Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 133 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Maria Bartuszová (1936 - 1996). Sculpture in the Context of Art
Garlatyová, Gabriela ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent) ; Gregorová Stach, Lucia (oponent)
Dizertačná práca je venovaná monografickému spracovaniu tvorby sochárky Marie Bartuszovej (1936, Praha-1996, Košice). Metodologicky je postavená najmä na zostavení a vyhodnotení poznatkov z hĺbkového výskumu prvého súpisu diel M. Bartuszovej "Catalogue raisonné 2012-2018", Fondu kresieb a fotografií Archívu M. Bartuszovej, biografie, výstavnej činnosti a bibliografie. Je členená do štyroch kapitol, v ktorých sa zaoberá sochárskou tvorbou M. Bartuszovej, jej premenami v období od štúdií keramiky na VŠUP v 50. rokoch v Prahe, pokračuje sledovaním jej sochárskych začiatkov od roku 1961, venuje sa okolnostiam presťahovania sa do Košíc, kde prežila väčšinu svojho života. Jej tvorbu sleduje počas normalizačného obdobia 70. rokov do záveru rokov osemdesiatych, keď sa totalitný režim skočil zamatovou revolúciou. Skúma dôvody, prečo bola jej tvorba málo vystavovanou, a tiež prečo bola minimálne odborne reflektovanou a poznanou. Na báze procesu zostavovania častí organizmu jej oeuvre rekonštruuje technologické experimentálne postupy, autorskú terminológiu sochárky, tvorivé zámery, datovanie vzniku diel a ich odliatkov, ich provenienciu, overuje sekundárne pramene z archiválií, ale aj z orálnej histórie, ktorých stopy vyjavil súpis diel koncipovaný chronologicky a aj tematicky. Sledujeme výstavnú činnosť,...
F. Kupka a jeho korespondence V. Hynaisovi
Brožová, Kristýna ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Cílem mé bakalářské práce, nazvané František Kupka a jeho korespondence Vojtěchu Hynaisovi, se stalo zpracování dopisů F. Kupky V. Hynaisovi. Nejdříve se jednalo o jejich přeložení z francouzského do českého jazyka, poté následoval rozbor samotného textu, jeho kritické posouzení, zasazení do dobových souvislostí, zapojení existující literatury, ale také porovnání s jinou korespondencí. Představíme-li si tuto práci jako divadelní hru - děj se odehrává v letech 1905 - 1925, na území Čech a Francie. Hlavními hrdiny se stávají František Kupka na francouzské straně a Vojtěch Hynais na české, vedlejší role ztvárnili členové obou rodin a lidé, vystupující v dopisech. Korespondence významných osobností uměleckého světa se stalo charakteristickým literárním žánrem. Studium a publikování dopisů slavných je pro vědecké odborníky i běžného čtenáře velice přínosné. Pocity svěřované v dopisech blízké osobě často pomáhají dotvářet poznatky o zdrojích inspirace a okolnostech vzniku uměleckých děl. Lépe lze dovodit i vliv historických událostí, význačných osobností, rodinných a milostných vztahů na tvorbu uznávaných literárních, hudebních a výtvarných umělců. František Kupka i Vojtěch Hynais vedli svou korespondenci podle dobových pravidel, vykali si a projevovali vzájemnou úctu, ale díky přátelskému vztahu vyjadřovali své...
Výzdoba pražských nájemních domů v poslední třetině 19. století a na počátku století dvacátého
Pelc, Vít ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá měšťanskými domy v blokové zástavbě, domy nájemními - tedy těmi, které byly koncipovány na výnos (z nájemného). Tyto domy byly určeny především k bydlení, ale sloužily vedle toho často i účelu obchodnímu či výrobnímu (krámy nebo dílny v přízemí…), nebo i společenskému (např. jako sídlo spolků) a pohostinskému. Z těchto pak zaměřujeme svou pozornost především na ty, které byly svou výzdobou dobově příznačné, typické, nebo naopak výjimečné. Zabýváme se výzdobou domů po formální i obsahové stránce, již proto, že tyto stránky nelze dost dobře oddělit.
Stanislav Lolek (1873-1936)
Klouzová, Aneta ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Snahou této bakalá ské práce je podat co nejucelen jší obraz o život a díle malí e Stanislava Lolka (1873 - 1936). Sledování jeho životních osud a vliv , jež formovaly jeho dosti pestrý um lecký vývoj, a nastín ní um leckého podhoubí, z n jž jeho tvorba vyr stala, umož uje snad vnímat dílo tohoto milovníka p írody v kontextu dobové krajinomalby. P i nep etržitém hledání vlastního výtvarného projevu byly Stanislavu Lolkovi nejinspirativn jšími impulsy - vedle jeho bytostného sepjetí s p írodou a vrozeného opojení barvou - metodicky ucelená malí ská výuka Julia Ma áka, celkové dobové malí ské klima se smyslem pro vystižení barevné nálady krajiny a snahou o vyjád ení um lcova pom ru k p írod , poznání francouzského impresionismu a také specifický ráz Slovácka, v n mž nakonec malí zakotvil. Veškeré podn ty Lolek slou il v zajímavou syntézu. Zejména vliv impresionismu si p etavil do vlastního plnozvu ného pojetí. Svou svérázn pojatou krajinomalbou, pov tšinou zá ící sytými, š avnatými až zp vnými barvami, Lolek obohatil eské krajiná ství o velmi osobitá díla. Cílem práce bylo rovn ž zmapovat sou asný výskyt d l Stanislava Lolka v eských a moravských muzeích a galeriích.
Oltář v české secesi
Cachová, Tereza ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Práce se věnuje projevům secese v oltářní tvorbě českého řezbáře Jana Kastnera a začlenění secesního oltáře do kontextu soudobého chrámového interiéru. První kapitola se zabývá osobností J. Kastnera a jeho dílem a návrhy včetně exponátů vystavených na světových výstavách, především však oltářní tvorbou. Kastnerovy oltáře byly vytvořeny v secesním či neogotickém stylu, některé však specifickým způsobem kombinují prvky secese a pozdní gotiky. Druhá kapitola představuje tři ukázky chrámů se třemi hlavními oltáři, vytvořenými v různých variantách secese, a s jednotným secesním vybavením. Jde o kostel Povýšení svatého Kříže v Jablonci nad Nisou od Josefa Zascheho, kostel sv. Cyrila a Metoděje v Kroměříži od Huberta Gessnera a Mohylu míru v Praci u Brna od Josefa Fanty. Poslední se pak snaží najít kritéria, jimiž by bylo možno definovat sakrální umělecké dílo jako secesní. Příloha shrnuje historický vývoj křesťanského oltáře.
Imaginární orientalismus Gustava Moreaua v kontextu orientalismu a symbolismu 19. století
Domincová, Eliška ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat orientalistickou tvorbu francouzského malíře Gustava Moreaua v kontextu orientalismu a symbolismu v druhé polovině 19. století. Práce se soustředí na srovnání reprezentace Orientu v Moreauově díle na jedné straně a reprezentaci Orientu ve výtvarném umění obecně, zvláště pak v akademickém orientalismu, a zkoumá stylové a tematické rozdíly ve zpracování obdobných námětů mezi tradičním akademickým orientalismem a progresivním přístupem Gustava Moreaua. Práce se dále věnuje Moreauově pozici v rámci symbolistního hnutí a jeho vlivu na symbolismus. Základní metodou výzkumu je studium v této práci zmiňovaných uměleckých děl a jejich analýza z ikonografického, ikonologického a sémiotického hlediska. Autorka rovněž vychází z primárních textových pramenů (především z umělcových úvah o umění) a ze sekundární vědecké literatury věnované životu a dílu Gustava Moreaua, orientalismu a jeho politickému kontextu a pracím pojednávajícím o symbolismu. Práce se sestává ze dvou oddílů. Oddíl 1 se soustředí na Moreauovo orientalistické dílo v rámci francouzského orientalismu druhé poloviny 19. století a poukazuje na rozdíly mezi Moreauovým imaginárním orientalismem a tradičním akademickým orientalismem. Kapitola 1.1 popisuje sociální a kulturní zdroje orientalistického malířství...
Zobrazení ženy v českém výtvarném umění na přelomu 19. a 20. století
Langová, Jana ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Urban Otto, (oponent)
V této diplomové práci se pokouším na vybraném obrazovém materiálu českého výtvarného umění přelomu 19. a 20. století vysledovat základní témata, motivy a náměty, ve kterých se vyskytuje zobrazení ženské figury. Jednotlivá ikonografická témata a motivy se snažím doplnit nastíněním společensko-historické situace a širšího kontextu uvedené doby, ve které zmíněná výtvarná díla jako nositelé těchto témat a motivů vznikala.
Figurální motivy v díle Antonína Hudečka
Ropková, Barbora ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Tato práce se soustředí na zajímavou skupinu obrazů Antonína Hudečka s figurální tematikou, který je však považován převážně za krajináře. Jeho obrazy s figurální tematikou vznikly především v počátcích jeho tvorby v secesním období. Práce se zabývá výkladem obrazů v dosavadní literatuře a zároveň se pokouší provést jejich interpretaci. Sleduje také umělecký vývoj malíře, českou dobovou uměleckou scénu a celkový kontext.
Tématika smrti v díle Bohumila Kubišty z let 1912-1918
Richterová, Helena ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Cílem této práce jsou obrazy s tématikou smrti ve vrcholné tvorbě Bohumila Kubišty kolem první světové války. Doposud nebyla tato problematika zpracována. Zaměřuje se na jednotlivé obrazy, které jsou doplňovány příslušnými podkapitolami, protože malířův život byl plný zásadních okolností, které ovlivnily jeho tvorbu. Přesto, že se zde prezentuje Kubištova tvorba v letech 1912-1918, byl přidán obraz Vzkříšení Lazara (1911). Uzavírá Kubištovo klasicizující období a dále se stává důležitým mezníkem v chápání smrti, které je ještě poučeno interpretací starých mistrů. Sv. Šebestián (1912) otevírá tuto celkovou problematiku již ve snaze o autostylizační složku a reakci na dobové události. Dále jsou zmíněna díla, ve kterých jsou vyobrazeny vždy dvě postavy se snahou odtržení člověk od reality, násilného uchopení jeho duše - Polibek smrti, Vražda, Hypnotizér (1912). Malíř zde řeší vztah aktéra a oběti. Kromě figurálních děl se objevuje námět vanitas např. v Zátiší s lebkou (1912). Výčet tvorby je ukončen obrazy z vojenské činnosti Fakír, Oběšený.
Sochařské dílo Jiřího Seiferta
Hlaváčková, Jitka ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
resivniho umeIce, jak je chapan ve druhe polovine dvacateho stoled. Jeho tvorba neni zaloiena ani na experimentu, ani na konfrontaci se spoleeenskou Ci kulturni situad. Naopak, od ukoneeni ranneho obdobi hledani vlastniho zpusobu vyjadreni, se jeho tvorba vyznaeuje velkou kompaktnosti z hlediska vnitrnich i vnejsich forem a elSi z ni usilovna snaha 0 nalezeni souzneni s dobou a prostredim, v nii se jako individualita sve doby nachazi, a predevSim o nalezeni vnitrni harmonie. Neznamena to vsak, ie pfitom nereaguje na prostredi, v nemi se ocid nebo ze dokonce ztrad kontakt s realitou sve doby. Pokusime se nastinit, jakymi prostredky se Seifert s realitou vyrovnaval a jakymi pohnutkami se pH tom nechaval vest. Sochar Jifi Seifert nastoupil svou umeleckou drahu v dobe, ktera pro evropsky orientovany svet znamenala historicky predel. Britsky historik Geoffrey Barraclough tento kulturni zlom pocatku 60. let 20. stoleti srovnava s prechodem stredoveku a novoveku. [1] Mnozi umeIci tento zlom vytusili uz dfive a nektefi z nich se snaiili uporne patrat v neprobadane krajine a pfibliiit a odhalit nektere cesty a objekty, jei tuto novou krajinu napliiuji. Seifert se rozhodl nejit touto cestou odhalovani obecneho neznameho, nikoliv vsak proto, ie by si jeho pfitomnost neuvedomoval. eim dale se na sve ceste dostaval, tim...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 133 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.