|
|
Analýza organických markerů pro identifikaci zdrojů atmosférických aerosolů.
Křůmal, Kamil ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Vávrová, Milada (oponent) ; Smolík,, Jiří (oponent) ; Večeřa, Zbyněk (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce se zabývá organickými sloučeninami (markery), které slouží pro identifikaci zdrojů aerosolů. Teoretická část podává podrobný přehled organických markerů emitovaných z nejvýznamnějších zdrojů atmosférických aerosolů (spalování biomasy, spalování fosilních paliv a doprava), o odběru vzorků aerosolů a o analýze organických markerů pomocí analytických technik. Byly sledovány především anhydridy monosacharidů (emise ze spalování biomasy) a polyaromatické uhlovodíky (emise z dopravy a z nedokonalého spalování). Další skupinou sledovaných organických markerů byly hopany a sterany (doprava, spalování uhlí) a mastné kyseliny (úprava masných výrobků). Markery byly sledovány ve velikostní frakci PM1, protože z hlediska zdravotního působení aerosolu na člověka je tato frakce nejškodlivější. Aerosoly byly odebírány ve dvou městech během zimy a léta 2009. Vysoké koncentrace aerosolu a organických sloučenin byly nalezeny v zimě vzhledem k vyššímu spalování biomasy, uhlí a jiného organického materiálu, v létě byla nejvýznamnějším zdrojem aerosolů doprava.
|
|
|
Studium průniku „musk“ sloučenin do abiotických a biotických složek vodních ekosystémů
Zouhar, Libor ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Sokol, Jozef (oponent) ; Večeřa, Zbyněk (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Práce byla zaměřena na stanovení musk sloučenin v různých složkách životního prostředí. Syntetické musk sloučeniny jsou organické látky běžně používané jako vonné složky detergentů, parfémů, kosmetiky a ostatních produktů osobní péče. Tyto sloučeniny kontaminují prostřednictvím komunální odpadní vody z čistíren odpadních vod vodní prostředí. Výsledkem je akumulace těchto analytů v životním prostředí a jejich výskyt v potravním řetězci. Syntetické vonné látky jsou také běžně detekovány v lidském těle; obecně patří mezi relativně nové perzistentní organické polutanty (POP) vzhledem ke své perzistenci, bioakumulaci a potenciální toxicitě. Základem této práce byla optimalizace metod pro stanovení vybraných syntetických vonných látek v odpadní vodě (komunální, průmyslové) a v rybí svalovině. Tyto analyty byly zjišťovány v odpadní vodě [čistírna odpadních vod (ČOV) Brno – Modřice; závod na výrobu kosmetiky] a v rybách Squalius cephalus, které byly odloveny z řeky Svratky. Vybrané analyty (14 látek) pocházely ze skupiny nitromusk, polycyklických musk a lineárních musk sloučenin. Pro izolaci analytů z reálných vzorků odpadní vody byla použita metoda mikroextrakce na tuhou fázi (SPME), pro izolaci analytů ze vzorků ryb byla použita metoda zrychlené extrakce rozpouštědlem (PSE). Identifikace a kvantifikace analytů byla provedena vysokorozlišovací plynovou chromatografií s hmotnostně-spektrometrickou detekcí (GC-MS). Z výsledků vyplývá, že z polycyklických musk sloučenin dosahovaly nejvyšších koncentrací na přítoku i odtoku z ČOV Brno – Modřice galaxolid (g.l-1) a tonalid (desetiny g.l-1). Nejčastěji stanovovanou nitromusk sloučeninou v odpadní vodě byl musk keton (setiny g.l-1). Lineární musk sloučeniny byly detekovány ve všech vzorcích surové odpadní vody (g.l-1). Celková účinnost odstranění syntetických musk sloučenin z odpadní vody na dané ČOV se pohybuje v těchto rozmezích: nitromusk sloučeniny 34,4 – 85,4 %, polycyklické musk sloučeniny 36,7 – 53,3 % a lineární musk sloučeniny 90,5 – 99,9 %. Na podkladě výsledků lze konstatovat, že odpadní voda (odtok z ČOV) je primárním zdrojem musk sloučenin, a to zejména polycyklických, v životním prostředí. Rovněž bylo prokázáno, že ultrafiltrace v kosmetickém závodu je vysoce účinnou technologií pro odstranění nitromusk a polycyklických musk sloučenin z průmyslové odpadní vody. Z výsledků hodnocení kontaminace ryb musk sloučeninami vyplývá, že nejvyšších koncentrací dosahoval galaxolid (desítky g.kg-1 ž.hm.). Výsledky potvrzují ubikvitární výskyt musk sloučenin v životním prostředí a omezené použití nitromusk sloučenin v důsledku jejich potenciálních toxických vlastností. Bylo prokázáno, že ČOV Brno – Modřice má významný podíl na hodnotách obsahu polycyklických musk sloučenin (tonalidu, galaxolidu) v rybách odlovených z řeky Svratky.
|
|
|
Vliv nanočástic PbO a CdO na vybrané fyziologické funkce myši.
Svozilová, Eva ; Vrlíková, Lucie (oponent) ; Večeřa, Zbyněk (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je vyhodnotit dlouhodobý vliv inhalace nanočástic oxidu olovnatého a oxidu kademnatého na hmotnost vybraných orgánů pokusných bílých myší. Vybrané orgány (slezina, játra, ledvina, plíce, mozek) byly postupně odebírány po dobu třinácti týdnů. V obou experimentech (PbO a CdO) byl zkoumán vztah mezi hmotností jednotlivých orgánů a dobou inhalace, vztah mezi hmotností jednotlivých orgánů a inhalací rozdílné početní koncentrace nanočástic kovů a statisticky byl vyhodnocen vliv inhalace oxidů obou kovů na hmotnost orgánů. Výsledky obou experimentů byly porovnány.
|
|
|
Persistent Organic Pollutants in the Environment of the Southern Moravia Region
Lána, Radim ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Večeřa, Zbyněk (oponent) ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Bioaccumulation of POPs in an aquatic food web and historical trends in POPs recorded in sediment layers were studied in the Brno Lake's environment. Current levels of organochlorines were determined in the chub from the Svratka River and the hygienic quality of fishes from recreational fishing was evaluated as well. Current levels of POPs in terrestrial environment were determined using conifer needles as a suitable biomonitoring tool. Specimens of three raptor species were collected at localities of Central Moravia during 2003-2007 and investigated for the content of PCBs and organochlorine pesticides. POPs were also determined in sediment and fish prey of water raptors from the Záhlice Ponds in order to document the process of bioaccumulation of persistent pollutants in the food chain. The last part of this thesis presents the results of an assessment of two modern extraction techniques for the determination of chlorinated POPs in various matrices.
|
|
|
Využití hmotnostní spektrometrie ke stanovení markerů oxidativního stresu a mykotoxinů
Čumová, Martina ; Večeřa, Zbyněk (oponent) ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Prvním tématem předkládané dizertační práce bylo stanovení isoprostanů – markerů oxidativního stresu a dalších látek, které mohou být přítomností oxidativního stresu ovlivňovány. Sledování isoprostanů iPF2-III, iPF2-VI, iPF2-VI, astaxanthinu a polynenasycených mastných kyselin (PUFA), zejména pak kyseliny arachidonové (AA) probíhalo v jikrách lososa obecného (Salmo salar). Byly vyvinuty a optimalizovány metody stanovení těchto látek pomocí chromatografických metod ve spojení s konvenční nebo hmotnostně spektrometrickou detekcí. Výsledné metodiky byly použity pro kvantifikaci sledovaných analytů v jikrách Salmo salar, lišících se svojí životaschopností a vývojovým stadiem. V nepřeživších jikrách bylo obsaženo větší množství sledovaných isoprostanů a kyseliny arachidonové a zároveň nižší množství astaxanthinu než v kontrolních vzorcích jiker (reprezentujících nezatížené jedince). Také relativní zastoupení PUFA bylo ve vzorcích nepřeživších jiker vyšší než v kontrolních vzorcích. Čerstvě nakladené jikry obsahovaly srovnatelnou hladinu sledovaných isoprostanů s kontrolními vzorky. Pouze isoprostan iPF2 IV byl obsažen v kontrolních vzorcích pod limitem stanovitelnosti, zatímco čerstvě nakladené jikry obsahovaly nízké, avšak kvantifikovatelné množství. Vyšší hladiny PUFA a kyseliny arachidonové ve srovnání s kontrolou byly pozorovány u čerstvě nakladených jiker. Nicméně statisticky významný byl pouze rozdíl v množství astaxanthinu. Rozdílná hladina PUFA a astaxanthinu v jikrách mohla souviset s jejich biochemickou spotřebou během vývoje. Životaschopnost jiker Salmo salar proto mohla být ovlivněna přítomností oxidativního stresu. Druhá část této práce se zabývá sledováním mykotoxinů v potravinách a krmivech. Mykotoxiny jsou sekundární metabolity produkované plísněni. Jsou to všudypřítomné nežádoucí přírodní kontaminanty, které mohou vážně poškodit zdraví lidí a zvířat. V současné době je známo více než 500 druhů mykotoxinů. Evropskou legislativou je však regulováno pouze velmi malé množství z nich. Evropská komise však žádá Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) o data vedoucí k zavedení regulačních limitů pro další mykotoxiny. V této studii byla vyvinuta multireziduální metoda pro stanovení 17 mykotoxinů v biotických materiálech. Metoda zahrnuje jak mykotoxiny regulované EU, tak i další mykotoxiny v souladu s požadavky EFSA (aatoxiny, deoxynivalenol, nivalenol, zearalenon, fumonisiny, ochratoxin A, T-2 toxin, HT-2 toxin, enniatiny a beauvericin). Analyty jsou z matrice izolovány pomocí modifikované metody QuEChERS a analyzovány s použitím ultraúčinné kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (UPLC-MS/MS). Metoda navíc umožňuje ze stejného extraktu stanovit i ergotové alkaloidy (ergokornin, ergosin, ergokryptin, ergokristin a jejich odpovídající epimery). Vyvinutá metoda byla použita pro monitoring mykotoxinů a ergotových alkaloidů v krmivech a surovinách pro jejich výrobu a v pivovarském ječmeni a sladu z něj připraveném.
|
|
| |
|
|
Separace azaarénů vysoceúčinnou kapalinovou chromatografií
Kočí, Kamila ; Friedl, Zdeněk (oponent) ; Večeřa, Zbyněk (oponent) ; Ventura, Karel (oponent) ; Šimek, Zdeněk (vedoucí práce)
Předložená práce je studií chromatografického chování azaarenů v separačním systému vysoceúčinné kapalinové chromatografie s obrácenými fázemi. Hlavním cílem této práce bylo použití základních principů chromatografické separace pro popis a interpretaci výsledků separace azaarénů v různých chromatografických podmínkách včetně efektů jako je nereprodukovatelná retence, chvostování elučních zón či silné zadržení ve stacionární fázi. Práce byla zaměřena na bazické azaarény, často označované jako akridiny, které patří mezi perzistentní organické polutanty s karcinogenní a mutagenní aktivitou. Chromatografické chování bylo studováno na modelové skupině osmi dvou a trojjaderných akridinů, které se běžně vyskytují ve vzorcích životního prostředí znečištěných polycyklickými aromatickými sloučeninami. Separace byly realizovány za podmínek izokratické eluce se třemi oktadecylovými stacionárními fázemi různého původu. Nejprve byly otestovány povrchové vlastnosti zvolených stacionárních fází, hydrofobicita a silanolová aktivita, následovaly separační experimenty. Jejich cílem bylo posouzení vlivu tří rozdílných parametrů na retenční chování akridinů: povrchových vlastností stacionární fáze, složení mobilní fáze a fyzikálně-chemických vlastností akridinů. Zpracování všech výsledků bylo založeno na hodnotách kapacitních poměrů, které poskytují nejvyšší míru reprodukovatelnosti, avšak uvedeny byly také ostatní chromatografické parametry hodnotící termodynamické a kinetické aspekty separace. Na základě provedených experimentů byly nalezeny jednoduché vztahy mezi třemi hodnocenými parametry a charakterem interakcí separačního mechanismu. Praktické využití těchto znalostí znamená zjednodušení optimalizace separačních procesů. Současně také nabízí řešení separačních problémů s akridiny, ale i s ostatními bazickými látkami, které vykazují srovnatelné hodnoty pKa a Mr.
|
|
|
Stanovení obsahu kadmia v rostlinném pletivu smrku ztepilého a buku lesního po aplikaci nanočástic oxidu kademnatého.
Svozilová, Eva ; Mikuška,, Pavel (oponent) ; Večeřa, Zbyněk (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je sledovat obsah kadmia v jehličí smrku ztepilého a listech buku lesního po řízené expozici nanočásticemi oxidu kademnatého, a vyhodnotit potenciální nebezpečí těchto nanočástic pro rostliny. Jehlice a listy byly odebrány po jednotýdenní a dvoutýdenní expozici a před analýzou na obsah kadmia byly upravovány příslušnými procedurami. Vzorky byly mineralizovány v kyselině dusičné pomocí tlakového mikrovlnného mineralizátoru a následně analyzovány metodou atomové absorpční spektrometrie (AAS) s elektrotermickou atomizací na obsah kadmia. Na základě výsledků AAS analýzy, porovnáním obsahu kadmia v jednotýdenním a ve dvoutýdenním experimentu, v umytých a neumytých vzorcích jehlic a listů, byl vyhodnocen transport nanočástic do rostlinného pletiva sledovaných rostlin.
|
|
|
Cholinesterasy inhibované novičoky - výpočetní studie možností reaktivace
Večeřa, Zbyněk ; Roh, Jaroslav (vedoucí práce) ; Holas, Ondřej (oponent)
Název práce: Cholinesterasy inhibované novičoky - výpočetní studie možností reaktivace Autor: Zbyněk Večeřa Katedra: Katedra organické a bioorganické chemie Vedoucí diplomové práce: doc. PharmDr. Jaroslav Roh, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Mgr. Tomáš Kučera, Ph.D. Abstrakt: Látky zvané novičoky jsou zakázané bojové chemické látky, které byly vyvinuty v Sovětském svazu v 70. a 80. letech 20. století. Do širšího povědomí se dostaly nedávno - v roce 2018 při otravě dvojitého agenta Skripala a v roce 2020 otravou ruského politika Navalného. Jedná se o 4. generaci nervově para- lytických látek (NPL), které ireverzibilní inhibicí acetylcholinesterázy (AChE) navozují cholinergní syndrom, který se manifestuje především zúžením dýchacích cest, křečemi až paralýzou dýchacích svalů a útlumem dýchacího centra v mozku. Zasažený tedy umírá udušením, pokud mu nejsou v co nejkratším čase podána antidota. Léčba otravy zapříčiněná NPL je založena na oximových reaktivátorech AChE, které na sebe navážou toxickou látku pomocí nukleofilního ataku na elektropozi- tivní místo dané NPL, a tím uvolní AChE, která opět může hydrolyzovat acetyl- cholin. Cílem práce bylo vybrat potenciální reaktivátory (ligandy) AChE a u da- ných ligandů: i) zjistit, zda se daný ligand stericky dostane dostatečně blízko k novičoku navázaného v...
|
|
|
Cholinesterasy inhibované novičoky - výpočetní studie možností reaktivace
Večeřa, Zbyněk ; Roh, Jaroslav (vedoucí práce) ; Holas, Ondřej (oponent)
Název práce: Cholinesterasy inhibované novičoky - výpočetní studie možností reaktivace Autor: Zbyněk Večeřa Katedra: Katedra organické a bioorganické chemie Vedoucí diplomové práce: doc. PharmDr. Jaroslav Roh, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Mgr. Tomáš Kučera, Ph.D. Abstrakt: Látky zvané novičoky jsou zakázané bojové chemické látky, které byly vyvinuty v Sovětském svazu v 70. a 80. letech 20. století. Do širšího povědomí se dostaly nedávno - v roce 2018 při otravě dvojitého agenta Skripala a v roce 2020 otravou ruského politika Navalného. Jedná se o 4. generaci nervově para- lytických látek (NPL), které ireverzibilní inhibicí acetylcholinesterázy (AChE) navozují cholinergní syndrom, který se manifestuje především zúžením dýchacích cest, křečemi až paralýzou dýchacích svalů a útlumem dýchacího centra v mozku. Zasažený tedy umírá udušením, pokud mu nejsou v co nejkratším čase podána antidota. Léčba otravy zapříčiněná NPL je založena na oximových reaktivátorech AChE, které na sebe navážou toxickou látku pomocí nukleofilního ataku na elektropozi- tivní místo dané NPL, a tím uvolní AChE, která opět může hydrolyzovat acetyl- cholin. Cílem práce bylo vybrat potenciální reaktivátory (ligandy) AChE a u da- ných ligandů: i) zjistit, zda se daný ligand stericky dostane dostatečně blízko k novičoku navázaného v...
|
host ::
RSS.