Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Men and caves in the Neolithic Period
Peša, Vladimír ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Svoboda, Jiří (oponent) ; Pavlů, Ivan (oponent)
Člověk a jeskyně v neolitu Vladimír Peša ABSTRAKT Jeskyně jako archeologická lokalita je od počátku archeologických výzkumů v 19. století až po současnost nejčastěji interpretována jako dlouhodobější či krátkodobější sídliště, útočiště nebo úkryt pastevců, a doplňkově jsou uvažovány i funkce kultovní, úkryt lidí vyloučených ze společnosti atd. Počátky této představy univerzální funkce jeskyní vidím ve dvou souvislostech. Až do druhé poloviny 20. století převládal ve větší části Evropy zájem o paleolitické dějiny a interpretační model paleolitického jeskynního sídliště byl následně aplikován na často méně výrazné, či dokonce odlišné nálezové situace postmezolitických období. Za druhé, na sklonku 19. století představovala jeskyně v obecném povědomí společnosti (tedy i archeologické) především místo válečných úkrytů nebo úkryt před nepohodou při mimosídlištních hospodářských aktivitách. Úvahy o větším významu kultovních aktivit a symboliky jeskyně se v literatuře objevují častěji teprve od 80. let 20. století, ale sídlištní představa jeskyní nadále přetrvává. Předkládaná práce se pokouší na příkladu období neolitu postihnout fenomén jeskynního využívání jak z širších souvislostí chronologických, tak funkční interpretace archeologických dokladů ve vztahu k přírodnímu charakteru jeskyní. Jeskynní lokality jsou...
Men and caves in the Neolithic Period
Peša, Vladimír ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Svoboda, Jiří (oponent) ; Pavlů, Ivan (oponent)
Člověk a jeskyně v neolitu Vladimír Peša ABSTRAKT Jeskyně jako archeologická lokalita je od počátku archeologických výzkumů v 19. století až po současnost nejčastěji interpretována jako dlouhodobější či krátkodobější sídliště, útočiště nebo úkryt pastevců, a doplňkově jsou uvažovány i funkce kultovní, úkryt lidí vyloučených ze společnosti atd. Počátky této představy univerzální funkce jeskyní vidím ve dvou souvislostech. Až do druhé poloviny 20. století převládal ve větší části Evropy zájem o paleolitické dějiny a interpretační model paleolitického jeskynního sídliště byl následně aplikován na často méně výrazné, či dokonce odlišné nálezové situace postmezolitických období. Za druhé, na sklonku 19. století představovala jeskyně v obecném povědomí společnosti (tedy i archeologické) především místo válečných úkrytů nebo úkryt před nepohodou při mimosídlištních hospodářských aktivitách. Úvahy o větším významu kultovních aktivit a symboliky jeskyně se v literatuře objevují častěji teprve od 80. let 20. století, ale sídlištní představa jeskyní nadále přetrvává. Předkládaná práce se pokouší na příkladu období neolitu postihnout fenomén jeskynního využívání jak z širších souvislostí chronologických, tak funkční interpretace archeologických dokladů ve vztahu k přírodnímu charakteru jeskyní. Jeskynní lokality jsou...
Men and caves in the Neolithic Period
Peša, Vladimír ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Svoboda, Jiří (oponent) ; Pavlů, Ivan (oponent)
Člověk a jeskyně v neolitu Vladimír Peša ABSTRAKT Jeskyně jako archeologická lokalita je od počátku archeologických výzkumů v 19. století až po současnost nejčastěji interpretována jako dlouhodobější či krátkodobější sídliště, útočiště nebo úkryt pastevců, a doplňkově jsou uvažovány i funkce kultovní, úkryt lidí vyloučených ze společnosti atd. Počátky této představy univerzální funkce jeskyní vidím ve dvou souvislostech. Až do druhé poloviny 20. století převládal ve větší části Evropy zájem o paleolitické dějiny a interpretační model paleolitického jeskynního sídliště byl následně aplikován na často méně výrazné, či dokonce odlišné nálezové situace postmezolitických období. Za druhé, na sklonku 19. století představovala jeskyně v obecném povědomí společnosti (tedy i archeologické) především místo válečných úkrytů nebo úkryt před nepohodou při mimosídlištních hospodářských aktivitách. Úvahy o větším významu kultovních aktivit a symboliky jeskyně se v literatuře objevují častěji teprve od 80. let 20. století, ale sídlištní představa jeskyní nadále přetrvává. Předkládaná práce se pokouší na příkladu období neolitu postihnout fenomén jeskynního využívání jak z širších souvislostí chronologických, tak funkční interpretace archeologických dokladů ve vztahu k přírodnímu charakteru jeskyní. Jeskynní lokality jsou...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.