|
|
Úloha endotelinového systému v rozvoji hypertenze a hypertenzního orgánového poškození u Ren-2 transgenních potkanů
Opočenský, Martin ; Červenka, Luděk (vedoucí práce) ; Neckář, Jan (oponent) ; Widimský, Jiří (oponent)
Úvod Endotel, lokalizovaný na rozhraní mezi cévní stěnou a cirkulující krvi, se podíli na udržovaní kardiovaskulární homeostázy několika důležitými funkcemi : regulováním angiogeneze a zimětlivé odpovědi , udržováním rovnovážné hemostázy, permeability cévní stěny a kontrolou krevního tlaku. Ačkoli je endotel tvořen jedinou vrstvou buněk, jejich množství je přibližně srovnatelné s množstvím buněk v játrech. Endotelin-I (ET-I) je bílkovina složená z 21 aminokyselin, která byla poprvé izolována Yanagisawou a spol. v roce 1988 z aortálních endoteliálních buněk vepře. Je znám jednak jako jeden ze dvou nejúčinnějších vazokonstriktorů, ale zároveň jako mitogen a to in vivo i in vitro (Yanagisawa et al., 1988). Prospěšnost podáváni blokiltorů ET receptorů v redukci orgánového postižení cílových orgánů je zřejmě podmíněna jejich antiproliferativním působením (Mohacsi et al , 2004). Renin-angiotenzinový systém má klíčovou úlohu mezi mechanismy, které regulují sodíkovou rovnováhu a objem extracelulámí tekutiny (C':ervenka et al, 2000). Renin-angiotenzinový systém je pro tvorbu aktivních angiotenzinů rozdělen v rameno vazokonstrikční a vazodilatační. Vazokonstriční rameno je tvořeno prohypertenzním, !Úst stimulujícím peptidem angiotenzinem ll. Vazodilatační rameno je antagonistou prvního ramene, dává vznik...
|
|
|
Interactive Influence of Genetic Effects and Effects of External Environment on Properties of Large Arteries in Relation to Sodium Management
Seidlerová, Jitka ; Filipovský, Jan (vedoucí práce) ; Widimský, Jiří (oponent) ; Segers, Patrick (oponent) ; Herijgers, Paul (oponent)
V souladu s Guytonovou prací bylo cílem našeho výzkumu prozkoumat ve třech evropských populacích, zda jsou vlastnosti velkých tepen spojeny s ledvinným sodným hospodařením, jež samotné je ovlivněno zevními a genetickými vlivy. Před započetím genetických analýz jsme studovali rodinnou agregaci a děditelnost tepenných vlastností. Ve všech našich analýzách jsme zohlednili vliv příbuznosti mezi účastníky, stejně jako vliv významných proměnných. V první práci jsem porovnávali vlastnosti tepen a krevní tlak (TK) mezi normotenzními potomky dvou normotenzních rodičů (OFF/NT) a normotenzními potomky, kteří měli alespoň jednoho hypertenzního rodiče (OFF/HT). Pulzní tlak (PPp) jsem měřili jak konvenčně, tak pomocí 24-h monitorace TK. Centrální (CAIx) a periferní (PAIx) augmentační index, centrální pulzní tlak (PPc) a rychlost pulzové vlny (aPWV) jsme měřili přístrojem SphygmoCor. V porovnání s OFF/NT (n=59; věk 16 až 34 let), měli OFF/HT (n=174; 17 až 40 let) vyšší (0,14<P<0,0007) konvenční TK, měřený jak konvenčně (121/75 vs. 114/71 mm Hg a 46 vs. 42 mm Hg) tak 24-h monitorací TK (118/70 vs. 114/67 mm Hg a 48 vs. 47 mm Hg). OFF/HT v porovnání s OFF/NT, měli také vyšší (0,05<P<0,0008) PPc (28 vs. 26 mm Hg), PAIx (54,7% vs. 44,9%), CAIx (108,8% vs. 99,8%), a aPWV (7,4 vs. 6,6 m/sec). Nicméně pro CAIx, PAIx a aPWV...
|
|
|
Genetic and molecular mechanisms of arterial hypertension in relation to chronic inflammation, oxidative stress, and chronic kidney disease
Krajčoviechová, Alena ; Cífková, Renata (vedoucí práce) ; Widimský, Jiří (oponent) ; Vaněčková, Ivana (oponent)
Tato dizertační práce se zabývá metabolickým syndromem a patofyziologickými mechanizmy, které vysvětlují vztah mezi poklesem vylučování kyseliny močové ledvinami a albuminurií. Zpracovali jsme data z celkem dvou populačních studií. V první části jsme použili data z průřezového šetření reprezentativního vzorku české populace (studie Czech post-MONICA). Ukázali jsme, že u osob bez manifestního metabolického syndromu (MetS), ale s 1−2 kritérii MetS, je poměr albumin/kreatinin v moči (uACR) spojen se zvýšenou hladinou kyseliny močové v séru. Zároveň se hladina kyseliny močové v séru zvýšila synergickou interakcí mezi uACR s indexem viscerální adiposity a krevním tlakem. Ve druhé části jsme analyzovali data z reprezentativního vzorku populace Kanaďanů francouzského původu (studie CARTaGENE) s dostupnou detailnější analýzou moče. Tato studie přinesla dvě nová zjištění. Za prvé, ukázali jsme, že T alela rs13129697 polymorfizmu, která byla v dosud publikovaných pracích spojena se zvýšenou hladinou kyseliny močové v séru, je spojena s paradoxním poklesem uACR. Příčinou této diskrepance je interakce mezi rs13129697 genotypem a aktuální hodnotou FEUA, což podporuje hypotézu o tubulární výměně kyseliny močové za albumin. Za druhé, použitím mediační analýzy jsme prokázali, že pokles močové exkrece uromodulinu a...
|
|
| |
|
|
Charakteristika velkých tepen u primární a sekundární - endokrinní hypertenze
Rosa, Ján ; Widimský, Jiří (vedoucí práce) ; Mlíková Seidlerová, Jitka (oponent) ; Špinar, Jindřich (oponent)
Tuhost cévní stěny, vyjádřena pomocí aortální rychlosti šíření pulzní vlny (PWV), představuje nezávislý kardiovaskulární rizikový faktor. Cílem této práce bylo zhodnotit aortální tuhost cévní stěny u jednotlivých forem primární a sekundární (endokrinní) hypertenze. K vyšetření jsme používali přístroj SphygmoCor (AtCor Medical) využívající aplanační tonometrie. Prokázali jsme, že pacienti s rezistentní esenciální hypertenzí měli oproti pacientům se středně těžkou esenciální hypertenzí vyšší PWV při srovnatelném klinickém krevním tlaku (TK). Nejvýznamnější prediktor PWV byl noční TK. Prokázali jsme vyšší PWV u primární hyperparatyreózy (PH), jak u pacientů se současnou hypertenzí (ve srovnání s pacienty s esenciální hypertenzí [EH]), tak i u pacientů s PH bez hypertenze (ve srovnání s normotenzními kontrolami), a to nezávisle na klinickém TK a věku. Po operaci došlo k významnému poklesu PWV. Neprokázali jsme korelaci PWV ani s hladinami kalcia, ani s parathormonem. Při stále trvající diskuzi o indikaci chirurgické léčby u asymptomatických pacientů s PH naznačují výsledky naší práce potenciální přínos v redukci kardiovaskulárního rizika. I u pacientů s primárním hyperaldosteronismem jsme prokázali vyšší PWV ve srovnání s pacienty s EH. Naše výsledky ukazují na prospěch chirurgické léčby proti...
|
|
|
Některé aspekty patofyziologie plicní arteriální hypertenze a její výskyt v České republice
Jansa, Pavel ; Aschermann, Michael (vedoucí práce) ; Widimský, Jiří (oponent) ; Čerbák, Roman (oponent)
1 Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Některé aspekty patofyziologie plicní arteriální hypertenze a její výskyt v České republice MUDr. Pavel Jansa Praha 2011 2 Abstrakt Plicní arteriální hypertenze (PAH) je skupina chorob charaktzerizovaná progresivním nárůstem tlaku v plicnici a plicní cévní rezistence. U všech podskupin PAH hrají v patofyziologii roli základní čtyři procesy: vazokonstrikce, zánět, trombóza a cévní remodelace. Role genetické dyspozici v řadě případů PAH je nepochybná. V první části práce jsme u 142 nemocných s PAH analyzovali výskyt genových polymorfismů Glu298Asp genu pro endotheliální NO syntázu (eNOS), VNTR-5 tandemové 27 bp repetice genu pro eNOS a -786 T/C na promotoru genu pro eNOS. Prevalence alely A VNTR-5 tandemové 27 bp repetice genu pro eNOS byla hraničně signifikantně vyšší u pacientů s PAH ve srovnání s kontrolami. U nemocných s PAH asociovanou se systémovým onemocněním pojiva je vyšší výskyt genotypu AA ve srovnání s ostatními podskupinami PAH. Vztah polymorfismů Glu298Asp a -786 T/C k PAH jsme neprokázali. Trombotická arteriopatie je významnou součástí patofyziologie PAH. U 93 nemocných s PAH a 79 jedinců kontrolního souboru jsme vyšetřili fibrinogen, aPTT, INR, Protein C, Protein S, APC rezistenci, AT III, D-dimer, APA IgG, APA IgM, faktor VIII, von Willebrandův...
|
|
|
Tissue microcirculation in cardiac arrest setting - impact of various methods of circulatory support
Krupičková, Petra ; Bělohlávek, Jan (vedoucí práce) ; Widimský, Jiří (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Úvod: Cílem této dizertační práce je popsat změny mikrocirkulace, ke kterým dochází při srdeční zástavě, a zkoumat vliv jednotlivých oběhových podpor v léčbě srdeční zástavy (tj. mechanizované srdeční masáže a oběhové podpory mimotělní membránovou oxygenací (ECMO)) na periferní tkáňovou mikrocirkulaci. Metody a výsledky: Byly navrženy 2 samostatné studie. Mikrocirkulace byla měřena sublingválně metodou Sidestream Dark Field (SDF) imaging a její parametry byly vyhodnoceny zvlášť pro malé cévy (s průměrem ≤ 20 µm) a ostatní cévy. Pro monitoring změn mikrocirkulace během srdeční zástavy (SZ) a resuscitace (KPR) jsme využili experimentální prasečí model. U 18 prasat jsme navodili 3 minuty trvající neléčenou SZ následovanou 5 minutami mechanizované KPR. Parametry mikrocirkulace se postupně zhoršovaly během neléčené SZ a po zahájení KPR vystoupaly na 59 - 85% oproti klidovému stavu. Parametry mikrocirkulace nekorelovaly s parametry systémové cirkulace (středním arteriálním tlakem a průtokem krve v karotidě) ani s laktátem. Druhá, klinická, studie sledovala mikrocirkulaci u pacientů po SZ, kteří byli po neúspěšné konvenční KPR resuscitováni pomocí ECMO. Zahrnuto bylo 15 pacientů 29 (± 17) hod od kolapsu a 12 zdravých dobrovolníků (pohlavím a věkem srovnatelných s pacienty). Pacienti měli v porovnání s...
|
|
|
Genetic and molecular mechanisms of arterial hypertension in relation to chronic inflammation, oxidative stress, and chronic kidney disease
Krajčoviechová, Alena ; Cífková, Renata (vedoucí práce) ; Widimský, Jiří (oponent) ; Vaněčková, Ivana (oponent)
Tato dizertační práce se zabývá metabolickým syndromem a patofyziologickými mechanizmy, které vysvětlují vztah mezi poklesem vylučování kyseliny močové ledvinami a albuminurií. Zpracovali jsme data z celkem dvou populačních studií. V první části jsme použili data z průřezového šetření reprezentativního vzorku české populace (studie Czech post-MONICA). Ukázali jsme, že u osob bez manifestního metabolického syndromu (MetS), ale s 1−2 kritérii MetS, je poměr albumin/kreatinin v moči (uACR) spojen se zvýšenou hladinou kyseliny močové v séru. Zároveň se hladina kyseliny močové v séru zvýšila synergickou interakcí mezi uACR s indexem viscerální adiposity a krevním tlakem. Ve druhé části jsme analyzovali data z reprezentativního vzorku populace Kanaďanů francouzského původu (studie CARTaGENE) s dostupnou detailnější analýzou moče. Tato studie přinesla dvě nová zjištění. Za prvé, ukázali jsme, že T alela rs13129697 polymorfizmu, která byla v dosud publikovaných pracích spojena se zvýšenou hladinou kyseliny močové v séru, je spojena s paradoxním poklesem uACR. Příčinou této diskrepance je interakce mezi rs13129697 genotypem a aktuální hodnotou FEUA, což podporuje hypotézu o tubulární výměně kyseliny močové za albumin. Za druhé, použitím mediační analýzy jsme prokázali, že pokles močové exkrece uromodulinu a...
|
|
|
Aldosteron syntáza u arteriální hypertenze a možný vliv polymorfismu jejího genu na hypertrofii levé komory srdeční
Heller, Samuel ; Horký, Karel (vedoucí práce) ; Málková, Jana (oponent) ; Widimský, Jiří (oponent)
SOUHRN Práce má dvě části. První část byla prováděna v rámci širšího výzkumu kandidátních genů v etiologii arteriální hypertenze zvláště v systému renin angiotensin aldosteron se zaměřením na aldosteron syntázu a vliv jejího polymorfismu na krevní tlak, humorální parametry a srdeční hypertrofii. Druhá část se zabývá hodnocením preklinických stadií aterosklerózy u hypertoniků, kteří neměli žádná jiná rizika vzniku aterosklerózy kromě hypertenze. Hodnotili jsme endoteliální dysfunkci a hladiny cytoadhesivních molekul jako markerů časného poškození cévní stěny u pacientů a jejich reakci na léčbu. Důvodem dvou témat byla změna laboratorních metod na klinice a společným jmenovatelem byl systém renin angiotensin aldosteron a výzkum hypertenze a rozvoje aterosklerózy v iniciálních stadiích jako dvou nejrozšířenějších kardiovaskulárních chorob. Část I. Polymorfismus aldosteron syntázy (CYP11B2) -344 T/C ve vztahu k arteriální hypertenzi a hypertrofii levé komory srdeční Úvod: Aldosteron je klíčovým efektorem systému renin angiotensin aldosteron RAAS. Je syntetizován v nadledvinách v zona glomerulosa a váže se na specifické mineralokortikoidní receptory v epiteliálních tkáních - v distálním tubulu ledvin a v colon, kde reguluje hospodaření se sodíkem a vodou. Aldosteron má efekt i na kardiovaskulární aparát,...
|
|
|
Metabolické a strukturální rozdíly u primárního hyperaldosteronismu a esenciální hypertenze
Šomlóová, Zuzana ; Widimský, Jiří (vedoucí práce) ; Mlíková Seidlerová, Jitka (oponent) ; Červenka, Luděk (oponent)
Hypertenze je hlavním rizikovým faktorem rozvoje kardiovaskulárních (KV) onemocnění a pacienti s primárním hyperaldosteronismem (PA) - nejčastější endokrinní příčinou hypertenze, mají vyšší výskyt KV chorob. Cílem této práce bylo zhodnotit metabolické rozdíly a výskyt orgánových komplikací - poškození ledvin, srdce a cév u pacientů s esenciální hypertenzí (EH), PA a jeho nejčastějšími formami - idiopatickým hyperaldosteronismem při bilaterální hyperplázii nadledvin (IHA) a jednostranným aldosteron produkujícím adenomem (APA). Nalezli jsme vyšší výskyt metabolického syndromu a vyšší výskyt metabolických abnormalit u IHA ve srovnání s APA- vyšší prevalenci metabolického syndromu, vyšší hladiny triglyceridů a nižší hladiny HDL cholesterolu a s tím související vyšší kardiometabolické riziko. Tento metabolický profil pacientů s IHA je podobný nemocným s EH. Tuhost tepen jsme hodnotili pomocí rychlosti šíření pulzní vlny (PWV), u centrálních tepen měřením karotido-femorální PWV, u periferních tepen femoro-kotníkové PWV. Pacienti s PA mají při srovnatelných hodnotách krevního tlaku (TK) vyšší tuhost centrálních elastických i periferních muskulárních tepen než pacienti s EH. Hlavním prediktivním faktorem postižení periferních tepen je hladina aldosteronu. Pacienti s IHA mají vyšší tuhost centrálních tepen...
|
host ::
RSS.