|
|
Motivace ke skautskému vzdělávání a jeho vliv na život dospělých vedoucích
Půtová, Veronika ; Kříž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Veteška, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá skautským vzděláváním a jeho přínosem pro dospělé skautské vedoucí. V teoretické části jsou nejprve zmíněna teoretická východiska zaměřená na koncept celoživotního učení, zařazení skautského vzdělávání právě do tohoto konceptu a na motivaci ke vzdělávání dospělých. Dále je popsána charakteristika a vývoj světového a českého skautingu, na což navazují principy skautingu, věkové kategorie a skautská výchovná metoda, které přibližují způsob výchovné práce v rámci českého skautingu. Následně je v teoretické části zmíněna organizace Junák - český skaut a vzdělávání, které je v rámci této organizace realizováno a je zásadní pro výzkumnou část této diplomové práce. Hlavním cílem výzkumné části je identifikovat vliv vzdělávacích kurzů na život skautského vedoucího a popsat, jakým způsobem se pracuje se vzdělávacími kurzy v různých oddílech. Tohoto cíle je dosaženo pomocí kvalitativního výzkumu, v rámci kterého jsou realizovány polostrukturované rozhovory, které jsou zaměřeny na vliv skautských kurzů na skautský, osobní a profesní život dospělého vedoucího, dále na motivaci k absolvování skautských vzdělávacích kurzů a třetí oblastí zájmu je způsob práce se vzdělávacími kurzy v rámci oddílu a střediska. Také jsou zodpovězené doplňující otázky, které se týkají například vlivu...
|
|
|
Další vzdělávání pedagogických pracovníků: co-Teaching na střední odborné škole v Praze
Valeček, Jan ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kříž, Jaroslav (oponent)
Název diplomové práce: Další vzdělávání pedagogických pracovníků: co-Teaching na střední odborné škole v Praze Jméno: Jan Valeček Studijní obor: Andragogika a management vzdělávání Diplomová práce se zabývá problematikou a potenciálem vzdělávací metody co-teaching, jako novou možností pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Teoretická část práce charakterizuje a analyzuje oblast postgraduálního vzdělávání. Zkoumá možnosti profesního rozvoje učitelů s ohledem na zvýšení efektivity edukačního procesu a stanovuje teoretický rámec. Cílem empirické části je sledovat efektivitu co-teachingu a možnosti jeho využití pro praxi. Výzkum je zpracován kvalitativní formou, empirickým výzkumem je sledována efektivita výuky, výhody, nevýhody, možné problémy, komplikace a překážky v závislosti na použitých metodách co-teachingu. Principem teoreticko-empirického charakteru práce je úzká spolupráce pedagogů při výuce s cílem efektivnějšího učení a seberozvoje, s vyšším propojením obsahu vzdělávání v teoretické i praktické rovině. Výzkumný vzorek zahrnuje deset začínajících a zkušených pedagogických pracovníků působících na jedné střední odborné škole. KLÍČOVÁ SLOVA celoživotní vzdělávání, co-teaching, další profesní vzdělávání, další vzdělávání pedagogických pracovníků, střední odborné vzdělávání.
|
|
|
Management dalšího vzdělávání akademických pracovníků
Eclerová, Zdeňka ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Urbanová, Eva (oponent)
Tématem diplomové práce je management dalšího vzdělávání akademických pracovníků na vybrané fakultě, části vysoké školy univerzitního typu. Cílem práce je analyzovat a popsat systém managementu dalšího vzdělávání akademických pracovníků a navrhnout zlepšení v této oblasti. Diplomová práce obsahuje teoretickou část a empirickou část. Teoretická část vychází z odborné literatury a zabývá se pojmy: vysoká škola, akademický pracovník, celoživotní vzdělávání, vzdělávání dospělých, další profesní vzdělávání, podnikové vzdělávání. V kapitole s názvem Vysoké školy a akademičtí pracovníci nalezneme historii, význam a charakteristiku vysokých škol, objasnění termínu akademický pracovník a popis kompetencí vysokoškolského pedagoga. V kapitole s názvem Podnikové (firemní) vzdělávání lze najít mimo jiné oblasti odborného vzdělávání zaměstnanců, systém a strategie podnikového vzdělávání, formy a metody podnikového vzdělávání, zajištění podnikového vzdělávání a přístupy k rozvoji zaměstnanců. Empirická část popisuje kvalitativní výzkum. Zahrnuje analýzu strategických dokumentů na úrovni státní, univerzitní a fakultní. Obsahuje základní údaje o výzkumném šetření, které proběhlo metodou polostrukturovaných rozhovorů. Polostrukturované rozhovory se uskutečnily se zástupcem vedení fakulty a s akademickými pracovníky....
|
|
|
Identifikace a evaluace vzdělávacích potřeb učitelů odborných předmětů na středních zemědělských školách
Pudilová, Jana ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vaněček, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá vzdělávacími potřebami učitelů odborných předmětů na středních zemědělských školách v oblasti dalšího profesního vzdělávání. Hlavním cílem práce je identifikovat, charakterizovat a evaluovat tyto vzdělávací potřeby. Teoretická část závěrečné práce se věnuje učitelům ve světě vzdělávání, seznamuje s dalším vzděláváním pedagogických pracovníků, popisuje specifika vzdělávání dospělých. Je zde rozvedena profese učitele, úskalí, klady a zápory učitelské profese. Práce neopomíjí pohled na vzdělávání v různých resortech vlády a popisuje zejména konkrétní činnosti realizované v resortu Ministerstva zemědělství ve vztahu k učitelům odborných předmětů na středních zemědělských školách. Výzkumná část je založena na metodě dotazníkového šetření, jehož respondenty jsou učitelé odborných předmětů na středních zemědělských školách. Výzkumná část je doplněna rozhovory se zástupci resortních zemědělských organizací. Získané výsledky výzkumného šetření poukazují na velkou šíři témat, ve kterých učitelé odborných předmětů na středních zemědělských školách cítí potřebu se profesně vzdělávat. Z výsledků je zřejmé, že jsou učitelé nakloněni různým formám vzdělávání. Mezi hlavní překážky ovlivňující jejich účast na vzdělávání patří nedostatek času, nevyhovující čas nebo nevyhovující téma...
|
|
|
Analýza sociálních kompetencí u učitelů základních škol
Šuda, Petr ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hubert, Vlastimil (oponent)
Analýza sociálních kompetencí u učitelů základních škol Diplomová práce se zabývá analýzou sociálních kompetencí u učitelů základních škol. Cílem práce je porovnat sociální kompetence u vybrané skupiny respondentů. Teoretická část se věnuje tématu sociálních kompetencí ve vztahu k učitelské profesi, se zaměřením na obecnou charakteristiku problematiky sociálních kompetencí. Dále pak samotnému významu a roli sociálních kompetencí. Ve stručnosti je charakterizována námi využitá výzkumná metoda a obecná charakteristika profese učitele a učitelství z hlediska osobnostních požadavků. Praktickou část tvoří výsledky standardizovaného dotazníkového šetření pomocí testu Inventáře sociálních kompetencí-ISK. (Hoskovcová, Vašek, 2017) Cílem výzkumného šetření je zjistit, nalézt a porovnat odlišnosti v sebehodnocení úrovně dosažených sociálních kompetencí u vybrané skupiny respondentů. Položky ISK sytí 17 primárních škál, které můžeme spojovat do čtyř hlavních sekundárních škál. Mezi sekundární škály následně patří: sociální orientace (SO), ofenzivita (OF), sebeovládání (SE), reflexibilita (RE). Na základě výzkumu jsou formulovány závěry a doporučení, využitelná v praxi andragogiky a managementu vzdělávání. Samotná výzkumná část je realizována na vzorku 112 učitelů základních škol, z toho je 12 mužů (9 %) a 100...
|
|
|
Nové možnosti v oblasti resocializace a edukace odsouzených
Bareš, Jindřich ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kříž, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá novými možnostmi a přístupy v oblasti edukace a resocializace jedinců ve výkonu trestu odnětí svobody. Proces zacházení s vězni je ve vězeňském systému prováděn systematickými a odbornými metodami zacházení. V současné době je dle aktuálního strategického dokumentu Koncepce vězeňství do roku 2025 kladen důraz především na vzdělávání a zaměstnanost osob ve výkonu trestu odnětí svobody. Problematika resocializace a dalšího vzdělávání odsouzených je rozpracována v rámci sociální andragogiky. V teoretické části budou analyzovány možnosti využití andragogického, sociálního a sociálně andragogického poradenství ve výkonu trestu odnětí svobody. Dílčím cílem práce je charakterizovat jednotlivé etapy poradenského procesu a definovat jeho přínos pro reintegraci odsouzených. V rámci výzkumu budou sledovány nové metody a jejich využití v rámci dalšího vzdělávání a resocializace odsouzených. Jedná se zejména o koncept otevřené věznice, který je zcela unikátní v ČR a je realizován v rámci věznice Jiřice. Staví na důvěře mezi odsouzenými a pracovníky Vězeňské služby ČR. V současnosti je považován za efektivní model penitenciární péče, která v sobě zahrnuje prvky resocializace, edukace, zaměstnávání odsouzených a smysluplné trávení jejich volného času. Tento model zacházení je aktuálně...
|
|
|
Další profesní vzdělávání a rozvoj zaměstnanců městských policií
Fišer, Petr ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kříž, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na identifikaci vzdělávacích potřeb zaměstnanců městských policií a definuje možné oblasti dalšího profesního rozvoje. Teoretická část se zaměřuje na charakteristiku cílů a poslání městské policie, její specifika z hlediska rozvoje a dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců. Součástí teoretického rámce byla zpracována problematika celoživotního vzdělávání a učení, motivace k profesnímu rozvoji a možnosti dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců, resp. strážníků. V empirické části byly zkoumány, tj. analyzovány a identifikovány vzdělávací potřeby zaměstnanců - strážníků zařazených k obecním / městským policiím a na základě zjištěných výsledků byly definovány oblasti dalšího profesního vzdělávání a rozvoje pracovníků. Důraz byl kladen na aktuální společenská témata, která ovlivňují práci strážníků. Tematika celoživotního učení strážníků byla nahlížena optikou současného technologického a znalostního vývoje. Vizuální století, jak je dnešní doba nazývána, je ovlivněno geopolitickými, globálními a sociálními aspekty. Tyto proměny zásadním způsobem ovlivňují chování lidí - občanů, ale i samotných strážníků, kteří dohlížejí na bezpečí v obcích a městech. Proto i oblast dalšího profesního vzdělávání strážníků obecních policií musí být přizpůsobována aktuálním tématům a rizikům...
|
|
| |
|
|
Význam a možnosti kariérového poradenství
Kovaříková, Tereza ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vaněček, David (oponent)
Cílem této diplomové práce s názvem Význam a možnosti kariérového poradenství bylo zjistit a popsat pozici kariérového poradce a možnosti a bariéry kariérového poradenství. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí, a to: teoretické a praktické. Teoretická část je zaměřena na tři hlavní tematické celky. V první kapitole je vymezen pojem kariérového poradenství, jsou vyjmenovány cílové skupiny, formy, diagnostika, limity, možnosti a bariéry kariérového poradenství. Druhá kapitola se věnuje kariérovému poradci, etickému kodexu, kompetencím, specializacím, pracovním činnostem a psychohygienou pro kariérové poradce. Třetí kapitola je zaměřena na vzdělání kariérových poradců a jejich další vzdělávání. V praktické části je popsána metodologie výzkumného šetření. Výzkumným designem byla zvolena případové studie. Data byla sbírána pomocí hloubkových polostrukturovaných rozhovorů se třemi kariérovými poradkyněmi. Rozhovory byly zaměřeny na pět témat, a to: pozice kariérového poradce, možnosti kariérového poradenství, bariéry v kariérovém poradenství, dosažené vzdělání kariérového poradce a další vzdělávání. Dále byla po využití techniky otevřeného kódování interpretována zanalyzovaná data z rozhovorů, shrnuty výsledky a rozvinuta diskuse o výsledcích. Z výzkumného šetření vyšlo najevo, že pozice...
|
|
|
Idea sebeřízeného učení z pohledu andragogiky
Yakubyak, Iryna ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pavlov, Ivan (oponent)
Diplomová práce se zabývá ideou sebeřízeného učení z pohledu andragogiky. Hlavní cílem této práce je charakterizovat a popsat sebeřízené učení u studentů vybrané pedagogické fakulty. Dílčím cílem je porovnat proces sebeřízeného učení z pohledu studentů prezenční a kombinované formy studia vybrané pedagogické fakulty. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se zpočátku věnuje významu celoživotního učení a vzdělávání, posléze andragogickému východisku, v němž jsou shrnuty základní andragogické pojmy, historické hledisko andragogiky a andragogická didaktika. Významnou podkapitolou teoretické části je Knowlesova teorie vzdělávání dospělých. Poslední a klíčová kapitola teoretické části se věnuje historickému a filozofickému hledisku sebeřízeného učení, definuje pojem sebeřízené učení a vymezuje jeho úskalí. Dále jsou zde představené různé modely sebeřízeného učení a faktory determinující sebeřízené učení. Empirická část vychází ze základních poznatků o sebeřízeném učení získaných při zpracování teoretické části. Pro tuto práci byl zvolen kvantitativně orientovaný výzkum a jako nástroj pro sběr kvantitativních dat byl použit polostrukturovaný dotazník. Na konci této práce je diskuse a shrnutí výzkumných zjištění. Výsledky výzkumu ukázaly, že mezi studenty prezenční a...
|
host ::
RSS.