|
| |
|
| |
|
|
Vliv centrální serotoninergní a dopaminergní aktivity na nutriční a metabolické parametry
Brunerová, Ludmila ; Anděl, Michal (vedoucí práce) ; Haluzík, Martin (oponent) ; Yamamotová, Anna (oponent)
VLIV CENTRÁLNÍ SEROTONERGNÍ A DOPAMINERGNÍ AKTIVITY NA NUTRIČNÍ A METABOLICKÉ PARAMETRY MUDr. Ludmila Brunerová SOUHRN Úvod: Neuromediátory dopamin a serotonin hrají významnou roli v homeostatické i v hédonické regu- laci příjmu potravy, pravděpodobně vykazují přímé metabolické působení a zvláště serotonin ovlivňuje také afektivitu. Jejich centrální aktivitu lze kvantifikovat pomocí neuroendokrinních funkčních testů. Společné mediátory regulace metabolizmu a afektivity představují zajímavý výzkumný cíl. Cíle práce: Prvním cílem bylo popsat vztah mezi centrálním serotoninergním tonem měřeným pomocí citalopramového testu, afektivitou, preferencí makronutrientů v potravě a metabolickým profilem u zdravých mužů. Druhým cílem práce bylo ověřit použití sublinguálního apomorfinu jako próby v neu- roendokrinním testu hodnotícím centrální dopaminergní aktivitu. Třetím cílem práce bylo popsat vztah mezi centrálním dopaminergním tonem měřeným pomocí sublinguálního apomorfinového testu, prefe- rencí makronutrientů v potravě a metabolickým profilem. Metodika: Studie probíhala ve 4 vyšetřovacích dnech, vždy s týdenním intervalem mezi jednotlivými dny, na 42 zdravých mužích (průměrný věk 43,5 ± 7,4 let a průměrný BMI 27,4 ± 5,7 kg/mš). V den 0 bylo provedeno antropometrické a biochemické...
|
|
|
Neuroimmune and endocrine correlates of stress response and dissociation in affective disorders
Bízik, Gustáv ; Bob, Petr (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent) ; Yamamotová, Anna (oponent)
Shrnutí Deprese a některá další psychiatrická onemocnění představují ve světovém měřítku jednu z hlavních příčin pracovní neschopnosti, jejichž vliv navíc v průběhu několika desetiletí významnou měrou narůstá a to navzdory významným pokrokům v psychofarmakologii. V důsledku toho je výzkum v psychiatrii a v neurovědách značnou měrou zaměřen na hlubší porozuměnípatofyziologickýmmechanismůdepresea dalšíchpsychickýchporuchscílemzlepšit účinnost léčby. Podle stávajících poznatků stres a imunitní procesy hrají významnou roli v patofyziologii afektivních poruch a některých dalších psychických onemocnění. Tento interdisciplinární výzkum vlivů a následků stresu zahrnuje celou řadu aspektů jako například chronický stres nebo traumatické zkušenosti v nichž významnou úlohu má proces disociace. V návaznosti na tyto poznatky byl v této studii realizován empirický výzkum zahrnující dva vzorky pacientů s depresivní poruchou, který byl zaměřen na vztahy imunitních a endokrinních odpovědí na stres v souvislosti s psychopatologickými symptomy a to především se zaměřením na symptomy vztahující se k traumatickému stresu, psychickým a somatoformním disociativním symptomům a také k symptomům deprese jako takové. Hlavní výsledky tohoto empirického výzkumu ukazují na to, že TNF-α, který je jedním z hlavních faktorů v patogenezi...
|
|
| |
|
|
Neuroimmune and endocrine correlates of stress response and dissociation in affective disorders
Bízik, Gustáv ; Bob, Petr (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent) ; Yamamotová, Anna (oponent)
Shrnutí Deprese a některá další psychiatrická onemocnění představují ve světovém měřítku jednu z hlavních příčin pracovní neschopnosti, jejichž vliv navíc v průběhu několika desetiletí významnou měrou narůstá a to navzdory významným pokrokům v psychofarmakologii. V důsledku toho je výzkum v psychiatrii a v neurovědách značnou měrou zaměřen na hlubší porozuměnípatofyziologickýmmechanismůdepresea dalšíchpsychickýchporuchscílemzlepšit účinnost léčby. Podle stávajících poznatků stres a imunitní procesy hrají významnou roli v patofyziologii afektivních poruch a některých dalších psychických onemocnění. Tento interdisciplinární výzkum vlivů a následků stresu zahrnuje celou řadu aspektů jako například chronický stres nebo traumatické zkušenosti v nichž významnou úlohu má proces disociace. V návaznosti na tyto poznatky byl v této studii realizován empirický výzkum zahrnující dva vzorky pacientů s depresivní poruchou, který byl zaměřen na vztahy imunitních a endokrinních odpovědí na stres v souvislosti s psychopatologickými symptomy a to především se zaměřením na symptomy vztahující se k traumatickému stresu, psychickým a somatoformním disociativním symptomům a také k symptomům deprese jako takové. Hlavní výsledky tohoto empirického výzkumu ukazují na to, že TNF-α, který je jedním z hlavních faktorů v patogenezi...
|
|
|
Vliv centrální serotoninergní a dopaminergní aktivity na nutriční a metabolické parametry
Brunerová, Ludmila ; Anděl, Michal (vedoucí práce) ; Haluzík, Martin (oponent) ; Yamamotová, Anna (oponent)
VLIV CENTRÁLNÍ SEROTONERGNÍ A DOPAMINERGNÍ AKTIVITY NA NUTRIČNÍ A METABOLICKÉ PARAMETRY MUDr. Ludmila Brunerová SOUHRN Úvod: Neuromediátory dopamin a serotonin hrají významnou roli v homeostatické i v hédonické regu- laci příjmu potravy, pravděpodobně vykazují přímé metabolické působení a zvláště serotonin ovlivňuje také afektivitu. Jejich centrální aktivitu lze kvantifikovat pomocí neuroendokrinních funkčních testů. Společné mediátory regulace metabolizmu a afektivity představují zajímavý výzkumný cíl. Cíle práce: Prvním cílem bylo popsat vztah mezi centrálním serotoninergním tonem měřeným pomocí citalopramového testu, afektivitou, preferencí makronutrientů v potravě a metabolickým profilem u zdravých mužů. Druhým cílem práce bylo ověřit použití sublinguálního apomorfinu jako próby v neu- roendokrinním testu hodnotícím centrální dopaminergní aktivitu. Třetím cílem práce bylo popsat vztah mezi centrálním dopaminergním tonem měřeným pomocí sublinguálního apomorfinového testu, prefe- rencí makronutrientů v potravě a metabolickým profilem. Metodika: Studie probíhala ve 4 vyšetřovacích dnech, vždy s týdenním intervalem mezi jednotlivými dny, na 42 zdravých mužích (průměrný věk 43,5 ± 7,4 let a průměrný BMI 27,4 ± 5,7 kg/mš). V den 0 bylo provedeno antropometrické a biochemické...
|
|
|
Prostorové poznání v dynamických prostředích
Blahna, Karel ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Syka, Josef (oponent) ; Yamamotová, Anna (oponent)
Souhrn Pro účel studia neurálních mechanismů a modelování kognitivních funkcí se s výhodou využívá přirozeného prostorového chování laboratorních zvfřat. Detailní analýza chování umožňuje lépe pochopit funkce některých zúčastněných mozkových struktur jako je hipokampus, entorhinální či posteriomf parietálnf kůra . Většina behaviorálnrch prostorových úloh probíhá ve stabilnfch prostředích, ačkoliv v přirozených podmínkách se svět dynamicky mění. Pffnosem disertační práce je rozšíření vědomosti o navigačnfch schopnostech potkana v pohyblivém prostředi. Tyto nové poznatky roz!iřujf roz!ířit znalosti o chování laboratornfch zvířat a o zapojeni mozkových struktur, které se podílejí na zpracováni dynamických prostorových informací.
|
|
| |
|
|
Biologické a environmentální faktory násilného chování
Vevera, Jan ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Mohr, Pavel (oponent) ; Yamamotová, Anna (oponent)
Závěr Naše výsledky tedy ukazují, že ve stabilním zdravotním systému zneužívání návykových látek není hlavní příčinou násilného chování u schizofreniků. Prevence zneužívání návykových látek tedy není dostatečnou strategií к redukci násilného chování u těchto pacientů. К jeho redukci by spíše mohly přispět terapeutické intervence cílené na zvládnutí impulsivních stavů a poruch osobnosti, které se v současnosti jeví jako hlavní příčiny násilného chování schizofreniků (Nolan et al., 1999; Nolan et al., 2003). Zavedení psychoterapeutických technik, cílených na tyto charakteristiky, jako je například kognitivně behaviorální terapie zaměřená na zvládání zlosti, už ukazují slibné výsledky u pacientů s PTSD, psychotickými poruchami a poruchami psychického vývoje (Chemtob et al., 1997; Novaco, 2003). Terapie atypickými antipsychotiky, která podle současných poznatků zlepšuje kognitivní fungování u pacientů se schizofrenií (Bilder et al., 2002) , by mohla vést к redukci útoků, vznikajících na základě špatného pochopení situace. Vzhledem к nízkému počtu pacientů, zneužívajících návykové látky, se domníváme, že násilné chování zaznamenané v naší studii reprezentuje násilí, které primárně souvisí s podstatou psychopatologických příznaků, především s poruchami kontroly impulsů, poruchami osobnosti a psychotickými...
|
host ::
RSS.