Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Měsícovité podstavce pozdní doby bronzové a starší doby železné v Čechách a jejich postavení v evropském kontextu
Mazač, Zdeněk ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Slabina, Miloslav (oponent)
Měsícovité podstavce tvoří velmi specifickou a variabilní kategorii keramických, vzácně i kamenných artefaktů. Počátky jejich výskytu a rozšíření lze ve střední Evropě spojovat s kulturami popelnicových polí, zejména hornodunajského a středodunajského okruhu. Jejich vývoj následně pokračuje také ve starší době železné, kdy se rozšířily mimo středoevropský prostor až do severovýchodního Španělska a severní Itálie. Celkový počet nálezů v současné době převyšuje odhad z roku 2004, který se pohyboval kolem dvou tisíc jedinců. Hlavní úkol práce spočíval v souborném zpracování dosavadních výsledků bádání v rámci této problematiky. Současně také došlo k pokusu o kritické posouzení vlastností artefaktů a nálezového prostředí vzhledem k potenciální funkci měsícovitých podstavců. Nálezové prostředí těchto výrobků je poměrně variabilní. Zpravidla se objevují na sídlištích v sekundárním uložení jako odpad, ale také v situacích, které lze považovat za projevy kultovního jednání. V severovýchodní Francii a jižním Německu se části měsícovitých podstavců nacházejí také v kontextu hrobů z pozdní doby bronzové. Odtud se tento zvyk šíří v poněkud transformované podobě východním směrem. Takto vybavené hroby lze zaznamenat na pohřebištích bylanské a kalenderberské kultury a také v prostředí slezské, vzácněji pak sasko-lužické...
Chaty z lokality Dolní Břežany, Za pivovarem, v kontextu halštatsko-laténského osídlení jižně od Prahy.
Kartáková, Terezie ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Slabina, Miloslav (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je pět, respektive šest polozemnic z halštatsko- laténského období z lokality Dolní Břežany - Za pivovarem. Těžištěm je katalog polozemnic s jejich detailním popisem a kapitola o kontextu osídlení, mapující lokality z doby halštatské a laténské v širším okolí lokality. Dále práce sleduje stavební a tvarový vývoj halštatských a laténských polozemnic, zasazuje je do publikovaných systémů třídění a pokouší se o analýzu a interpretaci stavebních reliktů. Součástí práce jsou přílohy - mapy, plány a fotografie. Klíčová slova Čechy střední, Dolní Břežany, HaD-LtA, polozemnice, sídliště, Závist - zázemí,
Osídlení mladší a pozdní doby bronzové na k. ú. Čakovice
Židův, Marek ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Slabina, Miloslav (oponent)
Práce se v první části soustředí na popis výzkumu v Čakovicích v Cukerní ulici z roku 2016, jeho zasazení do kontextu dosavadního archeologického výzkumu osídlení z pozdní doby bronzové na tomto katastru a obecně do rámce tohoto období ve středních Čechách. Druhou část práce tvoří porovnání movitých a nemovitých nálezů z tohoto výzkumu s výsledky archeologických výzkumů z téhož období v Praze a okolí, především na k. ú. Kněževes, Roztoky u Prahy a Praha-Modřany. Všechny uvedené lokality se nacházejí ve srovnatelné vzdálenosti od historického centra Prahy, kde byla většina pravěkých situací zničena středověkými, novověkými a moderními zásahy, a představují tak vybraný vzorek širšího osídlení území Prahy a jejího okolí z uvedeného období. Cílem práce je na základě nových nálezů rozšířit poznání sídlišť pozdní doby bronzové v pražsko-středočeské oblasti.
Měsícovité podstavce pozdní doby bronzové a starší doby železné v Čechách a jejich postavení v evropském kontextu
Mazač, Zdeněk ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Slabina, Miloslav (oponent)
Měsícovité podstavce tvoří velmi specifickou a variabilní kategorii keramických, vzácně i kamenných artefaktů. Počátky jejich výskytu a rozšíření lze ve střední Evropě spojovat s kulturami popelnicových polí, zejména hornodunajského a středodunajského okruhu. Jejich vývoj následně pokračuje také ve starší době železné, kdy se rozšířily mimo středoevropský prostor až do severovýchodního Španělska a severní Itálie. Celkový počet nálezů v současné době převyšuje odhad z roku 2004, který se pohyboval kolem dvou tisíc jedinců. Hlavní úkol práce spočíval v souborném zpracování dosavadních výsledků bádání v rámci této problematiky. Současně také došlo k pokusu o kritické posouzení vlastností artefaktů a nálezového prostředí vzhledem k potenciální funkci měsícovitých podstavců. Nálezové prostředí těchto výrobků je poměrně variabilní. Zpravidla se objevují na sídlištích v sekundárním uložení jako odpad, ale také v situacích, které lze považovat za projevy kultovního jednání. V severovýchodní Francii a jižním Německu se části měsícovitých podstavců nacházejí také v kontextu hrobů z pozdní doby bronzové. Odtud se tento zvyk šíří v poněkud transformované podobě východním směrem. Takto vybavené hroby lze zaznamenat na pohřebištích bylanské a kalenderberské kultury a také v prostředí slezské, vzácněji pak sasko-lužické...
Pravěk Velvarska
Kovandová, Lucie ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Slabina, Miloslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá pravěkým vývojem na Velvarsku. Sleduje a popisuje nálezy jednotlivých období a kultur od paleolitu do doby římské, které byly objeveny v katastru obcí v okolí Velvar. Zpracovány jsou nálezy nacházející se v Městském muzeu ve Velvarech. Pozornost je věnována nejen známým a archeologicky již zpracovaných nálezům objevujícím se v odborné literatuře, ale také předmětům, jež jsou uloženy v muzejních sbírkách. Práce také představuje přehled povrchových sběrů učiněných na sledovaném území. Klíčová slova Archeologie, střední Čechy, pravěk, regionální studie, Velvary, Velvarsko, vývoj osídlení
Bylanská kultura na území Prahy. Výzkumy 1987-2004
Prokopová, Anna ; Slabina, Miloslav (oponent) ; Salač, Vladimír (vedoucí práce)
Cílem mé bakalářské práce je shrnout dosavadní poznatky o charakteru a rozložení sídlišť bylanské kultury na území Prahy a vypracovat katalog lokalit zkoumaných po roce 1987 (resp. 1986). Časově se jedná o úsek necelých dvaceti let, které uplynuly od vydání kandidátské práce M. Fridrichové pod názvem Bylanská kultura ve středních Čechách. Vývoj osídlení. Úvodní část práce se snaží stručně zmapovat současné poznatky o charakteru bylanského osídlení na území Prahy, včetně přehledu dějin bádání. V souvislosti s materiálovou částí práce bylo nutné nastínit chronologii bylanské sídlištní keramiky, kterou na základě typologických skupin vypracovala. Fridrichová. Mým úkolem bylo předložit katalog nově prozkoumaných sídlištních lokalit bylanské kultury na území Prahy a v souvislosti s tím zpracovat sídlištní nálezy z nových výzkumů Muzea hlavního města Prahy, které mi laskavě zapůjčil Mgr. M. Kostka. Během zpracování bylo nutné přistoupit ke kritice pramenů a přehodnotit datování některých nových lokalit. Tímto se katalog rozšířil i o nálezy pozdně halštatské, což umožnilo v některých případech sledovat kontinuitu vývoje.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.