Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Propaganda v Československu v letech 1948-1956. Obrazy vnějšího nepřítele - produkce a reprodukce
Palivodová, Eva ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Nečasová, Denisa (oponent) ; Randák, Jan (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou obrazů vnějších nepřátel, které tvořily součást společenského a mediálního diskurzu v Československu v letech 1948-1956. Tyto obrazy jsou zasazeny do kontextu dobové československé propagandy. Obrazy nepřátel představují soubory negativních představ, které si sociální skupiny vytvářejí o konkurenčních společenstvích. Objevují se ve všech lidských kolektivech, včetně současné české společnosti. Fungují jako prostředek formování identity jedince, ztotožnění se s vlastní skupinou a vymezení se vůči zlému druhému. Odborná literatura většinou rozlišuje dva typy nepřátel - vnitřní a vnější. Vzhledem k velké šíři tématu se disertační práce soustředí pouze na dominantní obrazy vnějších nepřátel, kteří byli v dobovém diskurzu prezentováni jako primární soupeři, hybatelé dění. Disertační práce se skládá z teoretické a analytické části. První kapitola představuje teoretický úvod do problematiky, věnuje se fenoménu propagandy. Je zde stručně popsán historický vývoj propagandy, různé jeho definice. Dále jsou v této části představeny koncepce obrazu nepřítele, jeho funkce a hlavní typologie nepřátel. Druhá kapitola zasazuje obrazy nepřátel do kontextu dobové propagandy, zabývá se systémem československé propagandy a jeho jednotlivými články a nástroji. Následující...
Více práce, více krásy, více rovnoprávnosti - ženy a budování socialismu v diskursu lokálních stranických elit v 50. letech v Československu
Kopeček, Martin ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Nečasová, Denisa (oponent)
Práce se zabývá zkoumáním specifického mluvení o ženách v průběhu 50. let 20. století v Československu. Práce zabývá zkoumáním, jak oficiálních "režimních" representací v oblasti genderových vztahů a genderových rolí (diskurs mocenského nároku), tak zejména povahou takového mluvení (tj.obrazem těchto vztahů a rolí) na lokální úrovni jedné okresní organizace KSČ. Práce se snaží o srovnání obou typů diskursivních rovin. Na základě tohoto srovnání vynikne řada zvláštností lokální roviny vůči oficiální representaci genderových vztahů. Tyto zvláštnosti se práce snaží adekvátně představit a vysvětlit. Práce rovněž indikuje změnu povahy "mluvení" v druhé polovině 50. let., kterou se snaží rovněž vysvětlit.
Homosexualita v praxi a diskurzu trestního práva, medicíny a občanské společnosti od vydání trestního zákona z roku 1852 do přijetí trestního zákona z roku 1961
Seidl, Jan ; Putna, Martin (vedoucí práce) ; Sokolová, Věra (oponent) ; Nečasová, Denisa (oponent)
Dizertační práce se zabývá proměnami pojetí homosexuality a homosexuální subkultury jako něčeho odlišného, jak se vyvíjelo od druhé třetiny 19. století do druhé poloviny 20. století mezi zástupci českého trestního práva a české medicíny, jakož i proměnami sebepojetí české homosexuální subkultury samotné v tomto časovém intervalu. Práce zejména sleduje postoje a snahy aktérů, jejichž cílem bylo přispět ke společenské emancipaci této subkultury, anebo - v době zvýšené perzekuce homosexuality za nacistické okupace - faktickou nemožnost takové snahy vyvíjet. Práce je rozdělena do pěti oddílů - v prvním je představeno právní prostředí, které podmínilo toto emancipační úsilí v době platnosti trestního zákona z roku 1852 (tedy do roku 1950); další čtyři oddíly pak zkoumají toto úsilí samotné zvlášť pro jednotlivá období. Druhý oddíl se tak zabývá rozšířením povědomí o moderní homosexuální identitě v českých zemích v době před první světovou válkou, třetí úsilím reformně orientovaných lékařů, právníků a samotných homosexuálů o zrušení všeobecné trestnosti homosexuálního jednání v podmínkách demokratické první republiky, čtvrtý změněným strukturálním půdorysem a zvýšenou mírou perzekuce homosexuálního jednání za nacistické okupace českých zemích a pátý zrušením trestnosti homosexuality za komunistického...
ČSSR ve východní politice SPD (1973 -1989)
Malínek, Tomáš ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent) ; Nečasová, Denisa (oponent)
Tato disertační práce se zabývá Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD) a její politikou vůči Československu v letech 1973-1989. Předmětem zkoumání nejsou pouze vztahy mezi SPD a KSČ, ale také kontakty mezi západoněmeckými sociálními demokraty, československým disentem a politickou emigrací. Cílem této práce je najít odpověď na tyto tři základní otázky: Jaké byly cíle "československé politiky" SPD? Do jaké míry se podařilo tyto cíle naplnit? Znamenal odchod SPD do opozice v roce 1982 zásadní předěl v jejím přístupu k ČSSR?
Noc v Československu 1945 - 1960: reprezentace a sociální praxe
Dušková, Lucie ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Kolář, Pavel (oponent) ; Nečasová, Denisa (oponent)
využitím konceptů sociálních imagináren (C. Castoriadis), sociálních reprezentací (S. lidovědemokratickém Československu (1945-1960) vzniklo či se dalo označit jako "socialistická noc". Text se zaměřuje na rovinu představ a narativů i na rovinu každodenního prožívání noci v době, kdy byl v poválečném Československu nastolován ekonomický, politický a společenský řád, o němž se soudilo, že bude radikálně odlišný a povede k nové společnosti. První symbolický krok v představoval konec druhé světové války a byl deklarativně završen vyhlášením socialistické červenci 1960. Na otázku text odpovídá s využitím analýzy audiovizuálních pramenů, statistických a policejních pramenů. Dalšími využívanými teoriemi jsou koncept governamentality (M. Foucault), masové kultury
"Odívání socialistického těla: Expertní výzkum konfekce a státní somatometrické politiky v ČSR v letech 1948-1953"
Foglová, Alena ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Nečasová, Denisa (oponent)
Budování československého socialistického státu obnášelo mnoho sociálních projektů, jimiž se komunistická diktatura snažila ovlivnit i ty nejobyčejnější stránky každodenního života obyvatel. Pro oděvní průmysl byla po roce 1948 charakteristická masová konfekční výroba, která podléhala státnímu vědeckému výzkumu. Na území Československa tak probíhaly rozsáhlé somatometrické projekty (ADAGO, GOLIÁŠ, DEKOLT I-III), jejichž cílem bylo rozměrové mapování populace, vytvoření unifikované velikostní škály oděvů a vývoj nové střihové konstrukční metodiky. Paralelně k tomuto výzkumu se vedly též společenské diskuse o podobě ideálního módního kánonu, který by reflektoval socialistickou ideologii. Práce analyzuje uvedený oděvní expertní diskurz v širším kontextu a snaží se zohlednit jeho výpovědní hodnotu vzhledem k dobovým představám o odívání, tělesnosti a módě. Klíčová slova Socialistická diktatura, socialistická ideologie, oděvní průmysl, konfekce, somatometrie, oděvní výzkum, antropometrie, expertní diskurz
Diskurzivní obraz ženy v národě
Prokůpková, Vendula ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (vedoucí práce) ; Nečasová, Denisa (oponent)
Tématem této diplomové práce je diskursivní konstrukce obrazu ženy v českém národě v 70.- 90. letech 19. století. Jedná se o období, kdy vrcholil proces formování českého národa a docházelo k rozšíření národní ideologie napříč všemi společenskými vrstvami obyvatelstva. Předmět výzkumu je vymezen na oblast liberálního diskursu, předmětem analýzy jsou pak články v dobovém národně-liberálním tisku, konkrétně publicistické přílohy deníku Národní listy. K analýze textu využívá tato práce nástroje kritické diskursivní analýzy. Hlavními otázkami, které si práce klade, je způsob konstrukce obrazu ženy, jakožto příslušnice národa, následný vývoj tohoto obrazu a konstrukce diference vůči německé ženě.
Homosexualita v praxi a diskurzu trestního práva, medicíny a občanské společnosti od vydání trestního zákona z roku 1852 do přijetí trestního zákona z roku 1961
Seidl, Jan ; Putna, Martin (vedoucí práce) ; Sokolová, Věra (oponent) ; Nečasová, Denisa (oponent)
Dizertační práce se zabývá proměnami pojetí homosexuality a homosexuální subkultury jako něčeho odlišného, jak se vyvíjelo od druhé třetiny 19. století do druhé poloviny 20. století mezi zástupci českého trestního práva a české medicíny, jakož i proměnami sebepojetí české homosexuální subkultury samotné v tomto časovém intervalu. Práce zejména sleduje postoje a snahy aktérů, jejichž cílem bylo přispět ke společenské emancipaci této subkultury, anebo - v době zvýšené perzekuce homosexuality za nacistické okupace - faktickou nemožnost takové snahy vyvíjet. Práce je rozdělena do pěti oddílů - v prvním je představeno právní prostředí, které podmínilo toto emancipační úsilí v době platnosti trestního zákona z roku 1852 (tedy do roku 1950); další čtyři oddíly pak zkoumají toto úsilí samotné zvlášť pro jednotlivá období. Druhý oddíl se tak zabývá rozšířením povědomí o moderní homosexuální identitě v českých zemích v době před první světovou válkou, třetí úsilím reformně orientovaných lékařů, právníků a samotných homosexuálů o zrušení všeobecné trestnosti homosexuálního jednání v podmínkách demokratické první republiky, čtvrtý změněným strukturálním půdorysem a zvýšenou mírou perzekuce homosexuálního jednání za nacistické okupace českých zemích a pátý zrušením trestnosti homosexuality za komunistického...
Genderové perspektivy českého junáckého hnutí v první polovině 20. století
Mareš, Jan ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Nečasová, Denisa (oponent)
Tato práce se zabývá genderovým určením vztah v prostředí českého junáckého hnutí v první polovině 20. století. Jedná se o období, které bylo spjato s diskusí o možnostech ženské emancipace na jedné straně a které na straně druhé bývá někdy označováno za krizy maskulinity. Na tomto společenském pozadí se mj. utvářel skauting. Práce rovněž přihlíží k faktu, že skauting byl v této době značně pluralitní, a proto se zaměřuje na srovnání problematiky mezi skauty ze Svazu junák skaut RČS, socialistickými a katolickými skauty. Zkoumá jejich zacházení se symbolickými dichotomiemi přiřazovaných v české měšťanské společnosti mužm a ženám, zejména asociaci muž s kulturou a žen s přírodou. Volání po návratu k přírodě interpretuje jako snahu o určení místa maskulinity ve světě a obnovení dřívější dominantní maskulinity. Skautské myšlenky si ale přivlastnily i dívky, které naopak ve skautingu spatřovaly možnost, jak symbolicky i fakticky překročit rámec jim určené privátní sféry. Toto sebedefinování je pak konfrontováno s požadavky na nároky kladené na skauty a skautky na jednotlivých výchovných stupních, což nám umožňuje porovnat míru uplatnitelnosti skautské ideologie v praxi. Na závěr je pozornost věnována i podobám vizuální reprezentace jednotlivých gender. Na pozadí tomto pozadí snad nejlépe vynikne, jaké proměny...
Více práce, více krásy, více rovnoprávnosti - ženy a budování socialismu v diskursu lokálních stranických elit v 50. letech v Československu
Kopeček, Martin ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Nečasová, Denisa (oponent)
Práce se zabývá zkoumáním specifického mluvení o ženách v průběhu 50. let 20. století v Československu. Práce zabývá zkoumáním, jak oficiálních "režimních" representací v oblasti genderových vztahů a genderových rolí (diskurs mocenského nároku), tak zejména povahou takového mluvení (tj.obrazem těchto vztahů a rolí) na lokální úrovni jedné okresní organizace KSČ. Práce se snaží o srovnání obou typů diskursivních rovin. Na základě tohoto srovnání vynikne řada zvláštností lokální roviny vůči oficiální representaci genderových vztahů. Tyto zvláštnosti se práce snaží adekvátně představit a vysvětlit. Práce rovněž indikuje změnu povahy "mluvení" v druhé polovině 50. let., kterou se snaží rovněž vysvětlit.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.