|
|
Průkaz akutní interfetální transfuze u monochoriálních dvojčat
Hašlík, Lubomír ; Krofta, Ladislav (vedoucí práce) ; Ľubušký, Marek (oponent) ; Záhumenský, Jozef (oponent)
Úvod: Průkaz in vitro simulace akutní feto-fetální transfuze monochoriálních (MC) dvojčat s fyziologickým průběhem gravidity. Metodika: Prospektivní studie analyzující 99 monochoriálních placent s fyziologickým průběhem. Pro přípravu a analýzu placent byl použit speciálně navržený protokol. Simulace byla prováděna pomocí kanylace umbilikálních arterií propojených na pár infuzních setů a fixovaných pomocí mechanické rtuťové manžety tonometru. Tonometr byl natlakován na 30 a 40 mmHg simulující střední arteriální tlak plodu odpovídající druhému a třetímu trimestru. Pozitivní nález akutní feto-fetální transfuze (FFTR) byl stanoven jako množství barviva převyšující 1 ml, které vyteklo z pupečníkového pahýlu simulujícího mrtvý plod. Ve vztahu k akutní FFTR byl statisticky analyzován počet a typ placentárních anastomóz, charakter a vzdálenosti úponů pupečníků a rozsah placentárních ploch u obou plodů. Výsledky: Celkem bylo prokázáno 49/99 (49,5 %) případů akutní FFTR s průměrnou dobou transfuze 1 ml 30 s (19-46 s). FFTR byla přítomna u 49/78 (62,8 %) placent s arterio- arteriální (A-A) anastomózou. Střední průměr A-A anastomóz s pozitivním a negativním průkazem FFTR byl 2,0 mm, respektive 1,0 mm. Prokázaná interfetální transfuze byla 8 %, 31 % a 61 % u A-A anastomóz s průměrem pod 0,5 mm, 0,5-1,5 mm a nad...
|
|
|
Antibiotická profylaxe u ošetření rozsáhlých porodních poranění
Menzlová, Erika ; Záhumenský, Jozef (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent) ; Roztočil, Aleš (oponent)
Cíl studie Cílem naší studie bylo srovnat dva antibiotické režimy profylaktického krytí ošetření porodních poranění análního svěrače a rekta. Dosud žádná studie neprokázala benefit delšího podání antibiotické profylaxe oproti jednorázovému antibiotickému krytí. Materiál a metodika Do naší studie jsme zařadili ženy, které porodily vaginálně na gynekologicko porodnické klinice 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce v období od 1. 1. 2008 do 30. 6. 2013, a u kterých během porodu došlo k poranění hráze 3. a 4. stupně. Všem ženám splňujícím kritéria studie bylo před začátkem ošetření poranění podáno profylakticky antibiotikum a to cefalosporin II. generace - cefuroxim, který má dobrou citlivost na poševní gram pozitivní flóru a zároveň na rektální gram negativní mikroorganismy. Technika sutury a následná opatření po porodu byla standardizována. Výsledek ošetření byl zjišťován při kontrole za 14 dní a za 3 měsíce po porodu. Při druhé kontrole kromě subjektivního a objektivního hodnocení hojení jsme rovněž pátrali po obtížích souvisejících s anální inkontinencí. K hodnocení výskytu anální inkontinence jsme použili Manchesterský dotazník. Výsledky Za dobu naší studie došlo k poranění 3. a 4. stupně u 1,4 % vaginálních porodů. Největší počet poranění zaujímaly ruptury hráze 3 a, nejméně bylo poranění 4. stupně....
|
|
|
Technické aspekty druhé doby porodní
Karbanová, Jaroslava ; Kališ, Vladimír (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent) ; Záhumenský, Jozef (oponent)
Porodnické intervence mají za cíl případný abnormální nebo patologický porod co nejvíce normalizovat. V některých případech (např. fetální distress) toto není zcela možné. Poté je jejich cílem porod urychlit bez inadekvátního vzestupu rizika maternálního nebo neonatálního traumatu. Cílem této dizertační práce bylo některé tyto intervence moderně definovat a navrhnout jejich správné provedení. Z tohoto důvodu bylo rovněž nutné správně popsat situaci, ve které se porodník a/nebo rodička nacházejí v době provádění některé z těchto intervencí. Bylo proto nutné nahlédnout na chování perinea ve druhé době porodní a kvantifikovat a určit hlavní vektory jeho deformace. Na podkladě rozsahu této deformace bylo možné adekvátně popsat a provést některé porodnické intervence (v případě této dizertační práce různý typ episiotomie) nebo zhodnotit různé modifikace počítačově (v případě manuální perineální protekce), které mohou mít tak malé nebo tak obtížně měřitelné rozdíly, že by jejich zhodnocení v klinické praxi bylo z důvodu interindividuální nepřesnosti či velmi krátkého trvání intervence nemožné. Popsali jsme největší napětí na povrchu hráze v průběhu vaginálního porodu, které je v příčném, transverzálním směru s maximem v oblasti zadní komisury. Rovněž jsme toto napětí kvantifikovali, deformace perinea v...
|
|
|
Infection-related Intra-amniotic Complications in Women with Preterm Prelabor Rupture of Membranes
Štěpán, Martin ; Kacerovský, Marian (vedoucí práce) ; Ľubušký, Marek (oponent) ; Záhumenský, Jozef (oponent)
Souhrn Předčasný odtok plodové vody před 37. týdnem těhotenství (PPROM) je zodpovědný zhruba za třetinu všech předčasných porodů. Infekční a zánětlivé komplikace u PPROM jsou představovány přítomností mikrobiální invaze do amniální dutiny (MIAC), intraamniálním zánětem (IAI) a histologickou chorioamnionitidou (HCA). Jejich prevalence u PPROM se pohybuje mezi 20-50%. Jejich přítomnost je také spojena se zhoršenou perinatální mortalitou a morbiditou. Prvním specifickým cílem dizertační práce bylo hodnocení prediktivního potenciálu C- reaktivního proteinu (CRP) v mateřské krvi při přijetí k diagnostice MIAC a/nebo HCA. Do studie bylo zařazeno 386 žen s PPROM. Hladina CRP byla nejvyšší u žen s přítomností obou MIAC a HCA. Druhým specifickým cílem bylo hodnocení novorozenecké morbidity u žen s PPROM do 34. týdne gravidity. Do studie bylo zařazeno celkem 122 žen s PPROM v gestačním stáří 24+0 -34+0 týdnů. U novorozenců byla sledována morbidita a mortalita, které byly hodnoceny vzhledem k přítomnosti MIAC a/nebo HCA. Přítomnost MIAC a HCA byla spojena s vyšším rizikem rozvoje časné novorozenecké sepse. Třetím a čtvrtým specifickým cílem bylo zhodnocení vztahu stavu periodontu a přítomností intraamniálních infekčních a zánětlivých komplikací spojených s PPROM, a také zhodnocení vztahu lokální zánětlivé odpovědi v...
|
|
|
Sonographic characteristics of the abdomen within 6 weeks following cesarean section
Dosedla, Erik ; Calda, Pavel (vedoucí práce) ; Kacerovský, Marian (oponent) ; Záhumenský, Jozef (oponent)
Cisársky rez patrí medzi najčastejšie vykonávané operácie v medicíne. Jazva na maternici môže mať za následok množstvo patologických stavov, ktoré zasahujú do reprodukčného zdravia ženy. V industrializovaných krajinách sa táto problematika týka minimálne 30 % žien, z čoho vyplýva, že ide o významný medicínsky problém. Ultrazvukové vyšetrenie maternice po pôrode zahŕňa niektoré špecifiká, ktoré vyplývajú z rýchlo sa meniacich rozmerov maternice, ale aj compliance pacientky vo včasnom šestonedelí. Pri riešení popôrodných komplikácií je potrebné poznať normálny ultrazvukový nález, dynamické zmeny maternice v priebehu šestonedelia, aby sme vedeli lepšie rozpoznať patologický priebeh od normálneho priebehu šestonedelia. Klinický význam ultrazvukového posúdenia veľkosti maternice ako aj oblasti jazvy po cisárskom reze v priebehu šestonedelia doteraz nie je dostatočne popísaný. Poznanie normálneho ultrazvukového nálezu na maternici po cisárskom reze by mohlo pomôcť pri voľbe správnej liečby v náročných prípadoch. Klinické výsledky liečby ťažkých defektov jaziev po cisárskom reze sme sledovali po laparoskopickej resutúre jazvy na maternici. V našej práci sme dokázali, že vyšetrenie maternice vo včasnom šestonedelí je napriek svojím úskaliam možné pomocou transabdominálnej sonografie. Popísali sme...
|
|
|
Faktory ovlivňující výskyt a závažnost infekčních komplikací v souvislosti s porodem císařským řezem
Gregor, Miroslav ; Košťál, Milan (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent) ; Záhumenský, Jozef (oponent)
Cíl studie: Zjistit incidenci, spektrum a závažnost infekčních komplikací po císařském řezu na Porodnické a gynekologické klinice Fakultní nemocnice Hradec Králové. Nalézt rizikové faktory spjaté s rozvojem infekčních komplikací po císařském řezu. V České republice dosud nebyla provedena studie, která by mapovala situaci infekčních komplikací po císařském řezu. Metodika: Prospektivní deskriptivní klinická studie. V odbobí od 1.1. do 30.6.2013 podstoupilo císařský řez 357 žen (32 %). Vyloučeno bylo 13 žen s příznaky infekce již v době operace a 45 žen, které nemohly být sledovány 30 dní po operaci. Konečný počet pacientek ve studovaném souboru byl 299. Všechny pacientky dostaly antibiotickou profylaxi. Pooperační infekční komplikace byly definovány podle Center for Disease Control, Atlanta, USA a platila pro ně podmínka vzniku během 30 dnů od operace. K porovnání kategorických proměnných byl použit Fisherův přesný test. Výsledky s p < 0.05 byly považované za statisticky významné. Pro zjištění síly vztahu byl použit poměr šancí (odds ratio) s 95% intervalem spolehlivosti. Výsledky: Ve studovaném souboru 299 pacientek bylo zachyceno 10 pooperačních infekčních komplikací, což je incidence 3,3 %. V 9 případech se jednalo o infekci v místě rány a v 1 případě se jednalo o močovou infekci. Samotné infekce...
|
|
|
Antibiotická profylaxe u ošetření rozsáhlých porodních poranění
Menzlová, Erika ; Záhumenský, Jozef (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent) ; Roztočil, Aleš (oponent)
Cíl studie Cílem naší studie bylo srovnat dva antibiotické režimy profylaktického krytí ošetření porodních poranění análního svěrače a rekta. Dosud žádná studie neprokázala benefit delšího podání antibiotické profylaxe oproti jednorázovému antibiotickému krytí. Materiál a metodika Do naší studie jsme zařadili ženy, které porodily vaginálně na gynekologicko porodnické klinice 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce v období od 1. 1. 2008 do 30. 6. 2013, a u kterých během porodu došlo k poranění hráze 3. a 4. stupně. Všem ženám splňujícím kritéria studie bylo před začátkem ošetření poranění podáno profylakticky antibiotikum a to cefalosporin II. generace - cefuroxim, který má dobrou citlivost na poševní gram pozitivní flóru a zároveň na rektální gram negativní mikroorganismy. Technika sutury a následná opatření po porodu byla standardizována. Výsledek ošetření byl zjišťován při kontrole za 14 dní a za 3 měsíce po porodu. Při druhé kontrole kromě subjektivního a objektivního hodnocení hojení jsme rovněž pátrali po obtížích souvisejících s anální inkontinencí. K hodnocení výskytu anální inkontinence jsme použili Manchesterský dotazník. Výsledky Za dobu naší studie došlo k poranění 3. a 4. stupně u 1,4 % vaginálních porodů. Největší počet poranění zaujímaly ruptury hráze 3 a, nejméně bylo poranění 4. stupně....
|
|
| |
host ::
RSS.