|
|
The concept of revolution in the work of N.A. Berdyaev
Belinson, Maria ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Tato práce se věnuje studiu pojetí revoluce v díle ruského filosofa N.A. Berd'ajeva. Nejprve je načrtnuta celková charakteristika díla tohoto filosofa a zvláštní pozornost je věnována jeho stylu. Hlavním cílem práce je popsat Berd'ajevův vztah k samotnému pojmu revoluce z filo- sofického, sociologického a historiosofického pohledu a dát ho do souvislosti s historickými událostmi první čtvrtiny 20. století v Rusku. K tomu jsou použity Berd'ajevovy statě ve sbornících Problémy idealismu, Milníky (Věchy) a De profundis (Iz glubiny) a dále jeho práce Duchovní krize inteligence, Duchovní základy ruské revoluce a Filosofie nerovnosti.
|
|
|
Období tzv. Smuty 1605-1613 očima novodobé ruské historiografie (od Karamzina po Ključevského)
Novotná, Anna ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Anna Novotná Období tzv. Smuty 1605-1613 očima novodobé ruské historiografie (od Karamzina po Ključevského) Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá reflexí událostí tzv. období zmatků "Smuty" v Rusku přelomu 16. a 17. století v novodobé ruské historiografii 19. století a počátku 20. století. Pozornost je věnována vývoji názorů vybraných historiků (N. M. Karamzin, N. G. Ustrjalov, S. M. Solovjov, N. I. Kostomarov, D. I. Ilovajskij a V. O. Ključevskij) na tři fenomény v událostech: roli panovníka, roli církve a vztah k cizincům. Historiky je možné rozdělit do tří skupin. První generace historiků (Karamzin, Ilovajskij, Ustrjalov) představuje přechod mezi osvícenským dějepisectvím k dějepisectví obrozeneckému (Kostomarov). Historik Solovjov představuje předěl na cestě k vědecké historiografii. Vyvrcholením moderního přístupu k látce v pojednávaném období je dílo Ključevského. Sledování proměn vnímání pojednávaných fenoménů u jednotlivých autorů odráží změny ruského myšlení v průběhu 19. století. Klíčová slova: Rusko; historiografie; 16. a 17. století; Smuta; samoděržaví; samozvanectví, církev, cizinec; Boris Godunov; Lžidimitrij I.; Vasilij Šujskij; patriarcha Germogen; Nikolaj Michajlovič Karamzin; Nikolaj Gerasimovič Ustrjalov; Sergej Michajlovič Solovjov; Nikolaj Ivanovič Kostomarov; Dmitrij Ivanovič...
|
|
| |
|
|
Rusko a Tataři: vzájemné vztahy v období raných rusko-mongolských kontaktů
Mlynář, Tomáš ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Machátová, Ludmila (oponent)
Práce se zabývá ve své první části především příčinami vojenského úspěchu stepních válečníků ve 13. století, osobností Čingischána, dále charakterem mongolských výbojů na západ a nejdůležitějšími událostmi vedoucích k mongolské expanzi jako takové. Podrobněji se autor zaměřuje na dva hlavní útoky Mongolů směřující na Rus - Sübetejův v roce 1223 a Batú-chánův o 14 let později, jež se od sebe svým zaměřením i průběhem značně lišily. Je zde popisován průběh těchto vpádů i událostí, které je zapříčinily. Autor v případě prvního z nich objasňuje zejména jeho průzkumný charakter, mající za cíl objevování stepních oblastí severního Kavkazu a dnešní Ukrajiny a získávání informací o tamějších národech. S tím ostře kontrastuje pozdější tažení do Evropy vedené Batú-chánem, představující již čistě invazní vojsko přicházející dobývat a obsazovat území. V další části práce je věnována pozornost změnám v organizaci mongolské říše po smrti Čingischána, dále zejména situaci ve východní Evropě před mongolskými útoky a konečně i následkům kočovnické invaze a jejich vlivu na politický a kulturní vývoj ruských zemí.
|
|
|
Kozácká Ukrajina v letech 1657-1676
Laube, Pavel ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Tématem této bakalářské práce je kozácká Ukrajina v období prvních fází Ruiny, po smrti hetmana Bohdana Chmelnického. Analyzovány jsou zde příčiny počátku dezintegrace kozáckého hejtmanátu i podstata jevů, kterými se tato etapa ukrajinských dějin vyznačovala. Práce sleduje osu vývoje jednotlivých mocenských uskupení a zahraničně-politických variant ukrajinské státnosti, jakož i geopolitický kontext doby a zájmy jednotlivých východoevropských mocností na Ukrajině. Postihnuty jsou zde i specifika politického a sociálního uspořádání kozáckého státu 2. poloviny 17. století.
|
|
|
Vnímání narkotik britskými vědci a společností v první polovině 19. století
Michlová, Marie ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce analyzuje, jakým způsobem vnímala narkotika britská společnost a věda v průběhu první poloviny devatenáctého století. Napsala jsem ji na základě studia velkého množství pramenů (například dobových lékařských knih, lifestylových časopisů, beletrie a soukromé korespondence). Mým cílem bylo srovnat, jak lidé různých povolání, věku, vzdělání, postavení vnímali narkotika a co jejich názory ovlivňovalo. Věnovala jsem se postojům lékařů a cestovatelů k narkotikům, ale i cestopisům, opiovým válkám, zvířatům; práci jsem zakončila detailní studií o rodině sira Waltera Scotta.
|
|
|
Československo-arabské vztahy v meziválečném období. Politické a hospodářské vztahy meziválečného Československa k arabským zemím Blízkého východu
Klusoň, Tomáš ; Tumis, Stanislav (oponent)
Práce se zabývá politickými a hospodářskými vztahy meziválečného Československa k Egyptu, Palestině, Iráku, Sýrii a Libanonu. Podrobně rozebírá organizační vývoj diplomatického a konzulárního zastoupení ČSR v uvedených zemích. Sleduje průběh vzájemných politických vztahů a hledá odpověď na otázku, jakým způsobem byly zaujímány československé pozice k jednotlivým otázkám a které části státní správy měly na formulaci československých stanovisek klíčový vliv. Jádro práce představuje podrobná analýza vzájemných obchodních styků. Autor si všímá hlavních vlivů, které utvářely charakter československého obchodu s arabskými zeměmi. Zvláštní pozornost je věnována zejména podpoře státních a státem podporovaných institucí směřující ke zvýšení československého exportu do arabských zemí. V poslední části je podán podrobný výklad způsobu zapojení jednotlivých zastupitelských úřadů do druhého československého odboje po likvidaci československého státu v březnu 1939. Autor zde dochází k závěru, že způsob jednání, který vedoucí zastupitelských úřadů v arabských zemích zvolili v prvních dnech a týdnech po okupaci Československa, měl rozhodující vliv na trvale špatné vztahy tamních zastupitelských úřadů s československými krajanskými komunitami, které byly charakteristické po celou dobu trvání druhé světové války.
|
|
| |
|
| |
|
|
Hollywoodský blacklist - doba, ideologie a filmový průmysl
Srch, Daniel ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Jedny z nejdůležitějších momentů tzv. "velkých dějin" v diskutované době souvisely se vznikem bipolarity a položením základů postmoderní společnosti. 1) Od konce 30. let prožily Spojené státy zásadní změnu svého postavení. Již po první světové válce zaujaly pozici hospodářsky nejsilnější země světa, ale míra zapojení do mezinárodněpolitických záležitostí tomu neodpovídala. Především díky Rooseveltovi a Trumanovi se USA dostaly do role klíčové globální supervelmoci. Všichni následující prezidenti včetně současného šéfa Bílého domu Baracka Obamy nastolený kurz přijali. 2) Velkou hospodářskou krizi definitivně vyřešil až světový konflikt. "Dobrá válka" připravila půdu pro pokračující nebývalý ekonomický a technologický rozvoj, v jehož centru na dlouho stanula severoamerická mocnost. Její společnost jako první dosáhla konzumního způsobu života, jenž dominuje dnešní západní civilizaci. Základy této přeměny byly položeny rovněž ve zmiňovaném období. Vedle nepopíratelných uspěchů však existovala i "odvrácená strana". Blacklist rozhodně nebyl nejzávažnějším excesem, ale o Spojených státech vypovídá více, než by se mohlo na první pohled zdát.
|
host ::
RSS.