Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 141 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analysis of the Chinese green bond market and factors influencing issuance interest rates
Huang, Yixiang ; Sivá, Soňa (vedoucí práce) ; Semerák, Vilém (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá čínským trhem se zelenýmidluhopisy a faktory ovlivňujícími jejich emisní sazby, s důrazem na dopad pandemie Covid-19 na emisní sazby zelených dluhopisů v Číně. Práce využívá grafickou analýzu ke zkoumání čínského trhu se zelenýmidluhopisy a metodou vicenásobní lineární regrese analyzuje faktory ovlivňující emisní sazby. Nakonec zjišťuje, že pandemie Covid-19 skutečně má významný vliv a mění strukturu modelu ovlivňujících faktorů. Tato práce dospěla k hlavnímu závěru, že pandemie Covid-19 skutečně změnila strukturu faktorů ovlivňujících míru emise zelených dluhopisů Klíčová slova Čínský trh, Zelené dluhopisy, Covid-19 / Koronavirus, Emisní sazby, Vícenásobná lineární regrese, Ovlivňující faktory Název práce Analýza čínského trhu se zelený midluhopisy a faktorů ovlivňujících úrokové sazby při emisi
China's Outward Foreign Direct Investment in CEE Countries--Based on Gravity Analysis
Xiong, Xiaoyi ; Paulus, Michal (vedoucí práce) ; Li, Yating (oponent) ; Semerák, Vilém (oponent)
V posledním desetiletí se hospodářská a obchodní spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy rozvíjela vysokým tempem. V roce 2022 se Čína stala významným obchodním partnerem většiny zemí střední a východní Evropy, pokud jde o pořadí a podíl na celkovém objemu obchodu. Problémy, jako jsou obchodní přebytky a hospodářský pokles v postpandemické éře, však způsobily, že budoucí spolupráce mezi Čínou a zeměmi SVE čelí mnoha novým výzvám. Na základě panelových údajů o Číně a 16 vybraných zemích regionu střední a východní Evropy v letech 2012 až 2021 provádí tento článek empirické analýzy a využívá rozšířený gravitační model, aby zjistil faktory ovlivňující čínské OFDI vůči zemím střední a východní Evropy. Kromě toho tento článek také vypočítává efektivnost čínských OFDI na základě stochastického hraničního gravitačního modelu a nakonec uvádí návrhy do budoucna.
The Transformation of the Russian Industrial Structure
Xun, Chuanli ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Amini, Chiara (oponent) ; Semerák, Vilém (oponent)
This analysis provides insight into the industrial structural transformation that Russia might experience between 2006 and 2020. The article determines that the trend of Russia's industrial structure change is from secondary to tertiary sectors by evaluating statistics on GDP and labour mobility. The study also reveals that significant occurrences including the 2008 financial crisis, the 2014 Ukrainian conflict, and Putin's reelection in 2020 all had a detrimental effect on Russia's industrial structure. By introducing a number of metrics, including GDP, labour force population, unemployment rate, and significant events, the article further concludes that these elements are the primary ones impacting the industrial structure. The Thiel index is introduced at the end of the paper to assess the rationality of Russia's industrial structure. This study analyses how Russia's industrial structure is changing through in-depth case studies and empirical research. It focuses in particular on the effects of economic events, policy, employment, and GDP on industrial structure, filling a vacuum in earlier research. Thirdly, this study also resolves the debate over the effects of policy, employment, and GDP on industrial structure, and it constructs a regression model for further empirical investigation.
The Political and Economic Influence of the 16+1 Initiative on CEE Countries: Focus on Visegrad Group
Wang, Ziyi ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Akdogan, Idil (oponent) ; Paulus, Michal (oponent)
Zkoumá politický a hospodářský vliv iniciativy 16+1 na země středovýchodní Evropy, zejména na země Visegrádské skupiny. Tato iniciativa, která slouží jako ekonomický rámec mezi zeměmi střední a východní Evropy a Čínou, vzbudila v posledním desetiletí značný zájem akademické obce i politického rozměru vzhledem k pravděpodobným ekonomickým a politickým důsledkům v regionu. Tato studie proto zkoumá mnohostrannou povahu a dopad iniciativy 16+1 prostřednictvím analýzy ekonomického vlivu na příliv přímých zahraničních investic a bilaterální obchod mezi zeměmi Visegrádské skupiny a Čínou. Zabývá se rovněž politickým vlivem iniciativy v regionu. K dosažení těchto cílů provádí tato studie ekonometrickou a srovnávací analýzu existujících údajů o přímých zahraničních investicích a obchodních tocích z databáze Eurostatu, databází Světové banky, databází akademických časopisů a publikací a databáze OSN Comrade. Na pomoc ekonometrické analýze dat jsou vytvořeny dva modely: panelový model s fixním efektem a gravitační model pro obchodní toky. Zjištění této studie odhalují statisticky významný pozitivní vliv iniciativy na příliv přímých zahraničních investic z Číny do zemí střední a východní Evropy (Visegrádské skupiny) a zdůrazňují, že účast v iniciativě je přímo spojena s výrazným zvýšením přílivu přímých zahraničních...
The Impacts of Economic Globalization on Poverty and Income Inequality: Evidence from CEECs
Hu, Yi ; Jeřábek, Petr (vedoucí práce) ; Amini, Chiara (oponent) ; Semerák, Vilém (oponent)
Cílem tohoto článku je prozkoumat vztah mezi ekonomickou globalizací a chudobou a příjmovou nerovností v zemích střední a východní Evropy (SVE). Navzdory rozsáhlému výzkumu vlivu globalizace na chudobu a příjmovou nerovnost chybí konzistentní závěry a specifický důraz na země střední a východní Evropy. Abychom tyto mezery ve výzkumu odstranili, používáme dvoucestný regresní model s pevnými efekty, regresní model s pevnými efekty pro jednotlivé země a regresní model s náhodnými efekty ke zkoumání dopadů indexu ekonomickéglobalizace KOF i jeho dílčích indexů na odhady absolutní chudoby Světové banky a odhady Giniho indexu Světové banky s využitím panelových dat devíti zemí střední a východní Evropy s vysokými příjmy v letech 2004 až 2020. Celkově studie naznačuje, že ekonomická globalizace snižuje chudobu i příjmovou nerovnost v zemích střední a východní Evropy, což je v rozporu s očekáváním, že globalizace může prohlubovat příjmovou nerovnost. Při rozdělení dopadů ekonomické globalizace výsledky ukazují, že obchod a finanční globalizace mohou významně snížit chudobu, avšak pouze finanční globalizace může podstatně snížit příjmovou nerovnost. Pozitivní účinky omezení jsou navíc robustnější než účinky skutečných toků. Tato zjištění podporují politiky, které podporují ekonomickou otevřenost v zemích...
Production shifting from China to Vietnam: Implications for Global Value Chains
Maderová, Karolína ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Vacek, Pavel (oponent)
Tato práce analyzuje význam Číny v rámci světové ekonomiky a vyhodnocuje, zda je Vietnam potenciálně schopný ji nahradit, alespoň v určitých Pomocí síťové analýzy a metody hypotetické extrakce (HEM) byly identifikovány nejvlivnější sektory čínské ekonomiky a byl zjištěn rostoucí trend závislosti západních zemí na čínské nabídce a poptávce. Dále bylo pomocí metody rozkladu obchodu vypočteno zapojení Vietnamu a Číny v globálních hodnotových řetězcích. Přestože Vietnam zvyšuje své zapojení a ostatní země zvyšují svou poptávku po vstupech z Vietnamu, na základě dostupných dat nebylo možné určit, zda tyto změny mohou znamenat, že Vietnam by mohl v budoucnu nahradit Čínu. Klasifikace C67, D57, F18, F52 Klíčová slova Input-output model, metoda hypotetické extrakce, síťová analýza, globální hodnotové řetezce Název práce Přesun výroby z ČLR do Vietnamu: dopady na globální hodnotové řetězce
The trade between Czech Republic and China: An investigation of Comparative Advantages.
Huang, Jiali ; Benáček, Vladimír (vedoucí práce) ; Semerák, Vilém (oponent)
Tato práce se zabývá komparativními výhodami České republiky a Číny v kontextu iniciativy Pásmo a cesta (BRI) a rámce "14+1". Probíhající realizace těchto iniciativ naznačuje potenciální nárůst objemu obchodu mezi oběma zeměmi. V současné době je Čína čtvrtým největším obchodním partnerem České republiky, ačkoli se zároveň podílí na nejvyšším obchodním deficitu Česka v roce 2022. Česká republika tvoří malou část celkového obchodu Číny, ale zůstává druhým největším obchodním partnerem mezi zeměmi střední a východní Evropy (SVE). Hlavním těžištěm obchodu mezi Českou republikou a Čínou jsou stroje a dopravní prostředky (SITC7 nebo HS84-87), což bylo pozorováno trvale v letech 2010-2021. Výpočtem projevené komparativní výhody (RCA) tato práce odhaluje, že jak Česko, tak Čína mají v těchto odvětvích komparativní výhodu. Grubel-Lloydův index navíc poukazuje na pozoruhodný komplementární obchodní vztah mezi oběma zkoumanými objekty v rámci této kategorie. Při použití obchodního gravitačního modelu tato práce odhaluje, že bilaterální obchodní toky mezi Českem a jeho obchodními partnery jsou úměrné jejich počtu obyvatel, HDP Česka a jeho partnerů a společné hranici. Geografická vzdálenost, ceny ropy a dohody o volném obchodu však negativně ovlivňují objem obchodu. Srovnání obchodních vztahů mezi Českem a...
Where did people die? An international assessment of a potentially positive relationship between economic development and the severity of COVID-19 outbreaks
Marigo, Jean-Baptiste ; Bertoli, Paola (vedoucí práce) ; Semerák, Vilém (oponent)
This paper studies the relationship between development and COVID-19 severity at the country level, expressed as total deaths per million inhabitants. The original perspective of this work is to consider that economic development factors could have a causal effect on COVID-19 deaths, instead of studying the inverse relationship. Bayesian Model Averaging procedures are used to select the most relevant predictors from a set of 21 candidate variables, using cross-sectional data from 01/01/2020 to 10/30/2022. This method solves the uncertainty issue on a topic where many potential factors could be included. In the end, four variables are selected based on their statistical significance, on the size of their standard deviation, and on other interpretability considerations. Ranked by order of importance, these predictors are the median age, overweight prevalence, democracy index, and (hydroxy)chloroquine variables, although the latter suffers from certain weaknesses. As three of these variables are characteristic of development, these robust results suggest that as a country develops, it becomes more vulnerable to outbreaks such as the COVID-19 one. This paper therefore concludes that public health policies should focus on these variables to mitigate the impact of development on the severity of future...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 141 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Semerák, Vojtěch
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.