|
| |
|
|
Zahradní město
Procházková, Klára ; Pavlun, Martin (oponent) ; Toman, Radek (vedoucí práce)
Bydlení se nemůže zjednodušit na svou jedinou funkci bydlet. Musí být rozšířeno o vztah ke svému místu a prostředí. Jaký je vztah člověka (obyvatele) k prostoru jeho bydlení? Jak bydlet? Jak bydlet jinak? Co je bydlení v dnešní době a jaký lze předvídat jeho vývoj? Jak můžeme my, architekti, hledat řešení tohoto na první pohled banálního problému bydlení v současném kontextu? V novém území Jižního centra Brna v návaznosti na nové nádraží se uvolnily velké plochy, které umožňují organizovat městskou strukturu nového zastavění. Zahradní město je jednou z jeho navržených částí. Nové prostředí bydlení se nabízí v rozšíření centra města v měřítku městské čtvrti. Bydlení v zahradním městě není jen vazbou na přírodní prvky ale také možností obnovení přímých vztahů k místu práce a k místu bydlení a jiných forem městského zabydlení. Práce bude vycházet z urbanistické studie, kterou vypracovalo sdružení Ivan Koleček – Pavel Jura architekti Lausanne – Brno.
|
|
|
OLOMOUC – Densification Urbaine – zahuštění zastavění
Procházková, Klára ; Lacina, Adam (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší zahuštění zastavění. Zástavbou však lze nejen zahušťovat město, ale také vesnice a krajinu, které se mi staly východisky. Pro svou práci jsem zvolila obec Skrbeň spolu s jejím katastrálním územím, nacházejícím se severně od Olomouce. Ta je unikátní nejen díky své poloze na úrodné Hané, ale také dochovanému zemědělskému dvoru tvořícímu již od 16. století jádro samotné vesnice. Celý zemědělský areál byl v 60. letech minulého století doplněn o pokračování družstva severně od Skrbně. Vznikl tak velký zemědělský komplex, který dnes pozbývá využití, stejně jak tomu je v řadě dalších obcí. Cílem mé práce je prozkoumat, co se stalo se zemědělstvím u nás a proč není schopné již dále efektivně fungovat. Na základě výzkumu chci navrhnout systém obnovy zemědělské krajiny, a také nové zemědělské typologie, který by mohl vrátit život do krajiny a mnoha vesnic.
|
|
|
Vliv chromatinu na opravu dvouvláknových zlomů DNA po štěpení CRISPR/Cas a dalších programovatelných nukleáz u rostlin
Trojan, Jakub ; Přibylová, Adéla (vedoucí práce) ; Procházková, Klára (oponent)
Rostliny mají velkou odolnost vůči ionizujícímu záření i díky kvalitnímu opravnému aparátu na opravu dvouvláknových zlomů. Dvouvláknové zlomy jsou v rostlinách opravovány čtyřmi hlavními drahami. Nejčastěji probíhá rychlá oprava pomocí nehomologního spojování konců (NHEJ), spojující konce DNA bez většího zpracování. Přesnější, zato pomalejší a složitější, je oprava prostřednictvím homologní rekombinace (HR) využívající k opravě dlouhé úseky homologního řetězce DNA. Využívaná je přednostně v oblasti aktivních genů během S a G2 fáze buněčného cyklu. Opravy probíhají dále skrze Theta zprostředkované spojování konců (TMEJ) a single strand annealing (SSA). Obě tyto dráhy jsou řízené kratší homologií mezi konci DNA vytvořenými dvouvláknovým zlomem. Často opomíjenou součástí oprav je i překonávání represivních vlastností chromatinu, který chrání genom před poškozením a přístupem nukleáz, ale zároveň brání i přístupu opravných proteinů. Tato práce shrnuje dosavadní znalosti o opravách DNA u rostlin a vlivu chromatinu ne pouze na ně, ale i na aktivitu programovatelných nukleáz využívaných v genovém inženýrství, jako jsou zinc finger nucleases (ZFNs), transcription activator-like effector nucleases (TALEN) a clustered regularly interspaced short palindromic repeats / CRISPR associated (CRISPR/Cas). Klíčová...
|
|
| |
|
|
OLOMOUC – Densification Urbaine – zahuštění zastavění
Procházková, Klára ; Lacina, Adam (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší zahuštění zastavění. Zástavbou však lze nejen zahušťovat město, ale také vesnice a krajinu, které se mi staly východisky. Pro svou práci jsem zvolila obec Skrbeň spolu s jejím katastrálním územím, nacházejícím se severně od Olomouce. Ta je unikátní nejen díky své poloze na úrodné Hané, ale také dochovanému zemědělskému dvoru tvořícímu již od 16. století jádro samotné vesnice. Celý zemědělský areál byl v 60. letech minulého století doplněn o pokračování družstva severně od Skrbně. Vznikl tak velký zemědělský komplex, který dnes pozbývá využití, stejně jak tomu je v řadě dalších obcí. Cílem mé práce je prozkoumat, co se stalo se zemědělstvím u nás a proč není schopné již dále efektivně fungovat. Na základě výzkumu chci navrhnout systém obnovy zemědělské krajiny, a také nové zemědělské typologie, který by mohl vrátit život do krajiny a mnoha vesnic.
|
|
| |
|
|
Zahradní město
Procházková, Klára ; Pavlun, Martin (oponent) ; Toman, Radek (vedoucí práce)
Bydlení se nemůže zjednodušit na svou jedinou funkci bydlet. Musí být rozšířeno o vztah ke svému místu a prostředí. Jaký je vztah člověka (obyvatele) k prostoru jeho bydlení? Jak bydlet? Jak bydlet jinak? Co je bydlení v dnešní době a jaký lze předvídat jeho vývoj? Jak můžeme my, architekti, hledat řešení tohoto na první pohled banálního problému bydlení v současném kontextu? V novém území Jižního centra Brna v návaznosti na nové nádraží se uvolnily velké plochy, které umožňují organizovat městskou strukturu nového zastavění. Zahradní město je jednou z jeho navržených částí. Nové prostředí bydlení se nabízí v rozšíření centra města v měřítku městské čtvrti. Bydlení v zahradním městě není jen vazbou na přírodní prvky ale také možností obnovení přímých vztahů k místu práce a k místu bydlení a jiných forem městského zabydlení. Práce bude vycházet z urbanistické studie, kterou vypracovalo sdružení Ivan Koleček – Pavel Jura architekti Lausanne – Brno.
|
|
| |
|
|
Pojetí učiva české syntaxe v učebnicích českého jazyka druhých a třetích ročnícíků ZŠ
Procházková, Klára ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Pišlová, Simona (oponent)
Ve své práci jsem se zabývala pozorováním a porovnáváním zpracování učebnic českého jazyka určené druhým a třetím ročníkům ZŠ. Zaměřila jsem se na učivo o skladbě v souvislosti s obsahem osnov uvedených ročníků ZŠ. Zajímaly mě otázky, jak je učivo skladby v jednotlivých učebnicích pojato a následovně seřazeno. Také jsem sledovala, zda se v učebnicích látka o syntaxi vyskytuje kompletně a uceleně bez absence některých částí, které jsou součástí požadavků osnov ZŠ. Nedílnou součástí mého pozorování bylo také sledování estetické úpravy učebnic, která má neodmyslitelný vliv na kvalitu učebnice v oblasti přehlednosti a vlastně její celkovou funkčnost. Dále jsem se zaměřila na způsoby a metody seznamování s učivem a procvičování získaných informací o syntaxi prostřednictvím uvedených cvičení. Následovně jsem mé pozorování ucelila metodickými poznámkami k uvedeným cvičením, popřípadě jsem se snažila cvičení obohatit vlastními metodickými návrhy a zpracováním. Na úplný závěr jsem přiložila několik jazykových her, které mohou sloužit ke zpestření vyučovacích jednotek. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.