|
|
Foucaultova filosofie svobody
Petříček, Jan ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Tématem práce je možnost svobody, již předpokládá Foucaultův pozdní projekt filozofické kritiky, jehož cílem je zároveň analýza historických a priori a narušení oněch apriorních podmínek, které nám vládnou v současnosti. V první kapitole ukazujeme, že přítomnost kritického projektu lze alespoň v náznaku odkrýt už v raných Foucaultových spisech. Stejně tak se napříč celým svým dílem Foucault potýkal s problémem svobody, a dokonce setrvale předkládal nárys téhož řešení, podle kterého se prostory svobody otevírají uvnitř ruptur vznikajících v dobovém systému. Následně rozlišujeme různé pojmy svobody, které lze ve Foucaultových textech vysledovat. Na tomto základě pak otázku kritikovy svobody reformulujeme jako problém artikulace mezi ontologickou svobodou, svobodou reflexe a svobodou transformace. V druhé kapitole se věnujeme archeologickému období Foucaultovy tvorby. Nejprve popisujeme, k jakým aporiím v otázce svobody vedla koncepce Slov a věcí. Následně sledujeme teoretické posuny, jež se uskutečnily v Archeologii vědění, a zkoumáme, zda se Foucaultovi na jejich základě podařilo dřívější nesnáze odstranit. Také toto pozdější pojetí se však ukazuje jako neuspokojivé, neboť upadá do bludného kruhu: transformace předpokládá reflexi, která ji zaciluje na dobová a priori; ale možnost reflexe vzniká...
|
|
|
Půdní prostředí v kotlíkové obnově lesa: charakter vodního režimu a formy minerálního dusíku
Petříček, Jan
Diplomová práce je součástí řešeného projektu Dynamika přirozené obnovy v ekologických podmínkách porostních mezer na příkladu ŠLP Křtiny. Na území ŠLP ML Křtiny, polesí Habrůvka, lesnický úsek Borky, byly vytvořeny porostní mezery v porostních typech bukový (BK), smíšený (MIX) a smrkový (SM). Měření proběhlo na plochách o výměře 0,04 ha pojmenované malé (S) a velké (B) o výměře 0,1 ha, se zaměřením na lokalizaci střed (C), mateřský porost (P), okraj východ (T/E) a okraj západ (T/W). Byla měřena vlhkost ve všech zmíněných velkých gapech. Kontinuální měření v průběhu roku. Ze zjištěných dat byla vyhodnocena půdní vlhkost daných lokalit a porovnána s půdními hydrolimity: bod vadnutí (BV), bod sníţené dostupnosti (BSD), lentokapilární bod (LB) a maximální kapilární kapacita (MKK). Celkově bylo zjištěno, ţe lokalita střed (C) obsahuje nejvyšší hodnoty půdní vlhkosti. Dále se tato práce věnuje vyhodnocení NO3 -, NH4 + , C/N, Cox a minerálního dusíku. Bylo zjištěno, ţe porostní typ smrkový (SM) má nejvyšší obsah NO3 -, NH4 +, Cox a minerálního dusíku naopak má nejniţší poměr C/N. Prostní typ bukový (BK) měl nejniţší hodnoty NO3 -, nejniţší poměr C/N i Cox. Při hodnocení lokality bylo zjištěno, ţe u porostního typu smíšený (MIX) a bukový (BK) jsou sledované hodnoty vyšší v lokalitě střed (C). U smrkového (SM) porostního typu nebyly zjištěny takto jednoznačné výsledky. V porovnání velikosti velké (B) a malé (S) porostní mezery byl zjištěn niţší poměr C/N v malých (S) porostních mezerách. Hodnoty Cox byly velice vyrovnané. Minerální dusík vykazoval vyšší hodnoty v porostních typech bukový velký (BK/B) a smíšený velký (MIX/B) naopak u smrkového (SM) porostního typu kde byly vyšší hodnoty v malém (S). Vyhodnocení NO3 - byly naměřeny nejniţší hodnoty v porostním typu bukový velký (BK/B) s výrazným rozdílem ke smrkovému velkému (SM/B). Porovnáním velikosti a umístění na gapu byl zjištěn, vyšší obsah minerálního dusíku, Cox a NH4 + ve všech středech (C) velkého gapu (B). Celkové výsledné hodnoty byly nejčastěji vyšší v lokalitě střed (C). Při vyhodnocení NO3 - ve smrkovém gapu byly zjištěny vyšší hodnoty v mateřském porostu (P) v provedení malý (S) i velký (B) gap. Zjištěná data jsou si často velmi podobná a nelze je tedy jednoznačně a jednoduše vyhodnotit.
|
|
|
Spinozovo pojetí individua
Petříček, Jan ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
SHRNUTÍ Předkládaná práce se pokouší zčásti rekonstruovat teorii individua, kterou Spinoza vypracovává ve své Etice. Tato jeho teorie sestává ze tří složek: z nauk o tělesných individuích, o singulárních esencích a o conatu. Předmětem této práce je ona posledně zmíněná doktrína; protože jsou však všechny tyto koncepce navzájem spjaté, dotkneme se stručně i obou zbývajících. Výchozím problémem práce je skutečnost, že conatus Spinoza v Etice označuje několika různými pojmy, které se na první pohled nezdají být ekvivalentní: ztotožňuje jej s "mocí jednat", "silou existovat" a "aktuální esencí". Nejprve tak předkládáme stručné vysvětlení těchto pojmů a posléze se je pokoušíme smířit. K tomuto jejich sjednocení dospíváme za pomoci výkladu o Spinozově pojetí esencí; ukazujeme pak, že ony pojmy lze navzájem smířit tehdy, chápeme-li conatus jako sílu, skrze kterou esence produkuje své nutné vlastnosti. Následně se však ukazuje, že tuto koncepci conatu je ještě zapotřebí modifikovat, neboť není práva skutečnosti, že esence může být afikována vnějšími věcmi. Abychom z tohoto faktu vydali počet, zavádíme pojem konstituce esence. Ten pak vysvětlujeme na základě četby "fyzikálního exkursu", textu, v němž Spinoza prezentuje svou nauku o tělesných individuích. Výsledkem těchto zkoumání je pak konkrétnější vymezení conatu:...
|
|
|
Změny forem přijatelného půdního dusíku jako reakce na vznik kalamitní holiny v bukových porostech
Petříček, Jan
V této bakalářské práci byly hodnoceny změny přijatelného půdního dusíku. Vybranou lokalitou byla kalamitní holina vzniklá v roce 2010 při větrné vichřici Antonín. Cílem bylo zjistit, jak se přeměňuje půdní dusík na kalamitní ploše. Sledované území bylo rozděleno na plochy v mateřském porostu, okraji, bezzásahovou část a plocha s výsadbou. Na lokalitě byly odebrány vzorky k analýze obsahu amonné a nitrátové formy dusíku. Bylo zjištěno, že odlesnění má vliv na přeměnu amonné formy na nitrátovou, která převládá na lokalitách bezzásah, okraj i výsadba. Dále docházelo k mineralizaci humusových vrstev a následnému zarůstání buření na zmíněných lokalitách. Naopak v mateřském porostu docházelo k hromadění humusu a převládal vyšší obsah amonné formy dusíku.
|
host ::
RSS.