|
|
Jaroslav Michal - portrét kanonisty
Jiranová, Marie ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Szabo, Miloš (oponent)
V této práci popisuji život, dílo a osobnost významného pedagoga kanonického práva profesora Jaroslava Michala. Zabývám se jeho dětstvím, studiem, kněžskou službou a hlavně pedagogickým působením na Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích. Také se zaměřuji na jeho vědeckou a publikační činnost, zejména na monografie určené pro posluchače přednášek z kanonického práva, časopisecké studie v Duchovním pastýři a články v Katolických novinách. Uvádím celkový přehled jeho publikační činnosti a krátký komentář k jednotlivým monografiím nebo studiím. Jeho osobnost charakterizuji na základě svědectví osob, ať již příbuzných, studentů nebo přátel a na základě materiálu z Národního archivu a Archivu Univerzity Karlovy.
|
|
| |
|
|
Právní úprava pastorační péče v oblasti civilního letectví
Disman, Jakub Jan ; Szabo, Miloš (vedoucí práce) ; Hrdina, Antonín (oponent)
Práce se zabývá úpravou pastorační péče v oblasti civilního letectví právem římskokatolické církve latinského obřadu. V obecné části jsou nejprve popsány teologické důvody zvláštní pastorační péče, jakož i vznik a vývoj jejího institucionálního zajištění. Těžiště obecné části práce spočívá ve výkladu relevantních právních norem všeobecného kanonického práva římskokatolické církve latinského obřadu. Pozornost je věnována zejména možnostem organizačního uspořádání, problematice letištních kaplí, jejich kanonického statutu a užívání, osobám vykonávajícím pastorační péči, specifickým otázkám tzv. communicatio in sacris a možnostem úpravy partikulárním právem. Ve zvláštní části práce je popsáno, jak je pastorační péče v oblasti civilního letectví organizována ve vybraných státech Evropské unie a jak je případně modifikována partikulárním právem Klíčová slova Kanonické právo, partikulární právo, pastorační péče, civilní letectví, letiště, kaplan, letištní kaplanství.
|
|
|
Výuka církevního práva na teologických a právnických fakultách v Českých zemích v letech 1918-1989
Nohel, Petr ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Přibyl, Stanislav (oponent) ; Szabo, Miloš (oponent)
Disertační práce se zabývá historií výuky církevně-právních předmětů na teologických a právnických fakultách v Českých zemích v letech 1918-19895. Zkoumá strukturu předmětové skladby veškerých předmětů vztahujících se tematicky k církevnímu právu a její změny v závislosti na legislativním a dobovém kontextu v jednotlivých časových periodách. Práce dále mapuje působení jednotlivých vyučujících na univerzitách, které výuku církevně-právních předmětů realizovaly, přičemž stranou nezůstává ani jejich významná publikační činnost. Práce ve svém závěru předkládá strukturované medailonky vyučujících mapující dobu jejich studia, následného působení na jednotlivých univerzitách, publikační činnost, popř. další relevantní působení v církevních strukturách. Kompletní soupisy vyučovaných církevně-právních předmětů jsou pak obsaženy v samostatných chronologicky členěných přílohách zvlášť pro každou univerzitu.
|
|
|
Apoštolský stolec ve službě jednotě církve Nejvyšší zákonodárná, výkonná a soudní moc v církvi
Větrovský, Kryštof ; Szabo, Miloš (vedoucí práce) ; Valeš, Václav (oponent)
Bakalářská práce "Apoštolský stolec ve službě jednoty církve" se zabývá významem Apoštolského stolce, který reprezentuje nejvyšší zákonodárnou, výkonnou a soudní mocí v církvi. Analyzuje dějinný vývoj výkonu papežského primátu a rozebírá význam a účel duchovní moci církve. Klade si otázku, které aspekty jsou v práci Apoštolského stolce podstatné a neměnné a v čem spočívá odůvodnění výkonu jeho moci nad celou církví. Za tím účelem analyzuje strukturu jednotlivých úřadů, kterými je tato moc realizována, a jejich kompetence. Klíčovou pozornost věnuje analýze apoštolské konstituce Pastor Bonus, a přiklání se na jejím základě k závěru, že existují důvody pro reformu Římské kurie. Ty spočívají zejména v přesnějším vymezení kompetencí a úkolů v záležitostech, které paralelně řeší více dikasterií. Konstatuje tak účelnost vydání nové konstituce o Apoštolském stolci, která by obsahovala všechny změny v kompetencích, které nastaly od roku 1988 doposud. Shrnutí všech stávajících dodatků do jednoho dokumentu by usnadnilo orientaci ve struktuře Římské kurie a napomohlo k lepšímu pochopení vnitřních mechanizmů řízení církve. Klíčová slova Apoštolský stolec, církev, papežství, Pastor bonus, Římská kurie
|
|
|
Miroslav Zedníček - portrét kanonisty
Polová, Kristina ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Szabo, Miloš (oponent)
V této práci popisuji život a dílo významného českého pedagoga a právníka Miroslava Zedníčka. Zabývám se jeho dětstvím, školními léty, studiem teologie, kněžskou činností, zejména pastorací ve farnosti Liběšice u Úštěku, dále jeho pedagogickým působením na Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích, později Katolické teologické fakultě v Praze. Také se zaměřuji na jeho vědeckou činnost, zejména na překlad Kodexu kanonického práva z r. 1983. Předkládám svědectví osob, které Miroslava Zedníčka poznaly v různých obdobích jeho života a jejich poznatky o něm. Uvádím také přehled jeho publikační činnosti, v krátkosti pak přibližuji jeho činnost na poli advokacie, jeho ocenění a vyznamenání. Úplně na závěr cituji text z pamětní desky v Liběšicích, kterou tamní obyvatelé věnovali jako projev úcty k profesoru Miroslavu Zedníčkovi. Klíčová slova Miroslav Zedníček, Katolická teologická fakulta UK, kanonické právo, Kodex kanonického práva 1983, Liběšice.
|
|
|
Dopady růzností obřadů v manželských kauzách na církevním soudu
Szabo, Miloš ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Přibyl, Stanislav (oponent) ; Ventura, Václav (oponent)
Miloš Szabo: Dopady různosti obřadů v manželských kauzách na církevním soudu (disertační práce) Křesťanství se z Jeruzaléma šířilo několika směry. Jedno z jeho nejvlivnějších center vzniklo v Římě, jenž se stal také sídlem papežů a zůstal jím i po přesídlení císaře do tehdy řecké Konstantinopole. Kromě Říma, spjatého s apoštolem Petrem však existovaly i další velké křesťanské obce, založené ostatními apoštoly, ležící na východ od římské říše, které se stejně jako ta římská nazývaly církví. A tak i dnes kromě největší latinské (římské) církve existují desítky východních, právem se chlubících vlastní apoštolskou tradicí. V průběhu dějin došlo několikrát k narušení jejich komunikace s Římem, ale i mezi sebou navzájem. V dnešní době, kdy z různých důvodů dochází k velkým migračním vlnám, se některá církevní společenství, doposud považována striktně za východní, dostávají do diaspory s latinskou církví, čímž vzniká nejen velká pravděpodobnost růstu počtu smíšených intereklesiálních manželství, ale zároveň také zvýšené množství manželských kauz, které bude muset následně řešit církevní soud. Aby jeho rozhodnutí bylo spravedlivé, je potřebné znát jak historii těchto východních církví, mezi nimiž je i dvacet dva sjednocených s Římem (tedy východní katolické církve), tak i především jejich teologická specifika,...
|
host ::
RSS.