|
|
Možnosti pojetí výuky morfologie listů na 2. stupni ZŠ
Němečková, Linda ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
1 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá způsoby pojetí výuky morfologie listů na 2. stupni ZŠ a to ze strany teoretické i praktické, která je ověřována v terénu, tedy přímo v procesu výuky. Teoretická část je zaměřena na téma list a vybrané aspekty procesu výuky. V empirické části je prvním cílem práce jednak zmapování metod a organizačních forem výuky používaných na vybraných ZŠ při výuce morfologie listů a jednak analýza vybraných učebnic přírodopisu využívaných pro výuku přírodopisu na ZŠ. Další část se zabývá popsáním navržených metod a organizačních forem výuky, které jsou ve výuce využívány méně často. Druhým cílem je realizace metod a organizačních forem výuky v rámci pedagogického experimentu a následné ověření jejich efektivity ve vybraných ZŠ pomocí didaktického testu. V závěru práce jsou pak uvedeny výsledky z pozorování výuky morfologie listů, výsledky z obsahové analýzy učebnic pro výuku přírodopisu na ZŠ a výsledky didaktického testu. Výsledky didaktického testu shrnují vliv výukových metod a organizačních forem výuky využívaných v rámci pedagogického experimentu na vybraných ZŠ na získané znalosti a dovednosti žáků. Pro rozvoj kognitivních cílů se nejlépe jevila metoda IT. Afektivní cíle byly nejlépe plněny při organizační formě exkurze. Tato organizační forma výuky měla také nejlepší výsledky,...
|
|
|
Krizové životní situace matek s dětmi
Němečková, Linda ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá krizovými situacemi, kvůli kterým jsou některé matky s dětmi nuceny vyhledat pomoc v rámci své vlastní rodiny či azylového domu. Teoretická část je zaměřena na pojem rodina, která je základem tohoto tématu. Rodiny jsou děleny na funkční a klinické. Součástí klinických rodin je také rodina svobodné matky. Tomuto tématu se věnuje kapitola následující (kap. 2). Dále se autorka práce zabývá pojmem krize a formami pomoci, které jsou poskytovány matkám s dětmi. Jednou z forem pomoci, jsou azylové domy, kterými se autorka práce zaobírá nejvíce. Součástí empirické části jsou výpovědi respondentek, které jsou rozděleny do tří skupin. První skupinu tvoří respondentky, které již azylovým domem prošly a nyní žijí samostatně. Další skupinou jsou respondentky, které jsou v zařízení ubytované a připravují se na samostatný život a poslední skupinou jsou ženy, které své děti vychovávají bez pomoci jakéhokoli zařízení. Na závěr práce jsou uvedeny rady a doporučení, jakým způsobem lze těmto krizovým situacím předcházet, či jak postupovat, aby nedošlo ke zhoršení dosavadní situace. Metodou, která pomáhá nabídnout vhodná doporučení, jsou strukturované rozhovory s otevřenými otázkami. Součástí rozhovorů jsou také pozorování.
|
|
| |
|
|
Využití metody CLIL ve výuce biologie na čtyřletém gymnáziu
Junášek, Milan ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Němečková, Linda (oponent)
Předmětem práce je praktické využití CLIL ve výuce biologie na čtyřletém gymnáziu. V úvodní části se práce zabývá CLIL obecně, poté se zamýšlí nad významem, možnostmi i úskalími jejího využívání na českých školách. Praktická část obsahuje čtyři výukové lekce: Taxonomy, Geology, Animals a Genetics, které slouží učitelům k propojení předmětu biologie a anglický jazyk pomocí přístupu hard CLIL. Materiály vycházejí ze zkušeností autora s výukou anglického jazyka i biologie na čtyřletém gymnáziu i předchozí zkušenosti s tvorbou výukových materiálů. Hlavním cílem práce pak je ověřit, zda jsou tyto materiály použitelné v praxi a pomocí dotazníkového šetření zjistit, jak se s nimi studentům pracovalo. Ověření v praxi prokázalo, že materiály jsou použitelné a že studenti jejich zařazení do výuky považují za přínosné.
|
|
|
Možnosti pojetí výuky morfologie listů na 2. stupni ZŠ
Němečková, Linda ; Pavlasová, Lenka (oponent) ; Skýbová, Jana (oponent)
Rigorózní práce se zabývá způsoby pojetí výuky morfologie listů na 2. stupni ZŠ a to ze strany teoretické i praktické, která je ověřována v terénu, tedy přímo v procesu výuky. Teoretická část je zaměřena na téma list a vybrané aspekty procesu výuky. V empirické části je prvním cílem práce jednak zmapování metod a organizačních forem výuky používaných na vybraných ZŠ při výuce morfologie listů a jednak analýza vybraných učebnic přírodopisu využívaných pro výuku přírodopisu na ZŠ. Další část se zabývá popsáním navržených metod a organizačních forem výuky, které jsou ve výuce využívány méně často. Druhým cílem je realizace metod a organizačních forem výuky v rámci pedagogického experimentu a následné ověření jejich efektivity ve vybraných ZŠ pomocí didaktického testu. V závěru práce jsou pak uvedeny výsledky z pozorování výuky morfologie listů, výsledky z obsahové analýzy učebnic pro výuku přírodopisu na ZŠ a výsledky didaktického testu. Výsledky didaktického testu shrnují vliv výukových metod a organizačních forem výuky využívaných v rámci pedagogického experimentu na vybraných ZŠ na získané znalosti a dovednosti žáků. Pro rozvoj kognitivních cílů se nejlépe jevila metoda IT. Afektivní cíle byly nejlépe plněny při organizační formě exkurze. Tato organizační forma výuky měla také nejlepší výsledky,...
|
|
| |
|
|
Listnaté dřeviny ve výuce botaniky na ZŠ
Turynová, Kateřina ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Němečková, Linda (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na listnaté dřeviny ve výuce botaniky na základní škole. V úvodu práce jsou charakterizovány listnaté dřeviny a jejich postavení v kurikulárních dokumentech. Teoreticko-výzkumná práce dále popisuje vybrané formy a metody výuky využívané při výuce listnatých dřevin, které byly zjištěny vlastním pozorováním během praxe nebo kvalitativním výzkumným šetřením provedeným v této práci. Na tomto základě bylo vytvořeno polostrukturované interview se třemi vybranými učiteli přírodopisu. Cílem šetření bylo zmapovat a komparovat výuku listnatých dřevin a shromážděných dat, ale zejména názory a postoje jednotlivých učitelů. Pochopitelně je každý učitel individuum a zjištěná data nemohou být vnímána jako globálně platná pro všechny učitele. Pouze hlubším a širším zkoumáním by bylo možné lépe demonstrovat výsledky šetření. Cílem práce bylo zároveň zanalyzovat vybrané učebnice přírodopisu na 2. stupni ZŠ z hlediska zastoupení listnatých dřevin, které zároveň používají vybraní učitelé účastnící se interview. V praktické části byly dále podle dat získaných z interview navrženy praktické aktivity pro výuku listnatých dřevin. Poslední částí práce bylo vytvoření souhrnného pracovního listu ze třech pracovních listů s tématikou listnatých dřevin. Navržené aktivity byly ověřeny dálkově...
|
|
|
Učitel očima veřejnosti
Koutníková, Šárka ; Hlaváčová, Lucie (vedoucí práce) ; Němečková, Linda (oponent)
Diplomová práce Učitel očima veřejnosti je zaměřena na postoje a názory veřejnosti k osobnosti učitele. Dále se detailněji zaměřuje na učitele přírodopisu/biologie a jejich vyučovaný předmět. Diplomová práce se člení na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje vztah školy a společnosti, charakterizuje pojem učitele, dále mapuje kariérní dráhu učitele a jejich vybrané problémy, se kterými se mohou v profesní oblasti setkat. Učitelům přírodopisu/biologie je věnována samostatná kapitola, která popisuje přírodovědné vzdělání, učitele přírodopisu/biologie a vybrané prvky související s výukou. V praktické části je realizováno dotazníkové šetření formou kvantitativního výzkumu, kterého se zúčastnilo 144 respondentů. Zjištěná data jsou znázorněna ve sloupcových grafech se slovním popisem. Pro ověření hypotéz je použit Z-Score test. Dotazník je zaměřen v první části na osobnost učitele. Výsledky této části vypovídají o tom, že se respondenti staví k osobnosti učitele velmi příznivě. U učitelů jednoznačně respondenti upřednostňují odborné znalosti. Zjištěné výsledky ve druhé části ukazují na to, že oslovená veřejnost považuje výuku přírodopisu i biologie za důležitý předmět. Do její výuky by zařadili hlavně exkurze, vycházky do přírody a kvalitní pomůcky. V rámci diskuze jsou shrnuty výsledky...
|
|
|
Analýza vyučovacích hodin přírodopisu a biologie zaměřená na profesní vidění a reflexi budoucích učitelů
Němečková, Linda ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Škoda, Jiří (oponent) ; Čížková, Věra (oponent)
Pedagogické praxe jsou podstatnou složkou ve vzdělávání budoucích učitelů, neboť při nich dochází k rozvoji specifických znalostí důležitých pro výkon učitelské profese. Disertační práce se věnuje profesnímu vidění a schopnosti reflexe u budoucích učitelů biologie v průběhu pedagogických praxí. Konkrétně se práce zabývala analýzou samostatných reflexí studentů a hospitačními rozhovory. Výzkum sestává z několika studií. V první studii byla provedena analýza 130 písemných reflexí pořízených před a po individuálním sledování videozáznamu z vyučovacích hodin 65 studentů. Pro analýzu písemných reflexí byl použit kategoriální systém dle Sherin a van Es (2008). U studentů konajících svoji první praxi na základních školách byl, na rozdíl od studentů působících na středních školách při své druhé praxi v rámci studia učitelství, po sledování vlastního videozáznamu z výuky zaznamenán statisticky významný posun napříč celou řadou kategorií profesního vidění. Dále byla uskutečněna výzkumná sonda zacílená na hlubší výzkum povahy hodnotících výroků. Výzkumné sondy se zúčastnilo 10 budoucích učitelů biologie a bylo analyzováno 40 písemných reflexí. Pozitivní povaha výroků převažovala především během praxí na základních školách. Poté, co studenti zhlédli videozáznam z vlastní vyučovací hodiny, však převažovala...
|
|
|
Způsoby pojetí výuky geologie na vybraných ZŠ v Ústeckém kraji
Lupińská, Lucie ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Němečková, Linda (oponent)
Předkládaná magisterská diplomová práce analyzuje přístup žáků 9. tříd základních škol a jejich učitelů k oboru geologie, který je vyučován na ZŠ nejčastěji v rámci předmětu přírodopis. Práce zkoumá souvislosti mezi učitelovým zájmem o předmět a organizačními formami výuky, obtížností předmětu a zájmem žáka o tento předmět. Teoretická část práce se zabývá terminologickým vymezením pedagogických pojmů, způsoby učitelova pojetí výuky, osobností učitele a geologií jako vědní disciplínou. Výzkumná část je věnována popisu výzkumu, tvorbě dotazníku a jeho vyhodnocení, dále jsou zde shrnuty výsledky dotazníkového šetření mezi 202 žáky a 21 učiteli z 10 základních škol Ústeckého kraje. Z dotazníkového šetření vyplývá, že geologie je učiteli i žáky považována za důležitý předmět z hlediska všeobecného vzdělání a možného využití v praktickém životě. Dále bylo zjištěno, že žáci učivo geologie nevnímají jako zajímavé, nicméně díky přístupu a použitým metodám vyučujícího je pro ně výuka geologie schůdná. Osobnost učitele, jeho postoj k učivu geologie a způsoby pojetí výuky jsou důležitým faktorem při výuce geologie na zapojených základních školách. Jako největší problém ve výuce geologie pak učitelé označují nedostatečné materiální vybavení a zázemí pro výuku.
|
host ::
RSS.