|
|
Cold War Technopolitics: Czechoslovak Hydroexpertise in Africa
Mazanec, Jakub ; Janáč, Jiří (vedoucí práce) ; Miescher, Stephan (oponent) ; Schulze, Frederik (oponent)
Ghana, Guinea, Egypt, Alžírsko, Zambie, Etiopie a mnoho dalších afrických zemí. Zde všude je možné nalézt vodní díla, stroje, hydrologické mapy či pomyslné "otisky bot" vodohospodářských expertů z Československa, které se sem dostaly zejména před rokem 1989. Jak je něco takového v případě vnitrozemského, středoevropského státu bez koloniální minulosti možné? Dekolonizace Afriky zejména v 50. a 60. letech dala vzniknout celé řadě nových států. Tyto země, donedávna politicky i ekonomicky zcela závislé na svých koloniálních metropolích, nyní hledaly nejvhodnější politický, ekonomický a společenský model svého budoucího směřování. V rámci úplného osamostatnění se horečně snažily zmodernizovat svou ekonomiku, což kromě doplnění chybějící infrastruktury znamenalo i lépe využít své často značné přírodní bohatství. Představa cesty k modernizaci skrze rozsáhlou industrializaci a k ní nutnou elektrifikaci vedla africké vůdce ke snahám lépe využít vodní zdroje, které jejich země skýtaly. S ohledem na nedostatek vlastních finančních prostředků, expertů a technologií byly vlády nových států v otázkách rozvoje vodních zdrojů většinou odkázány na spolupráci se státy globálního severu. Rozvoj vodních zdrojů, respektive export k němu nutných technologií a expertízy, se tak stal politickým nástrojem, který státy...
|
|
|
Československá rozvojová pomoc Alžírské demokratické a lidové republice v letech 1962-1965
Kopenec, Karel ; Pešta, Mikuláš (vedoucí práce) ; Mazanec, Jakub (oponent)
Alžírsko získalo svou nezávislost 19. března 1962, po podepsání Evianských dohod s Francií. Dohody ukončily osm let trvající válku za nezávislost Alžírska. Československo podporovalo alžírskou stranu již během války, a to především vývozem zbraní. Ze strany Československa se jednalo především o obchodní partnerství a podporu potencionálního spojence v době studené války. Komunistická strana Alžírska však z války vyšla jako poražený, její vliv na dění v novém státě byl mizivý. V Alžírsku se k moci dostala nacionalisticky laděná Fronta národního osvobození. Tato skutečnost přesto nezabránila komunistickému Československu v poskytování další podpory nově vzniklému státu. Zahraniční pomoc byla pro Alžírsko potřebná, válka zničila již existující infrastrukturu, a navíc byla pro hospodářství státu citelnou ranou absence francouzských expertů. Práce se zabývá mírou československé rozvojové pomoci Alžírsku v prvních letech jeho nezávislé existence a odpovídá na následující otázky. Za jakým účelem byla ze strany ČSSR poskytnuta pomoc nově vznikajícímu alžírskému státu? Bylo dosaženo těchto cílů, které si ČSSR při navázání nových vztahů s Alžírskem vytyčila? Do jakých oblastí československá pomoc primárně směřovala? Na začátku se práce věnuje situaci v Alžírsku po ukončení války a dosavadní mírou pomoci,...
|
|
|
Gülhanský vznešený dekret (1839). Osmanská říše na prahu reforem tanzimatu
Mazanec, Jakub ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Tato práce si klade za cíl analyzovat významnou událost moderních dějin Osmanské říše - vydání Gülhanského vznešeného dekretu, k němuž došlo 3. listopadu 1839. Sliby sultána Abdülmecida I. obsažené v tomto dokumentu otevřely dveře reformnímu období, tzv. období tanzimatu, které většinou bývá ohraničeno roky 1839-1876. Práce se věnuje také dřívějším pokusům o reorganizaci a modernizaci impéria, především reformám sultánů Selima III. a Mahmuda II., jejichž znalost je pro pochopení událostí roku 1839 nezbytná. Důležitou součástí práce je analýza okolností vzniku a samotného textu Gülhanského vznešeného dekretu vycházející z jeho anglického překladu.
|
|
|
Vodní projekty na Nilu v 19. století a jejich význam v britsko-francouzských vztazích
Mazanec, Jakub ; Valkoun, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šedivý, Miroslav (oponent)
Jakub Mazanec Vodní projekty na Nilu v 19. století a jejich význam v britsko- francouzských vztazích Začátkem 19. století byla v Egyptě zahájena éra budování prvních moderních vodohospodářských projektů na Nilu, jejichž rozsah byl z hlediska použitých lidských a materiálních zdrojů neporovnatelný s do té doby realizovanými projekty. V první polovině 19. století měla významný vliv na dění v Egyptě Francie, což se promítlo i v řešení projektů na Nilu. Od britské okupace Egypta roku 1882 až do konce století naopak dominoval vliv Londýna. Potřeba zajištění vodních zdrojů a budování velkých projektů spoluutvářely politiku Velké Británie a Francie v oblasti povodí Nilu. Cílem této práce je prokázat či vyvrátit hypotézu, zda vodohospodářské projekty realizované na Nilu v průběhu 19. století představovaly významnou třecí plochu mezi Francií a Velkou Británií a také, zda v tomto období došlo ze strany egyptských autorit ke změně v pojetí údržby a rozvoje vodních zdrojů.
|
|
|
Gülhanský vznešený dekret (1839). Osmanská říše na prahu reforem tanzimatu
Mazanec, Jakub ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Tato práce si klade za cíl analyzovat významnou událost moderních dějin Osmanské říše - vydání Gülhanského vznešeného dekretu, k němuž došlo 3. listopadu 1839. Sliby sultána Abdülmecida I. obsažené v tomto dokumentu otevřely dveře reformnímu období, tzv. období tanzimatu, které většinou bývá ohraničeno roky 1839-1876. Práce se věnuje také dřívějším pokusům o reorganizaci a modernizaci impéria, především reformám sultánů Selima III. a Mahmuda II., jejichž znalost je pro pochopení událostí roku 1839 nezbytná. Důležitou součástí práce je analýza okolností vzniku a samotného textu Gülhanského vznešeného dekretu vycházející z jeho anglického překladu.
|
host ::
RSS.