|
|
"Všichni svatí za nás proste." Čeští zemští patroni v tiscích pražské arcidiecéze mezi polovinou 16. a 17. století
Kupková, Kristina ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
(česky) Předkládaná diplomová práce se zabývá analýzou textového obrazu českých zemských patronů (Amabilie, Anežky, Pěti svatých bratří, Cyrila a Metoděje, Hedviky, Hroznaty, Ivana, Mlady, Jana Nepomuckého, Norberta, Prokopa, Václava, Víta, Vojslavy, Vojtěcha, Vintíře, Zdislavy a Zikmunda) na základě hagiografických tisků vydávaných na území pražské diecéze. Za počátek sledovaného období (tedy období, v němž byly texty vydávány) je určeno znovuobsazení pražského arcibiskupského stolce Antonínem Brusem roku 1563 a s tím spojené počátky restaurace postavení katolické církve. Horním časovým ohraničením je pak polovina 50. let 17. století, kdy postupně ustává první fáze pobělohorské rekatolizace a zároveň kvantitativně narůstá tematická literární produkce. Práce zkoumá dobové utváření svatosti a jejích typů, vyjadřuje se k jejich jednotlivým aspektům, vzájemně je komparuje a pokouší se přinést hlubší porozumění náboženskému životu a patriotismu raně novověkých Čech. Klíčová slova pražská diecéze; druhá polovina 16. století; první polovina 17. století; čeští zemští patroni; patriotismus; hagiografie; homiletika; hymnografe; modlitby; svatý klerik; svatý panovník; svatý přímluvce; svatá žena; textová analýza; komparace; blending
|
|
|
"Stát se užitečným církvi i státu". Josefinské generální semináře na příkladu semináře v Hradisku u Olomouce
Hanáková, Petra ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem generálních seminářů, reformou teologického studia, kterou prováděl Josef II. v habsburské monarchii v letech 1783 - 1790, přičemž pozornost se bude soustředit především na seminář v Hradisku u Olomouce. Práce bude rozdělena do tří kapitol. První kapitola představuje obecnější nastínění celkového systému seminářů, nejdůležitější debaty, které se vedly o jejich otevření a do určité míry (nakolik to dovolují prameny a dosavadní historiografická zpracování) i komparaci poměrů v jednotlivých seminářích v monarchii. Druhá kapitola se pak soustředí na samotný olomoucký seminář a částečně zaplňuje obecnější strukturu navrženou v první kapitole konkrétními údaji z moravskoslezského prostředí. Důležitou součástí je také představení konkrétních učebních materiálů, se kterými se v semináři pracovalo. Třetí kapitola se soustředí na studenty (opět především na příkladu chovanců olomouckého semináře). Představen bude jejich denní rozvrh a celkový ideál o správném duchovním, kterým se řídily státní úřady při otevírání semináře. V závěru kapitoly budou představeni konkrétní studenti semináře a jejich osudy. Generální semináře, Josef II., osvícenství, josefinismus, vzdělávání duchovních
|
|
|
Misionář Jan Kořiska a konec rekatolizace na Moravě
Kadlec, Daniel ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje životu kněze a misionáře Jana Kořisky (1730 - 1790?), nejhorlivějšího rekatolizátora z poslední generace moravských misionářů. Práce je prvním pokusem o celistvější zpracování života tohoto kněze. Čerpá z archivních pramenů církevní i světské provenience, namnoze dosud nevyužitých. Zejména se jedná o protokoly ze zasedání olomoucké biskupské konsistoře, akta brněnského gubernia a tribunálu týkající se tajných nekatolíků na Moravě a o (v tomto případě částečně vydané) dokumenty z vyšetřování valašské rebelie r. 1777. Cílem práce je ukázat na proměnlivém životě tohoto misionáře v mikrohistorické perspektivě vzájemné střetávání přežívající barokní a nastupují osvícenské mentality a doplnit doposud chybějící článek do řady událostí, jejichž výsledkem nakonec bylo vydání tolerančního patentu.
|
|
| |
|
|
Proměny a růst malého města v časech normalizace - příklad Benešova u Prahy
Houzar, Jakub ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Najbert, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá proměnou Benešova u Prahy z devítitisícového města venkovského charakteru na centrum široké oblasti Podblanicka s téměř dvojnásobným počtem obyvatel. Změna neprobíhala snadno. Obyvatelé, ale i úřady řešili spoustu problémů od nevyhovující dopravní a obchodní sítě po nedostatečnou kapacitu ve školských zařízeních. Během 20 let (70. a 80. léta 20. století) prošel Benešov obrovskou proměnou patrnou již na první pohled. Panelová sídliště rostla na okrajích města i v hustě zastavěných, pro účely stavby asanovaných oblastech. Asanaci neušly ani místní historické památky. Dnešní podoba města je tak do velké míry odrazem patnácti až dvaceti let plánovací a stavební činnosti ve sledovaném období. Jak se měnil Benešov během sledovaného období dvaceti let? Jakou proměnou prošly všechny části města (centrum, okraje města)? Podařilo se nabídnout nově příchozím i starousedlým obyvatelům dostatečné kapacity (bytové, pracovní)? Jak se Benešov vypořádal z hlediska obslužnosti (školství, doprava, byty, obchodní síť) s téměř dvojnásobným počtem obyvatel? Jaký byl každodenní život v přestavovaném Benešově? Na tyto otázky se snaží odpovědět následující studie pomocí práce...
|
|
|
Myšlenkový svět utrakvistického kněze Václava Rosy
Francová, Marie ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Václav Rosa byl utrakvistickýkněz,který od svého kněžského vysvěcení roku 1516 až do roku 1560 působil na několika českých farách. Z jeho dochovaných poznámek o jeho životě se nám naskýtá pohled nejen do každodennosti tehdejšího nižšího kléru, ale i do soudobého myšlení a vnímání světa. Tato práce navazující na mou bakalářskou práci Zápisky Václava Rosy jako pramen pro poznání náboženských poměrů prvé poloviny 16. století se zaměřuje na Rosovu knihovnu a její obsah, jeho zaznamenané sny a konfrontuje jeho postoje s názory dalších utrakvistických autorů, kterými jsou Šimon ze Slaného, Jan Bechyňka, Vaněk Valečovský, Bohuslav Bílejovský, Jan Laetus a nejmenovaný černovický farář. Práce dokresluje Rosovu osobnost a zasazuje ji do obrazu utrakvistického duchovenstva.
|
|
| |
|
| |
|
|
Druhý život církevního protinacistického odboje v katolicky orientovaném tisku třetí československé republiky
Mařík, Ondřej ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje druhý život církevního protinacistického odboje, včetně jeho perzekuce tak, jak se odrážel ve vybraném katolicky orientovaném tisku třetí Československé republiky, tedy v letech 1945-1948, především v časopisech Katolík a Obzory. První dvě kapitoly jsou věnovány dobovému kontextu a zkoumanému tisku a nejobsáhlejší kapitola podává v šesti podkapitolách přehled druhého života církevního odboje podle objektu připomínání. Práce čerpá z vybraného dobového tisku celostátní i regionální úrovně a sekundární literatury věnované církevnímu odboji a perzekuci za druhé světové války a třetí Československé republice. Cílem této práce je na základě důkladného rozboru dobových textů popsat bezprostřední druhý život církevního odboje se zřetelem na jeho politické využití.
|
|
|
Senát a armáda římská. Krize římského impéria v letech 235-238.
Mošnička, Martin ; Kepartová, Jana (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá krizovým obdobím, do kterého se Římská říše dostala po smrti Alexandra Severa, jak ho líčí britský historik a spisovatel Harry Sidebottom ve svém trojdílném románu Trůn Caesarů: Železo a Rez, Ocel a Krev, Oheň a meč. Práce se soustřeďuje především na úlohu armády v chaosu třetího století n. l. Jsou v něm otázky filozofické (epikurejci, stoikové, pythagorejci), náboženské (tradiční římské i domorodé kulty a pověry), literární (znalost literatury u intelektuálů kontra obyčejní vojáci coby poslušné stroje), otázka pocitu nadřazenosti Římanů oproti poráženým barbarům ze severu, patriotismus, kariérismus, egoismus, obětavost, přátelství, propaganda atd. Právě propaganda a manipulace veřejným míněním, tak důležitá pro každého jednoho císaře, je pak v mé práci probrána detailněji. Na začátku práce jsou krátce popsány životy a hodnocení významu těch děl starověkých autorů (jmenovitě Héródiános, Aurelius Victor, Zósimos, Ammianus Marcellinus), ze kterých je možno získat důležité informace k tématu. Považuji též za klíčové krátce seznámit čtenáře s vojenskými císaři (jedná se o Alexandra Severa, Maximina Thráka, Gordiana I., Gordiana II., Balbina, Pupiena a Gordiana III.), jejichž působení v inkriminované době hrálo nemalou úlohu jak pro tehdejší období zmatků, tak pro vývoj...
|
host ::
RSS.