Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 122 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kriminalita žen v Praze v letech 1918-1938.
Hron, Jakub ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Autor se bude ve své bakalářské práci zaměřovat na postihnutí a popis podoby ženské kriminality v Praze v období první republiky a na její odraz v denním tisku. Výzkum opře především o právě již zmíněný dobový (převážně pražský) tisk, na jehož základě se pokusí rekonstruovat podobu a fenomény kriminality žen a celkově ji charakterizovat. Autor se zaměří také na sociální strukturu delikventek a jejich postih, a sice na jejich původ, věk, druh a způsob páchání trestné činnosti, její lokalizaci, šetření, trestání i časové zasazení do období meziválečného. Pokusí se nalézt a podrobněji popsat případy trestné činnosti žen, jež jsou pro zkoumané místo a období typické. Při snaze o bližší nahlédnutí do samotné problematiky a při popisu podoby a fungování policie, četnictva, trestního práva, soudnictví, prostituce, tisku a prvorepublikové Prahy, bude čerpat zejména z odborné literatury. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Sociální zákonodárství v českých zemích v letech 1918-1948
Roubíková, Petra ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Sociální zákonodárství v českých zemích v letech 1918 - 1948 Abstrakt Disertační práce se zabývá sociálním zákonodárstvím v letech 1918-1948, tedy za první, druhé a třetí republiky československé. Základy československé sociální legislativy však byly položeny za Rakouska-Uherska již v druhé polovině 19. století. Vývoj sociálního zákonodárství přímo souvisel s existencí právní úpravy moderní obecní samosprávy a jejích vyšších stupňů. V tomto ohledu byly přijaty dva velmi důležité zákony: zákon č. 18/1862 ř.z. ze dne 5. března 1862 "jímžto se vyměřují základní pravidla, dle nichž se mají uspořádati záležitosti obecní a dne 3. prosince 1863 zákon č. 105/1863 ř.z. "o právu domovském". Ohledně chudinské péče byl dne 3. prosince 1868 přijat zákon v příčině opatření chudých neboli "chudinský zákon" (zákon č. 59/1868 zemského zákoníku). Na základě sociální politiky "cukru a biče" Otto von Bismarcka v Německu, přijala rakouská vláda řadu zákonů o zdravotním a jiných typech systémů sociálního pojištění, které neplatily obecně, nýbrž s rozdíly v závislosti na profesi, odlišné např. pro horníky, tovární dělníky nebo úředníky. Protože zákonem č. 11/ 1918 Sb. došlo k recepci veškerých dosavadních rakouských právních předpisů do československého právního řádu, staly se rakouské říšské a zemské předpisy základem dalšího...
Pražská péče o sirotky a opuštěné děti v první polovině 20. století
Fremrová, Květa ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá péčí o opuštěné děti a sirotky, přičemž se zaměřuje na to, jak byla tato péče prováděna v Praze v 1. polovině 20. století. Práce nejprve představuje obecný vývoj péče o tyto děti, legislativu, která se na ně zaměřovala, a poté už se soustředí na vývoj pražské sociální péče se zvláštním zřetelem na děti. Existovaly dvě hlavní možnosti, jak bylo o opuštěné a osiřelé děti postaráno. Prvním, častějším, byla náhradní péče v rodinách. Pražské děti byly s oblibou umisťovány mimo Prahu do tzv. rodinných kolonií, kde se koncentrovaly pěstounské rodiny a byla tak zjednodušena kontrola nad péčí, jaké se v náhradních rodinách dostává. Druhou možností byla ústavní péče v sirotčincích. Ty mohly být zřizovány jak městem, tak v návaznosti na některou církevní obec, případně je mohly zřizovat soukromé laické spolky. Pro každou možnost jsem vybrala pražský ústav a na nich demonstruji základní rysy ústavní péče. Pokusila jsem se také rekonstruovat život v ústavech. Poslední kapitola se věnuje dobovým pohledům na klady a zápory na obě možnosti zaopatření. Klíčová slova: sirotci, opuštěné děti, sociální péče, Praha, dětské domovy, pěstounská péče, rodinné kolonie
Československý okultismus a jeho přední reprezentanti v období I. republiky
Šabek, Jiří ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Bakalářská práce Československý okultismus a jeho čelní reprezentanti v době první republiky zpracovává téma moderního okultismu v kontextu západní esoterické tradice a formování moderní společnosti. Zaměřuje se na metodologická východiska problematiky nových náboženských hnutí, sekularizaci a na celkovou typologii okultismus. V rámci zpracování je kladen zvýšený důraz na hlubší kulturně-historické kořeny, na kterých moderní český okultismus stavěl. V práci je charakterizován jednak vývoj a dynamika jednotlivých okultních hnutí v českém prostředí, tak i někteří jeho čelní představitelé. Hlavní soustředění je pak na směry, kde během první republiky bylo dosaženo významných organizovaných forem, a to hlavně v podobě spiritismu, hermetismu, mystiky, ale jsou všeobecně zahrnuty i jiné významné směry jako příkladně theosofie. Klíčová slova: sociální dějiny, první republika, nová náboženská hnutí, sekularizace, modernizace, západní esoterismus, okultismus, hermetismus, spiritismus, mystika, theosofie, tajné společnosti, náboženské společnosti, Universalia, Psyché
První pokus o destalinizační interpretaci politických procesů s "protistátním spikleneckým centrem"
Lóži, Marián ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Tato práce se soustředí na postihnutí průběhu, příčin a dopadů první destalinizační interpretace politických procesů s protistátním spikleneckým centrem v čele s ústředním tajemníkem Rudolfem Slánským. Původní pojetí legitimizující v Československu čistky a procesy raných padesátých let - především Stalinova teze neustálého zostřování třídního boje a víra v existenci nepřátelských agentů na samotném vrcholu komunistické strany - byl postupně opuštěn, což vyvolalo potřebu nového zdůvodnění. KSČ a zejména její vládnoucí elity totiž nechtěly být vystaveny pochybám o svém minulém konání, nutně vedoucích ke krizi identity a ohrožující výkon moci. Během let 1953 až 1957 se proto utvářela nová výkladová konstrukce, která měla sladit společnou paměť straníků s novým přístupem k tzv. době teroru. Popravený ústřední tajemník se v této době ještě nestal "obětí" režimu. Naopak, byl zobrazen jako strůjce stalinského teroru a hlavní propagátor nezákonností, kterého stranický kádr úspěšně odhalil a potrestal. Tímto výkladem se tehdejší vládnoucí elita zbavovala odpovědnosti za vlastní předchozí jednání, které bylo často důležitou součástí teroru, a naopak vyzvedávala své domnělé zásluhy za jeho překonání. Tato nová interpretace byla přijata jak funkcionáři, tak řadovými straníky KSČ. Představovala důležitý prvek...
Kolektivizace zemědělství na příkladu obce Veltěže
Kaloušová, Lenka ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Roedl, Bohumil (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na postižení obecných trendů procesu kolektivizace a jejich promítnutí na příkladu nevelké vesnice Veltěže (o. Louny). Jedná se tedy o mikrosondu, která ukazuje praktické stránky realizace zkolektivnění půdy v lidově demokratickém Československu. Jednotlivé kapitoly práce se zabývají procesem kolektivizace nejdříve v obecném měřítku a dále na jednotlivé problémy související s tímto procesem ve zvolené lokalitě. V práci je rozebrán proces, který vedl ke vzniku Jednotných zemědělských družstev, stejně tak i boj proti sedlákům, kteří do JZD odmítali vstoupit. Příkladem vesnice Veltěže je přiblíženo samotné fungování místního jednotného družstva, také jaké byly represe vůči místní velkým sedlákům a postoje ostatních obyvatel k procesu kolektivizace. Práce čerpá především z archivních materiálů.
JUDr. Karel Hostaš, život představitele místní elity na přelomu 19. a 20. století
Marcel, Josef ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zmapovat život jednoho z největších klatovských rodáků JUDr. Karla Hostaše. Ještě dnes po sedmdesáti letech od jeho úmrtí se s jeho jménem v Klatovech často setkáme. Asi každý Klatovan zná muzeum, které nese jeho jméno. Po podrobnějším zkoumání klatovských dějin konce devatenáctého století a počátku století dvacátého se s jeho jménem setkáváme stále častěji. Jeho jméno vystupuje do popředí v souvislosti s městskou a okresní samosprávou, stavbou klatovských škol, nemocnice, opravou děkanského kostela, činnosti v klatovských spolcích a veřejných korporacích. K životopisu JUDr. Karla Hostaše se dochovalo množství materiálů. Jejich hlavním zdrojem je pozůstalost, která byla po jeho smrti předána muzeu synem Vladimírem. Pozůstalost je uložena v několika desítkách kartónů, které nejsou bohužel zpracovány. Zpracování Hostašovi pozůstalosti se teprve plánuje. Tyto prameny mi posloužily především k zmapování Hostašova rodinného a vůbec soukromého života. Pozůstalost částečně srovnal ke konci života sám JUDr. Hostaš, obohatil ji výstřižky z novin, svými dopisy, nejrůznějšími opisy veřejných listin spojených s jeho veřejnou činností, deníky z cest. Druhým zdrojem pramenů byly většinou neuspořádané fondy ve Státním okresním archívu v Klatovech. Zde jsem zpracoval materiály k Hostašově činnosti v...
Stávka textilních dělníků ve Strakonicích v roce 1933: hospodářsko-sociální konflikt v průběhu velké hospodářské krize
Melichar, Bohumil ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Práce, založena na sociálně-historické analýze konkrétní události, která se odehrála na přelomu let 1932 a 1933 ve Strakonicích, se orientuje na problematiku stávky jakožto hospodářsko-sociálního konfliktu se zvláštním zřetelem na dopad kataklyzmatu velké hospodářské krize ovlivňující sociální postavení a politické názory jednotlivých aktérů. Hlavním cílem je postižení dichotomie mezi pojetím tohoto jevu jako antisystémového (politizací stávky jakožto projevu sílícího sociálně- politického konfliktu) a náhledu na problém čistě optikou hospodářského konfliktu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, který upravuje pracovněprávní vztahy bez aspirací na konkrétní politické vyústění. V rámci těchto dvou úhlů pohledu bude následně popsáno jednání a motivace jednotlivých aktérů a jejich snaha na ovlivnění situace v jejich prospěch. Hlavní důraz je kladen na analýzu ideologie a strategie KSČ, která si nárokovala hegemonii nad dělnickým prostředím. Závěry přináší zhodnocení sil jednotlivých aktérů v rámci dobové společnosti ve fázi vstupu a výstupu z konfliktu a hodnocení příčin jejich zisků a ztrát.
Náboženské sekty v Československu v 50. letech 20. století
Hemza, Tomáš ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou náboženských sekt v Československu v 50. letech 20. století. Úvodním předmětem zájmu jsou nová náboženská hnutí v Československu. Jedná se zejména o svědky Jehovovy, adventisty, mormony, darbisty a další náboženská hnutí. Klíčovým tématem diplomové práce je pojem náboženská sekta. Diplomová práce se zabývá tím, která nábožná hnutí byla označena jako náboženské sekty. Dále se zabývá přístupem státního aparátu, bezpečnostních složek a Komunistické strany Československa vůči náboženským sektám. Pozornost je taktéž věnována specifické problematice odpírání vojenské služby. V závěru je nastíněn obraz náboženských sekt v periodicích. Práce informačně čerpá za prvé z primárních pramenů uložených v Národním archivu České republiky, Archivu bezpečnostních složek a Vojenském historickém archivu, za druhé pak ze sekundární historiografické a sociologické odborné literatury.
Chomutov 1945-48
Šulka, Petr ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Práce Chomutov 1945-1948 se zabývá poválečným děním v Chomutově a jeho okolí s důrazem na příchod a každodenní život osídlenců. Jako prameny práce využívá jak archivních dokumentu, tisku, odborné literatury a internetových zdrojů avšak stěžejním zdrojem informací jsou přímí účastníci události a jejich vzpomínky a svědectví. V úvodu se práce pokouší nastínit soužití české menšiny s německou většinou v předválečném období, v krátkosti události roku 1938, připojení a život ve Velkoněmecké říši až po její pád a znovu připojení Chomutova k obnovené Československé republice. V další části se pak práce zabývá odsunem a perzekucí německého obyvatelstva a jeho vztahy s nově příchozími. Ve stěžejní části se pak práce pokouší nastínit život přistěhovalců v tomto období. Za pomoci vzpomínek pamětníku se zčásti podařilo zmapovat každodenní život osídlenců. Jsou zde popsány všední problémy se zásobováním, zdravotní péčí a například se školstvím a dětstvím v této oblasti. Pozornost je věnována především vzniku společnosti, které vznikalo často ve velkých bolestech a z lidí pocházejících z mnoha zcela odlišných a nepřátelských kultur. Není opomenut ani krátký pohled na tehdejší regionální kulturu, sport a politickou situaci. Práce by měla být přínosem ke studiu dosud málo probádaného období.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 122 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
8 Rákosník, Jiří
2 Rákosník, Jonáš
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.