|
|
Vysýchání sadebního materiálu během manipulace a metody jeho hodnocení
Volf, Luděk
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení ujímavosti a odrůstání sadebního materiálu smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst) a buku lesního (Fagus sylvatica L.) po určité době stresování suchem vlivem špatné manipulace. Testován byl vždy prostokořenný a krytokořenný sadební materiál, sadební materiál čerstvý a 1 týden založený. Prostokořenný a krytokořenný sadební materiál byl ponechán na povrchu půdy v blízkosti místa výsadby bez ochrany proti vysychání a v určitých intervalech vysazován (délka exponování 0,5hod, 1 hod, 2 hod, 3 hod, 4 hod a 5 (5,5) hod). V každé testované variantě bylo vysázeno 20 ks rostlin. Současně bylo provedeno testování nových metod, které zjišťují ztrátu vody rostlin během vysychání. Vyzkoušeny byly metody: měření hmotnostního úbytku jemných kořenů při konstantním tepelném stresu, měření hmotnostního úbytku kořenových balů a měření vlhkosti substrátu kořenových balů. Na konci vegetačního období byla vyhodnocována mortalita, terminální přírůst, tloušťka kořenového krčku, délka jehlic a listu a vitalita. Bylo potvrzeno, že s přibývající délkou vysychání dochází k omezení přírustu a ujímavosti, především u sazenic buku. Sadební materiál smrku je více odolný ke špatné manipulaci a záleží především na počasí v jarních měsících. Všechny metody se zdají být perspektivní, limitní hodnoty je třeba zjistit dalším ověřováním.
|
|
|
Vysychání krytokořenného sadebního materiálu při manipulaci a jeho vliv na ujímavost a odrůstání rostlin po výsadbě
Volf, Luděk
Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení ujímavosti a odrůstání krytokořenného sadebního materiálu smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst) a buku lesního (Fagus sylvatica L.) po stanovené době stresování suchem vlivem špatné manipulace. Rostliny vystavené vysychání 0, 2, 3, 4 a 5 dní byly vysazovány na výzkumnou plochu. Byly rovněž testovány nové metody hodnocení ztráty vody z balů během vysychání rostlin. Vyzkoušena byla metoda měření hmotnostního úbytku kořenového balu během manipulace a otestovány byly dva přístroje na měření vlhkosti kořenových balů (HH2 a WHT 860). Po 5 týdnech od výsadby bylo provedeno první hodnocení rostlin, kdy byla zjišťována vitalita a průběh rašení. Druhé měření bylo provedeno na konci vegetačního období, byla hodnocena vitalita, délka terminálního přírůstu, tloušťka kořenového krčku, délka jehlic a listů. Bylo potvrzeno, že s přibývající délkou vysychání kořenových balů dochází ke ztrátě vlhkosti, která po určité době výrazně negativně ovlivnila ujímavost a odrůstání testovaných rostlin. Limitující byla 3denní expozice sadebního materiálu vysycháním. Sadební materiál smrku je oproti buku výrazně odolnější k negativnímu působení radiačního záření a vysychání. Byla stanovena minimální hranice vlhkosti balů, kdy sadební materiál dokáže bez výrazných problémů odrůstat. Testované metody hodnocení rostlin se zdají být perspektivní a lze je použít při hodnocení kvality sadebního materiálu před výsadbou.
|
host ::
RSS.