|
|
Prioritizace v ochraně přírody: příklad Národního parku Šumava
Janík, Tomáš ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Václavík, Tomáš (oponent) ; Boltižiar, Martin (oponent)
V posledních desetiletích čelíme celosvětově negativním změnám přírodního prostředí. Změny krajiny způsobené antropogenním tlakem a novými formami využití území vedou k poklesu počtu vhodných habitatů, fragmentaci a nevhodnému managementu krajiny, což následně způsobuje ztrátu biodiverzity. Jedním ze základních nástrojů, který má daným negativním změnám zabránit, je územní ochrana přírody. Ta se však často střetává s jinými zájmy na využití území. Vzhledem k těmto rozdílným pohledům na vývoj krajiny je potřeba území dobře poznat a stanovit jeho hodnoty a priority pro ochranu přírody. Pro takovou úlohu a účely práce bylo vybráno území Národního parku Šumava (NPŠ), který představuje relativně velkou a celistvou plochu s obecně vysokým, ale na základě zonace různým stupněm ochrany a zároveň disponuje bohatou datovou základnou. Navíc prošel několika přístupy k vedení a managementu území. Pomocí krajinně-ekologických a geografických přístupů vzniklo v rámci této práce několik výstupů postupně analyzujících hodnoty a priority území s cílem přispět těmito přístupy a podklady do debaty o správě a zonaci NPŠ i chráněných území obecně. Přístup se skládal z několika kroků; prvním z nich byla charakteristika území, a to jak z fyzicko-geografického, tak socioekonomického pohledu, a z pohledu managementu; navíc...
|
|
|
Analýza prostorové konfigurace zemědělské půdy v Česku ve vztahu k přírodním podmínkám
Duspiva, Marek ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Prostorové uspořádání zemědělské půdy má zásadní vliv na fungování a procesy v krajině. Jeho podoba je odrazem přírodních podmínek, ale také socioekonomických faktorů. Tato práce se věnuje dané problematice v širším kontextu tak, aby byly nastíněny souvislosti a složitost studovaného jevu. Cílem práce byla analýza prostorového uspořádání (rozmístění a velikostní struktura zemědělských ploch, způsob a intenzita využití půdy) zemědělské půdy v Česku ve vztahu k přírodním podmínkám a zhodnocení regionálních rozdílů. K tomuto účelu byla použita velmi podrobná prostorová data o využití zemědělské půdy z registru LPIS. Tato data zahrnují údaje o tzv. půdních blocích a dílech půdních bloků. Samotná analýza byla provedena pomocí sledování několika parametrů, jako je rozloha zemědělských ploch, jejich nadmořská výška, sklonitost a výnosnost zemědělské půdy. Tyto parametry byly sledovány ve velikostních kategoriích půdních bloků a dílů půdních bloků a také v typech krajiny Česka. Analýza prokázala výraznou diferenciaci v rozloze zemědělských ploch. Většina zemědělské půdy je soustředěna v relativně nízkém počtu výrazně nadprůměrně velkých zemědělských ploch. Bylo například zjištěno, že více než polovina celkové rozlohy zemědělské půdy (52 %) je tvořena půdními bloky s rozlohou nad 40 ha, které představují...
|
|
|
Divočina a rekreace v NP Šumava - typologie vztahu
Zitová, Anna ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na hodnocení vztahu mezi divočinou a rekreací, a to konkrétně na území českého Národního parku Šumava. Šumava se řadí mezi unikátní přírodní lokality, a to nejenom díky své poloze ve střední Evropě, ale i díky svému jedinečnému přírodnímu bohatství ukrytému v srdci Evropy. Slatě, rašeliniště, prameniště řek, ale například i pralesní vegetace a mnoho dalšího patří mezi poklady tohoto českého národního parku. Je zřejmé, že tato místa jsou lákadlem pro mnoho návštěvníků. Práce zkoumá, jak tyto dvě protichůdné tendence sladit. Z jedné strany je to touha ochránit přírodní prostředí a z druhé strany stále rostoucí tlak cestovního ruchu a rekreace. Diplomová práce je členěna do dvou základních částí. První část tvoří rešerše vyhodnocení samotné "divočiny" a nabízí pohledy na tento pojem z různých úhlů. Je patrné, že náhled na divočinu bude ve světovém kontextu odlišný od toho, jaký známe z České republiky. Dále je možné se v rešeršní části seznámit s tím, jaký vliv má rekreace na přírodní prostředí, resp. na "divočinu". Nejpodrobněji práce zkoumá vlivy rekreace na faunu a flóru. V praktické části je pak řešena problematika vztahu rekreace a "divočiny" na příkladu Národního parku Šumava. Zkoumány a vyhodnocovány jsou jak biotické systémy a jejich kvalita, tak i návštěvnost...
|
|
|
Ústup budního hospodářství ve východních Krkonoších a jeho vliv na lesní porosty
Mach, Dominik ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou a zhodnocením vlivu opuštění zemědělské půdy, konkrétně ústupem budního hospodářství, na krajinu a zejména lesní porosty ve východních Krkonoších. Cílem této diplomové práce je rekonstruovat vývoj lesa v období ústupu budního hospodářství, analyzovat a popsat dynamiku sekundární sukcese lesa na lučních enklávách okolo bud. Naplnit uvedené cíle diplomové práce napomohly tři hlavní metody výzkumu. První je analýza starých map. Druhou je segmentace a řízená klasifikace leteckých snímků. Poslední je dendrochronologické stanovení věkových struktur smrku ztepilého. Výzkum doložil pronikání lesních porostů do lučních enkláv. Hlavní hnací silou tohoto procesu sekundární sukcese byl postupný ústup budního hospodářství. Po ukončení budního hospodářství v polovině 20. století došlo dle výsledků výzkumu u lučních enkláv k výraznému zvýšení dynamiky sukcese lesa, která v následujících přibližně 20 letech měla nejvyšší rychlost. Sukcese lesa probíhala převážně podél okrajů lučních enkláv. Uvnitř lučních enkláv se uchycovaly stromy nejvíce podél vodních toků. Jako nejvýznamnější faktor, který negativně ovlivnil sukcesi lesa na lučních enklávách, bylo identifikováno pokračování či obnovení obhospodařování luk. Dále byl identifikován vliv limitujících faktorů; rozptylu semen,...
|
|
|
Význam kontinuity a fragmentace lesních porostů z pohledu brouků jako indikační skupiny
Loskotová, Tereza ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Význam kontinuity a fragmentace lesních porostů z pohledu brouků jako indikační skupiny Abstrakt Staré zachovalé lesy poskytují útočiště mnoha druhům organismů prostřednictvím vhodných podmínek pro život. Organismy úzce vázané na specifické podmínky kontinuálních lesů mohou sloužit jako bioindikátory takového prostředí. Prostorová organizace lesních porostů v krajině významně ovlivňuje distribuci a populační hustotu lesních organismů. Tyto populace mohou být negativně ovlivněny procesem fragmentace lesních stanovišť. Hlavním cílem předkládané práce bylo zjištění a zhodnocení výskytu kontinuálních lesních porostů v zájmovém území. Pomocí historických map byla zjištěna kontinuita lesů ve smyslu časovém. Lesy jsou rozmístěny v krajině nerovnoměrně. V severní a severovýchodní části převažují plošně lesy nad ostatními typy krajinného pokryvu. Naopak v jižní a jihozápadní části převažují izolované lesní fragmenty obklopené zejména ornou půdou. Druhým cílem bylo určit skupiny brouků zahrnující potenciální bioindikátory kontinuity lesních porostů. Brouci jsou hojní obyvatelé lesů a splňují všeobecné podmínky pro indikační skupiny. Saproxyličtí brouci byli vybráni jako klíčová skupina pro další práci. Klíčová slova: kontinuita, fragmentace, indikátor, struktura krajiny, brouci
|
|
|
Zatížení území povodí Ploučnice geograficky nepůvodními druhy rostlin
Šenová, Vendula ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Stupeň zatížení nepůvodními druhy rostlin se liší v závislosti na typu biotopu. Cílem této práce je vyhodnocení invadovanosti povodí Ploučnice v severních Čechách. Hodnoty invadovanosti byly kvantifikovány pro fytocenologické snímky z České národní fytocenologické databáze a pro segmenty břehové vegetace, které byly sledovány při vlastním terénním mapování. Zatížení nepůvodními druhy rostlin zobrazuje deset map, které byly vytvořeny na základě hodnocení míry invadovanosti jednotlivých biotopů v různých nadmořských výškách. Míra invadovanosti byla určena jako podíl nepůvodních druhů a jejich celková pokryvnost, dále byly tyto charakteristiky určeny pro archeofyty a neofyty zvlášť. Druhou možností kvantifikace zatížení bylo použití hodnot počtu invazních neofytů v břehové vegetaci. V každém biotopu byla sledována závislost mezi invadovaností a nadmořskou výškou. V případě signifikantního vztahu byla invadovanost v takovém biotopu odvozena podle vztahu k nadmořské výšce. Pokud se vztah neprojevil jako signifikantní, byla pro určení invadovanosti daného biotopu použita její střední hodnota. Jako nejvíce invadované oblasti v povodí byly určeny západní, severovýchodní a centrální část. Příčinou je výskyt nejvíce invadovaných biotopů jako urbanizovaná území, louky, pastviny, lužní lesy a ruderální...
|
|
|
Hodnocení změn prostupnosti krajiny na příkladu Pražského okruhu
Štambergová, Barbora ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Prostupnost krajiny je klíčová pro přežívání mnohých druhů organismů. V současné době však rychle nárůstá míra fragmentace krajiny a propojenost jednotlivých krajinných elementů klesá. K fragmentaci krajiny nejvíce přispívá výstavba silnic, která s sebou přináší i další nezanedbatelné ekologické dopady. V souvislosti s obnovou prostupnosti krajiny je proto často řešeno zprůchodňování těchto liniových bariér. Výstavba průchodů skrze silnice je častým opatřením, otázkou však stále zůstává, zda je výstavbou těchto objektů dosahováno požadovaných kompenzačních opatření. Praktická část této práce je proto zaměřena na analýzu vybraných průchodů na části Pražského okruhu a zhodnocení jejich využívání. Klíčová slova: Fragmentace krajiny, prostupnost krajiny, ekodukty
|
|
|
Geoinformatické přístupy v krajinné genetice
Mráz, Jakub ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá základními metodami krajinné genetiky. Krajinná genetika je spojený obor populační genetiky a krajinné ekologie. Využívá geoinformativní a statistické metody a metody svých mateřských borů. Zde se metody genetické části oboru Krajinné genetiky, metody populační genetiky, řešit nebudou. Práce je věnovaná metodám zjišťující hranice populace a metody pro zjištění spojení mezi studovanými populacemi. Zmiňovaná je také historie, jak krajinné genetiky, tak geoinformativních metod a paradigma daných oborů, k lepší orientaci a kontextu. V neposlední řadě jsou u většiny metod jmenovány Geoinformativní systémy (GIS), počítačové programy, které tyto metody dokáží využít a aplikovat na potřebné projekty. Klíčová slova: GIS, Krajinná genetika, Krajinná ekologie, Konektivita, Least-cost path, Circuit theory
|
|
|
Fyzickogeografická analýza výskytu rysa ostrovida na Šumavě
Sladová, Michaela ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
V důsledku lidské činnosti došlo k přeměně přírodní krajiny a následné fragmentaci lesních stanovišť. Podepsalo se to i na úbytku lesních druhů, mezi které patří rys ostrovid. V České republice byla tato šelma v minulosti vyhubena. Česká a německá strana Šumavy patří k nejlesnatějším oblastem Evropy a je vhodným místem k trvalému výskytu savců s velkými prostorovými nároky. Proto došlo během 80. let k obnově šumavské populace této šelmy reintrodukcí 24 jedinců. V současné době představuje Šumava jednu z hlavních jádrových oblastí pro trvalý výskyt rysa ostrovida v České republice. Na základě radiotelemetrických dat pocházejících od 10 rysů (6 samců a 4 samic) byly analyzovány prostorové nároky této šelmy pomocí tří metod (Minimum Convex Polygon, Kernel Home Range a Local Convex Hull). Dále byla řešena preference krajinného pokryvu a otázka vlivu lidských aktivit a charakteru reliéfu na výskyt rysa. Bylo zjištěno, že rozšíření této velké šelmy je limitováno zástavbou, dopravní infrastrukturou a fragmentací lesa, což potvrzují i zahraniční studie. Výskyt rysa je také determinován hustotou kořisti, ale tento vliv nebyl v bakalářské práci zkoumán. Pokud má být rys ostrovid součástí přírody, tak by se mělo předcházet konfliktům s dalšími uživateli krajiny, aby se snížily největší hrozby pro jeho...
|
|
|
Hodnocení vlivu železné opony na změny krajiny s využitím dat Corine Land Cover
Najman, Jiří ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
This master's thesis focuses on land use and land cover changes in relation to the Iron Curtain and its fall. The area of concern was delimited with a buffer zone of 15 km from the Iron Curtain (both sides). The space was created according to the administrative structure consistent with the year 1989. Different processes in the economy of the countries involved has had an undoubtedly significant influence on land cover and land use structure and its changes. Agronomic politics in European democratic states was more market oriented and that was mirrored in land use structures. On the other hand, soil in countries under soviet influence was cultivated on infertile grounds, which was untenable after 1990. The fall of the Warsaw Treaty stood for radical changes in the society of states that were directly influenced by the Soviet Union. Based on this fact we can presume more intensive land cover changes on the side of the former East in comparison with the Western countries. This expectation was confirmed using CORINE Land Cover dataset. The former East has undergone changes nearly five times more in comparison with the opposite side of the Iron Curtain boundary between 1990 and 2000. Essential variance was also remarkable amidst individual zones separated by administrative boundaries. The most stable...
|
host ::
RSS.