Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Rizikové faktory vzniku karcinomů hlavy a krku
Licková, Kateřina ; Čoček, Aleš (vedoucí práce) ; Büchler, Tomáš (oponent) ; Vaňásek, Jaroslav (oponent)
Rizikové faktory nádorů v oblasti hlavy a krku MUDr. Kateřina Licková, MBA V našem výzkumu jsme se zaměřili na výzkum rizikových faktorů nádorů v oblasti hlavy a krku (ZNHK). Cílem zkoumání bylo potvrdit vliv známých rizikových faktorů (alkoholu a kouření) a dále prokázat vliv i jiných potencionálních faktorů z oblasti klinické, sociální, behaviorální, psychologické a religionistické. Na rozdíl od předešlých studií jsme výsledky porovnali s kontrolní skupinou, kterou tvořili pacienti s ostatními onkologickými diagnózami (OOD). Výzkum probíhal v letech 2015 až 2019 na Radioterapeutické a onkologické klinice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) v Praze. Do studie bylo zařazeno 200 pacientů se ZNHK a 200 pacientů s OOD. Pro výzkum rizikových faktorů jsme využili nestandardizovaný dotazník zaměřený na socioekonomické a behaviorální rizikové faktory. K měření premorbidního intelektu jsme využili Czech reading test (CRT), pro určení kvality života vizuální analogovou stupnici VAS (od 0 do 10 cm), pro detekci úzkosti dotazník GAD- 7, pro detekci deprese pak sebehodnotící dotazník BDI-II a klinické údaje byly získány ze zdravotních záznamů z databáze UNIS nemocničního systému. Výsledky naší práce potvrdily, že kouření cigaret a konzumace alkoholu jsou hlavními rizikovými faktory pro vznik ZNHK, ale...
Klinicko-genetické aspekty familiárního výskytu karcinomu prsu: Frekvence rekurentních mutací v genech BRCA1 a BRCA2 v České republice
Matějů, Martin ; Novotný, Jan (vedoucí práce) ; Konopásek, Bohuslav (oponent) ; Vaňásek, Jaroslav (oponent)
Úvod: Nejvýznamnějšími geny spojovanými s hereditárním karcinomem prsu a ovarií jsou BRCA1/2 a vliv na zvýšení rizika se předpokládá též u NBN. Cílem této práce je stanovit frekvenci rekurentních mutací BRCA1/2 v neselektovaném souboru pacientek s karcinomem prsu a frekvenci nejčastějších patogenních mutací NBN v ČR, zhodnotit efektivnost indikačních kritérií ke genetickému vyšetření a zvážit rozšíření spektra testovaných genů o NBN. Metody: K analýze rekurentních mutací 5382insC a 300T>G v BRCA1 bylo užito RFLP, exon 11 téhož genu byl analyzován pomocí PTT, vybraný úsek 11. exonu BRCA2 pomocí DHPLC a 6. exon NBN pomocí HRMA.Všechny zachycené mutace byly potvrzeny sekvenováním. Výsledky: V souboru 679 neselektovaných pacientek s karcinomem prsu bylo v BRCA1 zachyceno 7 mutací 5382insC, 3 mutace 300T>G a další 4 jiné mutace. V BRCA2 byly identifikovány dvě lokálně prevalentní mutace. U 730 kontrol byla zachycena pouze jedna mutace, a to 5382insC v BRCA1. Ve sledovaném úseku exonu 6 genu NBN bylo v souboru 600 vysokorizikových pacientů zachyceno celkem 5 mutací, z toho dvě 657del5 a jedna R215W; v souboru 703 neselektovaných pacientek s karcinomem prsu bylo identifikováno celkem 8 mutací, z toho dvě 657del5 a tři R215W; v souboru 915 kontrol pak bylo detekováno celkem 9 mutací, z toho dvě 657del5 a...
Vztah vybraných ukazatelů nutričního stavu a výsledků léčby chemoterapií a operací u karcinomů jícnu
Zemanová, Milada ; Tvrzická, Eva (vedoucí práce) ; Vaňásek, Jaroslav (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent)
Studovali jsme význam klinických a nutričních faktorů na prognózu 107 pacientů s karcinomem jícnu, léčených neoadjuvantní chemoradioterapií (CHRT) a operací. U všech nemocných byla prováděna individualizovaná nutriční podpora v závislosti na stupni dysfagie. U podskupiny nemocných jsme sledovali hladiny leptinu, solubilních leptinových receptorů (SLR), TNF, IGF-1 a profily mastných kyselin (MK) v plasmatickém fosfatidylcholinu (PC). Přidání paklitaxelu do cytostatické kombinace s cisplastinou a 5fluorouracilem bylo spojeno s vyšší toxicitou, aniž by významně ovlivnilo výsledky léčby. Negativita spádových uzlin po CHRT, stupeň dysfagie, pokles hmotnosti a sérový albumin byly významnými prognostickými faktory přežití a doby do progrese. CHRT vedla k poklesu koncentrace SLR, kyseliny palmitolejové a olejové a vzestupu vícenenasycených MK n-3 řady v PC. Nižší koncentrace SLR byly spojeny s delším přežitím nemocných. Klíčová slova: zhoubný nádor jícnu, neadjuvantní chemoradioterapie, pokles hmotnosti, paklitaxel, albumin, solubilní leptinový receptor, mastné kyseliny
Klinicko-genetické aspekty familiárního výskytu karcinomu prsuFrekvence rekurentních mutací v genech BRCA1 a BRCA2 v České republice
Matějů, Martin ; Novotný, Jan (vedoucí práce) ; Konopásek, Bohuslav (oponent) ; Vaňásek, Jaroslav (oponent)
Úvod: Nejvýznamnějšími geny spojovanými s hereditárním karcinomem prsu a ovarií jsou BRCA1/2 a vliv na zvýšení rizika se předpokládá též u NBN. Cílem této práce je stanovit frekvenci rekurentních mutací BRCA1/2 v neselektovaném souboru pacientek s karcinomem prsu a frekvenci nejčastějších patogenních mutací NBN v ČR, zhodnotit efektivnost indikačních kritérií ke genetickému vyšetření a zvážit rozšíření spektra testovaných genů o NBN. Metody: K analýze rekurentních mutací 5382insC a 300T>G v BRCA1 bylo užito RFLP, exon 11 téhož genu byl analyzován pomocí PTT, vybraný úsek 11. exonu BRCA2 pomocí DHPLC a 6. exon NBN pomocí HRMA.Všechny zachycené mutace byly potvrzeny sekvenováním. Výsledky: V souboru 679 neselektovaných pacientek s karcinomem prsu bylo v BRCA1 zachyceno 7 mutací 5382insC, 3 mutace 300T>G a další 4 jiné mutace. V BRCA2 byly identifikovány dvě lokálně prevalentní mutace. U 730 kontrol byla zachycena pouze jedna mutace, a to 5382insC v BRCA1. Ve sledovaném úseku exonu 6 genu NBN bylo v souboru 600 vysokorizikových pacientů zachyceno celkem 5 mutací, z toho dvě 657del5 a jedna R215W; v souboru 703 neselektovaných pacientek s karcinomem prsu bylo identifikováno celkem 8 mutací, z toho dvě 657del5 a tři R215W; v souboru 915 kontrol pak bylo detekováno celkem 9 mutací, z toho dvě 657del5 a...
Testování chemosenzitivity u buněk lidského ovariálního karcinomu a jeho modelového systému, buněčné linie A2780.
Caltová, Kateřina ; Červinka, Miroslav (vedoucí práce) ; Vaňásek, Jaroslav (oponent) ; Hofmanová, Jiřina (oponent)
Ovariální karcinom představuje pátou nejčastější malignitu a je také nejčastější příčinou úmrtí mezi gynekologickými malignitami v populaci českých žen. Nejaktuálnější data Národního onkologického registru ČR uvádí incidenci 20,64 a mortalitu 12,58 na 100 000 žen (poslední data z roku 2010). Velký problém představuje pozdní diagnóza, kdy jsou onemocnění velmi často odhalena až v pozdních klinických stádiích a s tím pak souvisí i vysoká mortalita. Limitujícím faktorem onemocnění je jeho vysoká heterogenita, často se rozvíjející rezistence na podávanou cytostatickou léčbu a nedostatečná individualizace léčby. Ve spolupráci s Porodnickou a gynekologickou klinikou Fakultní nemocnice v Hradci Králové jsme testovali vzorky solidních nádorů a ascitů pacientek s ovariálním karcinomem za účelem predikce odpovědi na cytostatickou léčbu v podmínkách in vitro. Testovaný byl panel šesti cytostatik (cisplatina, paklitaxel, karboplatina, gemcitabin, topotekan, etoposid), který zahrnoval také cytostatika používaná v primární léčbě ovariálního karcinomu. Použili jsme také modelový systém buněčné linie A2780 k porovnání efektivity testovaných cytostatik. Výsledky práce zahrnují zjištění, že nejvyšší vnímavost vykazují buňky, izolované z klinických vzorků ovariálních karcinomů a ascitů pacientek s ovariálním...
Vztah vybraných ukazatelů nutričního stavu a výsledků léčby chemoterapií a operací u karcinomů jícnu
Zemanová, Milada ; Tvrzická, Eva (vedoucí práce) ; Vaňásek, Jaroslav (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent)
Studovali jsme význam klinických a nutričních faktorů na prognózu 107 pacientů s karcinomem jícnu, léčených neoadjuvantní chemoradioterapií (CHRT) a operací. U všech nemocných byla prováděna individualizovaná nutriční podpora v závislosti na stupni dysfagie. U podskupiny nemocných jsme sledovali hladiny leptinu, solubilních leptinových receptorů (SLR), TNF, IGF-1 a profily mastných kyselin (MK) v plasmatickém fosfatidylcholinu (PC). Přidání paklitaxelu do cytostatické kombinace s cisplastinou a 5fluorouracilem bylo spojeno s vyšší toxicitou, aniž by významně ovlivnilo výsledky léčby. Negativita spádových uzlin po CHRT, stupeň dysfagie, pokles hmotnosti a sérový albumin byly významnými prognostickými faktory přežití a doby do progrese. CHRT vedla k poklesu koncentrace SLR, kyseliny palmitolejové a olejové a vzestupu vícenenasycených MK n-3 řady v PC. Nižší koncentrace SLR byly spojeny s delším přežitím nemocných. Klíčová slova: zhoubný nádor jícnu, neadjuvantní chemoradioterapie, pokles hmotnosti, paklitaxel, albumin, solubilní leptinový receptor, mastné kyseliny

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 VAŇÁSEK, Jiří
3 Vaňásek, Jakub
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.