|
|
Vliv derivátů pyrazinu na obsah sekundárních metabolitů v in vitro kulturách rostlin - III.
Blahnová, Kristýna ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Jednou z možností, jak zvýšit produkci sekundárních metabolitů v rostlinných kulturách pěstovaných in vitro, je metoda elicitace. V této diplomové práci byl testován vliv abiotického elicitoru z třídy derivátů pyrazinu 1-benzyl-3-(pyrazin-2-yl)urey na produkci flavonolignanů silymarinového komplexu a flavonoidu taxifolinu u in vitro rostlinné kultury Silybum marianum (L.) Gaertn. Deriváty pyrazinu jsou zkoumané pro své herbicidní vlastnosti, elicitace tedy probíhá v důsledku vyvolání stresu. Tkáňové kultury byly pěstované na živném médiu dle Murashigeho a Skooga s přídavkem růstového regulátoru kyseliny α-naftyloctové. Elicitace probíhala jak na kalusových, tak na suspenzních kulturách. Elicitor byl použit ve třech různých koncentracích: c1= 100,0 mg/100 ml; c2= 10,0 mg/100 ml; c3= 1,00 mg/100 ml. Jednotlivé vzorky se odebíraly vždy po 6, 24, 48, 72 a 168 hodinách působení elicitoru. Kontrolní vzorky jen po 6, 48 a 168 hodinách. Kalusové a suspenzní tkáně se usušily a následně pomocí methanolu extrahovaly. Stejným způsobem se odebíraly i vzorky živných médií. Pro stanovení obsahu sekundárních metabolitů byla využita metoda HPLC se spektrofotometrickým detektorem. Flavonolignany silybin A ani silybin B nebyly detekovány v žádném z analyzovaných vzorků. Nejvyšších hodnot obsahu sekundárních...
|
|
|
Obsahové látky rozmarýnu lékařského a jejich biologické účinky
Klížová, Aneta ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMAKOGNOZIE A FARMACEUTICKÉ BOTANIKY Název diplomové práce: OBSAHOVÉ LÁTKY ROZMARÝNU LÉKAŘSKÉHO A JEJICH BIOLOGICKÉ ÚČINKY Kandidát: Aneta Klížová Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Diplomová práce 2021/2022, s. 89 Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis L.) patří do čeledi Lamiaceae. Jedná se o keřovitou, vždyzelenou vytrvalou rostlinu pocházející ze Středomoří. Z této rostliny jsou využívány dvě lékopisné drogy - listy a silice. Rozmarýn má široké využití. Používá se především jako koření v kuchyni. Díky jeho antioxidačním účinkům se používá jako konzervant potravin. Přidává se také do různých kosmetických přípravků, jako jsou mýdla, krémy, šampóny a parfémy. Rozmarýn a jeho složky (karnosol, kyselina karnosová a rozmarýnová a další) vykazují mnoho účinků, mezi které patří analgetické, antioxidační, protizánětlivé, antikancerogenní, antirevmatické, spasmolytické, antihepatotoxické, karminativní, aterosklerotické, choleretické, antidepresivní účinky a další. Působí také proti bakteriím a virům. Rozmarýn se hojně využívá jako tradiční léčivo, proto je zařazen do monografie EMA. Rozmarýnový extrakt nebo z něj izolované látky byly testovány v mnoha in vitro i in vivo studiích. Silice byly většinou analyzovány pomocí metody...
|
|
|
Hodnocení obsahu flavonoidů u různých druhů rostlin rodu Bergenia
Marková, Almíra ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie a farmaceutické botaniky Autorka: Almíra Marková Školitel: doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Název diplomové práce: Hodnocení obsahu flavonoidů u různých druhů rostlin rodu Bergenia Původně asijský rod Bergenia z čeledi Saxifragaceae zahrnuje 32 doposud popsaných druhů a mnoho hybridů, které vznikly jejich vzájemným křížením. Listy i oddenky bergénií jsou hojně využívány v lidovém léčitelství Číny, Indie, Mongolska a Ruska. Bergénie jsou bohaté na široké spektrum obsahových látek. Mezi nejvýznamnější sekundární metabolity patří třísloviny, arbutin, bergenin, ale také flavonoidy. Droga je ceněna pro své litolytické, antioxidační, protizánětlivé, antipyretické či antitusické vlastnosti. Cílem této práce bylo stanovení obsahu flavonoidů v červených a zelených listech vybraných druhů Bergenia crassifolia (L.) Fritsch, Bergenia ciliata (Haw.) Sternb. a Bergenia x ornata Guill. a jejich vzájemné porovnání v závislosti na době sběru a klimatických podmínkách. Vzorky pocházely z botanické zahrady Zahradnické fakulty Mendelovy Univerzity v Lednici. Obsah flavonoidů byl stanovován spektrofotometricky. Nejvyšší obsah flavonoidů byl naměřen u druhu B. ciliata (1,1829 ± 0,0255 %). Množství flavonoidů v listech ovlivnila u všech...
|
|
|
Izolace a biologická aktivita pigmentu myxoxanthophyllu z mikrořas.
Nováková, Michaela ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kubáč, David (oponent)
Karlova Univerzita Farmaceutická Fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognosie Kandidát Mgr. Michaela Nováková Školite doc. PharmDr.Lenka Tůmová, Ph.D. Odborný školitel Dr. José Carlos Cheel Horna, Ph.D. Název rigorózní práce: Izolace a biologická aktivita pigmentu myxoxanthophyllu z mikrořas Celosvětová poptávka po přírodních pigmentech se v posledních několika letech zvýšila. Myxoxanthophyll, glykosylovaný monocyklický karotenoid, je pigment, který se přirozeně vyskytuje u sinic, ale dosud nebyl vyvinut žádný izolační proces, který by jej získal z jeho přirozeného zdroje. V této studii byl myxoxanthophyll izolován z jednobuněčných sinic Synechocystis salina (S. salina) za použití vysokoúčinné protiproudé chromatografie (HPCCC), kde byla jako mobilní fáze použita spodní fáze dvojfázového rozpouštědlového systému tvořeného n-heptanem-ethanolem a vodou (2:4:4, v/v/v), zatímco jeho horní fází byla stacionární fáze. Pro izolaci HPCCC byla vyvinuta metoda více injekcí, čtyři po sobě jdoucí injekce vzorků (70 mg na každé) byly provedeny pomocí 20 mg myxoxanthophyllu, který byl nakonec purifikován pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Celkově byl získán výtěžek myxoxanthophyllu 15 mg (98% čistota). Cílový pigment vykazoval slabý antioxidační a tyrosinázový inhibiční účinek a vykazoval...
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - V
Sedlářová, Marcela ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Elicitace terapeuticky významných kultur in vitro je metoda používaná pro zvýšení produkce sekundárních metabolitů. Efektivita elicitace závisí na komplexu vzájemných interakcí mezi elicitorem a rostlinnou buňkou. Elicitace je ovlivněna mnoha faktory: specifita elicitoru, koncentrace elicitoru, délka elicitace, růstové stádium, složení živného média a světlo. Široké pole vnějších stimulů spouští změny v rostlinné buňce, které vedou ke kaskádě reakcí končících tvorbou a hromaděním sekundárních metabolitů, které rostlině pomáhají překonat stres. V této práci byl sladován vliv UV záření na produkci flavonoidů v kalusových kulturách Genista tinctoria in vitro. Nejvyšší produkce flavonoidů bylo dosaženo u genistinu po působení UV záření o vlnové délce 254 nm po dobu 300 s s odběrem po 48 hodinách. Tato kalusová kultura rostla na SH médiu. Obsah genistinu byl 3,03 %. Klíčová slova: elicitace, elicitor, sekundární metabolity, UV záření, Genista tinctoria
|
|
| |
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - VI
Čvejdlíková, Zuzana ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Zuzana Čvejdlíková Kultury léčivých rostlin in vitro - VI Abstrakt V diplomové práci jsem se zabývala kultivací rostlinných kultur in vitro. Zkoumala jsem vliv abiotického elicitoru N-(2-brom-3-methylfenyl)-5-terc-butylpyrazin-2-karboxamidu (v koncentracích: c1 = 8,36.10-4 mol/l, c2 = 8,36.10-5 mol/l, c3 = 8,36.10-6 mol/l) na produkci flavonoidů v kalusové a suspenzní kultuře Ononis arvensis L. Obsah flavonoidů jsem stanovovala fotometricky. Nejvyšší nárůst obsahu flavonoidů působením elicitoru v koncentraci c3 byl pozorován po 48 hodinách a to o 5800 %.
|
|
|
Ovlivnění tvorby sekundárních metabolitů v tkáňové kultuře Hypericum perforatum (L.)
Machačková, Jana ; Martin, Jan (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmakognosie Kandidát Mgr. Jana Machačková Konzultant PharmDr. Jan Martin, Ph.D. Název rigorózní práce Ovlivnění tvorby sekundárních metabolitů v tkáňové kultuře Hypericum perforatum (L.) Metoda použití prekurzorů v biotechnologii spočívá v přídavku prekurzoru do živného média explantátové kultury. K experimentu byla využita kalusová a suspenzní kultura Hypericum perforatum L. Jako prekurzory byly využity fenylalanin a kyselina skořicová v koncentracích 20,0 g/l, 2,0 g/l, 0,2 g/l, resp. 25,0 g/l, 2,5 g/l a 0,25 g/l. Vliv prekurzoru na produkci flavonoidů byl sledován po 4, 24 a 168 h. Kultury byly kultivovány na médiu připravovaném dle Murashigeho a Skooga s přídavkem růstového hormonu BAP 2 mg/ml. Pro stanovení obsahu flavonoidů byla zvolena metoda HPLC. Maximální zvýšení obsahu flavonoidů způsobil prekurzor fenylalanin v koncentraci B, a to u kalusových i suspenzních kultur. Fenylalanin zvýšil produkci zejména quercitrinu u suspenzních kultur. Vůbec nejvyšší nárůst obsahu této látky byl zaznamenán po použití koncentrace C po 168 h (z 0,16 % na 0,22 %). Nejvyšší nárůst produkce hyperosidu pak byl zaznamenán u suspenzních kultur použitím fenylalaninu v koncentraci C, a to po 4 h (z 0,24 % na 0,35 %). Kyselina skořicová se...
|
|
|
Transportní mechanismy sekundárních metabolitů přes membrány rostlinných buněk
Kubeš, Jan ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Babula, Petr (oponent) ; Obložinský, Marek (oponent)
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Katedra farmakognosie Kandidát: Mgr. Jan Kubeš Školitel: PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Název disertační práce: Transportní mechanismy sekundárních metabolitů přes membrány rostlinných buněk V rámci studia metabolismu isoflavonů byla pozornost zaměřena na způsob jejich transportu v rostlinách nebo in vitro kulturách. Tento výzkum zahrnuje identifikaci mechanismu přenosu přes membrány buněk nebo vakuol, který se odehrává pomocí transportních proteinů nebo vezikul. Přenos pěti isoflavonů (genistin, genistein, biochanin A, daidzein a formononetin) do živného media byl sledován u suspenzních kultur Trifolium pratense L. a Genista tinctoria L. Po aplikaci roztoků NH4VO3 (1 a 10M koncentrace) došlo u G. tinctoria a T. pratense po 24 hodinách k zvýšení obsahu isoflavonů v živném mediu. Tento nárůst byl inhibován látkami, které ovlivňují aktivitu různých transportních mechanismů. Na koncentraci většiny isoflavonů v mediu s kulturou T. pratense působily převážně látky inhibující ABC proteiny z podskupiny MRP, kdy obsah genisteinu byl spíše ovlivněn MDR inhibitory. Na přítomnost isoflavonů v mediu také negativně působil brefeldin A, který inhibuje vesikulární transport. V sušině byl poté pozorován vzestup obsahu některých těchto isoflavonů. U kultury...
|
|
|
Explantátové kultury vyšších rostlin 32
Macháčková, Hedvika ; Dušková, Jiřina (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Macháčková H.: Explantátové kultury vyšších rostlin 32. Diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a ekologie, Farmacie (2010) Tato práce byla zaměřena na studium biotransformační aktivity suspenzní kultury Datura meteloides DC. ex Dunal po přidání exogenního prekurzoru arbutinu, hydrochinonu, do živného média. Byla tak testována závislost procentuálního obsahu arbutinu na typu a koncentraci růstového regulátoru v živném médiu (IAA, IBA - koncentrace 0,1; 1,0; 10,0 mg/l), na koncentraci hydrochinonu jako prekurzoru arbutinu (100 a 200 mg/l) a intervalech odběru vzorků k analýze tj. době kultivace s prekurzorem (24, 48, 168 hodin). Kultura transformovala hydrochinon na arbutin bez ohledu na typ a koncentraci růstové látky, koncentraci prekurzoru a délku prováděného pokusu. Nejvyšší procentuální obsah arbutinu v extraktu kultury (8,11 %) byl zjištěn po 24 hodinové kultivaci s hydrochinonem o koncentraci 200 mg/l a růstovým regulátorem IAA o koncentraci 0,1 mg/l. Přítomnost arbutinu byla prokázána i v živném médiu a to v čase odběru 48 a 168 hodin (0,68 %). Vyšší produkci arbutinu ve většině případů vykazovaly kultury při použití prekurzoru hydrochinonu v koncentraci 200 mg/l než při koncentraci 100 mg/l. Při použití růstového...
|
host ::
RSS.