|
|
Předúprava chmele pro další zpracování v pivní technologii
Tichá, Anna ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá předúpravami chmele pro další zpracování v pivní technologii. V experimentální části práce byl zkoumán konkrétně vliv působení nízkých teplot, jakožto předúpravy chmele, na sledované parametry. Byly zkoumány tři typy chladové předúpravy. Ve dvou případech se jednalo o zmražení chmelového materiálu pomocí mrazícího zařízení na teploty 25 °C a ve druhém případě na 70 °C. Ve třetím případě byl chmelový materiál upravován pomocí kontaktu s tekutým dusíkem v kombinaci s mechanickou úpravou rozmělněním. Jako chmelový materiál byl využit chmel odrůdy Žatecký poloraný červeňák, který byl ve formě pelet nebo lisovaných chmelových hlávek. Zkoumána byla celková hořkost vzorků, celkový obsah fenolických látek, celkový obsah flavonoidů, antioxidační aktivita a koncentrace silic, konkrétně myrcenu humulenu a geraniolu. Vliv předúprav vzorků byl zkoumán při běžném chmelovaru i při studeném chmelení. Součástí experimentální části jsou popisy postupu chmelení, popisy postupů jednotlivých analytických metod. U každého vzorku bylo provedeno paralelní měření. Výrazné výhody či nevýhody některé z předúprav nebyly prokazatelné, nicméně nejvýraznější odlišnosti byly pozorovány u vzorků chmelených pomocí chmele předupraveného mražením na teplotu 70 °C, který měl pozitivní vliv zejména na množství vyextrahovaných silic při studeném chmelení.
|
|
|
Sledování stability výrobního procesu piva
Tichá, Anna ; Štursa, Václav (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá analýzou 3 šarží piva z Akciového pivovaru Dalešice a.s.. Analyzovaným vzorkem byla Dalešická jedenáctka – světlý ležák 11%, který byl odebrán přímo z ležáckých tanků v pivovaře. V jednotlivých várkách piva byl sledován celkový obsah bílkovin, celkový obsah sacharidů, obsah maltosy, celkový obsah polyfenolů a obsah ethanolu. Pro stanovení celkového obsahu bílkovin byla využita Hartree-lowryho metoda. Celkové sacharidy byly měřeny spektrofotometricky za použití anthronového činidla. Obsah maltosy byl měřen pomocí HPLC s ELSD detektorem. Celkový obsah fenolických látek byl měřen spektrofotometricky pomocí metody s Folin-Ciocaltauovým činidlem. Obsah ethanolu byl analyzován na HPLC pomocí refraktometrického detektoru. Cílem práce bylo porovnat, do jaké míry je proces výroby piva stabilní a jaké parametry se případně ve finálním výrobku mohou měnit.
|
|
|
Chladné výkyvy klimatu v pozdním glaciálu a spodním holocénu
Švanda, Petr ; Vondrák, Daniel (vedoucí práce) ; Tichá, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerší věnující se tématu náhlých chladných výkyvů klimatu v době pozdně-glaciálního interstadiálu a spodního holocénu (14 700 až 8 200 cal. BP). Jejím cílem bylo shrnout vědecké poznatky o šesti takovýchto klimatických výkyvech a o jejich příčinách a důsledcích. Všechny tyto události (GI-1d, GI-1c2, GI-1b, událost 11 400, událost 9 300 a událost 8 200) trvaly více než 50 let a na severní polokouli je provázelo ochlazení o více než 1 řC. Literární zdroje o tomto tématu vycházejí z interdisciplinárního studia různých přírodních archivů a interpretace tzv. proxy dat. U každé z klimatické události bylo dále provedeno zhodnocení jejích vlivů na ekosystémy a tehdejší lidské společnosti. Výše uvedené poznatky jsou nakonec diskutovány v kontextu problematiky současných klimatických změn a možného budoucího oslabení Atlantické meridionální cirkulace.
|
|
|
Changes in nutrient availability imprinted in long-term diatom succession in lakes
Tichá, Anna ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Magyari, Enikő Katalin (oponent) ; Catalan, Jordi (oponent)
Ve vývoji jezerní primární produkce během pozdního glaciálu a holocénu lze vysledovat ustálené trendy: postupný nárůst produkce - "eutrofizaci" a naopak pokles produkce - "oligotrofizaci", často spojenou s přísunem organické hmoty z povodí - "dystrofizací". Kromě nejčastějšího ovlivnění produkce dostupností živin, vstupuje do komplexního jezerního vývoje řada abiotických a biotických faktorů jako dostupnost světla, režim míchání, pH, mechanické disturbance, predace nebo kompetice. Vztah dostupnosti živin a primární produkce v minulosti v sobě tedy skrývá důležitou informaci o všech těchto faktorech ve fungování jezerního ekosystému. Rekonstrukce minulých procesů vychází z citlivé reakce vodních organismů na změny prostředí. Jejich subfosilními zbytky se do usazenin ukládá záznam o dynamických procesech, které odhalují historii konkrétních jezer ale i události celosvětového rozsahu. Mezi organismy, z nichž lze rekonstruovat minulé fyzikálně chemické podmínky, patří významné postavení rozsivkám. Zatímco planktonní rozsivky přináší spíše informaci o celkovém stavu jezera, změny v druhově pestrém společenstvu perifytických rozsivek umožňují vhled do jemnějších změn ekosystému z pohledu litorálu. Předkládaný výzkum pátrá po komplexních procesech v jezerním vývoji propojením kvalitativní a kvantitativní...
|
|
|
Proměny biomonitoringu tekoucích vod pomocí bentosu se zřetelem k rozsivkám
Fiedler, Jan ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Tichá, Anna (oponent)
Tato práce je zaměřena na vývoj metodologického přístupu k biomonitoringu tekoucích vod pomocí bentických organismů od metod zaměřených na určování organismů pomocí jejich vnějšího vzhledu až k modernímu biomonitoringu založenému na determinaci organismů pomocí eDNA metabarcodingu. V práci jsou zmíněny také moderní metagenomické metody (genomika, transkriptomika, metabolomika a proteomika). Práce srovnává vývoj hodnocení ekologického stavu sladkovodních ekosystémů pomocí rozsivek a bezobratlých a popisuje shodné body metodologického vývoje obou. Dalším výstupem porovnání biomonitoringu pomocí dvou různých taxonomických skupin jsou informace o tom, které hydrochemické a geochemické faktory prostředí lze snadno monitorovat pomocí rozsivek a které pomocí makroskopických bezobratlých. Dále je v závěru zmíněna prognóza dalšího vývoje biomonitoringu v podobě syntézy tradičních metod na základě morfologické determinace druhů, biomonitoringu 2.0 (využívajícího eDNA metabarcoding) a metagenomických metod. Klíčová slova: autekologie, morfologicky definované druhy, sekvenování, biotický index, znečištění
|
|
|
Předúprava chmele pro další zpracování v pivní technologii
Tichá, Anna ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá předúpravami chmele pro další zpracování v pivní technologii. V experimentální části práce byl zkoumán konkrétně vliv působení nízkých teplot, jakožto předúpravy chmele, na sledované parametry. Byly zkoumány tři typy chladové předúpravy. Ve dvou případech se jednalo o zmražení chmelového materiálu pomocí mrazícího zařízení na teploty 25 °C a ve druhém případě na 70 °C. Ve třetím případě byl chmelový materiál upravován pomocí kontaktu s tekutým dusíkem v kombinaci s mechanickou úpravou rozmělněním. Jako chmelový materiál byl využit chmel odrůdy Žatecký poloraný červeňák, který byl ve formě pelet nebo lisovaných chmelových hlávek. Zkoumána byla celková hořkost vzorků, celkový obsah fenolických látek, celkový obsah flavonoidů, antioxidační aktivita a koncentrace silic, konkrétně myrcenu humulenu a geraniolu. Vliv předúprav vzorků byl zkoumán při běžném chmelovaru i při studeném chmelení. Součástí experimentální části jsou popisy postupu chmelení, popisy postupů jednotlivých analytických metod. U každého vzorku bylo provedeno paralelní měření. Výrazné výhody či nevýhody některé z předúprav nebyly prokazatelné, nicméně nejvýraznější odlišnosti byly pozorovány u vzorků chmelených pomocí chmele předupraveného mražením na teplotu 70 °C, který měl pozitivní vliv zejména na množství vyextrahovaných silic při studeném chmelení.
|
|
|
Sledování stability výrobního procesu piva
Tichá, Anna ; Štursa, Václav (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá analýzou 3 šarží piva z Akciového pivovaru Dalešice a.s.. Analyzovaným vzorkem byla Dalešická jedenáctka – světlý ležák 11%, který byl odebrán přímo z ležáckých tanků v pivovaře. V jednotlivých várkách piva byl sledován celkový obsah bílkovin, celkový obsah sacharidů, obsah maltosy, celkový obsah polyfenolů a obsah ethanolu. Pro stanovení celkového obsahu bílkovin byla využita Hartree-lowryho metoda. Celkové sacharidy byly měřeny spektrofotometricky za použití anthronového činidla. Obsah maltosy byl měřen pomocí HPLC s ELSD detektorem. Celkový obsah fenolických látek byl měřen spektrofotometricky pomocí metody s Folin-Ciocaltauovým činidlem. Obsah ethanolu byl analyzován na HPLC pomocí refraktometrického detektoru. Cílem práce bylo porovnat, do jaké míry je proces výroby piva stabilní a jaké parametry se případně ve finálním výrobku mohou měnit.
|
|
| |
host ::
RSS.