|
|
Mateřská škola FUTURUM
Pašková, Štěpánka ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Utíkalová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je návrh novostavby mateřské školy FUTURUM v Brně, městské části Brno – město, katastrální území Stránice, na společném pozemku Cyrilometodějského gymnázia a střední odborné školy pedagogické. Zájmové území se nachází v jižní části pozemku. Stavba navazuje ze severní strany na dvůr gymnázia sjízdný na ulici Lerchovu, dále ze západní strany přístupná ulici Havlíčkova. Budova obsahuje provoz dvou plnohodnotných tříd o maximálním počtu 24 dětí s vlastní přípravnou kuchyní, prádelnou, technickém a administrativním zařízením. Okolí mateřské školy je koncipováno jako zahrada s hřištěm a zahrádkou. Budova mateřské školy je navržena jako jednopodlažní částečně podsklepená stavba zastřešená plochou vegetační střechou. Jednoduchý půdorys dvou obdélníkových tvarů kopíruje tvar pozemku. Zasazením do svažitého terénu dojde ke snadnému zpřístupnění podsklepené části a výškovému oddělení soukromé části mateřské školy a její zahrady. Stavba je členěna do dvou obdélníkových hmot s rozdílnou výškou atiky a typem fasády. Větší hmota je dispozičně řešena centrálním hygienickým a servisním blokem, který propojuje dvě osově souměrné dispozice dvou tříd. Menší hmota připojena ze západní strany obsahuje administrativní zázemí. Obě hmoty mají vlastní vstup. Centrální blok je propojen s podzemním podlažím, kde se nachází veškeré technické zázemí. Nižší hmota je tvořena provětrávanou fasádou s dřevěným laťovým obkladem. Vyšší hmota je tvořena systémem ETICS s vnější fasádní omítkou bílé barvy. Hmoty propojují vstupní portály v opačném materiálovém řešení.
|
|
|
Mateřská škola FUTURUM
Pašková, Štěpánka ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Utíkalová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je návrh novostavby mateřské školy FUTURUM v Brně, městské části Brno – město, katastrální území Stránice, na společném pozemku Cyrilometodějského gymnázia a střední odborné školy pedagogické. Zájmové území se nachází v jižní části pozemku. Stavba navazuje ze severní strany na dvůr gymnázia sjízdný na ulici Lerchovu, dále ze západní strany přístupná ulici Havlíčkova. Budova obsahuje provoz dvou plnohodnotných tříd o maximálním počtu 24 dětí s vlastní přípravnou kuchyní, prádelnou, technickém a administrativním zařízením. Okolí mateřské školy je koncipováno jako zahrada s hřištěm a zahrádkou. Budova mateřské školy je navržena jako jednopodlažní částečně podsklepená stavba zastřešená plochou vegetační střechou. Jednoduchý půdorys dvou obdélníkových tvarů kopíruje tvar pozemku. Zasazením do svažitého terénu dojde ke snadnému zpřístupnění podsklepené části a výškovému oddělení soukromé části mateřské školy a její zahrady. Stavba je členěna do dvou obdélníkových hmot s rozdílnou výškou atiky a typem fasády. Větší hmota je dispozičně řešena centrálním hygienickým a servisním blokem, který propojuje dvě osově souměrné dispozice dvou tříd. Menší hmota připojena ze západní strany obsahuje administrativní zázemí. Obě hmoty mají vlastní vstup. Centrální blok je propojen s podzemním podlažím, kde se nachází veškeré technické zázemí. Nižší hmota je tvořena provětrávanou fasádou s dřevěným laťovým obkladem. Vyšší hmota je tvořena systémem ETICS s vnější fasádní omítkou bílé barvy. Hmoty propojují vstupní portály v opačném materiálovém řešení.
|
|
|
Podoby grotesknosti v české krátké próze dvacátých let 20. století
Pašková, Štěpánka ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na podoby grotesknosti v drobných prozaických útvarech v období dvacátých let 20. stol. v české literatuře. V první a druhé kapitole poskytuje teoretické a metodologické zázemí - otevírá základní teoretické otázky grotesknosti a komentuje dva stěžejní přístupy k problematice, Kayserův a Bachtinův. V další kapitole podává analýzy konkrétních děl pěti autorů. Primárně si práce klade za cíl ukázat různé podoby grotesknosti ve vymezeném období, a tak se přibližovat porozumění fenoménu grotesknosti obecně. Autorka práce v poslední kapitole zapojuje poznatky získané rozborem do literárněhistorických a společenských souvislostí a vymezuje dva základní typy grotesknosti - grotesknost chápanou jako životní pocit a grotesknost využitou jako umělecký prostředek satiry. Vztahuje tyto dva typy grotesknosti k dobovým tendencím poetismu a expresionismu.
|
|
|
Podoby grotesknosti v české krátké próze dvacátých let 20. století
Pašková, Štěpánka ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na podoby grotesknosti v drobných prozaických útvarech v období dvacátých let 20. stol. v české literatuře. V první a druhé kapitole poskytuje teoretické a metodologické zázemí - otevírá základní teoretické otázky grotesknosti a komentuje dva stěžejní přístupy k problematice, Kayserův a Bachtinův. V další kapitole podává analýzy konkrétních děl pěti autorů. Primárně si práce klade za cíl ukázat různé podoby grotesknosti ve vymezeném období, a tak se přibližovat porozumění fenoménu grotesknosti obecně. Autorka práce v poslední kapitole zapojuje poznatky získané rozborem do literárněhistorických a společenských souvislostí a vymezuje dva základní typy grotesknosti - grotesknost chápanou jako životní pocit a grotesknost využitou jako umělecký prostředek satiry. Vztahuje tyto dva typy grotesknosti k dobovým tendencím poetismu a expresionismu.
|
host ::
RSS.