|
|
Vliv formativního hodnocení na sebehodnocení žáků ve výuce informatiky na ZŠ
Vaníček, Petr ; Novák, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tocháček, Daniel (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, jaké jsou rozdíly v sebehodnocení u žáků, kteří pracovali s formativním hodnocením, a těch, kteří byli hodnoceni učitelem a běžnou klasifikací. Cílovou skupinou byli žáci 2. stupně základní školy, sledovaným vyučovacím předmětem informatika. Cílem práce tedy bylo zjistit, jakým způsobem se projeví na žákově sebehodnocení zavedení formativního hodnocení do výuky. V teoretické části autor definuje klíčové pojmy s důrazem na typy školního hodnocení, hodnocení žáka vrstevníkem, jeho sebehodnocení a klasifikaci. Dále se dotýká výuky IVT na 2. stupni základní školy z pohledu rámcového vzdělávacího programu a školního vzdělávacího programu. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie - technika zúčastněné pozorování. Výzkum probíhal paralelně v 8. A, kde byli žáci učitelem během pololetí sledováni a hodnoceni běžnou klasifikací, pouze v jeho závěru obdrželi k vyplnění sebehodnotící dotazníky. Žáci 8. B průběžně po celou dobu pracovali se vzájemným hodnocením a sebehodnocením, učitel zde zastával roli pozorovatele a mentora. Na závěr pololetí vyplňovali stejný sebehodnotící dotazník. Z výzkumu vyplynulo, že žáci třídy B uměli lépe pracovat s dotazníkem sebehodnocení, dokázali přesněji a reálněji zhodnotit své schopnosti a dosažené znalosti, a jejich...
|
|
| |
|
|
Interaktivní technologie ve vzdělávání
Svobodová, Kristýna ; Lapeš, Jakub (vedoucí práce) ; Tocháček, Daniel (oponent)
Bakalářská práce se věnuje různým druhům interaktivních technologií a jejich začleněním do výchovně vzdělávacího procesu na druhém stupni základních škol. Cílem bakalářské práce je zjištění, jak se učitelé staví k používání interaktivních technologií ve vzdělávání na běžných základních školách. V teoretické části je čtenář nejdříve seznámen s pojmem interaktivní technologie, dále s vybranými druhy interaktivních technologií, které lze efektivně využívat v rámci výuky na základní škole, dále je seznámen s jejich aplikací ve vyučovací hodině. Na závěr této části jsou popsána teoretická východiska získávání a tvorby didaktických materiálů pro interaktivní technologie. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na dostupnost a využití interaktivních technologií ve vzdělávání na druhém stupni základních škol. V závěru práce jsou formulovány závěry výzkumu, který proběhl metodou polostrukturovaného rozhovoru s řediteli a dotazníkového šetření, jehož respondenti byli učitelé na druhém stupni pražských základních škol. KLÍČOVÁ SLOVA Interaktivní technologie, interaktivní tabule, didaktické materiály, základní škola, vzdělávání
|
|
|
Rozvoj digitální gramotnosti ve výuce základní školy
Zbuzková, Eliška ; Novák, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tocháček, Daniel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hledáním možností rozvoje digitální gramotnosti ve vyučovacích předmětech na základní škole se zaměřením na digitální kompetenci Komunikace a kolaborace v šestém ročníku základní školy. Teoretická část vymezuje pojmy digitální gramotnost a klíčová digitální kompetence, která byla přidána jako sedmá klíčová kompetence v revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání v roce 2021. Následně jsou vysvětleny vztahy těchto dvou pojmů a souvislosti jejich vzniku. Na základě analýzy několika vybraných školních vzdělávacích programů je uveden přehled výstupů učiva vzdělávacích oborů z RVP ZV uvedených v ŠVP obvykle vyučovaných v šestém ročníku základní školy. Kromě materiálů potřebných pro rozvoj digitální gramotnosti žáků je zde shrnut také evropský rámec digitálních kompetencí pedagoga DigCompEdu. Ten určuje, jaké digitální kompetence mají učitelé ovládat, aby mohli správně a efektivně rozvíjet digitální gramotnost u svých žáků. V neposlední řadě obsahuje teoretická část práce přehled webových stránek s online materiály určenými pro rozvoj digitální kompetence u žáků a výčet vybraných obecných prostředků pro komunikaci a spolupráci, které se mohou využívat například pro posílání zpráv, sdílení materiálů, zadávání úkolů či jiné běžné činnosti. Praktická část je...
|
|
|
Využití robotické hračky ozobot v MŠ
Bochňák, Jan ; Černochová, Miroslava (vedoucí práce) ; Tocháček, Daniel (oponent)
Práce zkoumá možnosti využití robotické hračky ozobot ke vzdělávání v mateřské škole (MŠ). Teoretický základ je tvořen představením klíčových pojmů a souborem dosavadních poznatků o digitálním vzdělávání se zaměřením na předškolní výchovu. Kromě legislativního rámce a odborných zjištění o digitálních technologiích v předškolním věku jsou zohledněna také rizika, která jsou s jejich užíváním spojena. Dále jsou součástí teoretické části poznatky o edukační robotice a je představena hračka ozobot, na kterou se výzkum zaměřuje. Možnosti využití ozobota v MŠ jsou zkoumány formou případové studie, která se zaměřuje na dvě roviny této problematiky, jednak na vlastnosti a funkce ozobota, a jednak na to, jak děti ozobota vnímají a jak k němu přistupují s cílem identifikovat možné překážky, které mohou v MŠ při práci s ozobotem nastat, nabídnout vzniklé tematické bloky k využití a poskytnout k nim užitečné metodické rady a doporučení. Případová studie byla realizována v jedné pražské mateřské škole ve dvou časově oddělených cyklech pokaždé s jinou skupinou 6 dětí ve věku 5-6 let z jiné třídy. Pro práci s dětmi bylo navrženo 10 tematických bloků s ozobotem. V případové studii se ověřovala metodika práce s navrženými tematickými bloky a bylo sledováno, jak děti ve třídě zacházejí s ozoboty během volné hry....
|
|
|
Edukační robotika při volnočasových aktivitách a v zájmových útvarech
Erbes, Oliver ; Tocháček, Daniel (vedoucí práce) ; Lapeš, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na přípravu a organizaci aktivit v zařízení zajišťující zájmovou činnost a vzdělávání mládeže v zájmových útvarech. Cílem práce je vytvořit sadu úloh týkajících se robotické sady VEX, následné ověření žáky v zájmovém útvaru s analýzou jejich výstupů a na jejich základě tyto úlohy modifikovat, či upravit. V teoretické části směřujeme k vhodnému vymezení základních pojmů robotiky, edukační robotiky, základních pedagogických metod pro tento typ robotické výuky, základů algoritmizace, seznámení s jinými robotickými sadami a popisem vybrané stavebnice. KLÍČOVÁ SLOVA Edukační robotika, robotika, VEX, sada úloh, vzdělávání
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Digitální učební objekty
Bečvář, Pavel ; Štípek, Jiří (vedoucí práce) ; Tocháček, Daniel (oponent)
Práce se v úvodu zabývá problematikou digitálních výukových objektů obecně, poté se zaměřuje na objekty typu hra. Stručně shrnuje jejich výhody a nevýhody. Hlavním cílem praktické části práce je vytvoření vlastní výukové hry se zaměřením na "algoritmy" a jejich testování ve výuce. Na závěr jsou vyhodnoceny výsledky testování z hlediska obsažené učební látky a z hlediska zájmu žáků.
|
host ::
RSS.