|
|
Návrh jízdního kola pro městský provoz
Sunek, Ondřej ; Nedoma, Jiří (oponent) ; Kaplan, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vozidly, která jsou poháněná lidskou silou, konkrétně návrhem rámu cyklistického kola určeného pro městský provoz. Součástí práce je část, která popisuje historický vývoj cyklistických kol, a dále přehled jednotlivých koncepcí kol se zaměřením na jejich výhody a nevýhody.
|
|
|
Jízdní kolo pro seniory a městský provoz
Pykal, Vojtěch ; Nedoma, Jiří (oponent) ; Kaplan, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou jízdních kol pro seniory a městský provoz se zřetelem na přídavný elektrický pohon. Úvodní část se zabývá vlivem pohybu na lidské zdraví. Dále vývojovou a technickou analýzou jízdních kol. Následuje komplexní rozbor elektrokol a nastínění ideálního elektrokola pro seniory. V závěru je vlastní zhodnocení této problematiky.
|
|
|
Samosvorné diferenciály
Odložilík, Daniel ; Nedoma, Jiří (oponent) ; Kaplan, Zdeněk (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je vytvoření rešerše a celkového zhodnocení základních typů samosvorných diferenciálů. Bakalářská práce je rozdělená do čtyř kapitol. První kapitola je zaměřena na konstrukci rozvodovek a typy stálých převodů, které jsou s diferenciály úzce spjaty. Druhá kapitola pojednává o historických a teoretických základech otevřených diferenciálů, s poukázáním na jejich jistá konstrukční omezení. Následující třetí kapitola se věnuje hlubší problematice samosvorných diferenciálů, především popisu jednotlivých typů samosvorných diferenciálů, včetně jejich zhodnocení. Čtvrtá kapitola je poté zaměřena na samotné aktivní systémy automobilek, které využívají (a zlepšují) funkce otevřených nebo samosvorných diferenciálů.
|
|
|
Škoda Octavia Super
Netopil, Jan ; Nedoma, Jiří (oponent) ; Kaplan, Zdeněk (vedoucí práce)
Práce obsahuje ucelený soubor poznatků nutných k renovaci automobilu Škoda Octavia Super. Poskytuje popis konstrukce a provedení podvozku, převodového ústrojí, motoru a příslušenství automobilu pro jednotlivé výrobní série, dále popis barevného provedení a povrchových úprav. Důraz je kladen na identifikaci všech ústrojí a příslušenství Octavie 8. výrobní série. Správné provedení přibližuje velké množství fotografii, funkci převodového ústrojí funkční schémata. Všechny uvedené poznatky jsou podloženy studiem dobové literatury, katalogu náhradních dílů, soudobé literatury a ověřováním informací v archivu muzea Škoda a u veterán klubů. Práce se také zabývá problematikou renovace automobilu a její finanční náročností, možnostmi využití aditivních technologií při renovaci vozidel. V závěru je zhodnocen stav renovované Octavie Super, rok výroby 1960, provedeno kontrolní měření vybraných ústrojí a vypracován finanční rozpočet renovace. Práce přináší teoretické poznatky nutné k navrácení automobilu, Octavia Super, do stavu jako když byl vyroben.
|
|
|
Parní stroj
Koutník, Štěpán ; Nedoma, Jiří (oponent) ; Kaplan, Zdeněk (vedoucí práce)
Práce se zabývá technologií parního stroje. Nejdříve je popsán historický vývoj, užití v praxi a jeho součásti. Následně se práce zaměřuje na cyklus parního stroje, který je zde zanalyzován. Druhá část pojednává o moderním využití parního stroje jak v automobilním průmyslu, tak mimo něj.
|
|
|
Hydrobiologický monitoring jezera Medard v roce 2022
Peterka, Jiří ; Hejzlar, Josef ; Nedoma, Jiří ; Znachor, Petr ; Seďa, Jaromír ; Vejřík, Lukáš
Zpráva shrnuje výsledky výzkumu limnologických a biologických složek ekosystému nově vzniklého důlního jezera Medard. Cílem předkládané zprávy je sumarizace dosažených výsledků za rok 2022 a doporučení pro další sledování. Rok 2022 byl pátým rokem po úplném naplnění jezera, kdy již nedocházelo k napouštění vody z řeky Ohře. Do jezera přitékaly pouze drobné přítoky z jeho vlastního povodí a zároveň voda z jezera odtékala průsaky, které jsou zřejmě drénovány do blízkých říčních toků, Ohře a Svatavy. Ekosystém jezera se dostal z hlediska hydrologického režimu a živinového zatížení do finálního stavu své iniciální fáze. Pro tento stav je typická velmi malá obměna vody a nízká úroveň úživnosti s nízkou produktivitou planktonních společenstev. Dochází k rozvoji ponořené makrovegetace v příbřežních zónách a k specifické sezónní změně chemismu i biologických parametrů. Vodní ekosystém však ještě zdaleka není stabilizován a biologická společenstva příbřežní zóny (litorál) i volné vody (pelagiál), včetně společenstva ryb, stále vykazují výraznou meziroční dynamiku.
|
|
| |
|
| |
|
|
Hydrobiologický monitoring jezera Medard v roce 2020
Peterka, Jiří ; Hejzlar, Josef ; Nedoma, Jiří ; Znachor, Petr ; Seďa, Jaromír
Cílem předkládané zprávy je sumarizace dosažených výsledků za rok 2020 a doporučení pro další sledování. Rok 2020 byl třetím rokem po úplném naplnění jezera, kdy se již žádná voda z Ohře nenapouštěla. Do jezera přitékaly pouze drobné přítoky z jejího povodí a zároveň voda z jezera odtékala průsaky, které jsou zřejmě drénovány do blízkých toků, Ohře a Svatavy. Ekosystém jezera se dostal z hlediska hydrologického režimu a živinového zatížení do konečného stavu, pro který je typická velmi malá obměna vody, nízká úroveň úživnosti s nízkou produktivitou planktonních společenstev, rozvoj ponořené makrovegetace v příbřežních zónách a specifické sezónní změny chemismu i biologických parametrů. Vodní ekosystém však ještě zdaleka není stabilizován a biologická společenstva příbřežní zóny (litorál) i volné vody (pelagiál), včetně společenstva ryb, se dosud rok od roku značně mění.
|
|
|
Hydrobiologický monitoring jezera Medard v roce 2019
Hejzlar, Josef ; Nedoma, Jiří ; Znachor, Petr ; Seďa, Jaromír ; Peterka, Jiří
Předkládaná zpráva sumarizuje dosažené výsledky za rok 2019 a navrhuje doporučení pro další sledování. Rok 2019 byl druhým rokem po naplnění jezera, kdy se již žádná voda z Ohře nenapouštěla a do jezera přitékaly pouze drobné přítoky z vlastního malého povodí. Ekosystém jezera se tedy dostal z hlediska hydrologického režimu a živinového zatížení do konečného stavu, pro který je typické velmi malá obměna vody, nízká úroveň úživnosti s nízkou produktivitou planktonních společenstev, rozvoj ponořené makrovegetace v příbřežních zónách a specifické sezónní změny chemismu i biologických parametrů.
|
host ::
RSS.