|
|
Roztroušená skleróza - klinické a paraklinické markery pro sledování aktivity nemoci a faktory ovlivňující její průběh
Šťastná, Dominika ; Horáková, Dana (vedoucí práce) ; Libertínová, Jana (oponent) ; Taláb, Radomír (oponent)
Roztroušená skleróza (RS) je chronické neurologické onemocnění, které bez léčby vede u většiny pacientů v průběhu let až dekád k závažné invaliditě. Nemoc zatím neumíme vyléčit, máme ale stále více důkazů, že včasné zahájení protizánětlivé terapie a ovlivnění přidružených komorbidit má na její průběh zásadní vliv. K vyhodnocení faktorů ovlivňujících průběh RS a monitoraci terapeutických prostředků v reálné klinické praxi mají nezastupitelný přínos pacientské registry. Cílem této práce bylo v první řadě vyhodnotit na základě dat Českého celostátního registru pacientů s RS (ReMuS) trendy ve vedení terapie mezi lety 2013 a 2021. Následně práce reaguje prostřednictvím dat registru na nástup pandemie covidu-19 a věnuje se této problematice v kontextu RS. Podíl pacientů v ReMuS léčených vysoce účinnou chorobu modifikující terapií (HE-DMT) se zvýšil v letech 2013 až 2021 z 16,2 % na 37,1 % a podíl terapeuticky-naivních pacientů zahajujících HE-DMT z 2,1 % na 18,5 %. Co se infekce covid-19 týče, na základě dat 958 pacientů s RS a anamnézou covidu-19 jsme určili, že vyšší body mass index, vyšší věk, recentní léčba vysokými dávkami glukokortikoidů a anti-CD20 terapie jsou nezávislými proměnnými asociovanými s pneumonií. Dále jsme analyzovali 1661 očkovaných pacientů s RS bez anamnézy covidu-19 a 495...
|
|
|
Roztroušená skleróza mozkomíšní: korelace genové exprese a odpovědi na imunomodulační léčbu
Kleinová, Pavlína ; Kubala Havrdová, Eva (vedoucí práce) ; Taláb, Radomír (oponent) ; Musil, Zdeněk (oponent)
KLEINOVÁ, Pavlína. Roztroušená skleróza mozkomíšní: korelace genové exprese a odpovědi na imunomodulační léčbu [Multiple sclerosis: correlation of gene expression and response to immunomodulatory therapy]. Praha, 2023. 107 s., 3 přílohy. Disertační práce. 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Vedoucí práce Eva Kubala Havrdová. Abstrakt Roztroušená skleróza je chronické autoimunitní onemocnění centrální nervové soustavy s genetickou komponentou, které je ovlivnitelné imunomodulační léčbou. Předpokládá se vliv genetických faktorů na průběh onemocnění a léčebnou odpověď. Disertační práce prezentuje výsledky dvou studií zkoumajících genetické pozadí roztroušené sklerózy. V první studii byl u osob s roztroušenou sklerózou zkoumán vliv (GT)n polymorfismu promotoru genu HMOX1 pro hem-oxygenázu 1 ovlivňujícího její expresi. Nebyl pozorován vliv zkoumaného polymorfismu na průběh onemocnění. Potvrdili jsme vliv imunomodulační léčby na oddálení progrese onemocnění. Druhá studie nazvaná Genotype/Phenotype Project je multicentrická mezinárodní celogenomová asociační studie, jejímž cílem bylo odhalit bodové polymorfismy asociované s tíží průběhu roztroušené sklerózy. Bylo prokázáno, že běžné genetické varianty se střední až velkou velikostí účinku nepřispívají k závažnosti roztroušené sklerózy. Bylo...
|
|
|
Prognostické markery vývoje onemocnění u pacientů v časné fázi roztroušené sklerózy
Petržalka, Marko ; Marusič, Petr (vedoucí práce) ; Taláb, Radomír (oponent) ; Lízrová, Jana (oponent)
Prognostické markery vývoje onemocnění u pacientů v časné fázi roztroušené sklerózy ABSTRAKT Práce se zabývá možnostmi stanovení prognózy na počátku onemocnění roztroušenou sklerózou. Oblasti využití jednotlivých biomarkerů se často prolínají, proto teoretická část poskytuje přehled biomarkerů užívaných nejenom při stanovování prognózy, ale i při diagnostice a monitoraci terapie.Empirická část pojednává ovlastním výzkumu prognostického významu intrathekální syntézy imunoglobulinů třídy M, sérových a likvorových hodnot interleukinu 2, interleukinu 6, interleukinu 10, chitinase 3-like 2 proteinu a těžkých řetězců neurofilament stanovených ze vzorků získaných při diagnostice onemocnění. Do studie bylo zahrnuto 58 pacientů diagnostikovaných časně po prvním relapsu. Všichni pacienti zahájili terapii glatiramer acetátem, teriflunomidem nebo interferonem beta. Pacienti byli prospektivně sledováni po dobu dvou let klinicky a pomocí magnetické rezonance. Poměr interleukinu 2 k interleukinu 6 v likvoru ˂0,48 (p=0,0028), koncentrace interleukinu 2 v likvoru ≥1,23 (p=0,0260), koncentrace chitinase 3-like 2 proteinu v likvoru ≥7900 (p=0,0330), věk v době prvního relapsu ˂22 let (p=0,0312) a stupeň funkčního postižení (Expanded Disability Status Scale) v době zahájení terapie ≥1,5 (p=0,0481), byly shledány nezávislými...
|
|
|
Pomocné markery při sledování pacientů v časné fázi roztroušené sklerózy
Hynčicová, Eva ; Laczó, Jan (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent) ; Taláb, Radomír (oponent)
Předkládaná dizertační práce se zabývá stanovením pomocných markerů pro zhodnocení vývoje onemocnění u pacientů s klinicky izolovaným syndromem (CIS) a analýzou laboratorních markerů účinnosti léčby u pacientů léčených interferonem beta (IFNβ). Tato práce je výsledkem 4 studií. První studie se zabývala hodnocením kognitivního postižení a jeho strukturálních korelátů u pacientů s CIS. Pomocí rozsáhlého neuropsychologického vyšetření a magnetické rezonance (MR) s volumetrickou analýzou jsme prokázali přítomnost kognitivního postižení u 18-37 % pacientů s CIS v téměř všech kognitivních doménách a mozkovou atrofii především ve fronto- temporálním kortexu a thalamu. Dále jsme u těchto pacientů prokázali souvislost mezi zrakově prostorovými funkcemi a objemem bílé hmoty mozku. Další dvě studie se zabývaly neuropsychiatrickými příznaky, životní spokojeností, kvalitou života a jejich vzájemnými vztahy. Jedna z těchto studií hodnotila i MR strukturální koreláty neuropsychiatrických příznaků. Pomocí baterie cílených dotazníků jsme u pacientů s CIS prokázali přítomnost depresivních příznaků a úzkosti, menší životní spokojenost, nižší kvalitu života a vzájemný úzký vztah mezi nimi. Kvalita života více souvisela s udávanými kognitivními obtížemi než tíží klinického postižení. Ve studii s MR byl dále prokázán...
|
|
|
Vliv kortikosteroidů a hybného deficitu na rozvoj osteoporózy u pacientů s roztoušenou sklerózou
Týblová, Michaela ; Kubala Havrdová, Eva (vedoucí práce) ; Vymazal, Josef (oponent) ; Taláb, Radomír (oponent)
Úvod: U pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) je často zmiňován vyšší výskyt snížené denzity kostního minerálu (BMD - bone mineral density) oproti stejně staré zdravé populaci, a to již na počátku tohoto onemocnění. Jsou známé některé rizikové faktory mající vliv na rozvoj osteoporózy u pacientů s RS. Cílem práce bylo najít míru závislosti snížené BMD na podávané kumulativní dávce glukokortikoidů (GK) a na dalších rizikových faktorech, především hybném deficitu a dále vyhodnocení výskytu fraktur v našem souboru pacientů. Také jsme porovnávali BMD a svalovou hmotu (body composition) mezi ženami a muži s RS a kontrolní skupinou a hodnotili vliv motorického postižení a svalové hmoty a/nebo léčby GK na BMD. Dalším cílem práce bylo vyšetření hladiny markerů kostní remodelace u pacientů s RS léčených nízkými dávkami GK. Pacienti a metody: Měření kostní denzity bylo v roce 2004 provedeno u 591 RS pacientů (455 žen a 136 mužů) a další rozsáhlá longitudinální studie byla vyhodnocena v roce 2014 u 474 pacientů (353 žen a 121 mužů). Z celého souboru pacientů s RS byla u 250 pacientek s EDSS ≤ 6.5 a 104 mužů a 247 kontrol (193 žen a 54 mužů) navíc vyšetřena i svalová hmota. U menší skupiny pacientů byly hodnoceny i biochemické markery kostní remodelace. Výsledky: Osteopenie byla zjištěna u 46,5% a osteoporóza...
|
|
|
Roztroušená skleróza: Klinické a paraklinické markery pro sledování aktivity nemoci.
Srpová, Barbora ; Horáková, Dana (vedoucí práce) ; Taláb, Radomír (oponent) ; Bartoš, Aleš (oponent)
Roztroušená skleróza (RS) je autoimunitní, neurodegenerativní onemocnění centrálního nervového systému. V současnosti máme pouze omezené markery vypovídající o aktivitě onemocnění a schopné predikovat budoucí průběh nemoci u pacientů s RS. Tato práce se zabývá dvěma potenciálními markery. Prvním z nich je řeč, jejíž parametry jsme hodnotili v kohortě o 141 pacientech a 70 zdravých kontrol. Pomocí akustické analýzy jsme prokázali přítomnost řečových abnormalit již u pacientů s minimálním neurologickým postižením (EDSS<2) a korelaci těchto odchylek s regionální i celkovou mozkovou atrofií. Hlavní část práce je věnována lehkým řetězcům neurofilament (NfL), především jejich sérovým hladinám (sNfL) jakožto v současnosti nejslibnějšího markeru nejen pro sledování aktivity onemocnění, ale také zhodnocení efektu terapie a predikce průběhu nemoci. Cílem bylo objasnit význam tohoto parametru a jeho možné uplatnění v běžné klinické praxi. V kohortě 172 nově diagnostikovaných pacientů byly stanoveny sérové a likvorové hladiny NfL společně s klinickým vyšetřením a magnetickou rezonancí mozku. Nejdůležitějšími závěry naší práce byly průkaz NfL jako markeru probíhajícího zánětu CNS (zánětlivé neurodegenerace), potažmo aktivity nemoci, a zároveň jako prediktivního markeru budoucí mozkové atrofie. Dále jsme se...
|
|
|
Charakteristika poruch chůze a vliv terapeutické intervence na stereotyp chůze u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS).
Novotná, Klára ; Kubala Havrdová, Eva (vedoucí práce) ; Čakrt, Ondřej (oponent) ; Taláb, Radomír (oponent)
Poruchy chůze představují jeden z nejviditelnějších symptomů roztroušené sklerózy (RS). Roztroušená skleróza (RS) je chronické autoimunitní neurodegenerativní onemocnění centrálního nervového systému, které je nejčastější příčinou invalidity mladých dospělých. Mezi jedny z nejčastějších motorických obtíží provázejících toto onemocnění, které i sami pacienti vnímají jako nejvíce limitující, patří poruchy chůze. Poruchy chůze mohou být zapříčiněny mnoha symptomy RS jako jsou: svalová slabost, spasticita, poruchy senzitivity, poruchy zraku, sfinkterové obtíže, kognitivní dysfunkce, únava a termosenzitivita. Hodnocení různých parametrů chůze (nejčastěji rychlost a vytrvalost) také slouží k monitoraci efektů léčby a sledování stabilizace nebo progrese neurologického nálezu. Již u pacientů s minimálním neurologickým nálezem je také možné zaznamenat odchylky jednotlivých parametrů chůze. Realizované studie ukázaly, že s pomocí přístrojového vyšetření chůze je možné objektivizovat subjektivně vnímané zlepšení chůze po léčbě preparátem natalizumab. Stejně lze pomocí funkčního vyšetření chůze posoudit míru terapeutické odpovědi (a tedy zhodnotit cost effectiveness léčby) na symptomatickou léčbu preparátem fampridine. Vzhledem k mému profesnímu zaměření fyzioterapeuta mne také zajímala možnost ovlivnění chůze...
|
|
|
Optická koherenční tomografie u roztroušené sklerózy.
Lízrová-Preiningerová, Jana ; Kubala Havrdová, Eva (vedoucí práce) ; Vymazal, Josef (oponent) ; Taláb, Radomír (oponent)
Spektrálně doménová optická koherenční tomografie (SD-OCT) je neinvazivní zobrazovací metoda, která na základě analýzy infračerveného paprsku odraženého od vrstev tkáně umožňuje detailní zobrazení vrstev sítnice. Nervové buňky sítnice pochází z neuroektodermu a odráží se v nich proto pomalu progredující změny související s neurodegenerací CNS, i akutní poškození nervových struktur následkem zánětu očního nervu. Tato práce v první části uvádí zobrazovací protokol a standardy kvality snímků pro použití SD-OCT v oboru roztroušené sklerózy (RS). V další části představujeme SD-OCT měření v roli biomarkeru progrese u RS. V multicentrické studii jsme ukázali, že již při jednom měření tloušťky peripapilární vrstvy retinálních nervových vláken (RNFL) napříč studovanou populací má tloušťka RNFL prognostickou hodnotu pro odhad rizika progrese EDSS v následujících pěti letech. Pacienti v nejnižším tercilu tloušťky peripapilární RNFL měli 2x vyšší riziko progrese invalidity oproti pacientům zařazených do vyšších tercilů RNFL. Druhá prezentovaná studie testovala, zda je anamnéza zánětu očního nervu (ON) u RS rizikovým faktorem pro míru degenerace RNFL v následujících letech. Studie potvrdila, že dlouhodobé změny tloušťky RNFL probíhají v očích po ON zcela stejně jako v očích bez anamnézy ON. To znamená, že v...
|
|
|
Pomocné markery při sledování pacientů v časné fázi roztroušené sklerózy
Hynčicová, Eva ; Laczó, Jan (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent) ; Taláb, Radomír (oponent)
Předkládaná dizertační práce se zabývá stanovením pomocných markerů pro zhodnocení vývoje onemocnění u pacientů s klinicky izolovaným syndromem (CIS) a analýzou laboratorních markerů účinnosti léčby u pacientů léčených interferonem beta (IFNβ). Tato práce je výsledkem 4 studií. První studie se zabývala hodnocením kognitivního postižení a jeho strukturálních korelátů u pacientů s CIS. Pomocí rozsáhlého neuropsychologického vyšetření a magnetické rezonance (MR) s volumetrickou analýzou jsme prokázali přítomnost kognitivního postižení u 18-37 % pacientů s CIS v téměř všech kognitivních doménách a mozkovou atrofii především ve fronto- temporálním kortexu a thalamu. Dále jsme u těchto pacientů prokázali souvislost mezi zrakově prostorovými funkcemi a objemem bílé hmoty mozku. Další dvě studie se zabývaly neuropsychiatrickými příznaky, životní spokojeností, kvalitou života a jejich vzájemnými vztahy. Jedna z těchto studií hodnotila i MR strukturální koreláty neuropsychiatrických příznaků. Pomocí baterie cílených dotazníků jsme u pacientů s CIS prokázali přítomnost depresivních příznaků a úzkosti, menší životní spokojenost, nižší kvalitu života a vzájemný úzký vztah mezi nimi. Kvalita života více souvisela s udávanými kognitivními obtížemi než tíží klinického postižení. Ve studii s MR byl dále prokázán...
|
|
|
Vliv kortikosteroidů a hybného deficitu na rozvoj osteoporózy u pacientů s roztoušenou sklerózou
Týblová, Michaela ; Kubala Havrdová, Eva (vedoucí práce) ; Vymazal, Josef (oponent) ; Taláb, Radomír (oponent)
Úvod: U pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) je často zmiňován vyšší výskyt snížené denzity kostního minerálu (BMD - bone mineral density) oproti stejně staré zdravé populaci, a to již na počátku tohoto onemocnění. Jsou známé některé rizikové faktory mající vliv na rozvoj osteoporózy u pacientů s RS. Cílem práce bylo najít míru závislosti snížené BMD na podávané kumulativní dávce glukokortikoidů (GK) a na dalších rizikových faktorech, především hybném deficitu a dále vyhodnocení výskytu fraktur v našem souboru pacientů. Také jsme porovnávali BMD a svalovou hmotu (body composition) mezi ženami a muži s RS a kontrolní skupinou a hodnotili vliv motorického postižení a svalové hmoty a/nebo léčby GK na BMD. Dalším cílem práce bylo vyšetření hladiny markerů kostní remodelace u pacientů s RS léčených nízkými dávkami GK. Pacienti a metody: Měření kostní denzity bylo v roce 2004 provedeno u 591 RS pacientů (455 žen a 136 mužů) a další rozsáhlá longitudinální studie byla vyhodnocena v roce 2014 u 474 pacientů (353 žen a 121 mužů). Z celého souboru pacientů s RS byla u 250 pacientek s EDSS ≤ 6.5 a 104 mužů a 247 kontrol (193 žen a 54 mužů) navíc vyšetřena i svalová hmota. U menší skupiny pacientů byly hodnoceny i biochemické markery kostní remodelace. Výsledky: Osteopenie byla zjištěna u 46,5% a osteoporóza...
|
host ::
RSS.