|
| |
|
|
Vznik a prvotní vývoj raně a vrcholně středověkého sakrálního centra při románském tribunovém kostele sv. Jakuba Většího ve Vroutku u Podbořan
Ryantová, Tereza ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Jméno autorky: Tereza Ryantová (roz. Kostrounová) Název práce: Vznik a prvotní vývoj raně a vrcholně středověkého sakrálního centra při románském tribunovém kostele sv. Jakuba Většího ve Vroutku u Podbořan Resumé: V první kapitole shrnuji dosavadní uměleckohistorické a historiografické a archeologické poznatky k tématu kostela sv. Jakuba ve Vroutku. Dále se zabývám osídlením oblasti okolo Vroutku, historií Vroutku. V další kapitole se zabývám rodem Hrabišiců, zvláště Kojatou Hrabišicem, se kterým je počátek kostela spojován. Zabývám se testamenty, kterými Kojata odkázal Vroutek klášteru křižovníků v Praze na Zderaze. Dále popisuji interiér, exteriér a okolí kostela. V další kapitole se snažím o rekonstrukci původní podoby kostela a postihuji jeho přestavby. Podrobněji popisuji přestavbu na konci 16. století a přestavbu v druhé polovině 20. století. Zabývám se rovněž analogiemi ke kostelu ve Vroutku. Nakonec se snažím popsat vznik sakrálního centra při kostele.
|
|
|
Lidová zbožnost pozdního středověku a novověku v odrazu hmotné kultury (na příkladu drobné keramické plastiky)
Juřinová, Šárka ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Lidová zbožnost pozdního středověku a novověku v odrazu hmotné kultury (na příkladu drobné keramické plastiky) Práce se zabývá studiem projevů zbožnosti a každodennosti lidových vrstev pražských měst ve středověku a raném novověku. V archeologických nálezech dominuje především drobná keramická plastika, kterou nalézáme jak v městském, tak ve venkovském prostředí. Tyto figurky z pálené hlíny znázorňují nejčastěji madonu s Ježíškem a různé světce. Často se vyskytují též profánní postavy a rozmanité zoomorfní plastiky. Předmětem zájmu této studie budou především nálezy keramické plastiky z rozsáhlého archeologického výzkumu na náměstí Republiky v Praze, který poskytl mimořádně zajímavou kolekci těchto specifických artefaktů z období let 1250-1600. Při odborném vyhodnocení tohoto souboru bude přihlédnuto též k dalším analogiím ze středoevropského regionu. Konkrétní využití těchto předmětů není dosud uspokojivě vysvětleno, pokusíme se proto přispět do probíhající diskuse novými zjištěními. Pro ikonografickou interpretaci se kulturně antropologická studie dotkne také dalších předmětů spojených s lidovou zbožností a každodenností městského prostředí (jako jsou medailonky, svátostky, poutní odznaky, obrázky z poutí a další). Práci doplní podrobný obrazový katalog zpracovaného nálezového fondu včetně...
|
|
|
Vznik sakrálního centra na staroboleslavském hradišti na počátku 10. století
Pisančiková, Jindra ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce, "Vznik sakrálního centra na staroboleslavském hradišti na počátku 10. Století", je věnována založení Staré Boleslavi a prvnímu sakrálnímu centru v této oblasti, kostelu sv. Kosmy a Damiána. Nejprve se zabývá založením samotného hradu, jakého byl půdorysu, jak vypadalo opevnění, jaké stavby se v tomto areálu nacházely. Závěr této kapitoly je věnován legendám o sv. Václavu, ve kterých se autoři zmiňují o Staré Boleslavi, nebo jen o Boleslavově hradu. Poté následuje kapitola, která se týká kostela sv. Kosmy a Damiána, kde se nacházel, jak vypadal, z jakého materiálu byl postaven. V souvislosti s materiálem stavby se pracuji i s analogiemi ze stejného časového úseku. Poslední kapitola je zaměřena na archeologické výzkumy dané oblasti, počátky výzkumů, výzkumy v kostele sv. Václava a především hřbitovními nálezy v areálu hradu a na jeho předhradí.
|
|
|
Kostel sv. Jakuba Většího v Jihlavě a jeho středověké počátky
Vodáková, Dana ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Scholz, Stefan (oponent)
RESUME Tato práce se věnuje jedné ze sakrálních staveb města Jihlavy, farnímu kostelu sv. Jakuba Většího. Hlavním předmětem zájmu této práce je nejstarší historie chrámu, která spadá do doby formování samotného města. Pokouší se především shrnout dosavadní poznatky a dále zohlednit nová zjištění převážně archeologického rázu. V tomto ohledu však nutno podotknout, že celá řada nalezených situací ještě nebyla náležitě zhodnocena, vzhledem k doposud probíhajícímu výzkumu, který je do značné míry limitovaný stavebními úpravami kostela. Obecně však lze říci, že prozatímní výsledky se zdají být ve shodě s nastíněným průběhem a vývojem stavby. Pozornost byla věnována i kostelní stavbě, která snad předcházela dnes stojící svatyni, a to z více úhlů pohledu. Jedním byl i nástin možného postupu prokázání zániku této stavby požárem, jak tomu nasvědčuje papežská listina, na základě měření magnetické susceptibility stavebních článků, pocházejících z této stavby, druhotně pak užitých na nynějším kostele. V závislosti na starší stavbě a archeologickém hledisku byla opětně zvážena možnost případné předlokační osady v místech pozdějšího města. Prostor byl věnován také otázkám spjatých s možnými vlivy na podobu svatojakubského chrámu a jeho architektonické pojetí. Práce se snaží ptát i po možných ideových základech stavby,...
|
|
|
Klášter Rosa Coeli - nejstarší šlechtická fundace na Moravě
Studeník, Jan ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
RESUMÉ Název práce Klášter Rosa Coeli - nejstarší šlechtická fundace na Moravě Diplomová práce je interdisciplinárně zaměřená na gotickou zříceninu kláštera Rosa Coeli v Dolních Kounicích u Brna. Jedná se o nejstarší ženský premonstrátský klášter na Moravě a zároveň nejstarší šlechtickou fundaci, založenou roku 1181. Práce je postavena na důkladném heuristickém shromáždění literatury a pramenů, které jsou následně konfrontovány s jednotlivými pomocně vědními disciplínami. V první části je uveden přehled vývoje dosavadního bádání, včetně inventáře rozličných pramenů. Poté následuje popis areálu kláštera a hypotézy o jeho stavebním vývoji. Dále jsou uvedeny tři dosud nevydané listiny, které částečně osvětlují i stavební vývoj kláštera. Důležitým pramenem je listina papeže Bonifáce, vydaná v roce 1390. Z ní vyplývá, že k vybudování kláštera muselo dojít až po roce 1390, což se neshoduje se slohovou analýzou některých architektonických fragmentů. Toto zjištění je zatím otevřené. Druhou část práce tvoří kritická sonda do rodokmenu fundátorů kláštera, pánů z Pulína a napravuje některé mylné závěry dosavadního zkoumání. Vnáší nový pohled na dosud spornou lokalizaci jejich rodového sídla. Bylo zjištěno, že zakladatelé kláštera, jenž užívali v erbu leknín, byli s největší pravděpodobností spřízněni s rozrodem tzv....
|
|
|
Vznik a stavební vývoj chrámu sv. Mikuláše ve vrcholném a pozdním středověku a v raném novověku v rámci města České Budějovice
Vácha, Jiří ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Resumé Tato bakalářská práce se svým obsahem zaměřuje na stavební historii českobudějovického chrámu sv. Mikuláše ve 13. a 14. století. Celkoví koncept práce je tématicky členěn do jedenácti kapitol. První tři kapitoly jsou věnovány úvodu, seznámením se s tématem práce, dosavadní literaturou a stručné historii chrámu sv. Mikuláše. Čtvrtá kapitola je pojmenována Topografie a stručně se věnuje Českobudějovicku z pohledu geologie a historie 13. a 14. století. Dalším tématem této kapitoly jsou psané a nepsané prameny vztahující se k svatomikulášské farnosti. Následující pátá kapitola, Historie města a farnosti ve 13. a 14. století, svůj obsah již zcela vyjadřuje názvem. Její badatelský přínos spočívá v pokusu o rekonstrukci farního kléru při svatomikulášském chrámu, církevní správy a ukázání, že České Budějovice nebyly postaveny na bažinách. Šestá kapitola je koncipována, jako stavebně technický popis chrámu, který je podrobným popisem celého kostela. O ten se opírá další, sedmá kapitola, která se podle svého obsahu jmenuje Chronologické vymezení nejstarších objektů města. Zde je věnován prosto určení a strukturálnímu porovnání fragmentů nejstarších zdiv města, rozlišení jednotlivých stavebních etap výstavby a osobě stavitele chrámu Hirza. Osmá kapitola se podrobně věnuje geologii města a jejímu vlivu na...
|
|
|
Vznik a prvotní vývoj sakrálního centra při chrámu Sv. Mikuláše (dnes Sv. Jiljí) v královském městě Nymburk
Veselá, Tereza ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Homolka, Jaromír (oponent)
Resumé: Vznik a prvotní vývoj sakrálního centra při chrámu Sv. Mikuláše (dnes Sv. Jiljí) v královském městě Nymburk Studie je založena na interdisciplinární metodice, na práci s písemnými a nepsanými prameny vztahujícími se k počátkům a k vývoji sakrálního centra při chrámu Sv. Mikuláše v Nymburce ve 13. a 14. století. Kostel Sv. Mikuláše (dnes Sv. Jiljí) dosud nemá řádný stavebně-historický průzkum (SHP). Práce se snaží postihnout, do jaké míry se mohla změnit podoba presbytáře kostela. Cílem bylo vytvořit si představu, jaké architektonické celky nebo detaily mohou být původní, historické a do jaké doby je můžeme řadit. Dlouhodobé proměňování stavby kostela lze dnes sledovat z nepsaných pramenů a ze samotné stavby. Nejposlednější objevování starých pozůstatků stavebních fází chrámu patří do doby Hilbertovy restaurace. Zanechal po sobě množství plánů a kreseb, které nebyly ještě výrazně podrobeny kritice. Jsou dokumentací stavu před obnovou, obsahují i kresby nálezů během obnovy i následujících zakončení. Řadu článků objevil, zahrnul do oprav, ale také mnoho z nich doplnil. Studie pojednává také o cihlové gotické architektuře a architektonických článcích, např. hledá analogie skrze půdorysnou dispozici a podle typů konsol.
|
|
|
Počátky církevní organizace v Jihlavě a v jejím bezprostředním okolí ve středověku
Vodáková, Dana ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Resume Tato práce se zabývá poměrně širokým tématem osídlení a první církevní organizace v Jihlavě a v jejím bezprostředním okolí v raném a vrcholném středověku. Snaží se především o shrnutí dosavadních poznatků a vytvoření ucelenějšího pohledu na dané téma. Východiskem byla jak literatura, písemné a obrazové prameny, tak i stavba kostela sv. Jana Křtitele ke kterému se počátky předlokačního osídlení města Jihlavy bezprostředně vztahují. O nejstarší podobě kostela se však neví nic určitějšího a tak rekonstrukce původní podoby je spíše pracovní hypotézou, která se opírá o poznatky ze sondáže z roku 1984. V práci je částečně zahrnuto také hledisko přírodních podmínek, které měly nepochybný vliv na průběh osídlení. Těsně s tím souvisí i pokus o vymezení staré jihlavské farnosti a lokalizaci jejich vsí. V závěru jsou pak nastíněny otázky pro možné budoucí bádání. Počet slov - statistika (včetně poznámek pod čarou) Stránky 65 Slova 19.190 Znaky (bez mezer) 107.353 Znaky (včetně mezer) 126.443 Odstavce 605 Řádky 2.025 (pozn. Statistické údaje nezahrnují přílohy)
|
|
| |
host ::
RSS.