Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 30 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Anatomie cévního zásobení lidské dělohy s ohledem na transplantaci dělohy
Křístek, Jakub ; Froněk, Jiří (vedoucí práce) ; Turyna, Radovan (oponent) ; Stingl, Josef (oponent)
Anatomie cévního zásobení lidské dělohy s ohledem na transplantaci dělohy Abstrakt Tato dizertační práce pojednává o cévním řečišti lidské dělohy a jeho významu pro transplantaci dělohy. První část dizertační práce shrnuje anatomické informace o tepenném a žilním řečišti dělohy včetně jeho kolaterál, cituje některé významné latinské texty, předkládá vývoj metody včetně experimentů na zvířatech, techniku transplantace, výhody a limitace štěpů od žijících a zemřelých dárkyň. Další část dizertační práce se zabývá publikacemi. Cílem první studie bylo ověřit existenci ipsilaterálních a kontralaterálních tepenných anastomóz dělohy. Oba typy byly nástřikem tuší prokázány ve všech preparátech (9/9). Druhá studie analyzovala dva případy trombózy štěpu. Příčinou jedné bylo zúžení tepny subintimální fibrózou s nasedajícím trombem, u druhé nejspíše útlak výtokové žíly hematomem a nejasný podíl humorální rejekce. Trombektomie nevedla k záchraně štěpů. Třetí práce porovnala vhodnost CT a MR angiografie k hodnocení kvality cév dělohy. Role těchto metod je komplementární. Byla navržena radiologická klasifikace kvality děložních cév. Další studie shrnuje výsledky české studie transplantace dělohy. Další dvě publikace jsou případové studie pacientky po transplantaci dělohy od zemřelé nikdy netěhotné dárkyně. První studie...
Vasa vasorum koronárních tepen animálního modelu srdce
Patzelt, Matěj ; Stingl, Josef (vedoucí práce) ; Laichman, Stanislav (oponent) ; Slížová, Dáša (oponent)
Vasa vasorum koronárních tepen je systém drobných cév, které vyživují stěnu věnčitých tepen. V poslední době je vasa vasorum připisován význam v patogenezi aterosklerózy, nekrózy tunica media, či v excesivním hojení intimy po zavádění stentů. Systém vasa vasorum je detailně popsán na patologicky změněných srdcích, nicméně studií, které by se zabývaly detailním popisem na zdravém lidském srdci nebo na jeho animálním modelu je minimum. Cílem dizertační práce bylo popsat strukturu a původ vasa vasorum koronárních tepen na animálním modelu srdce prasete, popsat historii termínu vasa vasorum a případně popsat vedlejší nálezy na zkoumaných vzorcích. V práci bylo dohromady použito 36 zdravých prasečích srdcí. Část z nich byla přes ústí koronárních tepen nastříknuta tuší a následně histologicky zpracována, další srdce byla rovnou fixována in toto ve formolu a histologicky zpracována, zbylá část srdcí byla nastříknuta přes ústí koronárních tepen pryskyřicí mercox a poté byly vytvořeny korozivní preparáty koronárních tepen. Tyto vzorky se vyhodnocovaly pomocí skenovacího elektronového mikroskopu. Histologické zpracování vzorků spočívalo v barvení Hematoxylinem Eosinem, Weigert van Giessonem a modrým trichromem. Vzniklé preparáty byly prohlédnuty pomocí světelného mikroskopu. Ve vzorcích byly popsány pouze...
Cranial morphology and variability of the craniovascular system.
Eisová, Stanislava ; Velemínský, Petr (vedoucí práce) ; Stingl, Josef (oponent) ; Heuzé, Yann (oponent)
Úvod: Střední plenová tepna (arteria meningea media) a žíla (vena meningea media) - zde dohromady označovány jako střední plenové cévy (MMV), nitrolebeční žilní splavy (sinus durae matris, DVS), emisární žíly (venae emissariae, EV) a diploické žíly (venae diploicae, DV) dohromady tvoří tzv. kraniovaskulární systém, který je součástí cévní soustavy hlavy. Tato cévní řečiště zanechávají stopy na lebce ve formě otisků na vnitřní straně lebečních kostí (týká se MMV, DVS), kanálků v diploe (týká se DV) a otvorů v lebečních kostech (emissaria; týká se EV). Kraniovaskulární znaky mohou být studovány na osteologickém materiálu a je tedy možné zkoumat fyziologické procesy spojené s krevním oběhem i u minulých populací. Výzkum kraniovaskulárních znaků může poskytnout informace o evolučních adaptacích, mezipopulačních a vntiropopulačních rozdílech a životní historii jednotlivců. Navíc znalost anatomických variant může být užitečná v medicíně (např. v chirurgické praxi). Cíle: Cílem práce bylo nejdříve definovat metodologický přístup k hodnocení a měření kraniovaskulárních znaků. Poté, bylo cílem popsat morfologickou variabilitu kraniovaskulárního systému u dospělých jedinců s normální anatomií lebky a zároveň zjistit, jaký na ní má vliv velikost lebky, pohlaví a věk. Dále tato práce zkoumala rozdíly v...
Klinická anatomie tepen palce a prvního meziprstního prostoru
Miletín, Jakub ; Kachlík, David (vedoucí práce) ; Stingl, Josef (oponent) ; Měšťák, Ondřej (oponent)
Palec je pro bezchybnou funkci ruky zcela zásadní a ztráta struktury či funkce palce znamená takřka vždy částečnou nebo úplnou invalidizaci pacienta. Záchrana a rekonstrukce palce proto patří k předním tématům chirurgie ruky. Moderní záchovné a rekonstrukční postupy chirurgie ruky vyžadují zcela nový náhled na znalost cévní anatomie. Aby byly informace srozumitelné a dobře sdělitelné, je nutné mít dostatečně podrobnou, přehlednou a především jednotnou nomenklaturu. Při zevrubném pohledu na anatomii cév ruky se ukazuje, že autoři často nepoužívají obecně uznávané termíny nebo se neshodují ve výkladu těch správně použitých. Výše uvedené skutečnosti nás dovedla k závěru, že jakkoliv se anatomie tepen ruky zdá být v minulosti dobře prozkoumanou a popsanou, je tu stále nemalý prostor pro utřídění dříve popsaných dat, revizi nomenklatury, doplnění chybějícího podrobného popisu některých variací a posouzení významnosti a užitečnosti jednotlivých struktur ve vztahu k traumatologii a rekonstrukční chirurgii ruky. Tato práce podrobně popisuje systematickou i topografickou anatomií tepen ruky se zaměřením na palec a první meziprstní prostor včetně variací a užívané nomenklatury. Koreluje anatomické údaje s poznatky z klinické praxe, přináší popis nejčastějších úrazů palce a prvního meziprstního prostoru,...
Klinicky významné variace v oblasti ruky a předloktí
Kunc, Vojtěch ; Kachlík, David (vedoucí práce) ; Stingl, Josef (oponent) ; Dvořák, Zdeněk (oponent)
Význam znalosti anatomických variací během chirurgického přístupu k horní končetině je nesporný, od využití zevrubné orientace v četnosti a průběhu přídatných svalů u přenosů šlach, přes možnou záměnu patologických stavů s variacemi až po možnost predikce variabilního průběhu hluboce uložených struktur. Mnoho těchto hypotéz stále vyžaduje experimentální ověření a je často v praxi používáno bez přesných údajů založených na vědeckých důkazech ("evidence-based approach"). Variabilní struktury mohou také komplikovat chirurgické přístupy a vést k iatrogennímu poškození nervových a cévních struktur s negativním dopadem na funkci horní končetiny. Anatomická variabilita se týká všech struktur: kostry, vazů, svalů, nervů, cév i povrchových kožních rýh. Jednotlivé struktury mohou být rozštěpené, vícečetné nebo naopak zcela chybět, mohou mít jiný začátek, úpon, průběh či větvení. V některých případech se dokonce jedná o čistě přídatné struktury, jako je tomu například u přídatných kostí nebo přídatných svalů ruky a lokte. Cílem této dizertační práce je přinést souhrn vybraných variací horní končetiny s důrazem na vybrané struktury. V popředí našeho zájmu stojí především přídatné kosti lokte, jejich nově definovaná radiologická kritéria a jejich nová klasifikace rozdělená do šesti skupin. Výskyt přídatných...
Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku.
Hrudka, Jan ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent) ; Stingl, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Filosofie a dějiny přírodních věd MUDr. Jan Hrudka Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku Tumours in historical and social context in the modern period Disertační práce Školitel / Supervisor: Prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. Praha, 2017 SHRNUTÍ: Disertační práce Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku je snahou popsat proměnu smýšlení lékařů v novověku, kdy se přírodověda a medicína odklání od antického modelu humorální patologie, která vykládá všechny choroby jako nerovnováhu tělesných šťáv, k patologické anatomii a experimentální fyziologii. V patologicko-anatomickém přístupu pak útroby nemocného přestávají být "projekčním plátnem", ale přímo "dějištěm" choroby. Tento posun lze nazvat jako odklon od humoralismu k lokalismu či ontologismu, kdy nemoc není pouze odchylným množstvím nějaké přirozené šťávy, ale novou originální entitou. Touto změnou prochází i chápání nádorových onemocnění. Místo antického pojetí nádorů jako sraženiny černé žluče se v 19. století etabluje buněčná teorie. Tato teorie nádory pojímá jako masu nadměrně se dělících buněk, která nepodléhá regulacím organismu, je jím však vyživována, aniž by odpovídala jeho potřebám, tedy, zpravidla mu škodí. Disertační práce pak zkoumá zejména autory, díla,...
Příbuzenské vztahy a morfologické znaky lidské kostry u genealogicky dokumentovaných souborů: využití v bioarcheologii a forenzní antropologii.
Cvrček, Jan ; Velemínský, Petr (vedoucí práce) ; Stingl, Josef (oponent) ; Beňuš, Radoslav (oponent)
Vliv biologických příbuzenských vztahů na morfologii lidské kostry představuje pro bioarcheologii i forenzní výzkum jedno z aktuálních témat. Ať už jde o odhalení příbuzenských vazeb na anonymním pohřebišti nebo otázku individuální identifikace na základě rodinné podobnosti, výzkum je limitován řadou faktorů. Především je to nedostatek osteologických souborů s genealogickou dokumentací. Většina takových souborů také zahrnuje jen malý počet jedinců, a je tedy omezený i počet různých stupňů příbuznosti. S tím souvisí i nedostatek, popřípadě absence metod vhodných jak pro exaktní vyjádření míry morfologické podobnosti mezi jedinci, tak i pro statistické vyhodnocení výsledků. Pro tuto disertační práci se však naskytla příležitost analyzovat několik osteologických souborů s genealogickou dokumentací ze 17. až 20. století, celkově zahrnujících téměř jedno sto jedinců. To představuje jeden z dosud největších takových celků na světě. Jednotlivé soubory zahrnují i několik případů příbuzenských sňatků a po nich následující generace. Cílem první části disertační práce tak bylo navrhnout nové metodické přístupy vyjádření míry podobnosti jedinců na základě různých typů morfologických, resp. patologických znaků lidské kostry, a dále zjistit, zda a do jaké míry morfologické znaky kostry odrážejí stupeň biologické...
Anatomie jater prasete domácího jako modelového orgánu v biomedicíně
Mik, Patrik ; Eberlová, Lada (vedoucí práce) ; Kachlík, David (oponent) ; Stingl, Josef (oponent)
Úvod: Předkládaná práce vychází ze sedmi publikací, jejichž cílem bylo jednak shrnutí využití jater prasete domácího v biomedicínském výzkumu a jednak popis základních kvantitativních parametrů pro plánování chirurgických experimentů s následnou regenerací jater. V úvodních kapitolách popisujeme základní anatomické poznatky o játrech člověka s klinickým dopadem. U anatomického popisu jater prasete domácího se pak zaměřujeme na analogické morfologické poznatky, které byly doposud popsány. Z potřeb experimentální chirurgie a jaterní regenerace, která je studována na prasečích modelech, vyplývá mimo jiné potřeba znalosti základních kvantitativních parametrů jater - oblasti zásobení větvemi portální žíly, množství a velikost jednojaderných a dvoujaderných hepatocytů a množství a distribuce jaterního vaziva. Metody: Pro popis větvení v. portae jsme využili mikro CT snímků korozivních preparátů jater, morfometrické parametry hepatocytů a jaterního vaziva jsme hodnotili na systematických, nestranných, náhodných parafinových řezech ze tří oblastí (ROI) jaterního parenchymu (periferní, parakavální a paraportální) za využití stereologických metod. Jaterní cévy jsme vyplnili pryskyřicí Biodur E20®, s následným odleptáním v hydroxidu draselném, pro kvantifikaci parametrů hepatocytů jsme řezy obarvili PAS...
Morfologie proximálního konce femuru ve vztahu ke zlomeninám trochanterického masivu
Báča, Václav ; Stingl, Josef (vedoucí práce) ; Koudela, Karel (oponent) ; Chomiak, Jiří (oponent) ; Laichman, Stanislav (oponent)
Cíly této disertační práce bylo: shrnout a zhodnotit dosavadní výsledky morfologického studia anatomických struktur v oblasti proximálního konce lidského femuru s důrazem kladeným na oblast trochanterického masivu shrnout a zpřehlednit dosavadní přístupy v hodnocení zlomenin proximálního konce lidského femuru s důrazem kladeným na lomné linie procházející trochanterickým masivem shrnout a zpřehlednit dosavadní přístupy a používané postupy v léčbě zlomenin, jejichž lomné linie procházejí trochanterickým masivem femuru shrnout a zhodnotit dosavadní výsledky studia struktury kortikální kosti proximálního konce lidského femuru s důrazem kladeným na haversky přestavěnou kost a tím na průběh systémů osteonů v úrovni trochanterického masivu získat vlastní výsledky v oblasti makroskopické morfologie svalově-vazivového aparátu, studia lomných linií na RTG snímcích a struktury kortikální kosti proximálního konce femuru s důrazem kladeným na oblast trochanterického masivu vytvořit vlastní matematický model proximálního konce femuru na bázi metody konečných prvků (MKP) a zadáním vlastních výsledků, zejména orientací osteonů, vytvořit vlastní biomechanický model získané výsledky z morfologických a biomechanických studií kriticky porovnat s dosud publikovanými údaji a případně je doporučit k užití v další...
Architektonika dorzálního žilního systému prstů ruky ve vztahu k replantacím
Sukop, Andrej ; Dušková, Markéta (vedoucí práce) ; Válka, Jan (oponent) ; Veselý, Jiří (oponent) ; Stingl, Josef (oponent)
Cíl práce 1. V experimentální části doplnit a upřesnit topografickou anatomii žilního řečiště prstů, zejména průběh a průsvit cév v různých anatomických úrovních, včetně mikroskopického a histologického ověření chlopňového systému žil prstů ruky. 2. V klinické praxi vypracovat metodiku postupů zajišťujících dostatečnou žilní drenáž při revaskularizacích a replantacích jednotlivých částí prstů v různých úrovních v závislosti na anatomických poměrech cévního zásobení tak, aby výsledkem bylo jednodušší stanovení strategie operačního postupu a zvýšení úspěšnosti těchto výkonů. 3. Ověřit funkční stav žilního řečiště prstů po provedení anastomóz v různých časových intervalech při dalších korekčních výkonech na prstech.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 30 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Stingl, Jakub
2 Štingl, Jakub
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.