|
|
Vzájemný překlad ve vývoji česko-slovenských a slovensko-českých vztahů Zčešťování - poslovenčovanie - přepis - prevod - překlad
Dvořáková, Iva ; Nábělková, Mira (vedoucí práce) ; Kusá, Mária (oponent) ; Machala, Lubomír (oponent)
Předkládaná disertační práce se zaměřuje na poznávání česko-slovenských vztahů prostřednictvím vzájemného překladu. Sleduje jeho historii od dob nejranějších náznaků tohoto překladu (již přelom 16. a 17. století), přes období ustavování spisovné slovenštiny a první překlady ve směru slovensko-českém, tehdy ještě mající za cíl překladem slovenský původ díla spíše zastřít, po dobu prvorepublikovou, která svými specifickými podmínkami konstruktu jazyka československého do vzájemného překladu velmi silně zasáhla. Do druhé půli práce jsme umístili případovou studii sériového překladu dramatu Maryša bratří Mrštíků do slovenštiny. Na ní pak představujeme, jakým způsobem by mohlo širší studium vzájemných překladů a překladových sérií objasnit či detailněji rozkrýt leccos jak ze vzájemných vztahů historie i současnosti českého a slovenského jazyka, tak i širších vztahů česko-slovenských. Značnou částí práce se jako nit vine tradiční otázka, zda je překlad mezi češtinou a slovenštinou potřebný. K tomu se váže řada označení pro toto mezijazykové překódování jako zčešťování, poslovenšťování, přepis, převod či překlad a další. Práce ukazuje, jak byly tyto pojmy dobově vnímány v jednotlivých etapách a jak se jejich obsah postupně proměňoval, až se za první republiky poslovenšťování a počešťování staly výrazy...
|
|
|
Comparative analysis of modification process of noun derivatives in Polish and Czech
Arłukowicz, Adrianna ; Rusin Dybalska, Renata (vedoucí práce) ; Nábělková, Mira (oponent)
Cílem bakalářské práce je jazyková komparace modifikačních derivátů podstatných jmen v polštině a češtině. Předmětem mého zájmu budou čtyři slovotvorné kategorie, tj. nomina feminativa, čili názvy ženské, deminutiva, čili zdrobněliny, augmentativa, čili slova zveličelá, a nomina juvenium, čili názvy mláďat. Na základě přiložené literatury a korpusů z řady SYN a Polského Národního Korpusu bude provedena analýza procesu slovotvorby podstatných jmen jednotlivých kategorií. Práce se bude také věnovat způsobu vzniku alternací a nepravidelností v obou jazycích a následně frekvencím modifikačních derivátů a rolí jejich výskytů v současném českém a polském jazyce. V závěru se práce zaměří na srovnání popsaných procesů v obou jazycích s důrazem na podobnosti a odlišnosti uvedených jazyků.
|
|
|
Slovenština mezi slovanskými jazyky (k otázce slovensko-jihoslovanských lexikálních korespondencí)
Kraml, Jan ; Nábělková, Mira (vedoucí práce) ; Mucsková, Gabriela (oponent)
Práce "Slovenština mezi slovanskými jazyky (k otázce slovensko-jihoslovanských lexikálních korespondencí)" se věnuje korespondencím mezi slovenštinou jako západoslovanským jazykem a jihoslovanskými jazyky. V první části práce se shrnují názory na původ slovenštiny (teorie o homogénním nebo heterogénním původu slovenštiny a migračno-integrační teorie) uvádějící specifika střední slovenštiny, která je základem spisovní slovenštiny, do souvislosti s nezápadoslovanskými jazyky. Dále se uvádí přehled studií věnovaných problematice slovensko-jihoslovanských lexikálních korespondencí, která je ve srovnání s foneticko-morfologickými korespondencemi méně probádána. Jádrem práce je analýza materiálu Slovanského jazykového atlasu (OLA), významného projektu slovanské lingvistické geografie zaměřeného na slovanskou nářeční diferenciaci. Cílem práce bylo ukázat na materiálu 9. svazku OLA, zaměřeného na tematický okruh Člověk, rozsah a charakter slovensko-jihoslovanských jazykových shod v tomto tematickém okruhu. Kromě slovakistické a obecněslavistické výzkumní motivace se práce dotýká i problematiky česko- slovenského jazykového kontaktu - slovensko-jihoslovanské paralely, které nemají ekvivalenty v češtině, mohou představovat problém pro porozumění v aktuální česko- slovenské komunikaci.
|
|
|
Slovensko-česká mezijazyková homonymie - lexikální analýza na bázi Slovensko-českého slovníku (U-Ž)
Fořtová, Eva ; Nábělková, Mira (vedoucí práce) ; Šimková, Mária (oponent)
Tématem bakalářské práce je slovensko-česká mezijazyková homonymie, tedy téma, kterému bylo doposud ve slovenské a české lingvistice věnováno jen málo pozornosti. Stěžejní část práce tvoří zrcadlový slovník slovensko-českých mezijazykových homonym zpracovaný na bázi Slovensko-českého slovníku v rozsahu písmen U-Ž. Práce je rozdělena do dvou částí. Úvodní, teoretická část, se obecněji zabývá lexikologií a teorií homonymie, mezijazykové homonymie a jiných paradigmatických vztahů lexikálních jednotek. Druhá, slovníková část, se věnuje zásadám při zpracování slovníku, dále jsou podrobněji rozebrány některé z jevů, které vystupovaly jako problematické při sestavování zrcadlového slovníku slovensko-českých mezijazykových homonym.
|
|
|
Trilingual Bratislava: A Sociolinguistic View
Satinská, Lucia ; Nábělková, Mira (vedoucí práce) ; Ondrejovič, Slavo (oponent)
Diplomová práca približuje trojjazyčnú jazykovú situáciu Bratislavy na príklade štyroch prípadových štúdií trojjazyčných starých Bratislavčaniek. V prvej kapitole je predstavený historický kontext starej Bratislavy, je rozšíreným úvodom do problematiky mesta, jeho etnicity a jazykov. V druhej kapitole sú spracované jazykové biografie respondentiek s ohľadom na osvojovanie jazykov, ich súčasné používanie i prenášanie na ďalšie generácie. Tretia kapitola je podrobnou analýzou striedania kódov v prejavoch respondentiek. Štvrtá kapitola zachytáva jazykové ideológie spojené s jednotlivými bratislavskými jazykmi a etnikami. Posledná kapitola opisuje prvky kolektívnej aj individuálnej pamäti respondentiek, akými sú mentálna mapa mesta (vystupujúca skrz rozprávanie o korze, cukrárňach i sviatkoch) a opakované príbehy súvisiace s jazykmi. Práca prispieva k diskurzu o (nielen) jazykovej identite starej Bratislavy a približuje používanie špecifického sociolektu staršej generácie pôvodných obyvateľov mesta.
|
|
|
Bilingvismus a jazykový management v české menšině v Chorvatsku
Stranjik, Helena ; Nábělková, Mira (vedoucí práce) ; Jirásek, Karel (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice české menšiny v Chorvatsku, zdejší dvojjazyčnosti a jazykovému managementu na různých úrovních: od úrovně jednotlivce, přes úroveň zde žijící české menšiny a místní samosprávu, až po úroveň státu a jeho zákonů. V první kapitole jsou shrnuty dějiny přistěhování Čechů na území dnešního Chorvatska, převážně v průběhu 19. století, a jejich postupné organizování po té, co se po rozpadu Rakousko-Uherska ocitnou mimo území mateřského státu. Druhá kapitola popisuje současnou situaci v menšině - její organizační strukturu, kulturní život, školství a informační a vydavatelskou činnost. Důležité je také zajištění její existence v zákonech a Ústavě státu. Třetí kapitola je věnována jazykové situaci v české menšině v Chorvatsku: českochorvatskému a chorvatsko-českému bilingvismu, rozrůzněnosti dialektologického původu jazyka, jazyku jako systému a faktorům, které na jazyk a jeho uživatele působí. Kapitola je doplněna ukázkami mluveného a psaného projevu českých krajanů. Poslední kapitola popisuje průběh a výsledky výzkumu prováděného v menších firmách s jazykově smíšenými zaměstnanci v městě Daruvaru a jeho okolí. Z hlediska jazykového managementu jsem se snažila o zjištění jazykové kompetence, jazykového chování a plánování na úrovni jednotlivých zaměstnanců i na úrovni podniků.
|
|
|
Lexikal Turkisms in Slovak and Polish
Kroupová, Magdalena ; Nábělková, Mira (vedoucí práce) ; Rusin Dybalska, Renata (oponent)
Práce se věnuje problematice turkizmů ve slovenštině a polštině. Jejím východiskem je obsahové a terminologické vymezení lexika převzatého z turkických jazyků. Práce se soustředí na problematiku apelativního a propriálního lexika a částečně i na frazeologii, která je s turkizmy spojená, na otázku současného statusu jednotlivých převzatých lexémů, na míru jejich začlenění do slovní zásoby slovenštiny a polštiny na základě sémantického a derivačního kritéria (rozsah domácích slovotvorných hnízd odvozených od turkizmů jako slovotvorného základu a otázka rozvíjení domácích významů) v komparativním pohledu.
|
|
|
Slovník chorvatsko-běloruských mezijazykových homonym
Bialkovich, Veranika ; Nábělková, Mira (vedoucí práce) ; Jirásek, Karel (oponent)
Tématem práce je mezijazyková lexikální homonymie v chorvatštině a běloruštině. Jádro práce tvoří slovník chorvatsko-běloruských homonymních výrazů. Úvodní část shrnuje problematiku pojmenování tohoto jevu v lingvistice a dosavadní výzkum v oblasti homonymie mezi slovanskými jazyky. Prostor v práci je věnován typům vnitrojazykových a mezijazykových homonym a některým rozdílům v jejich klasifikaci. Dále se pozornost věnuje způsobům vzniku mezijazykových homonym ve spojitosti s původem lexikálních jednotek tvořících homonymní dvojici. Uvádějí se dvě hlavní možné cesty vzniku homonymních párů - náhodná formální shoda a shoda jako důsledek společného vývoje nebo společné výpůjčky. Podle způsobu vzniku se homonyma člení na dvojice zastupující společný slovanský lexikální fond a na dvojice cizího původu. V další části práce se představují principy, podle nichž probíhalo shromažďování lexikografického materiálu do slovníku, lexikografické zdroje použité při této práci a stavba slovníkového hesla. Slovník chorvatsko-běloruských mezijazykových homonym obsahuje 1048 hesel, mezi nimiž jsou zastoupeny všechny slovní druhy, včetně synsémantických. Slovník je obousměrný, jsou v něm uvedeny jak běloruské ekvivalenty chorvatských lexémů, tak chorvatské ekvivalenty lexémů běloruských.
|
|
|
Lexikální aspekty česko-slovenských jazykových vztahů v období národního obrození
Dušková, Aneta ; Nábělková, Mira (vedoucí práce) ; Junek, Marek (oponent)
Práce se zaměřuje na otázku česko-slovenských jazykových vztahů v období národního obrození, s koncentrací na problematiku lexikálních shod a diferencí a průmět dobového jazykového kontaktu do textů a lexikografických prací v českém prostředí. Jádrem bakalářské práce je kulturně společenský kontext díla Viléma Dušana Lambla, okolnosti vzniku a analýza jeho Slovníčka Slovenského, publikovaného v roce 1848 v Časopise Českého museum. Lamblův slovníček, kterému doposud nebyla věnována speciální lingvistická pozornost, představuje jeden z prvních lexikografických pokusů o lexikální konfrontaci slovenštiny a češtiny. Klíčová slova: česko-slovenské jazykové vztahy, lexikální konfrontace, česko-slovenská lexikografie, národní obrození, Vilém Dušan Lambl
|
|
|
The phenomenon of the Slovak bibliotheca in Czech reader's environment - by the example of Hoffmann's family
Kuklová, Karin ; Pátková, Jana (vedoucí práce) ; Nábělková, Mira (oponent)
Bakalárska práca sa zameriava na obraz slovenskej literatúry v českom prostredí, pričom poukazuje na jej fungovanie na rôznych úrovniach. Východiskom je osobná knižnica doktora Bohuslava Hoffmanna, ktorú spolu s manželkou, profesorkou Janou Hoffmannovou, venovali Katedre stredoeurópskych štúdii pri Filozofickej fakulte Univerzity Karlovej a obsahuje značné množstvo publikácii slovenských autorov - odborných aj beletristických. Cieľom práce je tematický výber problematík súvisiacich s osobnou knižnicou: panoramatický náhľad na knižný dar, zobrazenie čitateľskej kultúry v českom kultúrnom prostredí, edičné rady a čiastočne sa zaoberá aj česko-slovenskými a slovensko-českými vzťahmi v súvislosti s prekladmi. Odlišnú perspektívu ponúka rozhovor s Bohuslavom Hoffmannom a Janou Hoffmannovou, ktorí sa podelili o svoje osobné skúsenosti a názory na slovenskú literatúru v Čechách.
|
host ::
RSS.