|
| |
|
|
Srovnání kulturních hodnot vysokoškolských studentů na základě Hofstedeho dimenzí ve vybraných zemích (Česku, Slovensku a Rakousku)
Morávková, Hana ; Drbohlav, Dušan (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce aplikuje Hofstedeho interkulturní výzkum v oblasti Česka, Slovenska a Rakouska, konkrétně v Bratislavě, Praze a Vídni, na studentech druhých ročníků geografických oborů. Cílem práce je ověřit platnost Hofstedeho výsledků, diskutovat metodologické slabiny výzkumu a najít využití v oboru sociální geografie. Vzorek 160 studentů vykázal homogenitu a tedy vhodnost pro interkulturní výzkum. I když rakouský školní systém umožňuje vstup na vysoké školy již v 18 letech, tedy o rok dříve než v Česku a na Slovensku, zkoumaní studenti geografie byli stejného stáří. Výsledky hodnot kulturních dimenzí se v některých ohledech lišily od výsledů Hofstedeho s největší pravděpodobností vlivem působení univerzitního prostředí. Na základě zjištěných hodnot těchto dimenzí je možné lépe pochopit a vysvětlit mnohé důvody demografických či geografických trendů v Evropě. Základní problém interkulturních výzkumů je srovnatelnost vzorků, jejichž dosažitelnost je obecně velmi těžká. Od aplikace Hofstedeho verze dotazníku VSM-94 se interkulturní výzkum posunul dál, kultury jsou dnes porovnávány na základě grafů shluků hodnot. Sociální geografie by neměla opomíjet výsledky interkulturních studií, naopak ty by mohly dobře posloužit k vysvětlení některých sociálně-geografických jevů. Klíčová slova: kultura,...
|
|
| |
|
|
Komparace nezaměstnanosti mladých ve věku 15-24 let v České republice a na Slovensku v období 2004-2012
Morávková, Hana ; Ševčíková, Michaela (vedoucí práce) ; Hájek, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rozdílnou výší nezaměstnanosti mladistvých v České republice a na Slovensku. Hlavní pozornost je věnována analýze a komparaci fungování politiky zaměstnanosti, výdajům na ni a cíleným programům pro zvýšení zaměstnanosti mladistvých. Zjištěné výsledky ukazují, že aktivní politiky zaměstnanosti fungují v obou zemích v podstatě stejně, ale struktura výdajů na jednotlivé nástroje se liší. Slovensko by se mělo více zaměřit na vzdělávání a přípravu pro trh práce, České republika by měla více podporovat začínající podnikatele. Ve vyplácení podpor v nezaměstnanosti má Česká republika lépe nastavený systém než Slovensko, protože snižující se výše dávek lépe motivuje uchazeče k aktivnímu hledání zaměstnání. Důležitou podporou jsou dotační programy financované strukturálními fondy Evropské unie, které by měly tyto země co nejefektivněji využívat.
|
host ::
RSS.