Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 121 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Russia's "Foreign Agent" Law: the Implications for Non-state Media and Journalists
Repenko, Veronika ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Tato práce zkoumá aplikaci legislativy Ruska o "cizích agentech" na nevládní mediální organizace a novináře během poslední dekády. Zákon byl přijat a několikrát rozšířen v průběhu trvalého zpřísnění politiky Kremlu vůči zahraničním zemím a vnitřní opozici. Cíle této práce jsou (1) zjistit, jak označení "cizí agent" ovlivňuje profesionální autonomii novinářů a mediálních společností, a (2) jak tyto subjekty transformují své pracovní postupy, aby mohly nadále pracovat pod tlakem tohoto označení. K provedení výzkumu byla zvolena metoda polostrukturovaného hloubkového rozhovoru. S integrací důkazů z přehledu literatury, mediálních zdrojů a odpovědí respondentů tato studie ukazuje, že legislativa o "cizích agentech" je Kremlu využívána jako sofistikovaný nástroj kontroly nad těmi, kteří jsou považováni za "nežádoucí" nebo nebezpeční. Mediální společnosti a novináři označení jako "cizí agenti" čelí finančním obtížím, problémům při získávání informací od zpravodajských zdrojů a dalším obtížím. Musí splňovat vyčerpávající požadavky zákona, fungovat pod hrozbou pokut a trestních obvinění, emigrovat nebo jednoduše zavřít. Celkově respondenti popisují legislativu o "cizích agencích" jako diskriminační. Nicméně práce ukazuje, že se zdají dělat maximum pro to, aby mohli nadále pracovat nezávisle i v této...
Média jako pilíř demokracie: Rakouská vládní krize v roce 2019 a role médií na příkladu Der Spiegel a Süddeutsche Zeitung
Ladka, Marcel ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem "Média jako pilíř demokracie: Rakouská vládní krize v roce 2019 a role médií na příkladu Der Spiegel a Süddeutsche Zeitung" se zaměřuje na analýzu úlohy médií v demokratických společnostech, konkrétně během rakouské vládní krize v roce 2019. Hlavním předmětem zkoumání jsou dvě významná německá média - noviny "Süddeutsche Zeitung" a magazín "Der Spiegel". Hlavním metodologickým nástrojem je diskurzivní analýza, díky které autor analyzuje diskurzy a kontexty použité v analyzovaných článcích. Tato metoda poskytuje hlubší porozumění obsahu a stylu informování, ale také významům a kontextům, na které se média zaměřila. Autor v teoretické části práce představuje teoretické přístupy k roli médií v demokratické společnosti. Práce se dále věnuje mediálnímu systému v Německu, který je důležitý pro porozumění pozadí a fungování analyzovaných médií. V analytické části práce autor zkoumá konkrétní články z obou zmíněných médií. Cílem je zjištění, jaké diskurzy byly využity pro prezentaci rakouské vládní krize a jakým způsobem byly tyto události reflektovány. Tato část poskytuje detailní pohled na vztah mezi politikou a médii, zohledňuje popsané teoretické modely a jejich vzájemný vliv na demokratickou společnost.
Teorie a výzkum dezinformací v současných mediálních studiích
Steinwald, Robert ; Podzimek, Jan (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Dezinformace jsou významným tématem, na něž je v současné době kladena značná pozornost nejen v akademických kruzích, ale i ve veřejné sféře. Důvodem je jejich potenciálně silný a nevyzpytatelný vliv. Navzdory významu tohoto tématu se setkáváme s tím, že sám pojem "dezinformace" není zcela ustálený a jeho význam se může lišit dle jednotlivých autorů či přístupů. Neliší se však pouze význam ve smyslu formulace definice, ale i vlastnosti a vnitřní struktura a vztah k souvisejícím pojmům, jako jsou fake news, hoaxy, misinformace apod. A právě zmapování rozličných pojetí dezinformací bude výzkumným cílem této bakalářské práce. Materiálem přitom budou teoreticky zaměřené odborné publikace k tématu od různých autorů. Pojem dezinformace však nebude zkoumán jen na sémantické rovině, ale i ve vztahu k sociálnímu prostředí a dění, včetně vztahu k mediální legislativě, regulaci a gramotnosti i k některým tématům, v souvislosti, s kterými se šíří řada dezinformací (např. covid-19). Zohlednění tohoto proběhne na několika studiích a zprávách zaměřených na dezinformace v současné společnosti.
Diaspora and Media: Pakistani Shia Muslims in Norway
Hashir, Angelina Duaa ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Numerato, Dino (oponent)
Studie se zaměřuje na pákistánskou šíitskou muslimskou diasporu žijící v Oslu. Studie bude zkoumat, jak život v technologicky vyspělé době internetu spolu s identitou diaspory ovlivňuje kulturní a náboženské zvyklosti postmigrační generace. Dále bude zkoumat, jak to ovlivňuje jejich asociace a vnímání jejich vlasti a náboženství a poskytuje jim pocit sounáležitosti žijící v multikulturní společnosti. Studie využívá kvalitativní přístup, který je prováděn prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se sedmi členy, čtyřmi z postmigrační generace a třemi z generace migrační. Tematická analýza odhaluje, jak internet spojil komunitu diaspory s jejich náboženskými a kulturními kořeny, tj. s Pákistánem. Ukázala, jak se jejich vnímání kultury a náboženství vyvíjelo a měnilo díky vystavení internetu, který jim pomohl dozvědět se více o jejich kultuře a náboženství a učinil je kulturně uvědomělejšími. Zjištění poukazují na složitou souhru mezi médii, náboženskou identitou, utvářením kulturní identity a zkušenostmi s diasporou mezi pákistánskými šíitskými muslimy v Oslu. Dále zkoumá rozdíly v náboženské a kulturní identitě mezi dvěma generacemi a to, jakou roli v tom mohou hrát technologie. Tento výzkum je přínosem pro kulturní, mediální a diasporální studia a nabízí pohled na vývoj dynamiky náboženské a...
Comparative analysis of climate change conference coverage in India and UK newspapers: framing difference
Devaraj, Yoheswari ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Předmětem zkoumání jsou noviny z Indie, rozvojové země, a Spojeného království, vyspělé země. Tyto národy představují různé sociální, politické a kulturní situace, které budou mít nepochybně vliv na to, jak bude konference o změně klimatu zobrazována. Práce prostřednictvím tohoto komparativního zkoumání přispívá k lepšímu pochopení role, kterou hrají média při utváření rétoriky a komunikace o změně klimatu v různých kulturních a socioekonomických prostředích. Vzhledem ke kulturním rozdílům mezi oběma zeměmi (rozvinuté vs. rozvojové) byly zjištěny podobnosti ve výběru rámců, což poukazuje na vliv dominantních globálních mediálních narativů na to, jak se o změně klimatu informuje. Uznává se, že toto dominantní postavení je v podstatě výsledkem zásadních historických nerovností, které vedly k nahromadění politické a ekonomické moci na Západě. toho bylo dosaženo zkoumáním pěti různých rámců, aby bylo možné pochopit, jak byly použity ve zpravodajství čtyř novin o COP27.
Echo of Moscow's coverage of the Ukraine war from 2014 to 2022
Saidova, Aida ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Média Echo Moskvy, Novaja Gazeta, Dozhd TV a Radio Svoboda jsou v současném Rusku považovány za kontrapropagandistické prodejny. Výsledkem je, že tato levicová média jsou od Putinova nástupu do funkce více zaměřena zákonem. V této práci se zabývám zejména tím, jak Echo Moskvy informovalo o konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Od svého vzniku fungovala Echo pod hlavní zásadou, že"by měly být prezentovány všechny smysluplné úhly pohledu na události". Stanici však ovládal 66,5% státní Gazprom-Media, zbytek ovládaný novináři, včetně zaměstnanců rozhlasových stanic, vlastní zbývajících 33,5% (Slavtcheva-Petkova, 2018). Teze se tedy ptá: může stanice prosazovat nestrannost při přijímání finančních prostředků od Gazprom Media? Studie využívá novinářské pojmy objektivity a spravedlnosti v rámci kvantitativně orientované kvalitativní obsahové analýzy zdrojových postupů v rozhlasovém vysílání Echo Moskvy. Za účelem dosažení uspokojivých výsledků autor využívá kvantitativní obsahovou analýzu stovek zpráv a četných zdrojů k prozkoumání rozmanitosti názorů vyjádřených ve vysílání Echo Moscow publikovaných v letech 2014 až 2022. Na závěr autor (a) uzavírá shrnutí klíčových výsledků studie: snížení počtu perspektiv, myšlenky na jedné straně periferie a demografické výzvy. Klíčová slova Nestrannost, Ekho Moskvy,...
Reporting of IDNES.cz and IHNED.cz during the first wave of COVID-19 in the Czech Republic
Kejhova, Natalie ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Covid-19 v roce 2020 neovládl pouze životy občanů, ovládl i média po celém světě a Česká republika není výjimkou. Novináři vždy nesli odpovědnost za zobrazování informací veřejnosti o významných událostech. Během první vlny pandemie však byli zejména novináři vnímáni jako lidé s novým pocitem moci, který spočíval v tom, že jejich slova mohla ovlivnit názor veřejnosti na politiku vydávanou vládou, jako zda nosit respirátor nebo ne. Ze zjištění této práce vyplynulo, že v Mladé frontě Dnes byly celkově publikovány články, které byly informativní, zatímco v Hospodářských novinách se stavěly kritičtěji k nařízením vydaným vládou, což vyvolalo větší diskusi. Celkově se tato práce zabývala tím, jak mediální rámce využívají novináři v článcích k zobrazení konkrétních ideologii. Klíčová slova Pandemie, Covid-19, Media, mediální rámce
Wartime propaganda: media coverage of Russo-Ukrainian conflict 2022
Levenstam, Vasily ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Gomes Lapa, Tiago (oponent)
(CZ) Tato studie zkoumá charakteristiky a cíle propagandistických narativů používaných v mediálním pokrytí rusko-ukrajinské války. Prostřednictvím obsahové analýzy 89 článků ze tří ruských médií, a to vládních, s vládou spojených a svobodných nevládních, se studie snaží objasnit povahu a cíle těchto narativů. Pomocí komparativní analýzy a technik kódování výzkum identifikuje a popisuje propagandistické narativy přítomné v článcích a uvádí příklady z reálného života, které ilustrují jejich použití. Hlavní zjištění odhalují přítomnost strategických i taktických propagandistických narativů s odlišnými charakteristikami a cíli. Studie přispívá k pochopení úlohy propagandy při utváření veřejného mínění a nabízí vhled do dynamiky šíření informací během konfliktních situací. Závěry zdůrazňují potřebu rozlišovat mezi žurnalistikou a propagandou a zdůrazňují význam vlastnictví médií a blízkosti k vládě při ovlivňování využívání propagandistických narativů.
Nation, religion and manipulation: Post-war media scene in the countries of the former Yugoslavia
Brnović Milorad, Marija ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Hrůzová, Andrea (oponent)
Tato studie se zaměřuje na mediální narativy o sociální dynamice a usmíření v médiích zemí bývalé Jugoslávie, Srbska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny, více než dvě desetiletí po skončení válek. Výzkum se zaměřuje na přítomnost rozdělujících narativů, jako je urážlivý jazyk, zaujatost a senzacechtivost, prvky národní stereotypizace, nenávistné projevy a oddanost nestranné žurnalistice v současných mediálních praktikách. Významnou část výzkumného kontextu tvoří historické pozadí mediální kontroly a manipulace v Jugoslávii, od Titovy éry po nacionalistické narativy během jugoslávských válek. Cílem studie je osvětlit kritické aspekty mediálního zpravodajství a připravit půdu pro budoucí výzkum širších politických a ekonomických problémů ovlivňujících mediální krajinu v těchto zemích. Klíčová slova média, válka, Jugoslávie, Srbsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina
Obraz České republiky na stránkách španělského deníku El País
Krupková, Tereza ; Novotný, Jan (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Bakalářská práce Obraz České republiky na stránkách španělského deníku El País představuje deník El País v kontextu španělského mediálního prostředí a zaměřuje se na to, jak deník informoval o České republice od roku 2020 až do počátku roku 2023. Toto období bylo vybráno proto, aby práce mohla reflektovat a analyzovat mimo jiné zobrazení České republiky v kontextu významných celoevropských, potažmo celosvětových událostí, jako je pandemie covidu 19, válka na Ukrajině, české předsednictví EU a jiné. Teoretická část představí deník El País v kontextu španělské mediální scény a Pro zpracování dat byla použita kvalitativní obsahová analýza textů. Ta nám umožňuje odhalit, jaká témata a jací aktéři se dostávají do španělského mediálního prostředí a jak jsou informace o nich rámovány. Klíčová slova El País, Česká republika, mediální obraz, kvalitativní analýza, Monika Zgustová

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 121 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.