských rytířů. Osobní korespondence vybraných šlechtických rodů posloužila jako heuristické východisko při hledání odpovědi na otázku, jaké cesty volil urozený jedinec k obraně staletími prověřených hodnot a k prosazování vlastních i rodových zájmů. Záměrem celého výzkumu bylo prohloubení poznatků o dějinách nižší šlechty vyzdvižením jedinečné úlohy dějinného aktéra ve válce. Zpracováním tématu válečného zážitku vznikl příspěvek na pomezí politických, vojenských, sociálních a kulturních dějin raného novověku.
Tradiční prvky nizozemského krajinářství v malbě Roelandta Saveryho
BUREŠOVÁ, Šárka
Tato bakalářská práce se zabývá osobností nizozemského malíře Roelandta Saveryho. Nejprve se věnuje zasazení jeho tvorby do historického a uměleckého kontextu. V této části je představena malířská tradice, ze které čerpá nizozemská krajinářská produkce Saveryho doby. Dále je zde osvětlena osobnost Roelandta Saveryho. Tato část práce se zabývá umělcovým životem a komplexně jeho dílem. Následně je rozšířena o představení uměleckých osobnosti, které Saveryho tvorbu ovlivnili. Mimo přímých uměleckých vlivů se zde věnuji také náboženské složce, kterou jeho tvorba obsahuje. Ta je odkryta na konkrétních příkladech.
Každodenní život císařských vyslanců v Polsku v druhé polovině 17. století
KONRÁDOVÁ, Monika
Předkládaná diplomová práce se věnuje tématu každodennosti císařských diplomatů působících v Polsku ve druhé polovině 17. století. Základním pramenem pro výzkum tohoto tématu byla dochovaná osobní korespondence šesti diplomatů ze sledovaného období. Stranou pozornosti autorka pojednání neponechala ani dobové tisky, letáky a preskriptivní příručky pro diplomaty. Jedním z hlavních cílů práce bylo zjistit, jak císařští vyslanci vnímali parlamentní tradici a praxi Polsko-litevského státu a jakým způsobem se sami zapojovali do dění na sejmu, popřípadě na královském dvoře. Nezastupitelné místo ve výkladu také tvoří analýza diplomatovy audience na sejmu, frakcionalismu sejmu či vyslancova interakce s panovníkem při oficiálních i neoficiálních příležitostech. Nedílnou součástí práce je rovněž interpretace symbolického významu festivit, jichž se císařští diplomaté u polského královského dvora účastnili. Mezi ně patřily například svatby, pohřby, volby a korunovace králů. Další část práce tvoří soukromá složka diplomatovy mise. V jejím rámci je nejvýznamnější instituce ?patronátu a dobrého přátelství?, díky níž se otevíraly mnohé zavřené dveře a diplomaté mohli mít jistotu finanční podpory z domovské země. Neformální aktivity vyslance zahrnují také cestování v rámci legace a různá nebezpečí, která mu během ní hrozila. Autorka se též zabývá zdravotním stavem diplomatů a tím, jakým způsobem tělesné neduhy ovlivňovaly jejich každodenní činnost v průběhu diplomatické mise. V neposlední řadě je zmíněno i vnímání Poláků, Rusů a Tatarů očima císařských vyslanců.
Městská obec očima utrakvistického duchovního. Jiřík Tesák Mošovský a Český Brod
KOREŠ, František
Předkládaná práce se zabývá životem kališnického(utrakvistického) duchovního Jiříka Tesáka Mošovského v městském prostředí českých zemí v 16. a 17. století. Předmětem zájmu byl především jeho myšlenkový svět a pohled na společnost, která ho obklopovala. Ve čtyřech kapitolách budou postupně představeny vztahy mezi duchovními a světskými patrony, městská správa v Českém Brodě, kde Jiřík Tesák Mošovský působil, ale také vlastní život sledovaného kněze. Přitom bylo využito zajímavých starých tisků vydaných Jiříkem Tesákem Mošovským, aby bylo dosaženo bližšího poznání jeho osobnosti. Účelem snažení bylo prohloubit dosavadní poznatky o každodenním chodu správy v utrakvistických městských farnostech předbělohorského období. Nová zjištění by měla rozšířit povědomí o činnosti utrakvistické církve v Čechách.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 64 záznamů.   začátekpředchozí55 - 64  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.