Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
K ikonografii italských renesančních desek ze svatebních truhlic na příkladech ze sbírek Národní galerie v Praze
Savická, Pavla ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
V době, kdy středověk již téměř končil, ale vyobrazení pohanských bohů se stále objevovala v tzv. vysokém umění jen zřídka, byly relativně prosté předměty doslova pokryté antickými příběhy a klasickými mýty. Malby na florentských svatebních truhlicích quattrocenta představovaly některé výjevy opomíjené nebo zapomenuté po staletí. Svatební truhlice, zvané cassoni, tak hrály důležitou roli ve formování profánního malířství italské renesance. Tato práce se zabývá dvěma deskami z cassone ze sbírek Národní galerie v Praze, Paridovým soudem a Únosem Heleny. Je zaměřena na jejich ikonografii a její zdroje. Větší pozornost je věnována postavě s křídly na hlavě z Paridova soudu. Ta je identifikována jako Venuše, která se ve florentském umění 15. století objevuje s křídly často. Zváženy jsou také možné literární zdroje tohoto specifického atributu.
Apuleiův Zlatý osel a antická literární tradice v umění rudolfínské doby
Savická, Pavla ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Vácha, Štěpán (oponent)
(česky) Z antiky se do dnešní doby dochoval v celku pouze jediný román. Apuleiovy Metamorfózy mohly být také snadno ztraceny, protože neexistoval karolinský opis a v určitém období přežívaly v jediné kopii. Naštěstí je našel a pro italskou renesanci znovuobjevil jeden z lovců rukopisů ve 14. století. Od té chvíle nepřestaly inspirovat řadu děl od literatury po výtvarné umění. Příběh Amora a Psyché, který z knihy vychází, zdobil stěny mnoha reprezentačních místností od rané renesance až nejméně do 19. století. Zdá se, že zvláštní oblíbenosti se tento námět těšil na dvoře Rudolfa II a reprezentuje jedno z typických mytologických témat se značným erotickým potenciálem. Jeho kořeny můžeme stopovat do Itálie, kde se Apuleiův román vrátil na literární scénu. Z Itálie pocházejí také nejdůležitější vizuální zdroje, které hrály nezanedbatelnou roli v šíření motivu Amora a Psyché Evropou. Generace italských i zahraničních umělců ovlivnil zejména Řím a Raffaelovy fresky ve vile Farnesině. Bartholomeus Spranger, Josef Heintz a další budoucí dvorní umělci nebyli výjimkou. Antické město a antický román se staly základem pro jejich díla, ale také oni přispěli unikátním způsobem k italské tradici. Tato práce sleduje recepci slavného Zlatého osla v době, kdy technika tisku radikálně proměnila pravidla hry. Také...
K ikonografii italských renesančních desek ze svatebních truhlic na příkladech ze sbírek Národní galerie v Praze
Savická, Pavla ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
V době, kdy středověk již téměř končil, ale vyobrazení pohanských bohů se stále objevovala v tzv. vysokém umění jen zřídka, byly relativně prosté předměty doslova pokryté antickými příběhy a klasickými mýty. Malby na florentských svatebních truhlicích quattrocenta představovaly některé výjevy opomíjené nebo zapomenuté po staletí. Svatební truhlice, zvané cassoni, tak hrály důležitou roli ve formování profánního malířství italské renesance. Tato práce se zabývá dvěma deskami z cassone ze sbírek Národní galerie v Praze, Paridovým soudem a Únosem Heleny. Je zaměřena na jejich ikonografii a její zdroje. Větší pozornost je věnována postavě s křídly na hlavě z Paridova soudu. Ta je identifikována jako Venuše, která se ve florentském umění 15. století objevuje s křídly často. Zváženy jsou také možné literární zdroje tohoto specifického atributu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.