Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Typologie historické kulturní krajiny české republiky: metodika s osvědčením Ministerstva kultury
Ehrlich, Marek ; Kuča, Karel ; Kučová, Věra ; Pacáková, Božena ; Pavlátová, Marie ; Salašová, Alena ; Šantrůčková, Markéta ; Vorel, Ivan ; Weber, Martin ; Ehrlichová, Olga ; Fiřtová, Barbora ; Halamíčková, Alena ; Jonešová, Eva ; Králová, Vladimíra ; Kupka, Jiří ; Luhan, Čestmír ; Malina, Ondřej ; Matějka, Daniel ; Medková, Lucie ; Sedláček, Jozef ; Trpáková, Lenka ; Veith, Tomáš ; Veselovská, Věra ; Vondráčková, Simona ; Žallmannová, Eva
Nově vytvořená národní typologie historické kulturní krajiny definuje soustavu 34 typů historické kulturní krajiny, které reálně existují v podmínkách České republiky. Vychází ze tří kategorií kulturní krajiny, vymezených Výborem pro světové dědictví, tj. krajin komponovaných, organicky vyvinutých a asociativních. Typologie historické kulturní krajiny představuje otevřený systém sloužící pro účely vymezování, třídění a hodnocení historických kulturních krajin na národní úrovni. Praktická aplikace typologie zahrnuje návod k prostorovému vymezení krajinného celku s významnými kulturními hodnotami, tím slouží k vymezení potenciálu ochrany území ve veřejném zájmu. Umožňuje rovněž zviditelnění celků historické kulturní krajiny v rámci sledovaných jevů územně analytických podkladů.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Typologie skladebných prvků kulturní krajiny na pískovcovém podloží.
Cimburová, Dorotea ; Veith, Tomáš (vedoucí práce) ; Halamová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se věnuje typologii staveb vybudovaných v pískovcovém podloží a jejich vztahu k přírodním podmínkám, kterými je myšlen především reliéf. Klade si za cíl porovnat a zhodnotit uplatnění typologií, které se pískovcovým stavbám věnují. Typologie různých autorů jsou proto nejprve srovnávány v literární rešerši. Jejich použitelnost je následně zhodnocena na základě terénního výzkumu. Ten probíhal v modelovém území Holanských rybníků. Nalezené prvky využívající pískovcového podloží byly vyfotografovány a následně zaneseny do podkladové mapy v prostředí geoinformačních systémů. Dalším podstatným cílem je zhodnotit strukturu krajiny modelového území. K tomu je využíván geosystémový přístup ke krajinné struktuře, který je podrobně popsán v literární rešerši. Tento přístup člení krajinnou strukturu na prvotní, druhotnou a terciální. Prvotní krajinná struktura je v práci zastoupena reliéfem, druhotná stavbami využívající pískovcové podloží a terciální představuje nehmotná památková ochrana těchto staveb. Práce se zabývá předpokladem, že prvky jednotlivých struktur se vzájemně ovlivňují a jsou na sebe vázány. Největší důraz je kladen především na vazbu mezi reliéfem a stavbami. Ke zhodnocení a potvrzení předpokládané hypotézy vztahu mezi reliéfem a stavbami je v práci využíváno Biogeografické členění České republiky II. díl a mapa biochor, které informace o reliéfu poskytují. Prvky nalezené v modelovém území byly v prostředí geoinformačních systémů konfrontovány s mapou biochor. Tímto způsobem je popsána prvotní a druhotná krajinná struktura modelového území. K nalezení příkladu vztahu staveb a terciální krajinné struktury je použit především Ústřední seznam kulturních památek České republiky. Na základě terénního průzkumu byla potvrzena a zhodnocena aplikovatelnost jednotlivých přístupů k řešené problematice. Vyšlo najevo, že typologie některých autorů jsou v řešeném území použitelnější a vhodnější než ostatní. Zároveň byla potvrzena hypotéza, že jednotlivé prvky krajinné struktury modelového území se vzájemně ovlivňují.
Sortimenty trvalek využívané na venkovských zahradách ve Středočeském kraji
Kašpárková, Tereza ; Matiska, Pavel (vedoucí práce) ; Veith, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá sortimentem trvalek, které se využívají na venkovských zahradách v okresu Benešov. Jejím cílem je určit sortiment pěstovaných vytrvalých rostlin ve 115 obcích okresu a následně je mezi sebou porovnat v závislosti na regionu a velikosti obce. Literární rešerše obsahuje stručnou charakteristiku trvalek, jejich rozdělení podle přirozeného výskytu, jejich množení, podmínky pro růst a následnou celoroční péči. Popsány jsou i ty nejčastější rody. Dále je zde zmínka o venkovských výsadbách a jejich typech. V metodické části je popsaná klimatická situace během roku 2015, popis postupu při sestavování výsledků a rozdělení obcí na skupiny, které se porovnávají. Výsadby byly dokumentovány během letních měsíců, kdy je nejvíce trvalek na vrcholu vegetace. Veškeré trvalky byly zdokumentovány tak, aby byla možná následná determinace všech rostlin. Z konečných seznamů byly sestaveny tabulky s četností výskytu, které pak byly mezi sebou posuzovány. Výsledky neprokázaly žádné velké rozdílnosti v používaných perenách. Je však zřetelné, jaké druhy jsou v tomto okrese nejoblíbenější a nejpoužívanější. Bývají často používané rody Rosa, Aquilegia, Hemerocallis, Bergenia, Iris, Paeonia, Sedum či Yucca. Bylo vypozorováno, že se tradice venkovských trvalek opět vrací, ale v sortimentu trvalek máme stále ještě nedostatky. Tato práce by mohla sloužit jako podklad pro dlouhodobější mapování sortimentu v jednotlivých částech České republiky a přispět k rozšíření seznamu používaných trvalek na venkovských zahradách, předzahrádkách a veřejné zeleni.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.