|
|
Výzdoba Sálu bitev v klášteře El Escorial
Hrubanová, Daniela ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výzdobou sálu bitev ve španělském klášteře El Escorial, který nechal v letech 1563-1584 postavit španělský král Filip II. První část je věnována popisu uvedeného kláštera a jeho jednotlivých částí. Druhá kapitola bude věnovaná italským umělcům z Janova, kteří byli pověřeni výzdobou sálu bitev (Nicola Granello, Orazio Cambiaso, Fabrizio Castello a Lazzaro Tavarone). Stěžejní částí této práce bude kapitola, která se věnuje popisu konkrétních maleb v galerii bitev, které znázorňují čtyři vítězné bitvy Španělska a popisu klenby s groteskní výzdobou.
|
|
|
"Homo deformis". Fascinace deformovanou podobou lidského těla v zemích Koruny české ve středoevropském kontextu mezi léty 1526-1620
Sochatzi Babič, Elena ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent) ; Divišová, Bohdana (oponent)
V průběhu 16. století se setkáváme s jevem, kde byli tělesně postižení kvůli svému vzhledu považováni za kuriozity nebo zázraky. Některé případy byly tak neuvěřitelné, že dávaly impuls k vytvoření uměleckého díla. Námět abnormálně tělesně postižených byl populární mezi všemi společenskými vrstvami a jejich podobizny byly shromažďovány měšťany, vědci, šlechtici a králi. Disertační projekt "Homo deformis". Fascinace deformovanou podobou lidského těla v zemích Koruny české ve středoevropském kontextu mezi léty 1526-1620 si klade za cíl prozkoumat, jak bylo vyobrazení "homo deformis" představeno ve výtvarném umění v Českém království v kontextu Svaté říše římské národa německého v letech 1526 až 1620. Tato disertační práce studuje jednotlivé příklady lidské monstrozity, které se objevují v nejrůznějších formách ztvárnění: portrétech, alegoriích, vědeckých ilustracích a novinových letácích. Zkoumá podobizny abnormálně tělesně postižených a zaměřuje se na jejich symbolický význam a estetickou interpretaci. Věnuje se otázkám vnímání abnormálně tělesně postižených v 16. století a shrnuje znalosti o jednotlivých osobách. Ukazuje, jak raně novověká česká společnost reagovala na vzhled abnormálně postižených a do jaké sociální kategorie je zařazovala. Projekt studuje důvody umělecké motivace pro vytváření...
|
|
|
Fenomén rodové portrétní galerie ve vybraných šlechtických sbírkách v Čechách. Vznik, podoba, charakter a prezentace Lobkowiczké a Kolowratské sbírky
Vráblíková, Anna ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Anotace: Diplomová práce se bude zabývat fenoménem portrétních rodových galerií v Čechách. Na příkladu dvou významných sbírek - Lobkowiczké a Kolowratské, ukáže, jak rodové portrétní galerie vznikaly, jaký byl jejich význam, zaměří se na zhodnocení jejich instalace a popíše jejich současný stav. Práce se zaměří také na způsob a formu prezentace jednotlivých děl těchto rodových galerií a pokusí se je zařadit do širšího evropského kontextu. Bude poukázáno jak na objednavatele děl, malíře portrétů a cílem bude také zhodnotit, v jakých prostorových kontextech byly galerie umístěny, a jakou reprezentativní roli plnily. Klíčová slova: Portrét, rodová galerie, šlechtická sbírka, Lobkowicz, Lobkowiczká sbírka, Kolowrat, Kolowratská sbírka.
|
|
|
Pražská zákoutí na kresbách rudolfínských mistrů
Olbert, Erich ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Muchka, Ivan (oponent)
Okolo roku 1600 se Pieter II. Stevens, Paulus van Vianen a Roelandt Savery usadili v Praze, kde během svého působení vytvořili mimořádný soubor vedut. Od starších vyobrazení téže lokality se rudolfínské veduty liší tím, že obsahují převážně intimní městské výseky. Právě tato díla, stejně jako další pražské pohledy jiných rudolfínských umělců, jsou hlavním předmětem bakalářské práce. Zprvu pojednávám umělecký kontext, který je předpokladem pro jejich správné uchopení. Posléze projevuji snahu o jejich dosud nejucelenější shromáždění a podrobuji je topografickému rozboru. Toto vše mi nakonec umožní vyhodnotit míru výjimečnosti krajinářského dění na rudolfínském dvoře, diferencovat přístup každého z umělců a určit, na kolik jsou pražské pohledy autentické. KLÍČOVÁ SLOVA kresba, veduta, topografie, Rudolf II., Praha, Pieter II. Stevens, Paulus van Vianen, Roelandt Savery
|
|
|
Renesanční proměna sídla v Horšovském Týně za Jana mladšího Popela z Lobkowicz po roce 1547
Havlicová, Jindřiška ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Renesanční proměna sídla v Horšovském Týně za Jana mladšího Popela z Lobkowicz po roce 1547 Resumé Původně biskupský gotický hrad, který vznikl v polovině 13.století, získal roku 1539 Jan mladší Popel z Lobkowicz. Za jeho života byl po roce 1547 gotický hrad přestavěn v renesanční zámek. Jan mladší Popel z Lobkowicz byl významnou osobností své doby a tato skutečnost se odrazila také ve výzdobě zámku v Horšovském Týně. V ineriérech architektury, navržené italským architektem Agostinem Gallim, nechal Jan vzniknout rozsáhlou malířskou výzdobu. Nejpozoruhodnější je zachycení zemského soudu prostřednictvím erbů jeho členů z roku 1558. Po smrti Jana mladšího Popela z Lobkowicz spravovala sídlo jeho třetí manželka Alžběta z Roggendorfu spolu s Janovým dědicem Kryštofem. V roce 1587 dosáhl plnoletosti Kryštofův bratr Vilém, který se získal Horšovský Týn. Přestože Jan mladší Popel z Lobkowicz byl katolíkem, Vilém se velmi brzy přiklonil k protestantismu, což se stalo osudným dalšímu vývoji zámku v Horšovském Týně. Po bitvě na Bílé hoře mu byl majetek zkonfiskován a roku 1623 prodán hraběti Maxmiliánu z Trauttmansdorffu.
|
|
|
Žlutický kancionál
Součková, Ema ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Resumé: Žlutický kancionál Cílem práce je shrnutí literatury k problematice vzniku a výzdoby Žlutického kancionálu, dále důkladný rozbor jeho iluminací a také základní orientace v problematice analogií k jeho výzdobě. Žlutický kancionál patří ke skvostům renesančního knižního malířství. Vznikl v písařské dílně Jana Táborského z Klokotské Hory, o němž pojednává kapitola 3.1. Jeho iluminace provedl Fabián Puléř, kterému je věnována kapitola 3.2. Ten patří k nejlepším knižním malířům 16. století, jehož význam není dodnes plně doceněn. Výzdoba graduálu je popsána v kapitole 4.2. Katalog malířské výzdoby Žlutického kancionálu. Iluminace graduálu zachovávají soudobý rozvrh výzdoby rukopisů tohoto druhu. K nim je možné nalézt analogie v řadě dalších renesančních i pozdně gotických chorálních knihách. Objevují se zde prvky středověké knižní malby, ale i motivy plně renesanční, dokonale propracované perspektivní zkratky, velmi rafinované pojetí krajiny a anatomicky přesvědčivé postavy. Žlutický kancionál patří v Českých zemích k nejkrásnějším a tedy i nejnákladnějším graduálům druhé poloviny 16. století.
|
|
|
Rakovnický oltář
Lokšová, Pavlína ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Bakalářská práce s názvem Rakovnický oltář se zabývá čtyřmi oboustranně malovanými deskami, které kdysi tvořily křídla pozdně gotické archy v chrámu sv. Bartoloměje v Rakovníku. Klade si za cíl vytvořit monografii jako základ pro další bádání. Rámcově popisuje historické souvislosti, město Rakovník a kostel sv. Bartoloměje. Následně přechází k samotným deskám, přes formální popis se dostává k charakteristice autorů oltáře a východisku jejich umění. To vše je zasazeno do kontextu soudobé deskové malby. V práci je zachycen pohyb desek a jejich restaurování. V neposlední řadě jsou podstatné grafické předlohy, nastínění základní ikonografie a dohledání analogií.
|
|
|
Mariánská úcta v zrcadle olomoucké nástěnné malby pozdního středověku
Pavlíková, Vladěna ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Disertační práce se věnuje mariánské zbožnosti se zvláštním důrazem na růžencový kult. S ohledem na tuto skutečnost bylo pro studium vybráno město Olomouc, jež ani v době husitských bojů nezměnilo své katolický charakter. Výsledkem toho jsou ojedinělé památky, v tomto případě především nástěnné malby. Předkládaná práce se skládá z pěti částí, v nichž jsou zohledněny jak politické a sociální dějiny města, tak všeobecný vývoj mariánské zbožnosti a růžencového kultu v Evropě, až po jeho recepci v Olomouci, jež se projevila vznikem bratrstva či ikonograficky ojedinělých nástěnných výjevů. Hlavními cíli práce je zpřesnit informace o bratrstvech ve městě, jejich činnosti a provozu a v souvislosti s tím provést komplexní ikonografickou analýzu zkoumaných nástěnných maleb, vedoucí i k určení jejich objednavatelů. V neposlední řadě upozornit na nápisy na stěně v kapli sv. Jana Křtitele u kostela sv. Václava, které nebyly doposud reflektovány, přestože jejich výpovědní hodnota je významná.
|
|
|
Grafická výzdoba nejvýznamnějších tisků Pavla Severína z Kapí Hory a jeho pokračovatelů
Vlášková, Barbora ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jana (oponent)
Bibliografická citace Grafická výzdoba nejvýznamnějších tisků Pavla Severína z Kapí Hory a jeho pokračovatelů [rukopis] : diplomová práce / Barbora Vlášková; vedoucí práce: Magdalena Nespěšná Hamsíková. -- Praha, 2012. - 170 s. Anotace Diplomová práce s názvem "Grafická výzdoba nejvýznamnějších tisků Pavla Severína z Kapí Hory a jeho pokračovatelů" pojednává o kulturním a historickém významu největší renesanční pražské tiskárny působící na konci 15. a v první polovině 16. století. Práce se zejména zaměřuje na vývoj a kvalitativní zpracování dřevořezové výzdoby tisků, vydaných v severínsko-kosořské tiskárně v průběhu jejího sedmdesátiletého působení. Zmíněny zde budou počátky severinské tiskárny a rané knižní ilustrace v kontextu se zahraničními inspiracemi, které měly vliv na pozdější práce jednoho z nejvýznačnějších pražských tiskařů, na osobnost Pavla Severína z Kapí Hory. Grafická výzdoba tisků vydaných Pavlem Severínem z Kapí Hory dosáhla vysoké úrovně, srovnatelné se zahraničními ilustracemi. Na tradici a význam kvalitní grafické výzdoby tisků pak navázali jeho následovníci, Jan Severín mladší a Jan Kosořský z Kosoře, jejichž tiskařské produkci zde bude také věnováno nemalé místo. Práce bude zakončena seznamem tisků vydaných od roku 1488 až do roku 1557, včetně stručného popisu dřevořezových ilustrací....
|
|
|
Inspirace dílem Albrechta Dürera u malíře Hanse Hoffmanna. Tzv. dürerovská renesance na dvoře Rudolfa II.
Lišková, Barbora ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na inspirace Albrechtem Dürerem v obrazech rudolfinského malíře Hanse Hoffmanna, se zvláštním zřetelem k jeho obrazu Zajíc v lese (1585). Na tomto základě, který bude těžištěm práce, bych ráda nastínila širší souvislosti role, jakou hrálo Dürerovo dílo na Rudolfově dvoře. Vedle nezbytné kapitoly obsahující stručnou charakteristiku osobnosti a díla A. Dürera, tak bude součástí práce stručné pojednání o obdivu Rudolfa II. k tomuto renesančními mistru a o jeho úspěšných snahách o získání jeho děl do císařských sbírek. Práce bude zahrnovat též stručné pojednání o dürerovských inspiracích u dalších umělců okruhu Rudolfa II.
|
host ::
RSS.