|
|
Vliv inositol hexafosfátu na adhezivitu a migraci buněčných linií SW480 a SW620
Peterková, Alena ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Skálová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Alena Ježková Školitel: Doc. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Školitel specialista: RNDr. Veronika Hanušová, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv inositol hexafosfátu na adhezivitu a migraci buněčných linií SW480 a SW620 Inositol hexafosfát (IP6) je molekula běžně přítomná v přírodě, zejména v obilninách a luštěninách. Již dříve bylo popsáno, že IP6 ovlivňuje řadu procesů v těle, jako je např. snížení agregace krevních destiček, podpora sekrece insulinu, hypocholesterolemický účinek, několikrát byl popsán i protinádorový účinek. Cílem této práce bylo studium adhezivních a migračních procesů, které jsou důležitými kroky v procesu metastazování nádorových buněk. Pro studium byla zvolena buněčná linie odvozená od kolorektálního adenokarcinomu - SW480 a metastatická linie odvozená z lymfatické uzliny téhož pacienta - SW620. V obou liniích byla testována schopnost migrace. Zároveň byl porovnáván vliv IP6 v různých koncentracích a v několika časových intervalech na expresi adhezivních a invazivních molekul na úrovni mRNA (RT-PCR) a proteinů (western blot, imunofluorescence). Schopnost migrace byla zjištěna pouze u metastatické linie SW620, v porovnání s linií SW480. Významné snížení migrace u linie SW620 bylo...
|
|
|
Těžba uranu, její dopad na životní prostředí a rekultivace
Peterková, Alena ; Malíček, Jiří (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Česká republika v minulosti patřila mezi významná území z hlediska těžby nerostných surovin. V období po druhé světové válce se stala velmi významným dobyvatelem uranové rudy, na kterou mnohonásobně vzrostla celosvětová poptávka díky rozvoji jaderné energetiky a masivní produkci nukleárních zbraní. V období osmdesátých let minulého století však zájem o uran poklesl a v devadesátých letech 20. století byly již téměř všechny uranové doly na našem území uzavřeny. Posledním místem těžby uranu byl důl Rožná, ve kterém bylo těženo až do roku 2017. V současné době probíhají na lokalitách rekultivační práce. Naplánování rekultivace pro dané území není však vždy jednoduchou záležitostí. Musí být brán v potaz způsob těžby, který byl na daném území prováděn, podloží, vzdálenost obydlí, podzemní vody, fauna a flóra okolí apod. Často jsou rekultivace prováděny nesprávným způsobem, a tím není dostatečně využit výjimečný potenciál biotopů zde vzniklých. Lidé mají tendence do obnovy krajiny silně zasahovat, jak už dodáváním živin, tak i vysazováním rostlinných druhů, a tím vytvářet intenzivní hospodářskou krajinu. Často si ovšem neuvědomují, že těžbou byla na lokalitě způsobena výrazná změna abiotických podmínek. Nově vzniklá stanoviště byla v mnohých případech osídlena vzácnými a ohroženými organismy, které jsou...
|
|
|
Porovnání výskytu bezobratlých společenstev na rekultivovaných a nerekultivovaných haldách po těžbě uranu
Peterková, Alena ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá odvaly po těžbě uranu, kdy jsou ovlivněny nejen fyzikální i chemické vlastnosti povrchu, ale také biota. V České republice byla v minulém století těžba uranu významná a ovlivnila výrazně krajinný ráz například Příbramska. Zůstaly zde po ní výsypky, které jsou z části rekultivovány a z části ponechány spontánní sukcesi. Zda je vhodné takovéto plochy rekultivovat nebo je ponechat spontánní sukcesi, či kombinovat oba postupy je dlouhodobě diskutovaný problém. Tato práce se zabývá porovnáním výskytu epigeických druhů bezobratlých na dvou rekultivovaných, dvou nerekultivovaných výsypkách a kontrolním stanovišti v jejich okolí. Pomocí zemních pastí byly po dobu jednoho roku sbírány vzorky ze všech lokalit, které byly později roztříděny na úroveň řádů vybraných skupin. Skupiny Carabidae, Araneae, Diplopoda, Chilopoda a Isopoda byly určeny do druhů. Mimo to, bylo provedeno také vegetační snímkování. Výsledkem práce je porovnání jednotlivých lokalit, druhů, které se na nich vyskytují i počtů jedinců vybraných skupin. Bylo zjištěno, že společenstva rekultivovaných hald se podobají společenstvu kontrolní lokality, zatímco nerekultivované haldy se od nich liší. Nalezeno bylo několik silně ohrožených, ohrožených a téměř ohrožených druhů Araneae a také byl zaznamenán výskyt dvou, v...
|
|
|
Vliv inositol hexafosfátu na adhezivitu a migraci buněčných linií SW480 a SW620
Peterková, Alena ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Skálová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Alena Ježková Školitel: Doc. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Školitel specialista: RNDr. Veronika Hanušová, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv inositol hexafosfátu na adhezivitu a migraci buněčných linií SW480 a SW620 Inositol hexafosfát (IP6) je molekula běžně přítomná v přírodě, zejména v obilninách a luštěninách. Již dříve bylo popsáno, že IP6 ovlivňuje řadu procesů v těle, jako je např. snížení agregace krevních destiček, podpora sekrece insulinu, hypocholesterolemický účinek, několikrát byl popsán i protinádorový účinek. Cílem této práce bylo studium adhezivních a migračních procesů, které jsou důležitými kroky v procesu metastazování nádorových buněk. Pro studium byla zvolena buněčná linie odvozená od kolorektálního adenokarcinomu - SW480 a metastatická linie odvozená z lymfatické uzliny téhož pacienta - SW620. V obou liniích byla testována schopnost migrace. Zároveň byl porovnáván vliv IP6 v různých koncentracích a v několika časových intervalech na expresi adhezivních a invazivních molekul na úrovni mRNA (RT-PCR) a proteinů (western blot, imunofluorescence). Schopnost migrace byla zjištěna pouze u metastatické linie SW620, v porovnání s linií SW480. Významné snížení migrace u linie SW620 bylo...
|
|
|
Těžba uranu, její dopad na životní prostředí a rekultivace
Peterková, Alena ; Malíček, Jiří (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Česká republika v minulosti patřila mezi významná území z hlediska těžby nerostných surovin. V období po druhé světové válce se stala velmi významným dobyvatelem uranové rudy, na kterou mnohonásobně vzrostla celosvětová poptávka díky rozvoji jaderné energetiky a masivní produkci nukleárních zbraní. V období osmdesátých let minulého století však zájem o uran poklesl a v devadesátých letech 20. století byly již téměř všechny uranové doly na našem území uzavřeny. Posledním místem těžby uranu byl důl Rožná, ve kterém bylo těženo až do roku 2017. V současné době probíhají na lokalitách rekultivační práce. Naplánování rekultivace pro dané území není však vždy jednoduchou záležitostí. Musí být brán v potaz způsob těžby, který byl na daném území prováděn, podloží, vzdálenost obydlí, podzemní vody, fauna a flóra okolí apod. Často jsou rekultivace prováděny nesprávným způsobem, a tím není dostatečně využit výjimečný potenciál biotopů zde vzniklých. Lidé mají tendence do obnovy krajiny silně zasahovat, jak už dodáváním živin, tak i vysazováním rostlinných druhů, a tím vytvářet intenzivní hospodářskou krajinu. Často si ovšem neuvědomují, že těžbou byla na lokalitě způsobena výrazná změna abiotických podmínek. Nově vzniklá stanoviště byla v mnohých případech osídlena vzácnými a ohroženými organismy, které jsou...
|
host ::
RSS.