|
|
Od hororové postavy k dívčímu idolu. Postava upíra v současné literatuře pro mládež
Koubová, Denisa ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Diplomová práce se věnuje vývoji postavy upíra v literatuře pro mládež. Jejím cílem není postihnout všechny dostupné knihy o upírech, ale vybírá pouze nejzajímavější reprezentace postavy v jednotlivých obdobích. Sleduje, která díla mají na současnou podobu postavy největší vliv a snaží se popsat určitou vývojovou linii. Vybranými díly jsou Upír, Carmilla, Dracula, Interview s upírem, Upíří deníky, Pravá krev, Stmívání, Škola noci, Vampýrská akademie a Upíří internát. Tyto knihy rozděluje podle jednotlivých koncepcí postavy upíra (její vnější znaky, charakterové vlastnosti, narativní role). V úvodu práce je stručně popsán antropologický kontext tématu, zejména původ postavy v evropské lidové slovesnosti. Dále se práce zabývá žánry, které se nejvíce uplatňují v upíří literatuře, a obecnou charakteristikou postavy v literárním díle. Po samotné analýze popisující proměnu postavy od její naturalistické podoby do podoby civilizované/domestikované se v závěru věnuje upírovi jako literárnímu symbolu.
|
|
|
Mlýn na mumie jako postmoderní utopie magické Prahy
Hráchová, Michaela ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá romány Mlýn na mumie od Petra Stančíka a Sedmikostelí a Lord Mord od Miloše Urbana. Cílem práce je najít rysy, které mají společné, i ty, které jsou rysy svérázných autorských stylů. Neboť se jedná o texty multižánrové, pokusí se po krátkém představení autorů charakterizovat žánry objevující se v nich a doložit je na konkrétních úryvcích textu. Dominantní částí práce je analýza časoprostoru a hlavní postavy, opět na konkrétních úryvcích textu, neboť to jsou klíčové složky románů. Nakonec se práce zaměří na mýtus národa jako na často se opakující motiv. V závěru se pokusí porovnat výsledky analýz předchozích kapitol.
|
|
| |
|
|
Tělo jako ústřední téma próz Marka Šindelky
Bydžovská, Marie ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Bakalářská práce se zabývá literární tvorbou českého současného autora Marka Šindelky, konkrétně jeho stěžejními prozaickými díly Chyba, Zůstaňte s námi, Mapa Anny a Únava materiálu. Analýza těchto titulů, která se opírá zejména o literárněteoretické přístupy Daniely Hodrové, Blanky Činátlové a lingvistů George Lakoffa a Marka Johnsona, se zaměřuje na způsob, jakým se jejich ústřední téma těla a tělesnosti manifestuje na různých úrovních literárního díla. Cílem bakalářské práce je tedy příslušnými literárněvědnými nástroji ověřit, zda tělo a tělesnost představují pouze klíčové téma spojující většinu Šindelkových textů, nebo zda toto téma vstupuje do hlubších rovin textu, např. jako jeho kompoziční princip či jako - jediný validní - způsob nazírání světa. KLÍČOVÁ SLOVA Marek Šindelka, současná česká literatura, próza, tělo a tělesnost, téma, kompozice, metafora
|
|
| |
|
|
Polský a český nonsens v literatuře pro děti
Czudek, Lucja ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Píšová, Ina (oponent)
Diplomová práce se zabývá polským a českým nonsensem v literatuře pro děti. Hlavním cílem je vymezení nonsensové literatury, její vývoj z historického i tvárného hlediska s přihlédnutím k dobovým událostem. Práce se v první části zaměřuje na teoretické vymezení pojmu nonsens a historický aspekt, zejména pak na dva stěžejní představitele anglického nonsensu Edwarda Leara a Lewise Carrolla. Další část se věnuje vývoji polského nonsensu v literatuře pro děti. Na formování nonsensu v Polsku se podíleli dvahlavní autoři Julian Tuwim a Jan Brzechwa, kteří jsou považováni za tvůrce nové poetické školy. Zdrojem jejich tvorby se stal absurdní humor a svět dětského čtenáře. Na tuto poetiku navazovali další představitelé polského nonsensu, ke kterým patří mezi jinými Ludwik Jerzy Kern, Wanda Chotomska a další. Práce se dále zaměřuje na vývoj českého nonsensu pro děti, jeho hlavní osobnosti a stěžejní díla, která vychází z nesmyslnosti, absurdity a hry s jazykem. Text přibližuje čtenáři nonsensovou tvorbu pro děti Josefa Kainara, Jiřího Koláře, Miloše Macourka, Pavla Šruta a jiných představitelů literatury. Poslední část práce se zabývá konkrétními nonsensovými díly pro děti polských i českých autorů. Vybraná díla jsou interpretována z hlediska tématu zvířat, techniky a dialogu. KLÍČOVÁ SLOVA nonsens, humor,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Porovnání erotiky v porevoluční tvorbě Vladimíra Párala s Padesáti odstíny šedi
Buchtová, Michaela ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Píšová, Ina (oponent)
Diplomová práce se zabývá porovnáním erotiky v porevoluční tvorbě českého prozaika Vladimíra Párala s bestsellerem Padesát odstínů šedi, jehož autorkou je britská spisovatelka E. L. Jamesová. V případě Párala jde konkrétně o díla Dekameron 2000 aneb Láska v Praze, Playgirls, Kniha rozkoší, smíchu a radosti a Kniha o biči. Zakomponován je i Profesionální muž: Vladimír Páral o sobě a jiných zajímavějších věcech, který sice vyšel v devadesátých letech, ale jde o autobiografii. Proto je dílo součástí kapitoly o autobiografických konotacích. Práce je rozdělena do tří základních částí. Ta první je především terminologická, jsou v ní objasněny termíny sex, erotika, pornografie, erotická a pornografická literatura a láska. Druhá část je analytická a týká se samotných autorů a jejich děl. Člení se na podkapitoly, ve kterých jsou konkrétní prózy analyzovány. V případě Párala je zohledněna také paralela mezi Knihou rozkoší, smíchu a radosti a Kunderovou Knihou smíchu a zapomnění. V souvislosti s Padesáti odstíny šedi je to poukázání na podobnost některých erotických motivů s prozaickou tvorbou Milana Kundery. V poslední části jsou pak přiblíženy podobnosti a odlišnosti Párala a Jamesové. Během syntézy dochází ke srovnání vybraných textů, a to na základě funkcí erotiky, rekvizit, postav, ale třeba i autorské...
|
|
|
Kolektivizace českého venkova v literatuře 50. a 60.let
Svobodová, Žaneta ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá literární reflexí kolektivizace českého venkova ve vybraných titulech budovatelského románu padesátých let a v tzv. prózách budovatelské deziluze z let šedesátých. Konkrétně se jedná o tituly Bitva V. Řezáče, Dvě Jara B. Říhy, Horké dny P. Bojara a Jediná cesta J. V. Plevy z padesátých let, z šedesátých let potom o romány a novely Velká samota I. Kříže, Zelené obzory J. Procházky, Pršelo jim štěstí J. Trefulky, ...silná ruka J. Kozáka, Smuteční slavnost E. Kantůrkové a Vyhnanství M. Klánského. Práce zkoumá, jak se téma kolektivizace českého venkova v těchto prózách proměňuje a liší, jak se mění jeho literární reflexe v rámci kategorie postav, v jakých kontextech i s jakým ideologickým nábojem a konotacemi je spojováno. Sledována je proměna pohledu na JZD, jeho fungování a každodenní problémy, pozornost je též věnována proměně venkovského prostoru, která je s kolektivizací spjatá.
|
host ::
RSS.